Zajímáte se o téma KDYZ PEJSKOVI SELZOU LEDVINY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pomeraniani jsou inteligentní psi, kteří dobře reagují na trénink a mohou být velmi úspěšní v tom, co po nich jejich majitel požaduje. Pokud však nejsou dobře vycvičení, může jejich potřeba být středem pozornosti vést k agresi.
Pomeranian boo
Slovem boo se označuje sestřih, kdy se pes ostříhá nakrátko po celém těle. Je ale střih a střih. Každému psovi sluší něco jiného a každý má pro výstavní střih jiné předpoklady. Svou roli hraje typ srsti, hustota podsady, dokonce i barva (pokud je pes výrazně sable). Výstavní střih se totiž tvoří tak, že se na pejskovi ostříhá pouze to, co ruší jeho přirozenou anatomii, nestříhá se tedy úplně nakrátko. Zastřihují se konečky srsti, aby byl pes upravený a kožíšek měl přitom co nejdelší.
Pomeranian by měl mít dvojitou strukturu srsti, to jest krycí srst a podsadu. Krycí srst je rovná, dlouhá a tvrdá, podsada je vatovitá, jemnější, schovaná pod krycí srstí. Díky krycí srsti se k podsadě nedostává vlhkost, špína ani prach. Anglický termín zní „double coated dog‟.
Obecně existují dlouhosrstá plemena, která byla pro úpravu střihem přímo vyšlechtěna (například pudl), dále plemena, jimž střih a holení nevadí (mají vlasovou strukturu srsti, například jorkšír), a konečně plemena, pro které je stříhání nakrátko a holení nevhodné. Do poslední skupiny patří hrubosrstá plemena psů a psi se strukturou srsti, jež je podobná právě srsti pomeraniana. U hrubosrstých a double coated psů dochází při nevhodné úpravě k trvalému poškození struktury srsti: srst se zjemní a ztratí své charakteristické vlastnosti.
Srst s podsadou má několik důležitých vlastností. Příroda ji vymyslela zejména proto, aby pejskovi pomáhala. Člověk pak šlechtěním psí plemena měnil, vylepšoval, zvětšoval objem srsti či srst prodlužoval, avšak princip (její účel) zůstal stejný. To se týká nejen pomeraniana, ale i ostatních psů s podobným kožíškem, tedy plemen čau-čau, husky, samojed. Z menších plemen můžeme v této souvislosti zmínit německého špice středního nebo vlčího špice.
Pokud se „double coated‟ pejsek zašpiní, většina nepořádku a špíny se dotkne jen krycí srsti, jinak nezanechá trvalé stopy. Tento druh srsti se označuje jako samočisticí srst. Rovněž vlhkost neproniká do tvrdé krycí srsti tak rychle, jak by pronikala do vatovité podsady. Srst ostříhaná nakrátko se tudíž hůře udržuje čistá a suchá.
Vlhkost lze považovat za nepřítele malého chlupatého pejska. Jestliže totiž zůstane několik hodin vlhký, může snadno prochladnout i v relativně teplém prostředí, nebo se naopak může zapařit, když leží v pelíšku a spí. V důsledku toho může mít vleklé kožní potíže. Prochladnutí ohrožuje miniaturního pejska dokonce na životě.
Krycí srst však nechrání psa pouze před vlhkem, krycí srst pomáhá pejskovi udržet optimální tělesnou teplotu. Proto neostříhaní pomeranianové či špicové nepotřebují v zimě oblečky. Chrání je jejich kožíšky.
Ale pozor! Podsada ve funkční dvojité srsti je tak dokonalá, že dokáže i pravý opak: v parných letních dnech pejska chladí a zajišťuje, aby teplota kůže odpovídala teplotě tělesné. Představte si tedy, že pejskovi není díky mohutné srsti horko. Je-li okolní vzduch teplejší než psí tělo, podsada a krycí srst toto teplo k pejskovi jednoduše nepustí.
Stříhání pomeranianů nakrátko není vzhledem k výše uvedeným informacím pro toto plemeno vhodné.
Ve svém příspěvku CHRONICKÝ ZÁNĚT LEDVIN U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Těžko říct. Ale můj pes má nemocné ledviny a spolu s tím srdce, je mu teda 14. Zkusila jsem bachovy květové esence, míchá je Markéta Tomanová na míru - pes začal jíst, chodit. Ledviny nahřívám pohankovými polštářky, aby se trochu rozběhly.... Poté se mu zavodněné břicho zmenšilo na polovinu. To mi poradil p. Toman, který dělá akupunkturu psů, bohužel pouze v Praze.
Takže pokud můžete, stavte se buď za Tomanem nebo zavolejte jeho ženě:
775 353733
Ona má i web stránky. Než uděláte cokoli, zavolala bych prostě jim, a určitě se vám bude rozhodovat lépe :)
Mo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Akutní nebo chronické selhání ledvin je velmi vážné onemocnění, které má mnoho příčin. Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má proto vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete. Chronické selhání ledvin je stav, kdy jsou ledviny z 80 % poškozené a zbylých 20 % nestačí odstraňovat odpadní látky z těla.
Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, které selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček jde především o dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují aspoň zčásti. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.
Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by. U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je možno pozorovat zvýšenou únavu, zimomřivost a spavost. V pokročilejších stadiích se dostavují nepříznivé účinky toxického působení metabolitů na ostatní tkáně organismu (zvracení, slinotok, průjmy). Sliznice bývají bledé z důvodu chudokrevnosti. Pokud se zdravotní stav neřeší, onemocnění se postupně zhoršuje, až se ledviny zcela vyčerpají. Následně se objeví příznaky akutního selhání ledvin a smrt.
Ve svém příspěvku JAK SE CHOVAT K BORDER KOLII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej Veselý.
Dobrý den, mám Borderáka skoro dva roky starého a s výcvikem bych Vám mohl poradit. Noviny dejte navždy stranou a už se k šustění nevracejte, pejsek totiž nepochopí čeho tím u něho chcete docílit. Nejlepší pochvalou je správná intonace a voňavoučký pamlsek. Pokud pes splní povel, který po něm chcete tak ho hlasitě slovně odměňte a dejte mu pamlsek. Když naopak neposlechne nijak ho nechvalte a chtějte po něm povel ještě několikrát.(můžete přidat škaredý pohled nebo lehce změnit intonaci aby věděl, že udělal něco co není správné.
Povel sedni: Zkuste při učení tohohle povelu pejskovi netlačit na zadek, ale jenom zvednout ruku s pamlskem do takové pozice aby se pejsek posadil a to stejné s povelem lehni netlačit na lopatky ani nepodrážet nohy ale položit ruku na lopatky a dát pamlsek na zem kousek od pejska...Donutí ho to si lehnout.....Trénujte maximálně hodinu denně, nejlépe 3 krát denně po 20-ti minutách. Pokud pejsek bude unavený a už nebude chtít cvičit, nepřestávejte hned. Udělejte ještě 10 povelů a pak trénink ukončete. Jinak si pejsek bude určovat konec treninku a to přece nechceme....
A pokud si bude hrát s vaší malou dcerkou, vždy je při hře sledujte. Mohlo by se stát, že by ho nechtěně píchla do oka nebo na něho spadla a on by po ní mohl vyjet a nebo se jí bát a odmítal by s ní hru :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Fidrychová.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaké krmení ( zn. granulí, maso), bych mohla dávat pejskovi, nechci něco nezanedbat, pes bude mít tři měsíce, děkuji
Na výchově pejska začněte pracovat okamžitě, jakmile si ho přivedete domů. Klidně už v 8 týdnech. Práce se štěnětem je mnohem snadnější než s dospívajícím puberťákem, u kterého se na výchovu zapomnělo. Výcvik štěněte však nemusí být vůbec snadný, pokud je neposlušné.
Cvičit pejska neznamená s ním hned trávit 2 hodiny na cvičáku, tak dlouho pozornost neudrží ani dospělý pes. Cvičit můžete 5 minut při každém venčení.
Na každé venčení byste měli mít s sebou následující vybavení (jak na manipulaci s pejskem, tak na jeho výcvik):
obojek a vodítko – obojek bude nosit pejsek po celý život, měl by si na něho zvyknout co nejdřív; snadno ho za něho chytnete nebo připnete k vodítku;
hračku – osvědčený je uzlík na přetahování, upoutáte jím pejskovu pozornost a zabavíte ho;
pamlsky – díky pamlskům pejsci většinou udělají vše, na dobrotu se naláká každý pejsek.
Pejska oslovujeme jménem, voláme na něj a neustále mu jej opakujeme. Zároveň však učíme štěně základům slušného chování a socializaci, to znamená, že mrňouska bereme všude s sebou. Vozíme ho autem, bereme do města mezi lidi (obzvlášť je dobré mezi malé děti, aby si jej chovaly a hrály si s ním). Vyroste vám tak sebevědomý a nebojácný pes. Po jméně můžeme začít učit štěně přivolání, zalehnutí či sednutí, které se učí formou hry, a můžeme použít i pamlsky jako odměny. Je dobré štěněti na obojek připevnit tenkou šňůrku několik metrů dlouhou, která nám bude sloužit jako prodloužená ruka.
Mezi nejčastější chyby při výcviku patří:
Neznalost práce s pejskem – bývá asi nejčastější příčinou všech neposlušných psů. Člověk si pořídí psa a vůbec netuší, jak s pejskem pracovat. Mezitím štěněcí období je to nejdůležitější. Nejdříve si tedy něco nastudujte z knížek, nebo se jděte podívat na cvičák.
Trestání pejska – musíte štěně nejdřív naučit všechny povely, a netrestat ho za to, že neposlouchá, když jste ho to nenaučili, když neví, co se po něm chce.
Negativní přístup – navazuje na předchozí bod. Lidé si myslí, že když budou na pejska křičet, že poslechne. Opak je pravdou. Pejsek se bude bát a povel nesplní.
Nedůslednost – často se volá na psy „ke mně, k noze, čekej“ a další povely zakřičené téměř společně. Jak má pejsek vědět, jaký povel splnit? Nakonec pejsek nesplní ani jeden, dostane vynadáno a páníčkovi je to jedno.
Ignorace – s trendem mít pejska je trend nechat ho dělat cokoli. Při útoku na jiného psa je to majiteli jedno, při nežádoucím skákání na lidi je to majiteli také jedno a pes nedostane žádný signál, že
Ve svém příspěvku CHRONICKY ZANET USI U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alice.
dobry den.mam německého ovčáka ve veku6 let.ma chronicky zanet usi,caste teploty a zmeny na vaze. občas m i zavrčí na mou 18 mesicni dceru.moje maminka mluvila s veterinářkou a pry nejlepší způsob je utraceni psa.ja ale na tento názor nechci pristoupit.prosim o radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil Richter.
nejsem veterinář ale NO chovám 40 let na uši mu zkuste mast z konopí (domácí), na reakci na vaši dceru může být žárlivý , je dobré když přichází do rodiny nový člen ho pejskovi "představit" , může to být i tím že pes je nervní z uší pokud dítě pláče nebo je hlasité může mu to způsobovat potíže , veterinářka která léčí přes maminku ? nedoporučuji !!!! při řídké stolici a ubytku hmotnosti může trpět nedostatečnou činností slinivky břišní , potvrdt může jen krevní rozbor cena cca 1000 kč , mám takovou fenku přidávám 1/2 prášku pankreolanu , váhu se nám daří držet i přibírat , má ale řidšlí stolici musí opatrně s jídlem případně použiji smektu do jídla . fenky jsou dvě obě kamarádky s 4 letým vnukem , jedinný problém že jak je malý tak ho vždycky umyjí (olízají ho )i přes jeho protesty
Vzhledem k potřebě border kolie neustále se pohybovat doporučuje se krmit kvalitním kompletním krmivem pro fyzicky zatížené psy. Některé border kolie mívají problémy s příjmem krmiva, jinak řečeno s vybíravostí, tam se doporučuje hledat, časem se snad povede najít krmivo, které bude i váš pes přijímat s chutí a bez přemlouvání.
Období růstu štěněte je velmi důležité, a pokud něco pokazíme, je těžké pak tyto chyby napravovat a někdy to již ani není možné. Stěžejní je uspokojit všechny nároky rostoucího organismu! Další a neméně důležitou věcí je vytvořit u pejska správný návyk příjmu krmiva a předejít tak různým zlozvykům s tím souvisejícím.
Správné sestavení jídelníčku pro psa je velmi složité. Proto raději přenechejme tento nelehký úkol na veterinářích a dalších odbornících. Pokud vybereme dobře, tak pejsek dostane v komerčně vyrobeném krmení (granule, konzervy) vše, co potřebuje, a to ve správném poměru. Není dobré na krmení pro štěně šetřit. To, co ušetříme nyní, utratíme později například při léčení pohybových problémů pejska. Krmení by vždy mělo být určeno pro štěňata. Zvlášť se vyrábí štěněcí granule pro malá, střední a velká nebo gigantická plemena. Známé kvalitní značky již dnes dokonce nabízejí i speciální krmení pro štěňata konkrétních plemen!
Dříve bylo velkým trendem přidávat do krmení různé vitamínové a minerální doplňky. V dnešní době je to rozhodně přežitek, který u mnoha chovatelů bohužel přetrvává. Často pak dáváme pejskům kloubní preparáty, rybí tuk nebo vápník a podobně. A to vše zbytečně, a dokonce i na úkor našich psích mazlíčků! Každé vyvážené kvalitní krmení má vše, co pejsek potřebuje. Rozhodně není nutné pejskovi nic přidávat. Můžeme si to vysvětlit například na vápníku. Pro správné vstřebávání vápníku je podstatný jeho poměr s fosforem. Tento poměr je v krmivu nastaven přesně tak, jak to rostoucí zvíře potřebuje. Pokud pejskovi přidáme například tvaroh nebo minerální doplněk, dosáhneme tak jedině toho, že vápníku bude oproti fosforu nadbytek a jejich vstřebávání bude narušeno. Pokud naopak přidáme pejskovi maso, dosáhneme nadbytku fosforu a opět narušíme ideální poměr těchto dvou důležitých prvků. Pokud si to vše představíme komplexně, tak cokoliv, co pes dostane mimo komerční diety, mu naruší vyvážený a důkladně propočítaný poměr živin. Jen veterinář proto může doporučit určitý doplněk ke krmivu, pokud zvířeti prokazatelně něco chybí. Pokud neuváženě naordinujeme nějaký přípravek sami, natropíme více škody než užitku.
Důležitou roli hraje i správná technika krmení. Každý pes by měl mít vždy dostatek čerstvé pitné vody. Štěňata se začínají přikrmovat ve věku 3–4 týdnů. Pejska si přivezeme ve stáří asi 8 týdnů. V této době
Ve svém příspěvku MŮJ PES MÁ BOULI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den mému pejskovi se udělala boule u žeber u končetiny.Boule je červená a tvvrdší.Co stím mám dělat ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.
Dobrý den,
diferenciální diagnostika možných útvarů je poměrně široká - od alergické reakce po očkovaní na boku psa až po různé novotvary. Netuším anamnestické údaje - věk pejska, zda útvar vznikl náhle, či delší dobu rostl a teď se zvětšil, aj.
K závěru o co se jedná, je nutné osobně navštívit ordinaci Vašeho veterinárního lékaře, který Vám jistě adekvátně poradí.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Agility (v anglickém překladu znamená hbitost) ve výcviku psů znamená sport se psy (něco jako parkur). Vzniklo okolo roku 1978 v Anglii a jedná se o sport, ve kterém jde o nejrychlejší překonání dráhy v určitý čas.
Začít trénovat se má s velkým psem nejdříve v roce a se psem menším ne dříve než v deseti měsících. Je to z toho důvodu, že pejsci nemají ještě zcela vyvinutý pohybový aparát a také se ještě nedokážou dostatečně soustředit. To všechno se musí teprve naučit. Když začnete pracovat na překážkách už se „skoro dospělým“ psem, který spoustu věcí zná, bude vaše práce pokračovat rychleji kupředu a oba z toho budete mít radost. A v neposlední řadě vám pejsek pak vydrží běhat do vyššího věku. Je spousta věcí, které by se měl pes do té doby naučit, aby pak byla práce na parkuru jednodušší.
Se štěňátkem můžete začít pracovat hned po pár dnech, kdy si ho přinesete domů. Malá štěňátka jsou velmi tvárná, a pokud budete postupovat správně, ani nemusí postřehnout, že se něco učí. Důležitá je pozitivní motivace a vaše důslednost. Jako vhodná motivace může být použito krmení – u žravých pejsků, nebo tahacích hraček – u těch „hravějších“. Míček není v tento moment moc vhodný, protože neutvrzuje kontakt mezi pejskem a psovodem a pejsek si s ním může hrát sám, nepotřebuje vás k tomu. Důležité je, abyste se svým štěňátkem navázali úzký kontakt. To znamená, že ho zpočátku musíte naučit, že na hraní jste tam vy. Klidně mu nechejte na kousání nějakou kostičku, aby se nenudilo, když nejste doma, ale hračky vytáhněte, až když budete doma. Skvělá věc jsou uzlíky. Štěňátkům se dobře drží, skvěle se o ně přetahuje a hlavně docela dost vydrží. Hru vždy začínejte i končete vy. Hru ukončete dřív, než to pejska přestane bavit, aby se příště víc těšil. Ze začátku si se štěňátkem hrajte v krátkých časových úsecích. Mimo tahání nezapomínejte taky na mazlení a škrábání. Venku se vám štěně bude držet poblíž nohou, tak toho využijte a kousek popoběhněte, a když vás následuje, hodně ho chvalte. Můžete ho opět i lákat na uzlík, který potom „uloví“, nebo na dobrůtku, kterou pak dostane. Až si na vás štěňátko zvykne a bude kolem vás pobíhat, sotva se na něj podíváte a vezmete hračku, můžete přistoupit k dalšímu stupni učení.
Nyní pár rad k učení s hračkou. Když už štěně ví, že uzlík nebo jiná věc je prima na tahání, a sotva ji uvidí, už se po ní sápe, je načase pokročit. Sedněte si na zem a zkuste pohodit uzlík kousek od sebe. Pozorujte, co pejsek dělá. Nijak nezasahujte, maximálně zkuste natáhnout ruku, když je u hračky. Pokud
Ve svém příspěvku BOULE NA BOKU A STEHNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Dobrý den ,chtěla jsem se zeptat mám fenku 11 let starou je to kříženec udělala se ji asi 1cm bulka tmavší barvy už jí to roste delší dobu téměř vůbec se nezvěčňuje a je velice tvrdá to samé má na stejně nevíte co to může být pooř jak se toho zbavit? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
přesnou povahu daného útvaru opravdu nelze z fotografie zjistit. Obecně připadá v úvahu klasická diferenciální diagnostika - absces, cysta, novotvary benigní i maligní, atd.
Jediným řešením je chirurgické odstranění s následným histologickým vyšetřením odstraněného útvaru, které Vám pak přesně řekne, co je útvar zač a co od něj lze čekat do budoucna. Pejskovi by bylo vhodné posílit imunitu např. kvalitním lososovým olejem, problém útvaru se tím ale nevyřeší, to opravdu chirurgicky.
Hodně zdraví.
MVDr. Hrachová
Léčba selhání ledvin (léčba ledvin u psa) závisí na tom, co selhání způsobilo. Bohužel je běžné, že v době, kdy jsou příznaky selhání ledvin zaznamenány, jsou ledviny již příliš poškozené. Neexistují žádná opatření k úplnému vyléčení poškozené ledviny, ale existuje několik způsobů, jak zabránit dalším škodám. A pokud je léčení podchyceno dostatečně brzy, pes může žít ještě několik let. Provádí se podpůrná terapie, která má za úkol snížit zatížení ledvin. Dodržováním této podpůrné terapie je možné pejskovi zajistit plnohodnotný život ještě po dobu dalších let.
Toxicita a otrava musí být okamžitě léčeny výplachem žaludku a tekutinou. To zahrnuje pobyt v nemocnici po dobu nejméně 24 hodin k obnovení rovnováhy elektrolytů a chemikálií v oběhovém systému vašeho psa.
Infekce musí být léčena antibiotiky a fluidní terapií. Diuretická léčba je také potřebná k propláchnutí toxinů z těla psa, kterých se ledviny nedokázaly zbavit.
Transplantace ledvin je volbou pro ty psy, kteří jsou relativně zdraví a mladí, ale úspěšnost je nízká, protože se jedná o nový postup, navíc velmi drahý.
V naší poradně s názvem JAKÝ OLEJ LÉČÍ POKOŽKU PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Sedláková.
Máme labradora, který má alergické problémy s kůží. Momentálně je vše na ústupu, dostal dvě injekce proti svědění, kůže už není zarudlá, suché stroupky vyčesáváme, ale má pořád dodně lupů. Poradte mi prosím jaký olej mu nejlépe přidávat do krmení.
díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O tom, které krmení bude pro vašeho pejska nejlepší, se musíte pobavit s lékařem, kterému se podařilo omezit příznaky alergie. Tento veterinář patrně zjistil na co je pejsek alergický a mohl by tak nejlépe odpovědět na vaši otázku čím dále krmit. Zároveň vám doporučí i doplňky stravy, které nebudou pejskovi ubližovat prostřednictvím nežádoucích alergenů.
Pro zdravého psa je strava jeden z nejdůležitějších faktorů, zvláště do jednoho roka života, tím položíte základ pro dlouhý a zdravý život svého psa. Labradorský retrívr vyžaduje kvalitní stravu. Držte se jedné značky krmiva, která je co nejkvalitnější, a nemíchejte více značek.
Doporučuje se například Royal Canin nebo Purina Proplan.
Průmyslová krmiva jsou kompletní a obsahují dostatek živin a minerálních látek. Není tedy potřeba přidávat žádné minerální přípravky (jako kalcium a další). Když je budete přidávat ke krmení, pozměníte složení granulek a může to mít opačný efekt.
Na každém balení je tabulka s doporučenou krmnou dávkou. Tu je potřeba přizpůsobit aktuální zátěži psa.
Frekvence krmení:
8–16 týdnů: 4x denně
12 týdnů až 8 měsíců: 3x denně
8 měsíců a více: 2x denně
Pejskovi dávejte dostatek čerstvého ovoce a zeleniny (banány, jablka, hrušky, melouny, fíky, víno, jahody, mrkev, paprika, celer a podobně).
Maso:
Nikdy nedávejte syrové vepřové.
Syrové hovězí může dostat jen z obchodů pro lidi, jinak je lepší vařené.
Kuřecí maso dávejte vždy vařené.
Ryby, filé dávejte dušené.
Přidáváte-li štěněti vejce, tak vařené, syrový pouze žloutek a pouze čerstvý. Vejce mohou obsahovat bakterii Salmonella.
Platí 2 věci: připravené jídlo nesmí být příliš horké ani příliš studené – v obou případech můžete pejskovi způsobit zažívací obtíže.
Ujistěte se, že pejsek má vždy dostatek čisté vody po celý den!
Štěňátko pravidelně převažujte, mělo by každý týden přibírat přibližně kilogram. Váha labradora je velice důležitá na vývoj kloubů.
Nikdy nekrmte štěňátko od stolu. Po dobu jídla by mělo být ve svém pelíšku a nedovolte nikomu, aby jej krmil. Labrador je obrovský žrout, a pokud navštívíte restauraci, bude u každého strávníka stát a žebrat.
Jestliže máte i malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti se odebere krev a na základě rozboru veterinář určí diagnózu. Zvíře s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobě podávat infuze a neustále kontrolovat stav. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, tedy 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.
Při zániku 3/4 a více z celkového počtu nefronů se metabolické zplodiny začnou hromadit v krvi a způsobí klinické příznaky ledvinného selhání. Laboratorně je potvrzena vyšší hladina cystatinu C, močoviny, kreatininu, případně fosforu a dalších iontů. Tyto látky se však mohou v krvi hromadit i z jiných příčin, aniž by byly ledviny přímo poškozeny. Neprotéká-li ledvinami z nějakého důvodu krev, nemohou ji ledviny zákonitě vyčistit od škodlivých metabolitů, pak se mluví o takzvané prerenální příčině (problém je před ledvinou). Pokud moč vytvořená ledvinami neopustí tělo, opět stoupá hladina škodlivých metabolitů v krvi (jde tedy o postrenální příčinu = problém je za ledvinou). Renální příčina označuje problém v ledvině.
V odlišení těchto stavů je ukryt klíč úspěchu v léčbě. Odborná vyšetření veterináře musí rozpoznat příčinu a tím stanovit vhodnou léčbu. Jednoduchou metodou určení prerenální příčiny je například stanovení hustoty moči. Pokud je ledvinná tkáň v pořádku, přefiltrovaná tekutina se v odvodných kanálcích zahustí. Pokud je tkáň funkčně poškozena (ledvinná nedostatečnost), pak k zahuštění moči nedochází a organismus ztrácí velké množství tělesných tekutin a hustota moči je nízká – rovna hustotě filtrátu krve získaného v glomerulech. Samozřejmě existují i specifičtější testy, které bezpečně odliší stav poškození ledvin od nedostatečného přívodu krve do ledvin.
Při prokázání ledvinného selhání se musí dále definovat akutnost procesu. Pokud se ztráta funkce dostaví náhle s tvorbou moči nebo bez ní, hovoříme o akutním selhání ledvin. Akutním selháním ledvin rozumíme stav náhlého zhroucení funkce ledvin. Může být následkem šokových stavů, úrazů, infekcí, intoxikací, navozené podáním některých léčiv a podobně. Většinou po úpravě vyvolávajícího stavu a překlenutí kritického období docház
Ve svém příspěvku PSÍ NEMOCI VYRÁŽKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý večer chci se zeptat co to může být? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žaneta.
dobry den chci se zeptat nasemu pejskovi se udelalo neco na srsti ale nevim co to je jsou to takovy boulicky ale jsou mekky muzete mi poradit co to je dekuji gazsova
Ledviny se skládají z mnoha jednotlivých tělísek (funkčních jednotek) odpovědných za filtraci krve a regulaci hladiny důležitých látek. Ledvinná funkční jednotka se nazývá nefron. Nefron je složen z filtračního tělíska (glomerulu), což je klubíčko cévních kapilár v pouzdru (Bowmanovo), které chytá a svádí filtrát do odvodného (odpadního) kanálku. V kanálku dochází ke zpětnému vstřebávání důležitých přefiltrovaných látek, iontů a vody. Na základě výměny různě nabitých částic se zde pomáhá udržovat správná acidobazická rovnováha (pH krve). Kanálky se sbíhají do větších sběrných kanálků, které ústí do ledvinné pánvičky a močovodu.
Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.
Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, která selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček především dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují alespoň z části. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.
Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že zvíře hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by.
U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování. Dále je mož
Ve svém příspěvku KVALITNÍ GRANULE PRO PSY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frušinka.
Už nějakou dobu kupuju granule brit care https://www.zooo.cz/brit-ca… a vždycky jsem byla já i pesan spokojená. O amanova jsem slyšela, že je kvalitní. Otázka je, jestli něco v granulích pejskovi nevadí. To bych chtělo počkat na veterináře a nechat udělat testy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LenkaV.
Moc děkuju za reakci, za vetem jsem nakonec byla, zkoušeli jsme i dávat jednotlivé alergeny a zjistili jsme že to je lepek co dělá problém. nakonec jsme vzali ty granule Amanova právě bez obilnin takže jsem se trefila ještě před výsledkem testů. Feně i chutnají a už se ani nedrbe takže spokojenost. doma beru odsud https://www.juko-krmiva.cz/… a v zahraničí jsme koupili normálně v kamenném obchodě
Při výběru vhodné značky bychom se neměli spoléhat jen na reklamu nebo na osvědčené rady pejskařů, které potkáme v parku (i když někdy je dobrá rada nad zlato), ani na to, že určité granule pejskovi chutnají. Psům totiž mnohdy víc chutnají granule nekvalitní, které jsou dochucené solí a chemickými příchutěmi. Hlavním kritériem při rozhodování by mělo být jednoznačně složení krmiva! Pokud složení zhodnotíme jako kvalitní, vzorek několika značek pak můžeme předložit psovi, aby si sám vybral, které mu budou víc chutnat.
Při výběru bychom neměli hledět pouze na cenu, ale zejména na kvalitu. Mějme na paměti, že zdravý a dobře živený pes navštěvuje veterinárního lékaře pouze při prevenci. Proto není vhodné na výživě šetřit. U běžně aktivních dospělých psů je prvotním úkolem zajištění optimální tělesné hmoty, podpora zdravého zažívání a úprava kondice kůže a srsti.
Klíčem k výběru správného krmiva je vědět, jak číst údaje a etikety na obalu. Nejdůležitějším údajem je takzvané složení krmiva, které je povinné a kontrolovatelné. Bývá označováno jako „nejpravdivější údaj na pytli granulí“, protože výrobce musí v sestupné řadě podle hmotnosti deklarovat suroviny, které byly zpracovány při výrobě krmiva. Mnoho lidí se při výběru granulí řídí cenou, ale cena nemusí být vždy úměrná kvalitě. Nejdražší krmivo tak nemusí být to nejlepší. Spíše než cenou se tedy řiďte složením! Jistotou ale zůstává, že krmiva zakoupená v supermarketech či hypermarketech nebo takzvané ekonomické řady nemají s kvalitním krmením nic společného. Nekvalitní složení (hodně obilovin a soli, málo masa, chemická konzervace a podobně) je totiž jedním z hlavních znaků těchto granulí. V reklamách jsou mnohá krmiva prezentována jako vyvážená strava, ale prostudujeme-li si jejich složení, tak rychle pochopíme, jak na tom jsou doopravdy.
Při výběru krmiva bychom kromě kvality a ceny měli brát v potaz i dávkování krmiva. Dávkování totiž může výrazně ovlivnit výslednou cenu krmné dávky na den. U krmiv vyšší kvality obvykle stačí menší dávka krmiva, protože je výživnější. V konečném důsledku pak dražší granule mohou vyjít na stejnou částku, nebo dokonce levněji než granule levnější, ale s vyšším dávkováním. Nižší objemová dávka granulí spojená s krmením dvakrát denně také představuje nižší potenciální riziko torze žaludku (přetočení žaludku).
Suroviny, které byly použity pro výrobu krmiva, by měly být přesně pojmenované. Například „rýže“ místo „obiloviny“, „kuřecí tuk“ místo „živočišný tuk“, „kuřecí moučka“ místo „masová moučka“. Jinak nemůžete vědět jistě, co vlastně granule obsahují. Obecné názvy jednotlivých surovin místo konkrétního pojmenování vypovídají o nízké kvalitě produktu.
Ve svém příspěvku BOULE NA ZADKU U CIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena kubickova.
po mackani zlazek se pejskovi objevila docela velka boule ze strany u zadku.druhy den byla mensi a treti zmizela,nyni asi po trech tydnech se objevila znova ,pejska neboli,beha zadne jine potize nema,nevite co by to mohlo byt
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud došlo ke zlepšení, pokračuje majitel v podávání přísné ledvinné diety v podobě speciálního suchého nebo konzervovaného krmiva. Ledvinová dieta pro psa je nasazováno po dohodě s veterinárním lékařem a většinou je třeba ji podávat po zbytek života zvířete. Pokud je příčinou selhání některá z léčitelných infekcí, je třeba v rámci infuzní terapie zahájit také léčbu antibiotiky. Majitel si musí uvědomit, že jedině dlouhodobě důsledně dodržovaná ledvinná dieta může zabránit opětovnému zhoršení funkce ledvin.
Dietní režim se týká i pacientů bez klinických příznaků, u nichž byla náhodně zjištěna zhoršená funkce ledvin při biochemickém vyšetření krve například v rámci předoperačního vyšetření. V jejich krmné dávce je nutno omezit množství bílkovin, fosforu a sodíku. K tomu slouží speciální komerční diety, které existují pro psy ve formě granulí či konzerv a kapsiček. Naprosto nevhodné jsou jakékoliv potraviny s obsahem soli, tedy lidské jídlo, ale i velké množství pamlsků určených pro zdravá zvířata. Vhodné je rovněž navýšení přísunu vitamínů (zejména skupiny B a C) a jiných cytoprotektivních a protizánětlivých látek v krmné dávce. Ve formě doplňků krmiva existují i látky, které mají vliv na metabolismus fosforu, draslíku či na krevní tlak. Podávání těchto doplňků lze doporučit u všech pacientů, u kterých byly jednou zjištěny zvýšené hladiny močoviny a kreatininu v krevním séru. Vzhledem k závažnosti a nezvratnosti onemocnění CRF je však nutné upozornit na to, že u jednou diagnostikovaných pacientů je vhodné provádět pravidelné opakované kontroly ledvinných parametrů v krevním séru a při jakémkoliv podezření na zhoršení zdravotního stavu zvířete co nejdříve navštívit veterinárního lékaře.
Řešením jsou dietní krmiva, a to buď ve formě klasických suchých granulí, nebo konzerv. I s dietou tak budete moct pejskovi dopřávat pestrou stravu. Granule, které je vhodné podávat v případě onemocnění ledvin u psů, obsahují takové látky, které podporují funkci tohoto orgánu, a tím prodlužují život pacienta.
Základní a nejdůležitější zásadou je podávání nižšího množství velmi kvalitních bílkovin. Kvalita bílkovin je dána především složením aminokyselin, což jsou stavební jednotky bílkovin. Snažíme se dodat esenciální (tedy takové, které si pes neumí sám „vyrobit“) aminokyseliny a zároveň nezatěžovat ledviny zbytečným metabolizováním nadbytku bílkovin nebo nevyužitelných aminokyselin. Toho docílíme tak, že 1/3 krmné dávky tvoří maso, vejce a mléčné výrobky a zbylé 2/3 jsou tvořeny přílohami. Vejce mají výborné složení bílkovin, a proto jsou pro ledvinnou dietu více než vhodné – je možné jimi úplně nahradit maso v krmné dávce i 2 dny v týdn
Ve svém příspěvku WOBENZYM MUŽE BYT PODÁVÁN PSOVI ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka urbanova.
Dobrý den,Prosím o informaci jestli existuje nějaka podpurna léčba po opakovaných zánětech zubů a operacích ,jako je wobenzym, nebo i přímo Wobenzym,jestli.lze podávat pejskovi.Podotykam ze uzkostlive dbáme o ústní hygienu.Jedna se o pudlika.Nemuzu se dopátrat rozumného řeseni. Myslím že nejsou v pořádku ani opakování narkózy. Děkuji předem za odpověď. Urbanovs
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Verča.
Onemocnění ledvin v mnoha případech ohrožuje život kočky, proto si žádá rychlou léčbu. Problémy ledvin může způsobit nedostatek tekutin, ale i nevhodná strava. Některá krmiva pro kočky obsahují vysoké množství soli, aby lépe chutnala.
Při nedostatečném příjmu tekutin se tvoří v moči a močovém měchýři močové kameny nebo močový písek. Tyto kameny mohou bolestivě zraňovat, nebo dokonce zcela ucpat močovody. Zadržování moči poškozuje ledviny a následkem je akutní selhání ledvin. Ledviny jsou zodpovědné za filtrování rozkladných produktů metabolismu z krve a za jejich následné vylučování. Přísluší jim tedy velmi důležitý úkol odstraňovat jedy. Jestliže je funkčnost ledvin jakkoli narušena, nebezpečné látky se hromadí v těle a kočka onemocní.
Příčinou onemocnění ledvin mohou být i vrozené vady (zejména u dlouhosrstých plemen), bakteriální infekce, virové choroby, například kočičí leukémie a kočičí zánět pobřišnice, otravy a nádory. Roli hraje i dědičnost.
Náhlé neboli akutní selhání ledvin může vzniknout i v důsledku otrav, bakteriálních a virových infekcí, ucpáním močovodů, případně v důsledku onemocnění srdce. Tyto akutní případy, přestože jsou okamžitě a včas úspěšně léčeny, mohou vést k chronickému poškození ledvin.
Postupné zhoršování funkce ledvin je nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí a vyskytuje se (v různém rozsahu a stupni) u mnoha zvířat. Poškození je trvalé, a pokud se neléčí, končí vždy smrtí. Postupem času (stárnutím) dochází k poškození tak velké části ledvin, že ledviny už nejsou schopny odfiltrovat z krve všechny zplodiny, které se pak hromadí v krvi. Tento proces, který se nazývá chronické selhání ledvin, je u koček starších 7 let velmi častý.
Jedním z prvních příznaků nemoci je ztráta schopnosti produkovat koncentrovanou, tmavou moč. Aby se organismus mohl zbavit stejně velkého množství zplodin, musí vyprodukovat větší množství zředěné moči. Kočka má větší žízeň než obvykle, hodně pije a močí mnohem častěji (může se objevit krev v moči). S postupující nemocí se mohou objevit i další příznaky. Kočka je smutná, apatická, ztrácí chuť k příjímání potravy, opakovaně zvrací, hubne a její srst se stává matnou. Páchne jí z úst a v dutině ústní se objevují vředy. V poslední fázi nemoci upadne do kómatu. Mnohé z uvedených příznaků se vyskytují i u jiných nemocí. Při podezření je tak nutné navštívit veterináře, který kočku vyšetří celkově a zároveň vyšetří krev a moč.
Poškozené ledvinné buňky nelze obnovit, ale přesto se dá udělat mnoho, aby se nemocná kočka cítila lépe. Nejdůležitější je snížit zátěž na zbývající zdravou tkáň ledvin. Toho lze dosáhnout změnou výživy. U veterináře je k dostání speciální krmivo, které snižuje odpadní látky v krvi. Uvedená krmiva mají i zvýšený obsah vitamínů a minerálních látek. Léčená kočka nesmí dostávat žádné zbytky jídel ani žádné pamlsky, protože by to nepříznivě ovlivňovalo působení diety.
V naší poradně s názvem OPERACE KRČNÍ PLOTÝNKY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tichá.
Dobrý den,
máme schibu inu 12let. Poslední měsíce v noci kňučela bolestí - záda. Na vyšetření CT a barva zjistili vyhřezlou plotýnku na bedrech a krku. Doporučují operaci (krk je prý horší). Po vyšetření je fenka apatická, stále leží a pospává. To byla na klinice jen jednu noc. Po operaci by tam měla zůstat 5 dní. Chodí normálně.
Díky za radu
Tichá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ta apatie je normální. Pejsci se uspávají, aby se při vyšetření na CT nehýbali. Pokud chcete pejskovi pomoct, tak byste měli přijmout návrh veterináře na provedení relokace ploténky. Jinak pejsek bude trpět bolestmi, které se samy nevyléčí.