Téma

MODŘINY NA TĚLE BEZ UHOZENÍ


Jedná se o velmi časté onemocnění objevující se po poranění končetiny, především její spodní části, kdy podkožní pojivové tkáně reagují hnisavým zánětem.


Příznaky

V případě hnisavého zánětu podkoží obecně mluvíme o flegmóně, pokud jsou postiženy lymfatické cévy, nazýváme tento stav lymfangitidou. Ve většině případů se obojí kombinuje a oba tyto výrazy tak popisují stejný problém. Zánět se podkožní pojivovou tkání obvykle šíří velmi rychle a zanícená noha takřka před očima zvětšuje svůj objem. Zanedlouho vypadá jako sloup. Obvykle také hřeje, je na pohmat tvrdá a velmi bolestivá. Může se stát, že koně bolí natolik, že se na ni odmítá postavit nebo viditelně kulhá. Někdy může mít kůň horečku a celkově mu není dobře.

Flegmóna znamená jakékoli neohraničené nahromadění hnisu ve tkáni způsobené prudkým zánětem pojivové tkáně, vyvolaným hnisotvornými nebo hnilobnými bakteriemi (absces je naopak ohraničené nahromadění hnisu). Flegmóna může být i plynová, hnilobná, nekrotická, a to podle původce a vzhledu. Výraz flegmóna se tak užívá nejčastěji pro případ, kdy se kůň poraní, rankou se do podkoží dostanou bakterie a tvoří hnis (hnisavý zánět podkoží). U flegmóny, která způsobuje zánět lymfatických cév, se ranka většinou nenajde.

V místě a okolí zánětu se nahromadí ve tkáních tekutina, což se navenek projeví jako otok. Jeho velikost a závažnost závisí na rozsahu a lokalizaci zánětu a jeho příčině. Zánětlivý otok je teplý, tvrdý a bolestivý, vyskytuje-li se na končetině, kůň obvykle kulhá. Akutní zánět podkoží a mízních cév, vzniklý převážně následkem průniku bakterií skrze kůži drobnou nebo větší rankou, může při špatné léčbě přejít v trvalé zbytnění končetiny, čili v takzvanou sloní nohu.

Pojem sloní noha se většinou používá až pro případ, kdy flegmóna přejde do chronického stadia, podkoží „zvazivovatí“, noha je tlustá, poměrně tvrdá, chladná a nebolestivá. Takový stav se většinou už nikdy úplně nespraví. Příčinou je špatně nebo nedostatečně léčená akutní flegmóna.

Příčinou zánětlivého otoku může být jakékoli poranění na těle (škrábnutí, uhození, odření, kousnutí, kopnutí, otlačení), poranění hlubší tkáně (natažení, pohmoždění svalu, poranění šlachy, šlachové pochvy, vazu, kloubu, a to při podvrtnutí, pádu nebo nadměrné námaze), dále infekce kůže a podkoží (například po nedostatečném ošetření rány, podlomy, zánět po bodnutí hmyzem) nebo hlubší tkáně lymfangitis.

Po plošném tupém úderu nebo zhmoždění tkáně (kopnutí, kousnutí koněm) se v místě měkkých tkání může vytvořit krevní podlitina (modřina), která se také projeví otokem, bolestivostí a může či nemusí hřát. Jako otok může vypadat i absces, což je nahromadění hnisu v uzavřené dutině ve tkáni, nebo takzvaná kloubní nálevka, to je zvýšená náplň kloubu.

Zdroj: článek Flegmóna u koní

Co mají rádi králíčci

Jeho strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, které v těle králíka pomáhají s růstem tkání i jejich obnovou. Ideální podíl bílkovin v jeho těle je kolem 20 %. Pro králíka je důležitý i příjem sacharidů, které mu dodávají energii. V těle králíka není běžné velké množství sacharidů, protože je králík obvykle rychle spotřebuje. Je důležité i dbát na to, aby příjem sacharidů nebyl příliš velký, protože pak by se cukry měnily na tuk. I tuky jsou pro život králíka nezbytné, protože jsou zásobárnou energie v těle a pomáhají králíkovi udržovat teplotu, zároveň mu chrání vnitřní orgány před nárazy. Králík by měl také přijímat dostatek hrubé vlákniny, minerálních látek, stopových prvků a vitamínu (hlavně vitamíny A, D, E, K, C, B). Nezbytný je také dostatek příjmu vody.

Zdroj: článek Strava králíka domácího

Autoři uvedeného obsahu


modriny na tele
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
modřiny po kastraci
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>