MÁ SRNEC ŽLUČ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Se srnou se člověk v přírodě může setkat celkem často, přestože je to plaché zvíře. Obvykle ji je možné pozorovat u lesů a na loukách, není ale výjimkou, že se může zatoulat i do města (hlavně v noci). Nepříjemné setkání také může čekat řidiče, kterému může toto zvířátko skočit před auto, přestože srnec patří k menším druhům sudokopytníku z čeledi jelenovitých, i tak může nadělat na autě pořádnou paseku.
Shrnutí fyziologie srny / srnce
Srna patří k nejmenším druhům jelenovitých. Obvykle váží kolem 15 – 35 kg a její výška v kohoutku je kolem 70 cm (srnec je větší než srna).
Barva srsti se liší v závislosti na ročním období. Přes léto má srst červenohnědou barvu, v zimě je více šedohnědá. Pro srnčata (mláďata) jsou také typické skvrny, které ale zhruba po 2. měsíci života zmizí. Srst obřitku je u srn i srnců bílá. Srny mají navíc obřitek okrouhlý se zástěrkou. Co se týká srsti srny, objevují se ale i výjimky, které mohou mít srst tmavou případně dokonce i bílou = albíni. Přestože se jedná o krásné exempláře (albíni), obvykle tato jejich „vada“ způsobuje i to, že jsou světloplaší a mají tedy problémy se zrakem. Přestože se jedná o výjimečné exempláře, myslivci se příliš neženou do jejich lovu, protože se obávají, že by jim smrt albína mohla přinést smůlu, říká se totiž, že kdo ho zastřelí, ten do roka zemře.
I srna má stejně jako člověk difyodontní chrup, což znamená, že nejprve jí vyrostou dočasné zuby a ty jsou až poté nahrazeny trvalými. Stav chrupu (ve které fázi výměny zubů srna je) je v myslivosti jedním z faktorů, podle nichž se pozná věk srny.
Srna na rozdíl od srnce nemá žádné paroží, pro srnce je ale paroží typické. Podle tvaru paroží se srnec rozlišuje na paličkáče (parůžky ještě nepronikly kůží na hlavě), špičáka (jedna část paroží), vidláka (dvě části), šesteráka (tři části) a výjimečně se v přírodě vyskytují i osmeráci. Srnci vytloukají paroží (po zpevnění paroží se srnci otíráním o kmeny stromů zbavují uschlého kožního obalu = lýčí paroží) zhruba v období března a dubna. Naopak ho shazují zhruba v měsíci říjnu. V přírodě se také někdy vyskytuje srnec parukář, což je srnec, u něhož došlo k poranění pučnic parůžků, nebo poranění varlat. Oba důvody pak mohou způsobit, že srnčí paroží se stává houbovité a je trvale v lýčí (kožním obalu). Lýčí se tedy u něj nedá vytlouct.
Zkušení myslivci snadno poznají i rozdíl ve stopě srny a srnce, přestože pro neznalce obě stopy vypadají v podstatě stejně. Více srdcovitý tvar stopy má srnec a srna má tvar stopy více vejčitý. Stopa bývá velká zhruba do 4 cm a široká do 2,5 cm a jedná se o otisk dvojice spárků, které jsou úzce sevřené. Délka kroku je kolem 40 cm (u srny je to méně než u srnce). Pokud je srna v klidu, tak je klidná i její chůze a ona tak ukládá zadní šlépěje do předních, a proto její stopy tvoří dvojstisky. Pokud ale běží, tak se zvyšuje délka kroku, ale zároveň srna klade zadní běhy před přední a vznikají tak oddělené otisky, které se nepřekrývají. Zároveň se změní ale i
V naší poradně s názvem VYPADANÁ SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Moje kočka ( taková běžná mourovatá) má krásnou hustou srst, dnes jsem si všimla, že má mezi předními packami, na prsou vypadanou srst, úplně na kůži, a to asi o velikosti 2x3cm. Úplně mě to vylekalo, v první chvíli jsem si myslela, že to má odřené,(jakoby skalpované). V domě mám kočičí vrátka a může si chodit kdy chce, jak chce ven, do lesa. ( Což ted v závějích moc nejde - nedělá to.) Při bližším pohledu jde zřejmě o kožní chorobu. Jak ji mohu léčit, jak ji mohu pomoci? Je tu nějaké nebezpečí na přenos na člověka? Děkuji za radu. L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vypadaná srst u kočky může mít několik příčin a některé mohou být přenosné i na člověka. Pro určení správné a rychlé léčby bude potřeba provést vyšetření, se kterými vám pomůže místní veterinář. Vezměte svoji kočku do prostorné tašky a zajděte s ní do veterinární ambulance.
Srnčí říje probíhá zpravidla na přelomu července a srpna, ale může se podle klimatických podmínek posunout. Toto období trvá cca 14 dní, v případě neoplození srn může nastat ještě říje na podzim. Plod se začíná v srně vyvíjet od ledna, do této doby má srna takzvanou skrytou (utajenou) březost, kdy se vajíčko nevyvíjí. Srnec při říji honí srnu po pravidelných trasách, takže jsou často vidět v obilí nebo na loukách vyběhané osmičky. V říji srnec reaguje na pískání srny. Srnčí říje probíhá v teplých červencových a srpnových dnech. Srna je březí asi 40 týdnů. V květnu až červnu vrhá jedno až tři srnčata. Rodí se s otevřenýma očima, po dvou až třech týdnech je matka přestává kojit. Úplně se osamostatní po roce života. Pohlavně dospívají ve dvou letech.
Srna je svědomitou matkou, ale její sexuální pud je během říje silnější než mateřský. Můžeme spatřit, jak potom od sebe odhání své mládě nebo dočasně ignoruje jeho volání.
Srnec na počátku říje srnu začíná honit. Ovšem srna není ještě v tu dobu na vrcholu ovulace, proto srnci nedává příležitost ke kopulaci. Vzdálenost mezi srncem a srnou je na počátku velká. Honička pak probíhá ve velkých kruzích, kdy oba běhají za sebou. Často obíhají strom nebo keř. Jindy opisují v lukách velké osmičky či ovály. Nezřídka můžeme vidět, jak milenci obíhají stoh slámy. Honičky se odehrávají s přestávkami, v nichž se oba partneři v klidu pasou. Někdy jsou přestávky i několikahodinové. Honění srny může trvat také den nebo dva. Když se po této době u srny dostaví vrchol ovulace, zvolní svůj spěch a srnec se k ní začne přibližovat. Srna se pak náhle zastaví a dovolí srnci spojení. To však trvá jen velmi krátce – pouhých pět až osm vteřin. Kopulace se během dne opakuje ještě několikrát. Srnec se u srny zdrží jen dva až čtyři dny a potom jde vyhledávat jinou říjnou samici.
U srny se setkáváme s utajenou březostí (latencí), to znamená, že jsou oplodněná vajíčka přibližně čtyři a půl měsíce v klidu a opět se začnou vyvíjet až na začátku dalšího kalendářního roku. Potom vývoj trvá až do května nebo do června, kdy srna porodí mládě. Ovšem příroda nezapomíná ani na srny, které v létě nebyly oplodněny – nabízí jim náhradní podzimní říji. V listopadu nebo i v prosinci mohou být tyto srny dodatečně oplodněny mladými srnci, kteří ještě nosí parůžky. Ostatní srnci, kteří shazují parůžky na podzim, jsou totiž dočasně neplodní. Vývoj tohoto zárodku ale již neprochází utajenou březostí, plod se vyvíjí zcela normálně a potom se srnám rodí mláďata ve stejnou dobu jako těm, které byly oplodněny během léta.
Ve svém příspěvku EKZÉM U PEJSKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
dobrý den, chtěla bych poradit,mám dvou letou fenku kříženec jezevčík a čivava. Asi před rokem se jí objevily stroupky na ocase a zase jí zmizely.Do roka se jí objevily znovu na ocese a na křížích. Byla jsem na veterině,poprvé to bylo léčené jako zánět kůže.dostala antibiotika a tablety proti škrábání.Po třech týdnech se to objevilo znovu.Koupila jsem na radu šalvěj a dělala jsem jí koupele,co druhý den.Zmizelo to,ale asi za 14 dní se to objevilo znovu.Takže zase veterina a tentokrát to byla reakce na bleší kousnutí.No at to zkrátím,pes se stále kouše na zadních partijích a líže se kolem konečníku.Má i vyčištěné žlázky,ale dělá to stále. ono to vypadá že má blechy ale žádné jsem nenašla. Kolikrát se stane že poskočí a dívá se k ocasu co to bylo. má ohraničenou vyrážku jen na těch křížích a nikde jinde.potřebuji radu co dál.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Je mozne ze ma blesky , ktere nevidite.Znam tento pripad nahore u korene ocasu si delaji nejcadteji hnizda.Srst u kazdeho pejska je tam hustsi a hrubsi.Idealni misto.Jsem velice spokojena s timto pripravkem.Je to tedy na objednani z Anglie a zasilku Vam poslou ze Singapuru.Je to na veskere parazity ktere mohou milacci mit.Uzasne.Ja objednavam podle vahy vetsi baleni ktere je na vahu pejska od 20 kg.Je to pro ne ptevence I jako odcerveni, nemaji zadne blechy, kliste na nich uschne ani se nezakousne.Je to I na srdecni cervy.Vazne super.Posilam svuj email:zuzka.zulik@gmail.com nevim jestly se da odkaz zverejnit ale poslu Vam to v emailu, pokud napisete
Pro každého myslivce je důležité vědět, kdy probíhá srnčí říje. Říje u srnců probíhá zhruba měsíc v období od poloviny července do poloviny srpna. V červenci tedy začínají srnci soupeřit o přízeň samic (pohlavně dospělá srna je od 16. měsíce věku). Přestože je srnec polygamní, tak nepokládá srny najednou. Nejprve honí (srnec v době říje doslova honí srnu po pravidelných trasách) a pokládá jednu srnu, a až když její říjnost skončí, pokládá srnu další. Říjnost srny trvá zhruba 4 – 5 dní. Takže za ten měsíc, kdy probíhá srnčí říje, by srnec mohl stihnout oplodnit zhruba 6 srn (teoreticky). Srnec říjnou srnu pozná snadno, ta se ozývá pískáním, pokud by o stejnou srnu projevili zájem dva srnci, tak dochází k souboji, který samozřejmě vyhraje ten silnější a ten má tu čest srnu oplodnit. Zárodek plodu se pak zhruba 16 týdnu vůbec nemění, což se nazývá jako latentní gravidita = diapauza. Zajímavé je, že diapauza není vůbec nutná, pokud by srna byla oplodněná až v třeba v listopadu, tak diapauza nenastává a březost srny trvá tak jen pět měsíců. S diapauzou totiž březost trvá zhruba 9 měsíců. Srnčata se tak rodí zhruba v květnu, případně na začátku června. Srna může mít maximálně 2 mláďata (výjimečně tři), pro něž je typická barva srsti – hnědá s bílými skvrnami (tyto skvrny pak zmizí zhruba za 2 měsíce). Mláďata se rodí s otevřenýma očima. O mláďata se během prvních dní stará matka, která je chodí několikrát denně krmit, mezitím jsou mláďata schovaná někde v hustých křovích, polích i loukách. Srna srnčata kojí několik týdnů.
Během 16 měsíců od narození srnče dospěje, u srnčat je důležitá pohlavní dospělost, tak se pozná dospělý jedinec. Srny a srnci se ve volné přírodě mohou dožívat kolem 10 let života. Málokdy se to ale podaří, vzhledem k lovům (lov srnců je povolený v období května až září, lov srn a srnčat v období září až prosince) a častým nehodám.
Ve svém příspěvku ELZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie schovankova.
dobry den mam německou ovcandu ma velke problémy stále se drbe ma rozdrbane bricho vykousava si srst uz nevim co s ni mazu ji antibiotikovou masti od jara bere leky prodnison a vetoguinol na jare ma alergii jsem zoufala uz nevim co dal marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radka F..
Dobrý den. Má pejsek vymačkané anální žlázky? To dělá s drbáním a okusováním divy!
A právě při takovýchto setkání může u laiků dojít k záměně srny a srnce s laní a jelenem. K záměně dochází také i u mláďat, kdy se řeší, jestli mládě srny, je srnče nebo kolouch. Správná odpověď je pak srnče. Matkou koloucha je laň. Sice oba druhy patří do řádu jelenovitých, a tak mají společné znaky, ale jsou věci, v nichž se také liší.
Srna a laň mají podobnou postavu, která je štíhlá s dlouhými nohama a krátkým ocasem. Rozdíl je ale ve váze a velikosti. Zatímco váha jelena a tedy i laně se pohybuje kolem 150 - 200 kg, tak u srny a srnce se váha pohybuje jen kolem 15 – 35 kg. Srna je také výrazně menší než laň.
Srna a laň mají také společné to, že ani srna ani laň nemá parohy (kostěné útvary na hlavě, kterou jsou většinou rozvětvené) na rozdíl od jejich samců, tedy od srnce a jelena. Parohy srnce se ale nerozkládají do stran, naopak vedou přímo nad hlavou zvířete a nejsou ani tak vysoké (zhruba 30 m). U jelena naopak parohy rostou do šířky a mohou mít mnohem více větví. U samců je také rozdíl v hřívě, kterou mají pod krkem. Jelen ji má více chlupatou, na rozdíl od srnce, u něhož se jeho „hříva“ v podstatě nijak neliší od zbytku srsti.
Rozdíl je také ve tvaru hlavy, kdy srnec má hlavu menší a také má menší čenich. Jelen má naopak lebku velkou a protáhlou. Rozdíl je také v dokončení výměny chrupu. U srny je chrup vyměněn do 15. měsíce života, u laně je to až ve 30. měsíci života.
Rozdíl mezi nimi je také v ocasech a v barvách pozadí. Zatímco srnec a srna mají ocas krátký a bílý, a okolí ocasu (obřitek známý také jako „zrcátko“) je také bílé, u srn dokonce zde může být srst i načechraná, tak laň má barvu srsti na obřitku více nažloutlou a toto zrcátko je také větší než u srny.
Kromě vzhledu se liší ale i ve stravě, laň se stravuje především trávou, kterou pase na loukách, srna naopak dává přednost listům keřů a stromů. Od toho se odvíjí i fakt, kde tato zvěř původně žila. Laně a jeleni se původně nacházeli více v bezlesích oblastech, zatímco srny a srnci žili více v lesích.
Ve svém příspěvku DANCUL14@SEZNAM.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela šopikova.
dobry den mam takovy problem ..Mam 10 letou fenku rotvajlera a zacli se ji delat male nadry na mlecne zalže jelikoz nebyla kastrovana ..nas pan veterinar jei chce vykastrovat a pri vysetreni sona se znistilo ze ma neco i na slezine ale nevi se co to je ..Krev i rtg byli v poradku ale musime se rozhodnout zdali ji dat vyoperovat i slezinu ..Jelikoz ma byt i kastrovana i vybrana slezina a mlecna zlaza ,mela by to byt trosku nariocnejsi operace ,tak se obavam ze v jejim veku by to nemusela zvlaadnout .Moc se tim trapim a nevim jak se rozhodnout nechi aby trpela pokud se to nejak zhordi ale zatim to neni pry akutni ..ale bojim se i tech komplikaci po operaci jak t bude zvladat ..NEMUZU SE ROZHODNOUT ..POTREBOVALA BYCH PORADIT JESTLI TO MA CENU JI OPEROVAT NEB JI NCHAT DOŽIT ALE CHCI PRONI JEN TO DOBRE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Vážená paní,
ráda bych se podělila o své zkušenosti. Nevím, zda je to ještě aktuální.
S pozdravem
AlenaM Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Srnčí je naše nejrozšířenější spárkatá zvěř. Tělo má dlouhé nejvíce 140 centimetrů, výšku v kohoutku až 90 centimetrů a dosahuje hmotnosti až 35 kg. Srny jsou menší než srnci. Letní srst je narezle červenohnědá, zimní šedohnědá až šedá. Typická je bílá skvrna na zadku, takzvaný obřitek. Srnec má na hlavě na pučnicích rostoucích z čelní kosti málo členité parůžky. Podle věku parůžky shazuje většinou od konce září až do prosince a poté mu začnou růst nové.
Srnčí zvěř je nejhojnější především v polních honitbách prostoupených remízky a menšími skupinami lesa. Je velmi přizpůsobivá a adaptovala se na různá stanoviště od otevřené zemědělské krajiny po souvislé horské lesy. Během léta žije srnčí zvěř většinou jednotlivě, v zimním období se sdružuje do různě početných tlup. Živí se bylinami, trávami, listy, pupeny, letorosty různých dřevin a také zemědělskými plodinami. Je vybíravější než například zvěř vysoká a trpí často poruchami trávení.
Říje probíhá od poloviny července do první poloviny srpna. Říjné srny se ozývají tenkým pískáním. Srna je březí 40 až 41 týdnů a koncem května a v červnu vrhá jedno až tři srnčata.
Srnčí zvěři nejlépe vyhovuje otevřená krajina s menšími lesíky, křovinami, loukami a poli. Během léta žije většinou jednotlivě na nevelkém území v okruhu 1–3 km. Nejvíce času věnuje odpočinku a přežvykování, vychází na pastvu v podvečer a v noci, není-li rušena, tak i ve dne. Pouze necelé tři hodiny denně prospí. V potravě převládají různé druhy bylin a trav, dále se v ní objevují větve a listy keřů, houby, spadané plody a polní plodiny. V otevřené krajině se začátkem podzimu obě pohlaví shlukují do různě početných tlup (10–100 jedinců), která se potulují po polích s ozimy, pícninami a zbytky okopanin či kukuřice. V nížinách leckde přivykl tomuto stádovému způsobu života celoročně, jinde se společenstva rozpadají až zjara, kdy samci začínají s vytloukáním paroží a osamostatňují se. Vedoucím zvířetem bývá nejčastěji některá ze starších samic. Hrubým bekavým hlasem varuje před nebezpečím a zároveň i soka před vstupem do teritoria, jehož hranice značí výměškem několika typů pachových žláz. K vlastní říji dochází až uprostřed léta a od října do listopadu samci paroží shazují. Z utajené březosti v trvání 40–41 týdnů připadá na vlastní vývoj zárodku jen asi polovina doby. Někdy ovšem dochází i k náhradní podzimní říji v listopadu a prosinci, a pak klidové stadium odpadá. Samice mívají 1–2 mláďata (vzácně i 3–4), která rodí na přelomu května a června. Zpočátku zůstávají v úkrytu ve vysokém podrostu a matku následují až p
Ve svém příspěvku ASI UMÍRÁ. MÁM JÍ UKONČIT TRÁPENÍ, NEBO MÁ JEŠTĚ NADĚJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kiki.
Dobry den. Chovam jednu betu a vsimla jsem si, ze ji skoro zmizela ocasni ploutev. Je to tak zle, ze kvuli tomu nemuze ani plavat. Kdyz jsem ji pak nasypala krmeni do vody, snazila se vyplavat k hladine aby se najedla, ale vubec ji to neslo. Jen sebou mrskala na dne. Pak kdyz krmeni dopadlo na dno, tak se chudak prevalovala a vyjidala ho ze dna. Jen lezi na dne a nemuze se skoro pohnout. Myslim-vim, ze je to ma vina. Zapomnela jsem na noc zavrit okno, vedle ktereho ma akvarko. Rano mela uplne ledovou vodu. A od ty doby se podle me zacala zhorsovat :( Hned jsem ji dala do tepla a dala ji teplou vodu. 5min na to dokonce dvakrat “obeplula” (po dne) akvarko a 2x vyplavala (i kdyz to pro mi byl strasny boj) na hladinu se nadechnout. Ulevilo se mi, ze to snad zvladne. Ale po chvili zas jen lezela jak prikovana ke dnu a ani se nehla. Je nejaka moznost, ze ji ploutev doroste a bude tim padem moct zas plavat? Je neco, co pro ni muzu udelat? Vidim, jak se trapi a nevim, jestli je moznost, ze to treba zvladne a nebo ji nejvic pomuze, ze ji ukoncim trapeni. Moc me to mrzi, ocenim jakoukoliv radu, konec koncu, kdyby kvuli me nepodchladla, byla by ted nejspis v poradku :( Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Dejte ji usnout do mrazáku a kupte si novou rybu a jednoduché topení.
Na rozdíl od jelenů počty srnčí zvěře v minulosti stoupaly. Vyhovuje jim totiž volné prostranství, které vznikalo po kácení lesů. U jelenů je tomu přesně naopak. Srnčí dnes můžeme spatřit po celé České republice i v Evropě, kde obývají nejen nížiny, ale i místa s poměrně vysokou nadmořskou výškou. Dříve se zdržovali na pasekách a v lesnatých porostech. V posledních desetiletích se však přizpůsobili, zejména v zimě, i životu na otevřeném prostranství mimo lesní paseky.
Srnec je co do potravy velmi vybíravý. Vytrvale vyhledává rostliny, které jsou zvláště výživné, tak aby potrava zabírala v žaludku co nejméně místa. Říká se o něm, že je přímo mlsný. Je to zřejmě tím, že jeho poměrně malé tělo vykazuje vysoký poměr povrchu k hmotnosti, a tak ztrácí hodně tepla. Proto potřebuje na jednotku hmotnosti více potravy (než například jelen), a tu lze zaručit pouze výběrem výživných rostlin. O důležitosti potravy pro srnčí zvěř svědčí to, že mladý středoevropský srnec má naději přežít zimu jen tehdy, váží-li alespoň 12–14 kg. Lehčí zvířata jsou schopna přežít zimu pouze s vydatným přikrmováním.
Ve svém příspěvku BETA PLAVE NABOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona.
Dobrý den,
Mam betu doma měsíc a vše bylo v pořádku, aktivní rybka, která si ale rada pospi. Odjela sem na víkend pryč a dala ji o jedno zradlo navíc, zároveň sem ten den vyměnila pisek. Po příjezdu k rybě byla apaticka, nepriplavala jako obvykle kdyz sem se přiblížila. Dala sem ji teochu žrádla nic. V pokoji byla nižší teplota tak nevím jestli je to tím, ze onemocněl z te zimy nebo ma zacpu. Nasadila sem hladovku a za 2 dny se vyprázdnil. Dala sem mu do vody léky a to konkrétně MULTIMEDIKAL dle dávkování. Po dvou dnech se vyprázdnil a přišlo mi, ze se trosku zlepšil, ale jen na chvíli pak to zacslo byt stejně. Začala sem víc topit v pokoji, dnes 4 den jsem vyměnila vodu, přidala jsem mu do akvarka rasokouli jinak tam ma dekoraci korálu. Uz 4 den jsem mu nedavala žádnou stravu a asi 5-6 dni uz nezral. A abych nezapomnela přijde mi, ze ma víc šede šupiny kolem tlamičky. Nevíte prosím co s nim ??
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Srna je oficiální označení pro samici srnce obecného. Srnec obecný má latinský název Capreolus capreolus. Mládě se označuje jako srnče. Srna se řadí k sudokopytníkům z čeledi jelenovitých. Se srnou se člověk v přírodě může setkat celkem často, přestože je to plaché zvíře. Obvykle ji je možné pozorovat u lesů a na loukách, není ale výjimkou, že se může zatoulat i do města (hlavně v noci). Nepříjemné setkání také může čekat řidiče, kterému může toto zvířátko skočit před auto, přestože srnec patří k menším druhům sudokopytníku z čeledi jelenovitých, i tak může nadělat na autě pořádnou paseku.
Ve svém příspěvku KDYZ MA KOCKA KOZNI PROBLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Fialová.
Dobry den, mela bych dotaz. Uz delší dobu lecime, vždy v rozmezi po trech az peti mesicich našeho kocourka. Vždy se mu lokalne za krkem vytvori strup, občas si to rozskrabe ze to vypada dost skarede. Dvakrát se lecil na dermafytozu sirupem který predepsal veterinar. Blechy ani jiné parazity nemá, jinak je bytovy, ven nechodi.Po tom co se mu to objevuje pravidelne a vždy jen lokalne jsme nechali udelat testy kde dermafytozku vyvratili. Muze to byt prosim potravinova alergie ci stres? Zda se nam v pohode. Hraje si a vse v normalu. Jen to rozskrabavani se uhlidat neda, vi ze to nesmí,ale jakmile dojdeme z práce, uz ma něco rozdrbane.Je na hypoalergenich granulích, taky schvalenych veterinářem...snazime se mu nic jiného nedavat podle instrukci, ale když se mu jedna ranka zahojí, hned vedle ci v nejblizsim okoli se objevi nova. Ted to vypadalo ze mu po poslední rance snad ani v tom lozisku nevyrostou znova chlupy. Ty nastesti rostou,ale vedle ma zase rozskrabany další, po naší prohlídce. Uz jsme celkem trosku bezradní, co kocourkovi davat aby jsme ho vylecili, ci něco cim mu zklidnit alespoň to drbani a popřípadě co na tu dezinfekci když uz si to tak rozdrbe? Dekuji moc za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel.
Dobrý den, máme úplně stejný problém, už to trvá rok a žádné zlepšení.
Mladí srnci nasazují v roce první parůžky, takzvané knoflíky, které jsou sotva viditelné a které v zimě shodí. První opravdové parohy dorostou do délky asi 10 cm a někdy se i větví, a i ty jsou na podzim shozeny. Brzy však začíná růst pár dalších parohů na očnicových hrbolech neboli pučnicích; jsou pokryty lýčím, a tak vypadají mohutnější, než ve skutečnosti jsou. Na konci růstu se prokrvené lýčí scvrkne a rozpadne se. Srnec pak vytlouká paroží v březnu až květnu třením o kmeny stromů nebo o zem. Vypadá to, jako by k otloukání připravené paroží srnce svědilo a přivádělo ho do vzrušeného stavu. Plně vyvinutá lodyha obvykle nese tři výsady (jde pak o šesteráka). Jedna výsada směřuje dopředu, střední přímo vzhůru a třetí téměř pravoúhle dozadu. Parohy s větším počtem výsad jsou výjimkou, ale u východoevropských a sibiřských srnců jsou parohy obecně mohutnější. V západní a střední Evropě dosahují délky okolo 30 cm, ale přitom zřetelně přesahují vztyčené srnčí slechy. Mladší srnci mívají lodyhy holé, ale u starších se objevují takzvané perly, bílé kulaté výstupky na růžici kolem pučnice. Při poranění se perly rozrůstají do takzvaných paruk, více méně beztvaré masy s hlubokými rýhami. U starých srnců paroží ustupuje, i když ne tak zřetelně jako u jelena. Šesterák postupně přejde na vidláka. U některých srnců jsou lodyhy tenké a téměř rovnoběžné, u jiných se objevuje široce rozložený typ paroží. Biologický význam větveného paroží je zřejmě v tom, aby se srnci při bojích o samice vážně nezraňovali, protože paroží se jim navzájem zaklesne.
Srnci, kteří již shodí parůžky, se nemohou zapojit do náhradní říje, protože po dobu shození a následného růstu parohů jsou neplodní.
Paroží srnců je vyživováno testosteronem a jedná se o kostní útvar.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE, POMOC PROSÍM! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám bojovnici, samečka, asi půl roku, ani ne. Je v 27 l akvarku, má topitko, filtr se slabým proudem, živé rostlinky, sám (zatím, chtěla jsem mu přikoupit společnost, jenže kvůli potížím co teď má se toho bojím).
Začalo to když jsem musela odjet na týden pryč a o rybku se starala rodina. Když jsem se vrátila, po akvarku plavaly bile výkaly, rybka nafouknuta, ale jinak v pořádku. Pochopila jsem, že je prezrana. Jenže od te doby to je jen horší. Vybledl, je apatický, bile výkaly stále přetrvávají, přijde mi že se mu trhají ploutve ale přitom mu neodpadávají, jen je má potrhané. Nevím co dělat, bojím se že zemře. Poslední dva dny už jen leží u dna a moc nereaguje na nic kolem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Živí se listy a větvičkami dřevin, různými trávami a bylinami a zemědělskými plodinami. V zimě je srnčí dokrmováno senem. Na pastvu vychází hlavně večer. Můžeme je vidět buď jednotlivě, v páru, nebo jako rodinu. Tak je tomu spíše ve vyšších nadmořských výškách, kde je stále ještě poměrně dost lesů. V dnešní urbanizované a intenzivně obhospodařované krajině v nížinách můžeme vidět i větší skupiny srnčí zvěře, která se přizpůsobila životu ve volné krajině. Na tom, kde žijí, závisí i velikost jejich teritorií. V lesním prostředí je to pouze několik málo hektarů, kdežto na polích může být toto území velké až 150 hektarů.
Nejzranitelnější je srnčí zvěř v období vrhu mláďat, což je v květnu až červnu. V této době i myslivci nechávají své pušky doma a chodí se dívat, jak srny krmí své mladé. Nebezpečí hrozí mláďatům hlavně od kombajnů, které sečou obilí a trávu, ve které se mláďata schovávají.
Druhým obdobím, kdy nejen srnčí, ale i ostatní zvěř hodně strádá, je zima. V tomto období odvádí nejen myslivci, ale i pouzí návštěvníci lesa záslužnou práci při jejich dokrmování.
Zvyšování počtu srnčí zvěře je mimo jiné i důsledkem odchodu velkých šelem, které stav této zvěře regulovaly. Vysoký počet jedinců tohoto druhu má pak za následek poškození zejména mladých stromků, které okusují a strouhají z nich svými parůžky kůru. Značkují si tak své teritorium. Myslivec, který v letním období, těsně před říjí, zastřelí statného srnce, který je „králem“ určitého území, udělá velkou chybu. O toto území jsou pak vedeny mezi samci boje a vítěz si pak své nové území samozřejmě musí označkovat – jak jinak než strouháním kůry mladých stromků svými parůžky.
Protože jsou srnci tak přizpůsobiví, je těžko podat obecně platný popis jejich životního stylu. Nelze je považovat za noční zvířata, i když jsou často aktivní právě za tmy, protože jsou přes den vyrušována. Většinou tráví denní dobu střídavou pastvou a odpočinkem. Hlavní fáze pastvy nastává obvykle za večerního soumraku a za úsvitu. Srnčí zvěř se snaží pást krátce a častěji, protože její žaludek je menší a nepojme tolik potravy, aby mohla zvířata celý den přežvykovat. Kromě toho je zřejmě výhodnější přijímat potravu častěji, protože se důkladněji zpracuje. Pochopitelně je pravidelný denní rytmus často narušen přítomností člověka nebo šelem, a tak je výhodnější nemít příliš plný žaludek při úprku. Důležitým obdobím je vrcholné léto, kdy si srnci vytvářejí zásoby tuku pro zimu. Často je to dostupnost potravy v létě, která rozhoduje o tom, zda srnec přežije zimu, nebo ne. Jak ubývá zelené potravy, omezují srnci svoji aktivitu a v zimě odpočívají, jak dlouho je to jen možné, buď v
Ve svém příspěvku KOČKA, ČERNÝ PARAZIT, ZTRÁCÍ SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Kralova.
Dobrý den,od konce října se k nám přistěhoval syn ma britského 5 ti letého kocoura ,a od půlky prosince od půlky těla ztrácí srst teď i na nohách a strasne se olizuje,ma ve stolici černí lezoucí broučci a po těle strašně moc virazky,,,pak ma Swix kočku 2 roky před týdnem přestala konecne mrouskat a zda se nám že začíná znovu,je to možné po týdnu a Pokud ano čím se to da přerušit je to šílené,,, brouček černý take po ni dnes lezl...cin se da mrouskani ukončit...ja sama mam kočku a kocoura kastrované a vše je ok...poradi někdo prosím...dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Kralova.
A ještě jsem nenapsala že začala stracet srst i moje kastrovaná kočička tříletá..od půlky těla.A teď se mi drží doma jelikož asi ji je venku zima... Děkuju
V naší poradně s názvem POLOPRŮJEM S HLENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Šiklová.
Dobrý den,
mám trpasličího pudla, fenečku, 10 let a v průměru tak 3x 4x do měsíce má akutní potřebu k vyprázdnění a okamžitě z ní vypadne polotuhý poměrně velký exkrement potažený jakýmsi slizem, hlenem. Krmení má neměnné, občas přes den psí pamlsky a pravda, někdy ze mně vyloudí kousek z koláče, vánočky, rohlíku, sušenky...), ale opravdu jen kousek, má už jen 15 zubů, takže ji krmím psími konzervami (Rinti, GranCarno nebo StarVita) s přídavkem trochu vloček či rýže, protože po čistém masu z konzervy mívala průjmy. Mám ji od jejích 6 let. Co může být příčinou občasného poloprůjmu s hlenem?
Přeji hezké dny
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinou může být věk. Se stárnutím psa přicházejí nové nemoci a nepříjemnosti. Bližší informace o možných příčinách by přineslo vyšetření ultrazvukem, počítačovou tomografií a taky by pomohlo laboratorní vyšetření stolice. V domácích podmínkách a svépomocí tyto komplikace nevyřešíte a budete muset začít spolupracovat s veterinářem.
Rozdíl mezi nimi je ve velikosti, ve způsobu života i v potravě. Jelení zvěř žila původně v bezlesých oblastech, srnčí naopak v hustých lesích. Jelen váží až 200 kg, laň o něco méně, zatímco srnec a srna něco přes 20 kg. Jelení zvěř u nás byla ve volné přírodě vyhubena někdy na počátku 19. století a pak opět vysazena. V její potravě převládá tráva, zatímco srnčí zvěř potřebuje listy keřů a stromů.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Müller.
Můj Francouzský buldoček se léčí na sníženou funkci štítné žlázy a na epilepsii.Léčba má vedlejší účinky.Pes nemá dobrou stabilitu,hodně jí a pije i močí.S tím jsem počítal.Ale když usíná,co 20 vteřin zvedne hlavu,jakoby ho v krku něco tlačilo.Léčbu štítné žlázy má teprve týden,tak se domnívám,že léčba nějak zřejmě ovlivňuje štítnou žlázu v krku.Jakoby ho tam tlačila.Dech má občas i sípavý a chrápe víc než kdysi.Díky.Chystám se opět k veterináři.Máte nějaký názor na to zvedání hlavy při usínání ?Může to být od slabě fungující štítné žlázy ?Díky za názory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Barvu stolice určují žlučová barviva, která vznikají v játrech, a to jako důsledek rozkladu červeného krevního barviva. Také tady má vliv krmivo – velké množství masa způsobuje tmavší barvu stolice, stejně tak jako borůvky, pokud je pes konzumuje. Jestliže psovi podáváme více zelené zeleniny, mohou mít výkaly nazelenalou barvu. Mrkev nebo červená řepa mívají za následek zbarvení stolice do červena, mléčné produkty nebo vejce spíše do žluta. Nezávisle na tom existují i zbarvení, která vás upozorní na chorobné procesy, viz níže.
Žlutá stolice odporně zapáchající signalizuje špatné vstřebávání (malabsorpce) tuků následkem nedostatečné činnosti pankreatu (slinivky břišní), která se projevuje při pankreatitidě, rakovině pankreatu, cystické fibróze či celiakii. V jiných případech žlutá stolice není normální. Je ale potřeba si zapamatovat, že když je stolice žlutá anebo světlá, tak žaludek, játra, tenké anebo tlusté střevo mohou být napadené vážnou nemocí. Žlutá stolice může signalizovat rychlý přechod potravy trávicím traktem, nedostatečné vylučovaní žluči, bakteriální infekci ve střevech, celiakii, zápal žlučovodů, zápal žlučníku, žlučové kameny, infekci giardií, zánět jater, žloutenku, malabsorpční syndrom.
Černá stolice odporně zapáchající signalizuje krvácení v žaludku anebo v horní části tenkého střeva následkem přítomnosti vředů či nádorů. Černá stolice může být i neškodná, a to tehdy, když se užívají výživové doplňky obsahující železo. V tom případě však nezapáchá, změní se pouze její barva.
Krvavá stolice kaštanové barvy signalizuje krvácení vředů anebo nádorů nacházejících se ve střední části tenkého střeva a v první části tlustého střeva, Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu.
Zelená stolice – játra neustále produkují žluč (světlezelená tekutina), kterou vylučují přímo do tenkého střeva anebo ukládají ve žlučníku. Žluč je potřebná pro absorpci tuků a vitamínů rozpustných v tuku. Taktéž pomáhá k měkčí stolici a zodpovídá za její hnědou barvu. Když žluč postupuje přes střevo, postupně se mění její barva ze zelené přes žlutou až hnědou účinkem bakterií v tlustém střevě. Zelená stolice tak často naznačuje, že potrava prošla střevem rychleji, než je normální (zvýšená doba tranzitu střevem, viz trávicí těžkosti), takže dříve, než se mohla změnit ze zelené na hnědou. Průjem zrychlí tranzit potravy střevem. Tedy jakýkoliv faktor vyvolávající průjem může způsobit, že jeho konečným důsledkem je zelená stolice. Takto zbarvená stolice však může být ukazatelem vážných onemocnění, jako je ulcerózní kolitida, IBS, Crohnova nemoc, celiakie, rakovina, malabsorpce, salmonela, giardie a zvýšený počet nežádoucích bakterií.
Světlá stolice je zapříčiněna nedostatečnou činností ledvin. Vykytuje se při zdravotních p
Ve svém příspěvku ČIVAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Bílá.
Mám roční fenku čivavy. Není papírová ale je zdravá a krásná jen má
3,60 kg a je dlouhá asi 30cm. Chovatelka mi ujistila že je to čivava po obou rodičích ale mě se zdá velká. Máte prosím někdo podobný problém? Na veterině mi dr řekla že je trochu přerostlá ale krásná,, tak prosím o názor více majitelů.
Díky Bílá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Aj ja mam civavy, ktore maju cez 3kg.
Starsia si dlho drzala hmotnost 2,7kg, no uz je starsia a ma cca. 3,5kg. Je vsak ciperna, cula, rada beha a nevyzera vobec prerastene.
Druha, jej dcera, bude mat len 2roky a ma uz teraz 3,2kg. No je to velmi temperanentne, chvilami az sialene psica. Na pohlad je chuducka. Je vsak dlha, preto sa ta hmotnost na nej niekde straca..
No je mi jedno, ze oficialne maju mat civavy do 3kg. Milujem ich obidve, od mala su naucene bez voditka, pocuvaju na slovo, su velmi priatelske, nie su ustekane, jedna z nich je rodena aporterka a stale by sa len hrala.. a to vsetko bez bitiek a drezur...
A to je to najdolezitejsie, ze psov by mali mat ludia, co psom skutocne rozumeju a potom vsetko funguje ako ma..
Zajímavostí srnčí je, že nemá žlučník. Srnčí nemá ani žluč. Aby srnky mohly správně trávit zelenou potravu bez žluči, potřebují sůl a touží po lízání čehokoliv slaného. Srny nejvíce touží po soli na jaře a v létě, kdy je v bujné zelené vegetaci hodně vody a draslíku, než kdykoli jindy v roce. Sůl je také účinným nosičem poskytujícím desítky dalších minerálů, které zlepšují zdraví, růst těla a paroží a trofejní potenciál.
Ve svém příspěvku MOPS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Karasková.
Dobrý den.
Byli jsme na veterině. Problém byl v tom, že se mu ucpávaly pachové žlázy. Doktor mu je vyčistil a doporučil, čistit fleky obyčejným lihem nebo slivovicí. Namočit vatový tampon a pořádně drhnout. Jak má ucpané ty žlázy, dostává se mu to do krve a způsobuje mu to čátečnou otravu. Opravdu mu to pomohlo a bylo po problémů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Dobrý den, děkuji za zprávu, ale můj buldoček má něco jiného, asi dle veteriny pododermatitidu - to dělají bakterie a k tomu mezi prsty na tlapičkách má prý cysty - tzv. furunkulozu. Dostali jsme šampon na srst s dezinfekčním účinkem Clorexyderm a na tlapky gel Isaderm. Teď mi čeká do něho dostat tabletu Bravecto za pouhých 1 tis. kč. No uvidíme zda se to zlepší, srst má jak dalmatin. Děkuji za snahu pomoci Koberovái