Šáchor se u nás pěstuje jako pokojová květina, v jižních zemích ale roste i volně v přírodě. Druh "Zumula" je vhodný pro kočky, které tuto rostlinu s oblibou konzumují.
Pěstování šáchoru
Rostlina obvykle dorůstá do výšky 40 až 70 cm, uvádí se, že velikost závisí na velikosti kořenového balu. Kvete v létě, květy jsou zelenobílé a podobné květům trav.
Šáchor potřebuje světlé a teplé místo, neměl by ale být na přímém slunci. Ideální je okno otočené na sever nebo východ. Pokud máte okno v koupelně, je to pro šáchor z hlediska vlhkosti vynikající místo. Asi od konce května může být venku. Vyhovuje mu pěstování například v zahradní nádrži.
Šáchor pěstujte v lehkém, dostatečně propustném substrátu, který je vhodný pro pěstování fíkusů (s pH okolo 6). Jedná se vlastně o zeminu s příměsí písku a jílu. Jinak je to velice nenáročná rostlina a dá se říci, že všechny její problémy léčí voda. Opravdu ji potřebuje, přelévání vůbec nevadí, právě naopak. Jako bažinná rostlina uvítá, když bude stát ve vodě až po stonky.
Když je ve vytápěné místnosti, musíme zajistit zvlhčování vzduchu. Rostlinu je dobré čas od času sprchovat nebo alespoň rosit. Možností je také udržovat neustále vodu ve velké misce pod květináčem, která se může odpařovat a listy zvlhčovat. V bytě by šáchor neměl být blízko topení, v suchém vzduchu totiž špičky listů hnědnou. Teplota při pěstování by neměla klesat pod 18 °C. Nevhodné místo pro pěstování této rostliny v zimním období je blízko tepelného zdroje. Ten může způsobit rychlé prosychání substrátu.
Šáchor přihnojujte opatrně, doporučuje se pouze slabší dávka hnojiva, například na pokojové rostliny. Suché a odumřelé listy je nutné stříhat, a to poměrně razantně. Pokud má rostlina dobré podmínky, okamžitě vyrazí listy nové.
Množit šáchor je možné dělením rostlin, kdy se rostlinka opatrně rozdělí a každá se zvlášť zasadí. Další možností je odříznutí vrcholové růžice s asi 5 až 10 cm dlouhým stonkem. Listy se zkrátí přibližně o jednu třetinu a růžice se nechá při pokojové teplotě a na světle ve vodě pustit kořínky, listy jsou přitom dole (rostlinka je vzhůru nohama). Až se objeví kořínky a několik listů (2 až 3), rostlinku je možné zasadit.
Nejčastějším problémem při pěstování šáchoru bývá suchý vzduch. Listy zasychají a stávají se náchylné k napadení škůdci. Na papyru si rády pochutnávají především mšice a molice. Špičky listů mohou hnědnout také tehdy, když rostlinu zaléváte moc tvrdou vodou. Používejte tedy převařenou nebo dešťovou vodu. Pokud se vám se šáchorem opravdu nedaří, můžete zkusit listy odříznout a zkrátit asi na 5cm pahýly. Rostlina ještě může s úspěchem obrazit.
Zdroj: článek Šáchor pro kočky
Dřeviny
Další složkou jídelníčku zakrslých králíčků se stávají různé větvičky dřevin, které mají pro králíčky několik významů. V první řadě i větvičky obsahují různé rostlinné a minerální látky, které králíčci potřebují ke svému zdravému vývoji. Zároveň ohlodávání větviček je pro králíčky vítanou kratochvílí. Řada králíčků se okusování různých větviček vydrží věnovat i několik hodin, jen tak je to neunaví a nepřestane bavit. Zároveň je okusování větviček zdravé pro králíčky, pomáhá jim to s jejich zoubky. Dá se také říct, že látky v kůře mají pro králíčkovy zuby stejný účinek jako zubní pasta pro lidské zuby. Zároveň je okusování větví tím nejlepším prostředkem pro broušení zoubků (králíček si ale brousí zoubky třeba také i o kořenovou zeleninu a kořeny bylinek).
Mezi vhodné dřeviny pro králičí okusovaní určitě patří planika, borovice (není vhodná příliš často, protože obsahuje éterické oleje), borůvka, bříza (u břízy zase listy působí velmi močopudně, proto je lepší tyto větve také nepoužívat ve větším množství), buk (zde je zase nevýhodou vysoký obsah kyseliny šťavelové), granátovník, habr (zde je zase vysoký obsah kyseliny tříslové, zároveň tento strom mívá problémy s plísní, proto je třeba vždy pořádně větev zkontrolovat), hloh (výhodný pro srdeční činnost králíčka), hrušeň, jabloň, jasan (zde je třeba vědět druh jasanu, některé typy jsou zcela nevhodné, zároveň se nikdy králíčkovi nepodávají plody a pupeny jasanu!), javor (i zde je důležité, aby větev neměla na sobě žádné pupeny a květy, a i tak je vhodnější dávat králíčkovi takovou větev v malém množství), jilm (zde je třeba dát si pozor na plody), jedle (obsahuje velké množství éterických olejů, proto je lepší ji dopřát králíčkovi jen občas a v malém množství), líska, lípa (lípa působí na králíčka močopudně, a proto je také lepší ji využívat málokdy), maliník, olivovník, olše (jen malé množství), ostružník, třešeň a švestka (jádra obsahují vysoké množství kyseliny kyanovodíkové, a proto jsou jedovatá, kůru a listy ale králíček zvládne, i přesto se velké množství nedoporučuje), platan, rybíz, smrk (i smrk obsahuje vysoké množství éterických olejů, a tak je velké množství pro králíčky nevhodné), topol (lepší podávat v malém množství), vrba (obsahuje kyselinu tříselnou a léčivé látky, a proto je opět lepší podávat menší množství).
Mezi nevhodné a i jedovaté dřeviny beze sporu patří: bez černý a bez hroznatý (je možné ale dát králíčkovi květy této dřeviny, jen ale v malé množství), bez chebdí (jedovatý), cedr (éterické oleje), všechny citrusové dřeviny (éterické oleje), dub (jedovatá tříslovina), durman (jedovatý), fíkovník smokvoň (jedovatý), jalovec (jedovatý), jírovec maďal zvaný kaštan (látky dráždící střeva), oleandr (jedovatý), ořešák královský, pámelník bílý, pižmovka mošusová, ptačí zob obecný, rododendron (jedovatý), svída (plody a listy jsou nejedlé), škumpa, šeřík, tis černý, trnovník akát, tůje, zimolez, zimostráz obecný, zlatý déšť.
U dřevin tedy platí stejné pravidlo jako u bylin, pokud si nejste jistí, že dřevina není pro králíčka škodlivá, je vhodnější ji zcela vynechat. Zároveň i u dřevin platí, že je lepší používat dřeviny, které nepocházejí z míst blízko silnic.
Zdroj: článek Zakrslý králík - strava