KARCINOM MLÉČNÉ ŽLÁZY U FENY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Mastitida neboli zánět mléčné žlázy se u fen vyskytuje relativně často. Pro fenu představuje bolestivou zdravotní komplikaci, která pokud se včas a účinně neléčí, ohrožuje funkčnost mléčné žlázy.
Příznaky zánětu mléčnéžlázy
V případě, kdy štěňata neodsají dokonale všechno mléko, může u feny dojít k velmi bolestivému zánětu mléčnéžlázy, takzvané mastitidě. Zánět mléčnéžlázy většinou zasáhne struk mezi předními končetinami, ke kterému se štěňata nemůžou delší dobu dostat, nebo naopak struk u zadních končetin, který bývá nejvíce spuštěný a k dokonalému vysání je zapotřebí pořádný podtlak.
Mastitida je bakteriální infekce z jednoho nebo více laktujících (produkujících mléko) žláz v prsou. Prvotní příčinou tohoto zánětlivého onemocnění je tedy poškození mléčnéžlázy, na které pak organismus feny reaguje zánětem. To může být ve své podstatě způsobeno čímkoliv, například infekcí, mechanickým poškozením nebo nemocí jiných tkání, viz dále v textu.
K mastitidám způsobeným takzvaným městnáním mléka dochází především při odstavu štěňat. Může k němu ovšem dojít i před odstavem, není-li štěňaty z nějakého důvodu odsáváno ze struků všechno mléko. Takto přeplněné struky jsou choulostivější, snadněji se do nich dostávají bakterie z vnějšího prostředí například při odsávání či poranění struku.
Bakteriální mastitida je vyvolána bakteriemi, které se strukovým otvorem dostanou do mléčnéžlázy, kde se okamžitě začnou množit, přičemž poškozují senzitivní tkáň mléčnéžlázy. Bakteriální mastitida může být vyvolána i štípnutím hmyzu – výskyt těchto případů je hodně častý v létě. Bakterie se do mléčnéžlázy mohou dostat také z nečisté boudy nebo pelechu, nebo vnitřní cestou krví či lymfou z nemocných tkání v těle feny.
Mastitida může vzniknout i následkem vnějšího mechanického poškození mléčné tkáně různými úrazy či poraněními. Takováto mastitida je ve svém prvotním stadiu zpravidla neinfekční, může se však velmi rychle vyvinout v mastitidu bakteriální.
Početné vrhy, nešetrné sání, poranění o vybavení výběhu a podobně mohou být příčinou vzniku bolestivých kožních erozí, prasklinek, kterými snadno proniká bakteriální infekce do nitra žlázy s následným rozvojem zánětu mléčnéžlázy (mastitidy). Při vlastním zánětu bývají struky začervenalé, oteklé, na dotek teplé a velmi bolestivé. Mléko je hustší a jeho barva se mění do žlutavého odstínu, může i zapáchat. Celkový zdravotní stav samic většinou zůstává nezměněn. V menšině případů se přesto objevuje apatie, nepřijímání potravy a horečka (40 °C).
Při výskytu zánětu je nutné mláďata odstavit (a v závislosti na věku buď zajistit kojnou fenu, nebo umělé dokrmování).
Průvodním jevem každého zánětu je vysoká produkce fibrinu. Organismus si tak vytváří nespecifickou bariéru, která by po zvládnutí zánětu měla být odbourána a nahrazena regenerovanou tkání. Mastitidy jsou však doprovázeny nadměrnou tvorbou fibr
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MLÉČNÉ ŽLÁZY U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Albrechtová.
Mám bišonku fenku 12let,má velmi nemocné srdce a ted se jí objevilzánět mlécné žlázy ze struků ji teče mléko s krví.Nejdříve měla 14 dní antibiotika a nyní bere hormony,zvěrolékař ji nedoporučuje vyjmout pod narkózou mlécné uzliny že by nemuselo srdíčko vydržet.Dělám ji masáže a odstříkávám hnědou a krvavou tekutinu ze struků.Též ji dávám chladné obklady.Myslíte že ji to přejde nebo mi napište jaká je prognóza.Děkuji za radu.Nechci aby se trápila.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nádory mléčnéžlázy jsou poměrně obvyklým nálezem u starších nekastrovaných fen (vyskytují se odhadem u 25 % nekastrovaných fen starších 4 let). Nádory mléčnéžlázy se v tomto případě objevují od spodní strany hrudníku až po třísla po obou stranách střední linie břicha. Mohou to být malé, jednoduché uzlíky v podkoží, ale i velké, agresivně rostoucí a metastazující tumory. Při včasném záchytu a rychlé léčbě je však možné i některé závažnější nádory úspěšně léčit.
U fen se vyskytuje řada typů nádorů mléčnéžlázy. Přibližně 50 % je benigních (nezhoubných) a 50 % maligních (zhoubných). Benigní tumory, které se běžně vyskytují, jsou komplexní adenom, fibroadenom, duktální papilom a jednoduchý adenom. Z maligních nádorů se setkáváme s tubulárním adenokarcinomem, papilárním adenokarcinomem, papilárním cystickým adenokarcinomem, solidním karcinomem, anaplastickým karcinomem, osteosarkomem, fibrosarkomem a maligními smíšenými tumory.
Nádory mléčnéžlázy fen a koček patří k nejčastějším nádorovým onemocněním. U fen se více než polovina všech zjištěných nádorů nachází na mléčné žláze, jsou tedy nejčastější nádorovou změnou. Díky uložení mléčnéžlázy v podkoží jsou však naštěstí poměrně snadno diagnostikované.
Jako u všech nádorů dochází i v těchto případech k poruše regulace dělení buněk, které se nekontrolovaně začnou množit a dochází k růstu nádorové masy. Důležitou roli v rozvoji nádorů mléčnéžlázy mají pohlavní hormony, protože většina nádorů mléčnéžlázy má receptory pro estrogeny nebo pro progesteron. Normální pohlavní cyklus feny, během něhož dochází ke zvýšení hladin těchto hormonů, stimuluje mléčnou žlázu a tvoří ji tak náchylnou ke tvorbě nádorů. Rizikovým faktorem je rovněž používání hormonálních preparátů (k zabránění říje, přerušení nežádoucí březosti) a falešná březost.
Maligní nádory mohou metastazovat nejčastěji do mízních uzlin, plic, jater i dalších orgánů. Obvykle se nádory mléčnéžlázy vyskytují na posledních dvou párech mléčnéžlázy.
Diagnóza těchto nádorů je poměrně jednoduchá – spočívá v důkladném prohmatání (palpaci) celé mléčnéžlázy, přičemž se zjišťují jednotlivé nebo mnohočetné tuhé útvary různé velikosti. Patrná může být i bolestivost, zvýšená teplota, u rozsáhlých útvarů i ulcerace s výtokem hnisu a krvácením.
Terapie se volí ve většině případů chirurgická. Před vlastním zákrokem by se měly zkontrolovat přilehlé mízní uzliny a mělo by být provedeno rentgenologické vyšetření plicního pole, zda nedošlo k rozsevu metastáz.
Rozsah vlastního chirurgického zákroku se volí podle velikosti, počtu a lokalizaci nádorů. V případě malých nádorů lze odstranit pouze daný nádor, přípa
Ve svém příspěvku VYSAZENI ANTIKONCEPCE U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bilkova.
Dobry den,chci se zeptat,jeden z veterinaru pichal antikonc. Nasi fence kazdy pul rok dva roky,ze vedlejsi ucinky to nema,po precteni vaseho clanku to asi tak neni,Jsme i jine Veterinarky a ta rika,ze je to spatne,ze ji tim ublizujem...tak jsme ji vysadily,Kdy?po kolika mesicich mame cekat harani?dekuji Dada
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Některé fenky nezačnou hárat již nikdy. U některých to bude trvat kolem třech až pěti měsíců, ale je to velmi individuální. Je zapotřebí, aby fenka vyloučila vpíchnuté hormony a začala produkovat svoje, které vyvolají hárání.
anamnestické vyšetření a sepsání souhlasu s anestézií a se zákrokem, poučení majitele
premedikaci, kanylaci a intubaci feny (zajištění žilního přístupu pro infuze a anestetika a zajištění dýchacích cest)
přípravu operačního pole a pracoviště, použití ochranných pomůcek u personálu
chirurgický zákrok – odnětí vaječníků, nebo vaječníků i dělohy
vedení anestézie a analgezie, přístrojový i fyzický monitoring pacienta (používá se monitor vitálních funkcí, který sleduje puls, dechovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem, EKG, teplotu a krevní tlak)
v případě potřeby použití elektrokauteru
ošetření operační rány
perioperační a pooperační infuzní terapii na infuzní pumpě
aplikaci léčiv
krátkodobou či střednědobou hospitalizaci, jejíž součástí je infuzní terapie na infuzní pumpě
poučení majitele, na vyžádání kopie dokumentace (anesteziologický protokol, hospitalizační protokol)
límec, případně i pruban
kontroly
vytažení stehů/svorek
Cena zahrnuje i léčiva:
sedativa
anestetika
analgetika injekční i perorální (tablety)
antibiotika injekční i perorální
léky působící preventivně proti krvácení
mast zabraňující vysychání rohovky během anestezie
znecitlivující gel pro intubaci
infuzní roztoky
Cena zahrnuje i materiál:
dezinfekční prostředky na povrchy a nástroje
antiseptika k předoperačnímu a pooperačnímu ošetření rány (dezinfekční mýdlo, jodový a lihový přípravek, plastický obvaz ve spreji)
rukavice, roušky, sterilní gázy, ústenky, operační čepice, savé podložky
kanylu, infuzní set
vstřebatelný a nevstřebatelný šicí materiál, eventuálně stapler svorky
límec, případně pruban
energie (sterilizace nástrojů, vyhřívaná podložka pod zvířetem, monitor životních funkcí, infuzní pumpa, osvětlení operačního sálu a hospitalizace, použití elektrokauteru)
Výsledná cena je součtem jednotlivých položek. Záleží na velikosti feny a náročnosti operace (štíhlá vs. obézní fena, pacient špatně reagující na anestezii, rizikový pacient a podobně).
Celková částka, na kterou vyjde kastrace feny, se tedy pohybuje od 2 900 až do 5 800 Kč (například fena o hmotnosti 60 kg).
Orientační ceny:
kastrace feny kolem 4 kg: 3 480 +/- 15 % dle skutečné spotřeby anestetik a materiálu
kastrace feny kolem 10 kg: 3 850 +/- 15 % dle skutečné spotřeby anestetik a materiálu
Ve svém příspěvku INJEKCE PROTI POČETÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Pro Vaši fenku bude nejlepší, když si ověříte, že je skutečně březí pomocí ultrazvuku. Vyšetření udělejte co nejdříve a podle jeho výsledku pak případně nechte fence aplikovat injekce Alizinu. Alizin je v současnosti nejšetrnějším lékem k ukončení březosti u fen. Azilin se aplikuje na dvakrát s odstupem mezi dávkami 24 hodin a dávkuje se 10 mg na kilogram hmotnosti feny. Fenka spontánně vypudí obsah dělohy bez vážných vedlejších účinků. Čím dříve se Alizin aplikuje, tím lépe pro fenku. S vyšetřením ultrazvukem a aplikováním injekcí Alizinu Vám pomůže kterýkoliv veterinář.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Šandorová.
Děkuji za odpověď,jen bych se ještě chtěla zeptat co to znamená,co nejdříve ultrazvuk?Za jak dlouho bude vidět,jestli je březí,pokud došlo k pokrytí dnes.Děkuji za odpověď,Šandorová,Olomouc
Annamaet krmivo pro psy se vyrábí ve dvou variantách, a to Original a Grain free.
Original
Na výrobu těchto krmiv je využívána holistická receptura, jsou přirozeně konzervována, vyrobena bez kukuřice a pšenice. Všechny použité suroviny jsou přírodní a krmiva Annamaet neobsahují žádné umělé konzervanty, barviva nebo ochucovadla. Každá receptura je založena na velmi kvalitních živočišných bílkovinách s vysokou stravitelností. V řadě Original výrobce nabízí 5 různých druhů, které se mezi sebou liší především obsahem bílkovin a tuků, tj. svou energetickou hodnotou. Všechna krmiva Annamaet splňují požadavky na výživu psů ve všech životních stadiích, jsou tedy vhodná jak pro štěňata, tak pro dospělé psy. Při výběru vhodné receptury se rozhodujte podle aktuálních energetických potřeb svého psa nebo dle jeho chuťových preferencí.
Annamaet Adult 23%
Annamaet Adult je receptura vytvořená pro starší psy nebo psy s pomalejším metabolismem. Velmi oblíbená je také ve větších chovech psů. Jako doplněk omega-3 mastných kyselin obsahuje tento produkt i řasy.
Doporučená denní dávka záleží na hmotnosti psa. Pro psa ve velikosti do 6 kg je vhodná denní dávka 74–124 g; pro psa od 7 do 13 kg se doporučuje denní dávka 124–173 g. Doporučené dávkování je uvedeno vždy na obalu výrobku.
Krmivo je možné objednat v některých internetových obchodech za celkem příznivou cenu ve srovnání s kvalitou výrobku.
Annamaet Option 24%
Annamaet Option představuje alternativní variantu k drůbežím recepturám, je vyrobená z divokých tichomořských lososů a zvěřiny. Jde o velmi oblíbenou recepturu, vhodnou například při řadě potravinových alergií. Jako doplněk omega-3 mastných kyselin obsahuje tento produkt i řasy. Krmivo je vhodné pro psy ve všech životních stadiích – štěňata, březí i kojící feny a dospělé psy.
Složení: moučka z lososa, hnědá rýže, proso, moučka ze zvěřiny, ovesné vločky, ječmen (ječné kroupy),
Nádory mléčnéžlázy fen (bulka u cecíku) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním. U fen se více než polovina všech zjištěných nádorů nachází na mléčné žláze, jsou tedy nejčastější nádorovou změnou. Důležitou roli v rozvoji nádorů mléčnéžlázy hrají pohlavní hormony, protože většina nádorů mléčnéžlázy má receptory pro estrogeny anebo pro progesteron. Normální pohlavní cyklus feny, během něhož dochází ke zvýšení hladin těchto hormonů, stimuluje mléčnou žlázu a tvoří ji tak náchylnou ke tvorbě nádorů. Rizikovým faktorem je rovněž používání hormonálních preparátů (k zabránění říje, přerušení nežádoucí březosti) a falešná březost. U fen je 50 % nádorů zhoubných (maligních), mohou metastazovat nejčastěji do mízních uzlin, plic, jater i dalších orgánů. Nejčastěji se nádory mléčnéžlázy vyskytují na posledních dvou párech mléčnéžlázy.
Příznaky
Objevují se jednotlivé nebo mnohočetné tuhé útvary různé velikosti. Nádor se může projevit jako bulka u struku. Může se vyskytnout i bolestivost, zvýšená teplota, u rozsáhlých útvarů i ulcerace s výtokem hnisu a krvácením.
Léčba
Léčba je ve většině případů chirurgická. Před vlastním zákrokem by se měly zkontrolovat přilehlé mízní uzliny a mělo by být provedeno rentgenologické vyšetření plicního pole, zda nedošlo k rozsevu metastáz. Rozsah vlastního chirurgického zákroku se volí podle velikosti, počtu a lokalizace nádorů. V případě malých nádorů se odstraňuje pouze daný nádor, případně nádor s okolní mléčnou žlázou. Při výskytu mnohočetných nádorů je lepší odstranit celou mléčnou lištu i s přilehlými mízními uzlinami. Po operaci se podávají antibiotika a analgetika (léky proti bolesti), stehy se vyjímají dle rozsahu zákroku za 8 až 14 dní. V určitých případech se chirurgická léčba doplňuje chemoterapií.
Prognóza
Prognóza je závislá na rozsahu nálezu. K určení prognózy je rozhodující typ nádoru, a tedy histologické vyšetření. Z dalších faktorů je to velikost tumoru. Tumory o průměru nad 2,5 cm mají horší prognózu než tumory menší. Čím je tumor větší, tím je větší riziko šíření do lymfatických uzlin, plic a jiných částí těla. Tumory menší než 3 cm mají četnost opětovného výskytu menší ve srovnání s tumory většími. Dalším faktorem je průkaz postižení mízních uzlin. Tumory pevně uchycené k tkáním v hloubce mají horší prognózu. Tumor s otevřeným, hnisajícím povrchem má horší prognózu. Velmi rychlý růst doprovází také horší prognóza. Jestliže histologie prokáže, že byl tumor vyjmut celý, je prognóza samozřejmě lepší. Pokud je v histologickém řezu tumor obklopen buňkami zvanými lymfocyty, je prognóza lepší.
Prevencí nádorů mléčnéžlázy u fen je kastrace, která však musí být provedena co nejdříve. Kastrace provedená před nebo po 1. hárání sníží riziko tvorby nádorů na necelé 1 %, po 2. hárání na 15 % a po 3. a dalších háráních na 26 %. Dále je důležité vyhnout se používání hormonálních preparátů a mléčnou žlázu pravidelně kontrolovat.
V naší poradně s názvem BORDER KOLIE ŠTĚŇATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nana.
A ješte bych se chtela prosim zeptat v jakym tydnu haraní se nejlepe nechavaji připustit nekdo říká 3 tyden nekdo 11 den tak ted newim co je pravda děkuji :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prvních 9 dní, kdy jsou vidět známky hárání na vulvě, fena nedovolí žádnému samci, aby se do ní dostal. Po těchto devíti dnech teprve přichází období, kdy to psovi dovolí. U každé fenky je tento začátek ovšem jiný a některé feny mají říji jen velmi krátkou, zvláště ty starší. Budete to tedy muset zkoušet hned od desátého dne hárání, dokud fena nepřestane být agresivní a odmitavá vůči samci.
Jsou to duté kulovité útvary vyplněné keratinem. Jediným maligním útvarem této skupiny je matrikální karcinom, ten je ovšem velmi vzácný. Zbytek cystických novotvarů má příznivou prognózu, chirurgické odstranění bývá dostatečné. Komplikace může nastat v podobě zánětu po prasknutí stěny cysty.
Nejčastějším cystickým tumorem je keratoakantom, který se vyskytuje u psů ve věku okolo 5 let. Nachází se především na zádech, hrudníku, krku a končetinách. Predisponováni jsou norští elkhoundi, u čistokrevných plemen se s ním setkáváme častěji než u kříženců.
Specifickou je dermoidní cysta u mladých Rhodéských ridgebacků, která roste okolo přechodu normální srsti v srst opačného směru. Jde o vývojovou anomálii, proto je nevhodné používat tyto psy v chovu.
Virové onemocnění, jehož původcem jsou papovaviry. „Bradavice“ se jako drobné světlé výrůstky vyskytují zejména na hlavě - okolo tlamy a očí. Častěji postihují zvířata mladší dva roky, u starších se mohou vyskytovat podobné útvary, jsou ale jiným typem tumorů. Prognóza onemocnění je zpravidla dobrá, útvary zhruba po dvou měsících růstu spontánně vymizí.
Jedná se o poměrně častý maligní tumor starších zvířat s výskytem na uších, pyscích, šourku, ale i na hřbetě a končetinách. U velkých plemen psů je jeho lokalizace častější okolo drápového lůžka, kde roste agresivně, a proto se zde často přistupuje k amputaci prstu. Na kůži světlých zvířat a na místech málo osrstěných je vyvolávajícím faktorem sluneční záření. Spinocelulární karcinom pomalu metastazuje do regionálních mízních uzlin. Terapie je chirurgická, případně doplněná radioterapií. Prognóza závisí na lokalizaci nádoru, výskytu metastáz a odvíjí se také od výsledků histologického vyšetření.
Jeví se jako šupinatější, vyvýšené útvary lokalizované u psů nejčastěji na vnitřní straně stehen. Nejsou pravými nádory, vznikají nadprodukcí keratinu. Vzhledem k možnému riziku vývoje ve spinocelulární karcinom je na místě okamžitá chirurgická excize.
Bazaliomy jsou nejčastější kožní tumory koček, u psů bývají také četné. Nacházíme je u starších zvířat především na hlavě, krku a hrudníku. Nádor má nízký stupeň malignity, nemetastazuje. Prognóza je po chirurgickém odstranění příznivá.
Nádory kožních žláz
Poměrně časté nádory mazových žláz se jako ohraničené útvary nacházejí na víčkách, hřbetě a končetinách. Vyskytují s
Někteří chovatelé řeší ochranu fen pomocí hormonální antikoncepce pro feny. U nás jsou nejpoužívanější injekční preparáty jako Depo-Promone, Covinan, které se aplikují feně většinou v anestru, což je klidové období mezi říjemi. Přípravky na hormonální bázi oddálí hárání minimálně o tři měsíce, v praxi však může být fenka bez říje i rok. Jako alternativa injekčních preparátů jsou k dispozici i hormony v tabletách, například Pillkan. Užívání hormonální antikoncepce se neobejde bez rizika. Veterináři varují, že injekce mohou u některých jedinců způsobit vážné choroby, například zánět dělohy nebo rakovinu mléčnéžlázy. Kromě toho hrozí také glukózová intolerance, která může vyústit až v diabetes nebo přibývání na váze díky zvýšené chuti k jídlu. Některé feny se změní i v chování, jsou odtažitější a méně hravé. Proto se o užívání hormonální antikoncepce vždy poraďte s veterinářem.
Nejjednodušším a podle mnohých veterinářů i nejlepším řešením je kastrace. Ta však znemožní reprodukci navždy. Kastraci feny lze provést kdykoliv, v případě kastrace z preventivních důvodů by měla být fena pohlavně dospělá, u menších plemen alespoň 1 rok stará, u velkých plemen 18 měsíců. Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme teprve 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o takzvanou ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny. Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a dáme jen menší dávku, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla dobře zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 8. až 10. den.
Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme až 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik centimetrů, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Následuje vybavení vaječníků nebo i dělohy a jejich podvázání vstřebatelným šicím materiálem. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny.
Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Voda se může podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením je potřeba počkat ještě asi 5 hodin, přičemž se podává jen menší dávka, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla v klidu zahojit a aby se neobjevil výtok po kastraci. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Je nutné zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy se po kastraci vyndávají 8.–10. den.
Kastrace fen probíhá v naprosté většině případů bez problémů a feny snášejí kastraci velmi dobře. Musíme si však uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, a proto přináší určitá rizika. Může to být riziko anestezie, krvácení do dutiny břišní, ponechání operačního materiálu v dutině břišní (roušky, nástroje), podvaz močovodu, nekompletní odstranění vaječníků a takzvaná pahýlová pyometra. Tyto komplikace jsou však sníženy na minimum dodržením všech operačních postupů – důkladné předoperační vyšetření, volba vhodných anestetik, důkladná příprava operačního pole, použití sterilních nástrojů, monitoring během operace i po ní a především pečlivě a důsledně provedený vla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Mám 4 feny NO ve věku 6, 1a pul a dvě půlroční. Ty starší trpí matnou jakoby zaprášenou srsti-šedivým popraškem, který zůstává na rukou i oblečení. Už jsem náznaky zaznamenala i u mladších. Pridávám jim lososovy olej ke granulim. Občas vařené maso s přílohou. Jak mám prosím upravit stravu nebo co přidat, aby se situace zlepšila?P.S. JSOU odcervene i odblesene, pravidelně cesane. Děkuji za radu
Nejčastěji se zánět dělohy (pyometra) vyskytuje u nekastrovaných fen, kde vzniká na podkladě nenormálního rozvoje děložní výstelky po proběhnuté říji. Onemocnění začíná jako cystická glandulární hyperplazie endometria, v děloze se hromadí sekret – rozvíjí se mukometra nebo hydrometra. Dojde-li v tomto okamžiku k průniku bakterií z pochvy do dělohy (nejčastěji se jedná o E. coli), sekret děložních žláz se stane živnou půdou pro tyto bakterie a výsledkem je právě hnisavý zánět dělohy. U feny je to život ohrožující stav, protože toxiny produkované bakteriemi pronikají do celého těla, při nadměrné náplni dělohy může dojít též k jejímu prasknutí a vzniku hnisavé peritonitidy a celkové sepse.
Mezi projevy pyometry u feny patří především apatie, nechutenství, nadměrná žízeň a močení, neochota k pohybu, u otevřené pyometry pak hnisavý žlutý výtok z vulvy. Vzhledem k návaznosti pyometry na cyklus říjí lze konstatovat, že se objevuje po proběhlém hárání. Onemocnění je poměrně časté zvláště u starších fen.
Ve svém příspěvku INJEKCE PROTI POČETÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šandorová.
Děkuji za odpověď,jen bych se ještě chtěla zeptat co to znamená,co nejdříve ultrazvuk?Za jak dlouho bude vidět,jestli je březí,pokud došlo k pokrytí dnes.Děkuji za odpověď,Šandorová,Olomouc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Ultrazvuk dokáže zobrazit plody v děloze feny po uplynutí třetího týdne od nakrytí.
Stav mléčnéžlázy je nutné hodnotit v souvislosti s pohlavním cyklem, podstatné je, kdy fenka naposledy hárala, mohou se také objevit nateklé struky (nateklé cecíky). Je-li žláza nateklá bez vlivu pohlavního cyklu, může se jednat o zánět mléčnéžlázy, tedy mastitidu, nebo o nádorový proces. Terapie pak odpovídá výsledku klinického vyšetření, optimálně doplněného o cytologické vyšetření sekretu mléčnéžlázy.
Příznaky
Nateklé struky, bolestivost, výskyt bulky, výtok ze struků, teplota může a nemusí být.
Léčba
Prostá mastitida se řeší antibiotiky doplněnými o resorpční masti, terapie nádorového procesu je jednoznačně chirurgická. Nádory na mléčné žláze u fen jsou z 50 % benigní a z 50 % maligní. Jednoznačné rozlišení typu nádoru dovoluje až histologické vyšetření z odebraného vzorku.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Müller.
Můj Francouzský buldoček se léčí na sníženou funkci štítné žlázy a na epilepsii.Léčba má vedlejší účinky.Pes nemá dobrou stabilitu,hodně jí a pije i močí.S tím jsem počítal.Ale když usíná,co 20 vteřin zvedne hlavu,jakoby ho v krku něco tlačilo.Léčbu štítné žlázy má teprve týden,tak se domnívám,že léčba nějak zřejmě ovlivňuje štítnou žlázu v krku.Jakoby ho tam tlačila.Dech má občas i sípavý a chrápe víc než kdysi.Díky.Chystám se opět k veterináři.Máte nějaký názor na to zvedání hlavy při usínání ?Může to být od slabě fungující štítné žlázy ?Díky za názory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mastitida je zánět mléčných žláz vyskytující se nejčastěji u fen v prvních týdnech laktace. Jestliže nedochází k dostatečnému vyprazdňování mléčnéžlázy sáním štěňat, vytvoří se zánětlivé ložisko. Může docházet i ke vzniku abscesů. V tomto případě se objevuje zarudnutí a otok mléčnéžlázy, která je při doteku bolestivá. Postižený struk produkuje mnohem méně mléka, sekret je vodnatý, má nahnědlou barvu, může být i s příměsí krve. Fena je celkově apatická, má horečku, postupně ztrácí zájem o štěňata.
Léčba se neobejde bez podání antibiotik a léků proti bolesti. Z postižené žlázy je vhodné 3–4krát denně odstříkat mléko. Nikdy ho nenecháme sát štěňata, protože by mohlo dojít k intoxikaci. Na žlázu se 3 dny přikládají teplé obklady, dále se struk chladí. Výborný je také obklad z tvarohu. Protizánětlivé masti se mohou aplikovat, ale štěňata je nesmí olizovat.
Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti, zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu – je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.
Ve svém příspěvku MOPS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Karasková.
Dobrý den.
Byli jsme na veterině. Problém byl v tom, že se mu ucpávaly pachové žlázy. Doktor mu je vyčistil a doporučil, čistit fleky obyčejným lihem nebo slivovicí. Namočit vatový tampon a pořádně drhnout. Jak má ucpané ty žlázy, dostává se mu to do krve a způsobuje mu to čátečnou otravu. Opravdu mu to pomohlo a bylo po problémů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Dobrý den, děkuji za zprávu, ale můj buldoček má něco jiného, asi dle veteriny pododermatitidu - to dělají bakterie a k tomu mezi prsty na tlapičkách má prý cysty - tzv. furunkulozu. Dostali jsme šampon na srst s dezinfekčním účinkem Clorexyderm a na tlapky gel Isaderm. Teď mi čeká do něho dostat tabletu Bravecto za pouhých 1 tis. kč. No uvidíme zda se to zlepší, srst má jak dalmatin. Děkuji za snahu pomoci Koberovái
Hárající fence odolá málokterý pes. Může se ale stát, že nám se fena jeví na vrcholu hárání, ale ve skutečnosti tomu tak není. Což ovšem pes – samec - na rozdíl od nás dobře pozná. Nám v takovém případě pomůže odběr krve feny ke stanovení hodnoty progesteronu, který pomáhá přesněji termínovat krytí - tedy den, kdy bude svolná k páření fena (a měl by být i pes). Další skupinou jsou pejsci, řídící se heslem: co je v domě, není pro mě. Tato malá skupina psů nemá zájem o feny ve společné domácnosti, o ostatní ale ano. Pokud pes nejeví zájem o feny obecně, je třeba pátrat po zdravotních potížích – zhodnotit kompletní reprodukční anamnézu, vyšetřit celkový zdravotní stav psa, atd.
V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.
Nádorová onemocnění patří mezi nejvážnější onemocnění kůže psa. Dle některých pramenů kolem 50 % psů starších 10 let zemře přímo či nepřímo na následky nádorového procesu. Ve srovnání s člověkem onemocní psi rakovinou dokonce dvakrát tolik. Nejčastěji se u psů i koček objevují novotvary kůže a mléčnéžlázy.
Nádor (tumor, novotvar) je patologický útvar tvořený tkání, jejíž růst se vymkl kontrole organismu a roste na něm nezávisle.
Maligní (zhoubný) nádor při svém růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska (metastázy). Typickým příkladem je karcinommléčnéžlázy, který je reprezentován útvarem na mléčné liště a případnými metastatickými ložisky nejčastěji na plicích či v mízních uzlinách.
Benigní (nezhoubný) nádor roste ohraničeně a metastázy nezakládá. Může však utlačovat okolní struktury či jinak mechanicky překážet. Příkladem je v tomto případě adenom mléčnéžlázy, který tvoří útvar na mléčné liště bez dalších ložisek. I ten však může znepříjemňovat život zvířete tím, že mu brání v pohybu, zvíře si ho může zraňovat, rána se může následně zanítit, bolet a podobně.
Vznik nádorového bujení je proces podmíněný genetickými změnami, které jsou vyvolány vnějšími podmínkami (cigaretovým kouřem, některými chemikáliemi či viry). Nádory jsou typickým projevem stárnoucího organismu, ale lze se s nimi setkat i u mladých jedinců.
Onkologie malých zvířat nezůstává pozadu jak v oblasti diagnostiky, tak terapie za medicínou humánní. Kromě rentgenového a ultrasonografického přístroje mají dnes mnozí veterinární lékaři přístup i k magnetické rezonanci či počítačové tomografii. Pro určení definitivní diagnózy je však třeba odebrat vzorek novotvaru (biopsie) či celý útvar a ten podrobit histologickému vyšetření. V České republice je v současné době několik laboratoří, které toto vyšetření provádějí. Majitel zvířete zná díky nim většinou do 14 dní přesnou diagnózu.
K odstranění či omezení nádorového bujení slouží u zvířat nejen chirurgie, ale i chemoterapie a ozařování.
K výraznému pokroku došlo v posledních letech v oblasti podpůrné terapie onkologického veterinárního pacienta. Kromě speciálních komerčních diet (ve formě konzerv či granulí) lze u těchto pacientů doporučit i doplňky krmiva (tablety Vetinmune), které napomáhají organismu v boji s nádorovým bujením či v rekonvalescenci po jeho odstranění. Tyto preparáty stimulují imunitní systém, zlepšují hojení ran a působí protizánětlivě. Pes či kočka se tak s jejich pomocí lépe vyrovnávají se stresem spojeným s léčbou, organismus má větší šanci svým imunitním systémem odhalit a zlikvidovat případné nádorové buňky a tkáně po terapii snadněji re
Močový měchýř je druhým nejčastějším místem výskytu nádorového procesu v oblasti močového aparátu. Častěji jsou postihovány feny okolo 10 let. Maligní tumory se vyskytují častěji než benigní, objevují se především transitional cell karcinom a skvamózní karcinom. Velmi častá je tvorba metastáz, a to především do regionálních mízních uzlin, plic, jater a sleziny.
Nejčastějšími klinickými příznaky jsou hematurie, dysurie, polakiurie, výskyt chronických cystitid.
Léčba spočívá v chirurgickém odstranění masy, popřípadě nasazení chemoterapie. Prognóza je infaustní (nepříznivá), doba přežitelnosti se pohybuje kolem 6 měsíců.