Všichni živí tvorové na tomto světě stárnou, výjimkou není ani nejlepší přítel člověka… pes. Staří lidé trpí řadou různých onemocnění, které více či méně ovlivňují kvalitu jejich života, a nejinak je tomu i u psů. I ti se musí vyrovnávat s fyziologickými změnami spojenými s jejich vyšším věkem. Nevýhodou pro psa je to, že on si nedokáže sám dojít k lékaři a říct mu, co ho trápí, na rozdíl od lidských seniorů. Musí se tedy spoléhat na svého páníčka, že vypozoruje, že jeho psí miláček již není stejný jako dřív a pokusí se mu zajistit důstojné stáří. Řada lidí se ale se stárnutím svých psů neumí (nebo nechce) vyrovnat, i proto jsou útulky pro zvířata plné opuštěných starých psů, o které moc lidí zájem nemá, přestože ti by zajisté uvítali šanci dožít svůj psí život v prostředí milující rodiny.
Zhoršení stavu psího chrupu
Kdo měl někdy staršího psa, tak ví, že s věkem se psovi více kazí zuby a zároveň se mu zhorší dech. Horší se mu také dásně, u nichž hrozí velké množství zánětů. Plak, který se usazuje psovi na zubech, je plný bakterií, které následně ovlivňují kvalitu psího chrupu. Bakterie se také šíří pod zuby, a tak mohou na dásních způsobit bolesti otoky. Vrcholem může být, když se dásně odtrhnou od zubů. Tento problém se dá poznat tím, že psovi krvácí dásně, nebo obsahují červené otoky. Pokud majitel psovi zuby nijak nečistí, může dojít také k tomu, že bakterie, které se v psí tlamě nachází, se dostanou do krve a způsobí poté srdeční nebo ledvinové problémy.
Ve svém příspěvku WOBENZYM MUŽE BYT PODÁVÁN PSOVI ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka urbanova.
Dobrý den,Prosím o informaci jestli existuje nějaka podpurna léčba po opakovaných zánětech zubů a operacích ,jako je wobenzym, nebo i přímo Wobenzym,jestli.lze podávat pejskovi.Podotykam ze uzkostlive dbáme o ústní hygienu.Jedna se o pudlika.Nemuzu se dopátrat rozumného řeseni. Myslím že nejsou v pořádku ani opakování narkózy. Děkuji předem za odpověď. Urbanovs
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Verča.
Jestliže máte i malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti se odebere krev a na základě rozboru veterinář určí diagnózu. Zvíře s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobě podávat infuze a neustále kontrolovat stav. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, tedy 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.
Při zániku 3/4 a více z celkového počtu nefronů se metabolické zplodiny začnou hromadit v krvi a způsobí klinické příznaky ledvinného selhání. Laboratorně je potvrzena vyšší hladina cystatinu C, močoviny, kreatininu, případně fosforu a dalších iontů. Tyto látky se však mohou v krvi hromadit i z jiných příčin, aniž by byly ledviny přímo poškozeny. Neprotéká-li ledvinami z nějakého důvodu krev, nemohou ji ledviny zákonitě vyčistit od škodlivých metabolitů, pak se mluví o takzvané prerenální příčině (problém je před ledvinou). Pokud moč vytvořená ledvinami neopustí tělo, opět stoupá hladina škodlivých metabolitů v krvi (jde tedy o postrenální příčinu = problém je za ledvinou). Renální příčina označuje problém v ledvině.
V odlišení těchto stavů je ukryt klíč úspěchu v léčbě. Odborná vyšetření veterináře musí rozpoznat příčinu a tím stanovit vhodnou léčbu. Jednoduchou metodou určení prerenální příčiny je například stanovení hustoty moči. Pokud je ledvinná tkáň v pořádku, přefiltrovaná tekutina se v odvodných kanálcích zahustí. Pokud je tkáň funkčně poškozena (ledvinná nedostatečnost), pak k zahuštění moči nedochází a organismus ztrácí velké množství tělesných tekutin a hustota moči je nízká – rovna hustotě filtrátu krve získaného v glomerulech. Samozřejmě existují i specifičtější testy, které bezpečně odliší stav poškození ledvin od nedostatečného přívodu krve do ledvin.
Při prokázání ledvinného selhání se musí dále definovat akutnost procesu. Pokud se ztráta funkce dostaví náhle s tvorbou moči nebo bez ní, hovoříme o akutním selhání ledvin. Akutním selháním ledvin rozumíme stav náhlého zhroucení funkce ledvin. Může být následkem šokových stavů, úrazů, infekcí, intoxikací, navozené podáním některých léčiv a podobně. Většinou po úpravě vyvolávajícího stavu a překlenutí kritického období docház
V naší poradně s názvem BRAVECTO PRO KOČKY A PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prosíková J..
Dobrý den, prosím o sdělení, zda je možné aplikovat psovi spot-on Bravecto, který je výrobcem určen pro kočky? Navíc psovi vážícím o 2 kg více než je dávkování Bravecto pro střední kočky... Je možné se řídit pouze obsahem látky fluralaner ve spot-onu? Děkuji velice za odpověď, zdraví Prosíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro psy i kočky je v Bravectu stejná účinná látka a zkřížená aplikace je možná. Kočičí Bravecto bude fungovat i pro psy a naopak.
Častěji než játra v těle zvířat selhávajíledviny. Zhoršení stavu ledvin je typickým příznakem psího stáří. Selhání ledvin může být akutní, nebo chronické. V akutním případě je to náhlé a těžko se mu dá zabránit, úmrtnost je v takovém případě velmi vysoká. Pes zničehonic působí apaticky, nepřijímá potravu a přestává močit (výjimkou ale není ani opačný stav, kdy pes pije hodně a stejně tak i hojně močí). U chronického typu tohoto onemocnění se příznaky objevují postupně, a stejně tak se zhoršuje i stav zvířete. U tohoto typu se mění nejen chování psa, které postupně začíná být apatické, je unavenější, nechce si hrát ani se příliš mazlit, nemá zájem ani o jídlo a pohyb, mění se ale i vzhled psa, ten začíná hubnout, a horší se kvalita jeho srsti. Kromě selhání ledvin může psa také trápit prasklý močový měchýř, ledvinové kameny, ale i to, že samotné ledviny stárnou a jejich činnost již není tak kvalitní. Při ledvinových kamenech majitel u psa pozoruje větší apatii, častější konzumaci vody, ale i pomočování, ztráta chuti k jídlu, ztráta hmotnosti, zvracení, ale i hnědé zbarvení jazyku a podivný zápach z tlamy.
V naší poradně s názvem OSLABENÉ LEDVINY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina Neradilova.
Dobrý den,
je možné psovi s mírně oslabenými ledvinami, kromě speciálních granulí a konzerv, občas uvařit z čerstvých surovin. Pokud ano, jaké suroviny použít?
Děkuji, Jiřina.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Psovi s oslabenými ledvinami budou nejvíce vadit pokrmy z masa. Jenže dostat do psa bílkoviny bez masa je problém, protože třeba fazole a soju možná nesežere. Tak potom zbývá nejméně problematické maso z ryby. Použít můžete cokoliv, co nemá kosti, filé, tresku, tuňáka a smíchat mu to s kuskusem nebo kroupami.
Psí oči se podobají lidským a mohou trpět obdobnými potížemi, které ovlivňují kvalitu zraku. Mezi taková onemocnění patří výtok z očí, otok, zánět spojivek a další.
Pokud vašemu psovi slzí oči jen někdy, může jít o alergickou reakci (obvykle se projevuje stejně jako u lidí v letním období, kdy je v ovzduší mnoho pylů).
Ať už jde o slzení silné či slabé, může naznačovat zánět spojivek nebo zánět rohovky. Některá plemena jsou k zánětům rohovky zvláště náchylná. Jsou to většinou plemena, která mají vypouklé oči (boxer, buldok). Zánět rohovky se projevuje viditelným zmodráním oka, což je způsobeno neprůhledností čočky, nebo čočka nateče.
Zánět spojivek
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím spojivky, můžeme pozorovat slabý nebo silný hnisavý výtok z očního koutku. V pozdějším stadiu je již bolest velká a oko zůstává polozavřené. Onemocnění se může vyvinout v chronický zánět spojivek, o něm hovoříme tehdy, když neustávají příznaky nemoci, nebo se nemoc v krátkých intervalech opakuje. Příčinou může být malé cizí těleso v oku nebo špatně rostoucí řasy či vchlípené víčko. Pokud na svém psovi pozorujete podobné příznaky v malé intenzitě, vykapávejte mu oči kapkami do očí, případně vytrhejte nevhodně rostoucí řasy, které mohou být příčinou potíží.
Ektropium
Ektropium je odchlípení očního víčka. Zde je nutný chirurgický zákrok. Odchlípení víčka může být buď vrozené, anebo získané například úrazem či po zánětu a někdy se tato nemoc objeví bez zjevné příčiny ve stáří psa. Na psovi pozorujeme zánět spojivek, který je velmi často spojen se slzením očí. Oko je podrážděné, slzí, může mít zanícenou rohovku a spojivkový vak. Nemoc se léčí podle toho, v jakém je stadiu. Při tomto onemocnění může docházet k výtoku hnisu. Pomoci mohou oční kapky, ale jen v některých případech.
Vřídek na rohovce
Vřídek na rohovce vzniká úbytkem hmoty rohovky. Může být získán buďto mechanicky, nebo infekcí. Oko má hrubou strukturu, je zarudlé a pes si je neustále otírá tlapkou. Toto onemocnění je velmi bolestivé, proto je zapotřebí vyhledat rychle lékaře, který určí v jakém stadiu nemoc je. Pokud je v rané fázi, veterinář jen předepíše kapky, pokud je v pozdější, veterinář sešije obě víčka po dobu zhruba deseti dnů, aby se bolest nezvyšovala a oko mělo šanci se pořádně zahojit.
Uveitida
Uveitida je nemoc postihující obě nebo jen jedno oko. Je to zánět duhovky s okolními strukturami oka. Zornička je velmi malá, oko zrudlé a zavřené, pes se vyhýbá světlu. Toto onemocnění je vždy velmi závažné a je nutné je léčit pomocí kapek a podáváním protizánětlivých prostředků ústní cestou.
Koupání psa představuje určitý rituál, přestože se nekoná tak často. Někteří psi vodu přímo milují, jiní by před puštěným kohoutkem málem „vyskočili“ z kůže.
Letní měsíce sice někteří psi využijí k vodním radovánkám, nicméně o „koupací lázeň“ se v tomto případě nejedná. V zásadě platí pravidlo, že by se měl pes koupat vždy, když je viditelně špinavý nebo zapáchá. Většinu plemen postačí koupat jen dvakrát či třikrát do roka. Někteří psi, například skotští teriéři, mají sklon k lupům, a proto by se měli koupat jednou měsíčně. Záleží také na tom, zda se pes pohybuje jen ve venkovním prostředí, nebo se drží doma, případně chodí na výstavy.
Ke koupání používejte vždy speciální šampóny určené pro psy. Většina šampónů dokáže také bojovat proti vnějším parazitům, mají dezinfekční účinek a mnoho pěsticích přísad. Použít můžete také dětské šampóny, ale nikdy ne obyčejná mýdla. Pokud není srst příliš znečištěná, je pro rychlé ošetření vhodný suchý šampón. Jedná se o prášek, který důkladně vetřete do srsti a pak vykartáčujete.
Před koupáním vždy srst dobře rozčešte a vykartáčujte. Do nachystané vaničky napusťte teplou vodu odpovídající přibližně teplotě těla (cca 38–40 °C). Předem se musíte přesvědčit, jestli voda není moc horká nebo studená. Vody by mělo být tolik, aby šla dobře nabírat menší nádobkou (maximálně po kolena). K ruce si nachystejte potřebné pomůcky a přípravky, abyste je pak nemuseli shánět, až pes bude ve vaně (někteří toho rádi využijí a z vany vám utečou). Budou to osušky, ručníky (čím více, tím lépe), šampón, balzám, plastová láhev na ředění – v té už by měl být nachystaný naředěný šampón (jestli používáte dva různé šampóny, tak si nachystejte raději obě lahve), vatové tampóny do uší. Máte-li většího psa, vybavte se nepromokavou zástěrou, případně i rukavicemi.
Do připravené lázně postavte psa. Je-li to možné, pak čelem ke zdi, aby neměl tendenci z vany odcházet. To se týká hlavně větších plemen. S některými psy budete možná i přesto trochu zápasit, nebo musíte být alespoň stále ve střehu, aby nevyskočili. Psovi důkladně namočte celé tělo kromě hlavy (jakmile psovi namočíte hlavu, bude mít snahu se celý otřepat). Tu umyjte až úplně nakonec. Psa polévejte nebo použijte sprchu (pokud se nebojí). Až bude důkladně namočený (u psů s hustou srstí to není tak snadné), naneste na několik míst šampón (záda, hruď, končetiny, ocas). Lépe se roztírá šampón předem rozmíchaný s trochou vody v láhvi. Tuto směs nalijte psovi na záda a postupně rozetřete na hruď, boky, končetiny a ocas. Pečlivě ho promasírujte (podle hustoty srsti) a dobře opláchněte. Nešetřete vodou. Psa vysušte do sucha ručníky, neb
Ve svém příspěvku CHRONICKÝ ZÁNĚT LEDVIN U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Těžko říct. Ale můj pes má nemocné ledviny a spolu s tím srdce, je mu teda 14. Zkusila jsem bachovy květové esence, míchá je Markéta Tomanová na míru - pes začal jíst, chodit. Ledviny nahřívám pohankovými polštářky, aby se trochu rozběhly.... Poté se mu zavodněné břicho zmenšilo na polovinu. To mi poradil p. Toman, který dělá akupunkturu psů, bohužel pouze v Praze.
Takže pokud můžete, stavte se buď za Tomanem nebo zavolejte jeho ženě:
775 353733
Ona má i web stránky. Než uděláte cokoli, zavolala bych prostě jim, a určitě se vám bude rozhodovat lépe :)
Mo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Zvracení vyvolávejte nejpozději dvě hodiny po pozření podezřelé látky. Nejvíce doporučovaným přípravkem k vyvolání zvracení je tříprocentní roztok peroxidu vodíku naředěný vodou, který psovi nalijete přímo do tlamy. Pokud nedochází ke zvracení, látku mu po deseti minutách znovu aplikujte. Stejné reakce byste měli dosáhnout, dáte-li psovi na jazyk jedlou sodu nebo hořčici, případně silně koncentrovaný slaný roztok.
Po podání roztoku přinuťte psa chodit, látka se tak rychleji rozšíří a urychlí se její účinek. Pokud se pes nevyzvrací ani po dvou podaných dávkách peroxidu, třetí mu už nepodávejte a urychleně hledejte veterinární pomoc.
Ne vždy je žádoucí nutit psa zvracet. Pokud pes již zvracel nebo zvrací, rozhodně mu nepodávejte prostředky na vyvolání zvracení, tímto úkonem mu jen přitížíte. Je-li pes v šoku, nebo se u něj projevuje malátnost, vyvolávání zvracení by ho mohlo udusit. Také nemá smysl nutit psa zvracet po déle než dvou hodinách od pozření toxické látky, v této době již zvracením ničeho nedocílíte. U bělidel či leptavých látek dochází při jejich zvrácení ke kompletnímu poleptání sliznice trávicího traktu. Tím psovi tedy rozhodně nepomůžete. Celou situaci naopak zhoršíte.
V naší poradně s názvem JAKÁ KLOUBNÍ VÝŽIVA PRO ŠTĚNĚ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Rejholdová.
Chtěla jsem Vás poprosit o názor, je možné dát štěněti Výmarského ohaře Geloren Dog? co byste jiného doporučil od kolika měsíců a proč?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Geloren pro psy obsahuje kyselinu hyaluronovou, glukosamin, chondoitin a kolagen. Všechny tyto látky zvíře normálně přijímá stravou založenou na mase. Když budete takto mladému psovi podávat geloren pro psy, tak mu tím spestříte pamlskový plán, ale v tomto věku mu nijak zvlášť nepomůžete. Tedy v případě, že používáte kvalitní krmivo. Někdy chovatel koupí velmi levně v akci krmení pro psy, ale to většinou obsahuje především bobtnající směsi, které pejska nasytí, ale nevyživí. Známkou jsou pak objemné výkaly a nemocný pejsek. Geloren pro psy má smysl jako výrazné preventivní opatření od tří let.
Ve svém příspěvku JORKŠÍRSKÝ TERIÉR VÝCHOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Váchová.
Dobrý den.
Co mám dělat s yorkem když štěká 3 hodiny v kuse a při pohybu na mém pozemku / nemáme mezi zahradami plot / na mně utočí a vrčí. Dočkám se vždy jen ironického "promiňte " a pocem dáme mňaminku.to je na psa
Ano je to temperamentní plemeno,ale mělo by jeho chování mít meze.
Bojím se, že se budu muset ze zahrady odstěhovat a žít jen v paneláku.
Kvůli nevychovanému psovi.
Myslíte, že se nechá ještě vychovat ve dvou letech. Já vím, nechá, ale musí jeho paní chtít....
Děkuji
Jitka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ledviny se skládají z mnoha jednotlivých tělísek (funkčních jednotek) odpovědných za filtraci krve a regulaci hladiny důležitých látek. Ledvinná funkční jednotka se nazývá nefron. Nefron je složen z filtračního tělíska (glomerulu), což je klubíčko cévních kapilár v pouzdru (Bowmanovo), které chytá a svádí filtrát do odvodného (odpadního) kanálku. V kanálku dochází ke zpětnému vstřebávání důležitých přefiltrovaných látek, iontů a vody. Na základě výměny různě nabitých částic se zde pomáhá udržovat správná acidobazická rovnováha (pH krve). Kanálky se sbíhají do větších sběrných kanálků, které ústí do ledvinné pánvičky a močovodu.
Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.
Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, která selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček především dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují alespoň z části. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.
Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že zvíře hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by.
U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je mož
V naší poradně s názvem BORDER KOLIE ŠTĚŇATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nana.
A ješte bych se chtela prosim zeptat v jakym tydnu haraní se nejlepe nechavaji připustit nekdo říká 3 tyden nekdo 11 den tak ted newim co je pravda děkuji :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prvních 9 dní, kdy jsou vidět známky hárání na vulvě, fena nedovolí žádnému samci, aby se do ní dostal. Po těchto devíti dnech teprve přichází období, kdy to psovi dovolí. U každé fenky je tento začátek ovšem jiný a některé feny mají říji jen velmi krátkou, zvláště ty starší. Budete to tedy muset zkoušet hned od desátého dne hárání, dokud fena nepřestane být agresivní a odmitavá vůči samci.
Historicky bylo známo, že psi jedí králičí maso. Divocí psi by sežrali každého malého savce, kterého by mohli chytit a zabít, a králíci pro ně byli jedním z nejlepších cílů. Králičí maso je psy vítaná pochoutka, i když byl králík nakažený a trpěl myxomatózou nebo králičím morem. Pes není vhodným hostitelem pro tyto viry způsobující myxomatózu a králičí mor. Viry myxoma a lagovir psovi nijak neublíží. Nakazit se a onemocnět z nich můžou pouze zase jen králíci.
Není žádným překvapením, že psi potřebují k životu maso. Králičí maso je pro psa přínosem z těchto důvodů:
Králík má vyšší obsah bílkovin než kuřecí, krůtí, telecí, hovězí, kachní, jehněčí a vepřové maso, což znamená, že je nabitý spoustou libového a středně tučného masa pro svaly vašeho psa. Jeho tělo obsahuje esenciální aminokyseliny nezbytné pro obnovu tkání a podpory imunitního systému.
Králičí maso má nižší obsah cholesterolu než většina jiných zdrojů bílkovin, obsahuje minimální množství nasycených tuků. Zdravé tuky v králičím mase udrží klouby vašeho psa promazané a srst lesklou.
Vitamín B12! Králičí maso, konkrétně orgány plné živin, jsou vynikajícím zdrojem vitamínu B12, který zajišťuje správnou funkci nervového systému psa. Je také potřebný pro normální růst buněk. Pokud se váš pes chová zpomaleně, může to být způsobeno tím, že mu chybí nějaký dobrý zdroj B12, protože vitamín B12 pomáhá udržovat jeho energetickou hladinu.
Králík může být pro psa nový protein což znamená, že váš pes buď zřídka nebo nikdy nebyl vystaven tomuto typu krmiva, a proto je to skvělá volba bílkovin pro psy, kteří mají bříška buď citlivá, nebo mají potravinovou alergii na jiné zdroje bílkovin. Pokud se zdá, že vašeho psa něco svědí nebo má nějaké problémy se zažívacím traktem, zavedení nového proteinu, jako je králík, do jeho stravy může pomoci „resetovat“ jeho systém a dát jeho imunitnímu systému pauzu od boje proti proteinům, na které může reagovat. Špičkoví specialisté na veterinární dermatologii králičí maso pro psy vřele doporučují!
Pokud máte psa přivyknutého na syrovou stravu, měli byste zvážit častou obměnu masa, které váš pes konzumuje. Králičí maso je vhodná volba. Je také důležité, abyste svému psovi dovolili pozřít i obsah žaludku králíka, protože ve volné přírodě by dostal částečně natrávenou rostlinnou hmotu ze žaludku své kořisti. Orgánové maso, jako jsou játra a ledviny králíků, také obsahují různé živiny, které pes potřebuje. V mnoha případech váš pes nebude mít přístup k těmto živinám, pokud mu nebudete podávat maso z orgánů.
Na internetu je spousta receptů na přípravu králičího žrádla bezpečného pro psy. Toto maso může být pečené, vařené nebo restované; jen z něj vynechte koření a přebytečný tuk.
V naší poradně s názvem LARVY VYŽRALY PSOVI KUS HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.
Máme doma staršího bobtaila a zjistil jsem u něho nějaké larvy v kůži na hlavě, kde se mu vytvořila lysina a vypadá to, jako by mu ty larvy vyžraly kus hlavy. Co s tím mám dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Larvy obvykle pocházejí od much a na psa se nejčastěji přenesou z nějaké mršiny, ve které se vyválí. Někdy se ale také stává, že pes může mít pod srstí skryté kožní onemocnění, které vylučuje látky jenž vábí mouchy a ty pak kladou vajíčka přímo na tuto oblast. Nejlepší pomoc je ostříhat celou oblast na krátko, aby se odkryla postižená kůže a pomocí rozprašovače aplikovat roztok Neostomozanu podle přiloženého návodu (pozor na oči a čenich). Pokud je kůže hodně porušena a je vidět živá tkáň, tak bude nejspíše nutné použít speciální krytí a zahájit vhodnou léčbu. S tím vám již bude muset pomoci veterinář.
Játra psů mají velkou funkční rezervu – až 80 %, a tak ke klinickým projevům dochází často až v pokročilejší fázi jejich onemocnění. Mnohdy jsou příznaky jen mírné a nespecifické. Při vážnějších poruchách můžete pozorovat nechutenství, hubnutí, apatii, únavu, slabost, zvracení, průjem či naopak zácpu, zvýšenou teplotu, žíznivost a zvýšené močení. U psů s delším trváním nemoci dochází k vyhublosti, hromadění tekutiny v dutině břišní a ke zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu – hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávajíledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
Štěňátka mají obvykle větší játra, pokud jde o jejich tělesnou hmotnost v porovnání s dospělými psy. Zvětšená játra jsou nejčastěji diagnostikována u starších psů. V závislosti na příčině může rozšíření zahrnovat celá játra nebo jen jejich část. Například infekce anebo zánět mohou vést k symetrickému zvětšení jater. Také výskyt nádorů, krvácení, cysty nebo otočení jaterního laloku může vést k asymetrickému nebo fokálnímu zvětšení.
Rovněž příznaky se mohou lišit v závislosti na příčině. Zvětšení břicha je nejčastěji pozorovaným příznakem. Při vyšetření veterinář najde zvětšená játra nebo hmatatelnou hmotu v oblasti břicha. Zvětšení je obvykle pozorováno za hrudním košem a může být dokonce viditelné pouhým okem. Nicméně u obézních psů je obtížné odhalit zvětšená játra při fyzikálním vyšetření.
Cirhóza jater, pojem známý snad každému, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (jde o zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže dojít k úplnému uzdravení.
Typickými projevy jsou vyhublost, hromadění tekutiny v dutině břišní, zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu, hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávajíledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.
Počítání dechů za minutu a posouzení způsobu dýchání může být velmi důležité při akutních stavech. Proto zjistěte, jakou dechovou frekvenci má váš pes za normálních okolností. Nejlepší je dech posuzovat, když pes spí. Nikdy nepočítejte dechy v době, kdy je mu teplo nebo hodně běhá. Normální dechová frekvence je 10 až 30 dechů za minutu. Pokud se pes dýcháním právě chladí, může mít klidně i 200 dechů za minutu. Posouzení způsobu dýchání je také důležité. Při normálním dýchání se při nádechu hrudník roztáhne a při výdechu se zase vrátí do původní polohy. Vydechování by nemělo vyžadovat žádnou námahu. Pokud si všimnete, že váš pes při výdechu používá břišní svaly, vydává hlasité zvuky, lapá po dechu, dýchá povrchově nebo ho dýchání bolí, navštivte veterinárního lékaře. Nejste-li si jisti, jestli váš pes vůbec dýchá, dejte mu před nos kousek vaty. Pokud se vata hýbe, pes dýchá. Můžete také použít zrcátko, dejte jej psovi před čenich, a když se na něm sráží pára, pes dýchá.
Zrychlené dýchání u psa může být způsobeno přehřátím. Jestliže pes zrychleně dýchá kvůli přehřátí, odveďte ho do (pokud možno) chladné, větrané místnosti a ochlaďte ho. Ideálně mu můžete dát tlapky do chladné vody nebo ho zabalit do namočeného ručníku. K ochlazování nepoužívejte ledovou vodu, protože velká změna teploty by psovi mohla způsobit šok. V horkých dnech psa nikdy fyzicky nepřetěžujte.
Někteří psi dýchají zrychleně také v případě, když cítí strach, úzkost nebo napětí. To jsou všechno emoce, které mohou způsobit zvýšení tělesné teploty.
Pokud zrychlené dýchání doprovází zvracení, průjem či nafouknuté břicho, na nic nečekejte a vyhledejte pomoc veterinárního lékaře. Když se pes rychle zadýchává nebo nemůže popadnout dech i po menší fyzické aktivitě, může to signalizovat onemocnění srdce nebo plic. Obecně platí, že brachycefalická plemena, tedy plemena s krátkými nebo zploštělými čenichy, mají větší problémy s dýcháním než psi s dlouhým čenichem. Vzhledem ke stavbě své lebky jsou totiž vystaveni většímu riziku respiračních problémů – je pro ně těžší se ochladit. Proto na to myslete, jestli máte doma buldoka, boxera, buldočka nebo třeba mopse, a tato plemena během parných dnů maximálně šetřete.
Jestliže máte jen podezření, že na abnormální změnu dýchacího rytmu vašeho psa opravdu nemá vliv okolní prostředí či jeho předešlá aktivita, anebo má pes problém s normálním pohybem či vstát – rozhodně je na místě vyhledat veterinárního lékaře. Rychlé dýchání u psů může způsobovat mnoho typů nemocí. Může jít o problém s erytrocyty, plícemi a jinými vnitřními a mimo jiné životně důležitými orgány psa.
Ve svém příspěvku BOLEST PÁTEŘE U PSA,MÍCHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den máme zlatého retrívra bude mu deset let, před týdnem nám začal pomalu chodit a při pohybu naříkat(knučet). pak nechtěl vstát vubec, potom zase jen na přední nohy pak zase jen na zadní a tak se to střídalo. mezi tím jsme navštívili veterináře udělal mu rtg páteře zadní části těla dal injekce a prášky na bolest. Stím že má artrosu. ted už nám leží 14 dní sem tam se občas snaží zvedat nohy, Za tu dobu jsme byli u lékaře opět a dělal mu rtg přední poloviny těla a řekl že to je od krční páteře , že mu tam dva obratle nějak tlačí na míchu a zřejmě došlo k otoku. Opět mu již třikrát dával injekce že to zmírní otok a že bi se měl celkově zlepšit. Doposud je stav stejný jednou muže hýbat předeníma nohama a pak zas jen zadníma. Hlavou hýbá normálně tělo také udrží v leže. Nevíme zda je takoví stav normální lékař nás ujištuje že to chce čas jediné co se změnilo je že už nknučí při pohybu ,. Nerozumím tomu . Jen nechceme a bi se náš pejsek trápil,,Je to stres pro něj i pro nás doma. Zkoušíme ho povzbuzovat k pohybu on bi psichycky chtěl ale fizicky mu to nejde. Tak nevíme zda je tento stav normálí a lékař volí správně, chtěl bich vás poprosit o váš názor. Za případou odpověd velice děkuji Sentivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ---.
Co nejdřív vyhedejte jiného veterináře. A spíš -vererinární kliniku.
Popiště jinému lékaři vše co se Vám dějě, veme mu veškerou dokumentaci od vašeho původního veterináře. S tav co popisujte není vůvec dobrý, a to že by se mělo vašemu psovi po všech lécich ulevit, a nestalo se , tak to znamená že by jsme měli navšívit jiného veterináře, nejlíp někakou veterinární kliniku, tam bývá víc veterinářů na jednou, a více halv , více vyřeší.
Psi jsou od přírody smečková zvířata; to znamená, že potřebují společnost a nemají rádi, když jsou po dlouhou dobu sami. Často, pokud jsou domácí mazlíčci ponecháni o samotě příliš dlouho, budou olizovat a žvýkat části svého těla, dokud je to nezačne bolet. To je nejčastější u domácích mazlíčků s vysokou energetickou hladinou, kteří se nudí nebo nemají dostatek pohybu nebo pozornosti. Pokud je to vaše situace, možná byste mohli požádat přítele, aby se uprostřed dne s pejskem prošel nebo si s ním hrál.
Najmout si pejskaře na venčení je také skvělý nápad – a můžete se také podívat, zda je ve vaší oblasti psí školka. Ujistěte se, že svému psovi poskytnete stimulující hračky, které ho zabaví, když nejste poblíž, abyste si s ním mohli hrát. Dalším tipem, který by mohl pro vašeho psa fungovat, je nechat zapnutou televizi nebo rádio. Někdy to poskytuje vašemu psovi nějaké rozptýlení a „společnost“, když jste mimo domov.
Proč si můj pes neustále olizuje přední nohy?
Může jít o příznak úzkosti nebo stresu.
Vystavení děsivým interakcím s lidmi nebo jinými zvířaty může vést k nadměrnému olizování předních nohou jako způsob, jak se pes sám uklidní. Mnoho věcí v našem každodenním životě může u psů způsobit úzkost a stres.
Ve svém příspěvku BOULE POD KŮŽÍ NA BRISE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Mikulec.
boulička na břiše psa- může to být také lipom- tzn. nezhoubný tukový nádorek, pokud je bulka pohyblivá pod kůží. Mám vlastní zkušenost, mám již 3.labradora a všichni to měli. Pokud se odoperuje, většinou narůstá pomalu znovu. Ale mám vyzkoušenou vynikající mast přímo na lipomy. Je to krušinová mast- můžete vyrobit snadno doma. Natírali jsme psovi velký lipom na zádech a po měsíci už úplně zmizel. Už je to rok a zatím nikde. chtělo by to ale trochu vyholit srst, aby se mastička dostala přímo na kůži a mazat 3x denně. Bylinky na mast koupíte buď v .bylinkářství nebo na internetu. Skládají se z: krušina, měsíček,třezalka a k tomu potřebujete dobré domácí sádlo. Návod k vaření vám zdarma pošlu na mail.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína Janečková.
Dobrý den pane Mikulec,
mohu Vás poprosit o zaslání návodu na výrobu masti. Mockrát děkuji.
S pozdrevam
Janečková
Onemocnění ledvin v mnoha případech ohrožuje život kočky, proto si žádá rychlou léčbu. Problémy ledvin může způsobit nedostatek tekutin, ale i nevhodná strava. Některá krmiva pro kočky obsahují vysoké množství soli, aby lépe chutnala.
Při nedostatečném příjmu tekutin se tvoří v moči a močovém měchýři močové kameny nebo močový písek. Tyto kameny mohou bolestivě zraňovat, nebo dokonce zcela ucpat močovody. Zadržování moči poškozuje ledviny a následkem je akutní selhání ledvin. Ledviny jsou zodpovědné za filtrování rozkladných produktů metabolismu z krve a za jejich následné vylučování. Přísluší jim tedy velmi důležitý úkol odstraňovat jedy. Jestliže je funkčnost ledvin jakkoli narušena, nebezpečné látky se hromadí v těle a kočka onemocní.
Příčinou onemocnění ledvin mohou být i vrozené vady (zejména u dlouhosrstých plemen), bakteriální infekce, virové choroby, například kočičí leukémie a kočičí zánět pobřišnice, otravy a nádory. Roli hraje i dědičnost.
Náhlé neboli akutní selhání ledvin může vzniknout i v důsledku otrav, bakteriálních a virových infekcí, ucpáním močovodů, případně v důsledku onemocnění srdce. Tyto akutní případy, přestože jsou okamžitě a včas úspěšně léčeny, mohou vést k chronickému poškození ledvin.
Postupné zhoršování funkce ledvin je nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí a vyskytuje se (v různém rozsahu a stupni) u mnoha zvířat. Poškození je trvalé, a pokud se neléčí, končí vždy smrtí. Postupem času (stárnutím) dochází k poškození tak velké části ledvin, že ledviny už nejsou schopny odfiltrovat z krve všechny zplodiny, které se pak hromadí v krvi. Tento proces, který se nazývá chronické selhání ledvin, je u koček starších 7 let velmi častý.
Jedním z prvních příznaků nemoci je ztráta schopnosti produkovat koncentrovanou, tmavou moč. Aby se organismus mohl zbavit stejně velkého množství zplodin, musí vyprodukovat větší množství zředěné moči. Kočka má větší žízeň než obvykle, hodně pije a močí mnohem častěji (může se objevit krev v moči). S postupující nemocí se mohou objevit i další příznaky. Kočka je smutná, apatická, ztrácí chuť k příjímání potravy, opakovaně zvrací, hubne a její srst se stává matnou. Páchne jí z úst a v dutině ústní se objevují vředy. V poslední fázi nemoci upadne do kómatu. Mnohé z uvedených příznaků se vyskytují i u jiných nemocí. Při podezření je tak nutné navštívit veterináře, který kočku vyšetří celkově a zároveň vyšetří krev a moč.
Poškozené ledvinné buňky nelze obnovit, ale přesto se dá udělat mnoho, aby se nemocná kočka cítila lépe. Nejdůležitější je snížit zátěž na zbývající zdravou tkáň ledvin. Toho lze dosáhnout změnou výživy. U veterináře je k dostání speciální krmivo, které snižuje odpadní látky v krvi. Uvedená krmiva mají i zvýšený obsah vitamínů a minerálních látek. Léčená kočka nesmí dostávat žádné zbytky jídel ani žádné pamlsky, protože by to nepříznivě ovlivňovalo působení diety.
V naší poradně s názvem ODČERVENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Šebesta.
dobrý den,
chci se jen zeptat,zda tablety pro odčervení CANIVERM dávat psovi před jídlem nebo po jídle ,případně během jídla.
Děkuji za odpověď
Milan Šebesta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přípravky je vhodné podat současně s pamlskem nebo krmivem, protože jídlo zlepšuje dostupnost léku v organismu. Před aplikací by měla být zjištěna přesná hmotnost psa nebo kočky. Štěňata a koťata by měla být odčervována pastou nebo tabletami Caniverm mite tak, aby nebylo třeba tablety dělit a mládě dostalo odpovídající dávku v celku. V případě nízké dávky léku nemusí být účinek dostatečný, štěně nebo kotě se tak parazitů nezbaví a ti naopak získají vůči přípravku tohoto složení odolnost. Při použití pasty je třeba nastavit správnou dávku na jedno štěně nebo kotě a před každou další aplikací nastavení aplikátoru zkontrolovat. Po aplikaci je třeba zkontrolovat, zda štěně nebo kotě pastu nebo tabletu spolklo. Oba přípravky, pastu i tablety, lze vmíchat do krmiva, ne však do mléka.