Sladkovodní akvárium je umělý ekosystém, jehož biocenóza byla uměle dodána a sestavena člověkem. Nicméně v něm dochází ke koloběhu prvků i toku energie a lze jej využít k vysvětlení a praktické demonstraci různých jevů a procesů z oboru biologie, chemie i fyziky. Domácí akvárium představuje kousek ryzí přírody, který máme každý den před očima. Vnímáme jej jako potěšení a uklidnění po celodenním shonu. Můžeme pozorovat jeho vývoj. Každé akvárium má svůj příběh.
Akvária dělíme podle využití na vytírací, rozplavávací, odchovná, karanténní a léčebná, výstavní (dekorační), laboratorní.
Velikost akvária
Pokud již máte zběžnou představu, jak bude vaše akvárium vypadat, a znáte nároky na prostor ryb, které budete mít, můžete začít s výběrem velikosti akvária. Dejme tomu, že pro začátek nebudete nároční na výběr ryb, protože nemáte příliš zkušeností a spokojíte se s některými menšími běžnými druhy – živorodky, tetry, pancéřníčci, menší krunýřovci. Minimální velikost akvária, o které byste měli v tomto případě uvažovat, je 50 litrů. V menších akváriích se snadno projeví nezkušenosti a chyby. Dá se říci, že čím větší, tím lepší. Vhodný objem prvního akvária je mezi 50 a 100 litry. Na něm si vyzkoušíte co a jak a v případě, že vás to nechytne, nebudete muset řešit problém, kam s 200litrovým akváriem. V případě většího zájmu o akvaristiku si dříve nebo později pořídíte větší akvárium a potom můžete s úspěchem používat toto k odchovu ryb nebo jako karanténu. Pamatujte, že ve velkých akváriích udržíte snáze biologickou rovnováhu.
Co se týče rozměrů, výška akvária osázeného rostlinami by neměla přesahovat 50 cm, protože byste později řešili problém s prosvícením celého vodního sloupce. Do 50 cm bez problémů postačí obyčejné zářivky, nad tuto hranici je možné je také použít, ale lepší je uvažovat o alternativním zdroji světla – k tomu se nejlépe hodí nízkotlaké sodíkové výbojky. Dalším důvodem této výšky je praktičnost – u vyšších akvárií budete mít problém s údržbou a nedosáhnete rukou na dno. Poměr délky k výšce přední stěny akvária by měl být minimálně 2 : 1 (například délka 130, výška 50), což vypadá opticky velice hezky. Čím větší je tento poměr, tím efektnější bude celkový výsledek. Šířka boční stěny (tedy hloubka z předního pohledu) by potom neměla být menší než výška akvária kvůli dostatečně velké ploše hladiny, kterou proniká do vody kyslík.
Je možné si pořídit i nestandardní tvar akvária (s šestiúhelníkovou nebo osmiúhelníkovou podstavou, s prohnutým předním sklem, rohové akvárium a vůbec jakýkoliv možný vyrobitelný tvar). Neměli byste přitom ale zapomínat na dostatečně velkou plochu vodní hladiny vzhledem k výšce a na praktičnost daného provedení. Akvária by se vždy měla přizpůsobovat zářivkovým trubicím, které použijete na osvětlení (pokud se nerozhodnete používat halogenové reflektory).
Také byste měli popřemýšlet, zda na akvárium použijete krycí skla, či nikoliv. Prosvětlený kryt přes celé akvárium nutný není, u akvária s malým krytem je jeho použití vhodné – zabráníte tím zbytečným úmrtí ryb při vyskakování.
Kolem menšího akvária je relativně více práce než kolem většího. S rostoucí velikostí akvária však bohužel rostou i náklady na jeho provoz. Pokud chcete někde na provozu akvária ušetřit, jednou z&nbs
Dalším krokem je zakoupení techniky. Do toho se počítá především filtr, topení, kryt se světlem a potom další příslušenství jako teploměr, síťka, odkalovací zvon, magnetická stěrku, kbelík.
Pokud jde o elektrotechnické příslušenství, budou se hodit elektronické spínací hodiny na automatické zapínání světla.
Filtrace a vzduchování
Na výběr jsou vnitřní nebo vnější filtry. Pro malé nádrže je vhodný vnitřní filtr, pro větší akvária (již od 100 litrů) jsou praktické vnější filtry schované pod akváriem. U vnějších filtrů nemusíte kvůli čištění lézt do akvária, ale jednoduše je odpojíte a odnesete. Jejich cena je bohužel vyšší. Spíš než koupit malý vnitřní filtr s vysokým průtokem je pro úspěšný růst akvarijních rostlin lepší koupit velkou kostku Bioakvacitu, který má stálé vlastnosti a ve vodě se nerozkládá jako obyčejný molitan, a na ni nasadit čerpací hlavu s přibližně stejným průtokem v litrech za hodinu, jako je objem zařizované nádrže.
Pokud chcete mít akvárium pouze s rybami, budete potřebovat větší průtok, a to několikanásobek objemu akvária za hodinu. Další možností je pořídit si molitanový filtr poháněný vzduchem, respektive vzduchovacím vibračním kompresorem.
V některých obchodech byste stále ještě mohli narazit na půdní filtry, těch se však vyvarujte. Pro pěstování rostlin jsou nevhodné, protože odvádějí živiny od kořenů neustálým proplachováním dna a velice špatně se čistí. Vlastně čistit nejdou vůbec, pokud nerozhrabete celé akvárium.
Topení
Doporučuje se volit výkon topení asi 0,5 až 1 W na litr vody (lepší mít rezervu). Záleží na okolní teplotě v místnosti – pokud teplota silně kolísá nebo rádi a často v zimě větráte, pořiďte si raději výkonnější topení, v případě stále vytápěné nebo klimatizované místnosti s teplotou okolo 22 až 24 °C bude stačit menší výkon nebo se bez topení zcela obejdete. Pokud chcete chovat ryby vyžadující vyšší teplotu než 25 °C, musíte samozřejmě koupit výkonnější topení.
Nekupujte příliš silné nebo příliš slabé vytápěcí těleso, protože v případě poruchy termostatu, kdy topení včas nevypne, byste mohli své rybičky doslova uvařit, a naopak nepředvídatelný pokles teploty (zapomenete v zimě otevřené okno) jim (v lepším případě) také zrovna neprospěje.
Rovněž je dobré vyvarovat se podezřele levným topítkům, často totiž mívají tenký skleněný obal, který praská nebo špatně těsní, a nateče do nich voda. Ne vždy, ale může se to stát. Přesné nastavení teploty také není k zahození.
Osvětlení
Kryt akvária si můžete nechat vyrobit u profi firmy nebo, pokud jste alespoň trochu šikovní, svépomocí. Je velmi důležité zvolit správnou délku akvária tak, aby se vám do krytu vešly zářivkové trubice dané délk
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE LEŽÍ NA DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Lelek.
Už několikátý den leží betty u dna akvária schovávají se a jen vyplavou se nadýchnout. Máme obavy jestli nejsou nemocný. Rádi by jsme věděli co se jim děje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Dobrý den, mám cca půl roku samce betty. Vždy byl aktivní ryba, hned když mě ráno slyšel , tak vyplaval na hladinu a čekal na krmení. Poslední týden odmítá žrát, pouze leží v divné poloze (na boku) na dně akvária a nepohne se dokud do něj vyloženě neštouchnete. Na jídlo vůbec nereaguje. Je v akváriu sám, akvárko pravidelně čistím, hledala jsem si nemoci, které by mohl mít, ale nemá na sobě žádné skvrny, nic. Už jsem vážně neštastná a nevím ,co mám dělat. Přemýšlela jsem, že koupím paví očko, protože je betty prý honí , popř. sní. Ale myslím si, že by na to vůbec nereagoval a rybu nechal v akvárku spokojeně plavat.Můžete mi poradit, co mám udělat?
Jak je známo, nejlepším způsobem léčení nemocí je vždy prevence. Vedle jiného i proto, že vlastní léčba nebývá často jednoduchá a v řadě případů bývá i neúčinná. Zdraví vašich rybek záleží v první řadě na podmínkách, které jim vytvoříte, a na několika málo zásadách, které se určitě vyplatí dodržovat.
1. Nakupujte rozvážně
Velké množství ryb v akváriu, takzvané přerybnění, je nejčastější začátečnickou chybou. Nepodlehněte tedy touze koupit si každou rybku, která se vám líbí. Další velkou chybou je, že koupíte rybu, aniž byste věděli, jak moc vyroste, nebo neznáte podmínky, které je potřeba pro její chov vytvořit. Může se pak stát, že se původně roztomilá rybička bude v padesátilitrovém akváriu dost tísnit. V přerybněném akváriu se také velmi snadno hromadí ve vysokých koncentracích škodlivé látky, hlavně sloučeniny dusíku. A v neposlední řadě rybky nemají potřebný klid, překážejí si, voda je takzvaně vydýchaná.
2. Karanténa
Velmi častým zdrojem nákazy bývají nové kusy nebo i rostliny vysazené přímo do akvária. Ryby je vhodné umístit na několik týdnů (minimálně 2, nejlépe 6) do karanténní nádrže, než se stanou součástí vašeho akvária. Rostliny je pak dobré před vysazením do akvária opláchnout v roztoku hypermanganu nebo v jiné dezinfekci. Pokud objevíte nemocné jedince, včas je ze společné nádrže odlovte a izolujte v karanténě.
3. Dezinfekce
Používané pomůcky (síťky, odchytové zvony, stěrky na řasy a podobně) pokud možno nepřenášejte mezi jednotlivými nádržemi bez předchozí dezinfekce. Vždy a důsledně dezinfikujte pomůcky, které přišly do styku s nemocnou rybou nebo jste je použili v karanténní nádrži. Nejdostupnějším a nejjednodušším způsobem, jak se zbavit velkého množství patogenů, je dezinfekce varem. Aby byla dezinfekce účinná, nechte nástroje vařit minimálně 30 minut. K dezinfekci je možné také použít manganistan draselný (KMnO4, hypermangan). Tuto fialovou krystalickou látku běžně koupíte v lékárně. Při koncentraci 0,2 % (to je 2 g KMnO4 ve 100 g vody) má antiseptické účinky. Můžete použít i vyšší koncentrace, ale jen velmi opatrně, při vyšších koncentracích má totiž hypermangan keratolytické účinky (leptá kůži). Další metodou je použití 3% roztoku peroxidu vodíku.
4. Omezování stresu
Stres a šok nesvědčí rybám úplně stejně, jako jsou nepříjemné pro člověka. Snažte se tedy vyvarovat náhlých změn v prostředí akvária. Máme na mysli například náhlou změnu intenzity osvětlení, skokovou změnu teploty či chemismu vody, klepání na sklo, nešetrné přelovení a celou řadu dalších nepříjemných zásahů, které mohou vést k propuknutí choroby.
5. Potrava
Pestrá a bohatá strava je zcela jistě základem dobrého zdravotního stavu vašich ry
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
dobrý den,potřebuji poradit.mam samečka,doposud v pořádku,ale posl.par dní nežere a jen leží na rostlině nebo na dně na kamenech.Když potřebuje vyplavat na hladinu dělá mu to velké problémy...jako by neuměl plavat.Poradte prosím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Dobrý den mám doma samečka bety už od září a dnes mi přítel pořídil další dvě samičky chtěla jsem se zeptat zda je můžu normálně přidat do akvária a nebo radši koupit jiné ?
Děkuji za odpověď
K odstranění obou druhů řas je zapotřebí přizpůsobit osvětlení, dodávat do akvária adekvátní množství CO2, nastavit optimální proudění vody a dostatečné filtrování kvalitním filtrem.
Ruduchy nemají rády čistotu. Jinými slovy, černá řasa neprosperuje v dobře udržovaných nádržích se systematickou údržbou. Nezbytná je pravidelná výměna části vody, odkalování dna a péče o filtrační systém. Čerpat je možné i ze zkušeností jiných akvaristů, kteří často uvádějí, že ruducha v jejich nádrži omezila své bujení po důsledné očistě celé nádrže včetně pročištění techniky.
Jedním z mála prostředků jak předejít řasám je přístroj Twinstar Nano. S tímto chytrým přístrojem se můžete vyhnout mnoha typům řas. Samozřejmě Twinstar není kouzelný přístroj typu, že jej vložíte do akvária a ihned máte magicky problém s řasami vyřešen. Lze samozřejmě použít i do zaběhlých akvárií, ale nejúčinnější je, pokud jej máme od založení akvária. Zejména ze začátku se po 2–3 týdnech začnou v akváriu tvořit řasy (přirozený cyklus) a s Twinstarem tento problém nezaznamenáte. Na řasy funguje, a jestli máte správnou intenzitu světla a sílu filtrace, tak se akváriu řasy vyhnou.
Společnost Twinstar si svou technologii nechala v Severní Americe a Evropě patentovat. Původem je to společnost z Japonska, tedy z Mekky akvaristiky. Přístroj se skládá z kontroléru, krabičky uchycené na vnější straně akvária (ale lze vložit i do skřínky pod akváriem), a disku, který je umístěn v akváriu (jako difuzor nebo vzduchovací kamínek). Z kontroléru vede kabel do disku a ten se v intervalech (podle toho, jak na něm nastavíme velikost akvária) spouští. Z disku poté stoupá mlha, která je způsobená elektrolýzou vody, bojující proti řasám, a po zhruba 10 sekundách se vypne. Takto se spustí několikrát za hodinu.
Dalším způsobem, jak odstranit řasu, je použít přípravek Tekutý uhlík (Flourish Excel), který řasu jednoduše zničí.
V akváriích s menším osvětlením pomohou parmičky siamské, které jsou známé jako konzumenti této řasy.
Vždy je potřeba se zaměřit na odstranění příčiny vzniku, protože pokud nebude odstraněna, tak se řasa bude stále objevovat.
Ve svém příspěvku NEONKY,NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Háněl.
Dobrý den,
Máme v akváriu ( neonka obecná,neonka červená), asi po jednom měsíci,postupně tři neonky, každá v jiném akváriu ( 2 a 1 ),začali plavat hlavičkou kolmo k hladině, a do 14 dnů uhynuli. chtěl bych se zeptat co je příčinou, a o jakou se jedná nemoc? V jednom akváriu máme 8 neonek, a ve druhém 2 a 8 teter. Akvária pravidelně čistíme. Mockrát děkuji a přeji pěkný večer. Pavel Háněl
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na začátku bychom měli zvážit, jestli chceme rybičku jednu nebo více, a podle toho vybírat objem akvária. Pro jednoho samce je pak vhodné akvárium ve velikosti minimálně 20 litrů, a proto jsou zcela nevhodná různá betária, která se prodávají v akvaristických potřebách a tento objem ani zdaleka nemají. Do vhodného akvária je většinou důležité pořídit nějaký filtr. Doporučují se závěsné filtry, které nezabírají místo uvnitř akvária. Dále je pak důležité topítko, jelikož málokdo z nás má doma více než 26 °C, takže zvolíme vhodnou velikost pro naše akvárium anebo přímo zakoupíme akvarijní set, který obvykle disponuje vším potřebným zařízením. Pro udržení stabilního pH a různých dalších parametrů je vhodné pořídit si substrát, který splňuje všechny požadavky. Doporučuje se například japonský substrát Platinum Soil nebo jiné podobné produkty. Poté je vhodné pořídit si přípravky, které zlepšují podmínky pro bojovnice, jako například roztok Betta AquaSafe od fy Tetra a specifické krmivo pro bojovnice.
Na dno akvária dejte písek, raději tmavé barvy, lépe tak vynikne vybarvení rybky. Osázejte akvárium rostlinami a vytvořte několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek.
Často se stává, že v obchodě vidíte bojovnici aktivní – má roztažené ploutve a plave – a pak jste zklamaní, když u vás doma v malém betáriu většinu času odpočívá, a myslíte si, že s ní něco je. Není třeba se hned obávat nemoci. Bývá to způsobeno tím, že v obchodech jsou Betty umísťovány do akvárií, která mají místo jedné stěny zrcadlo, agresivní samci se pak v zrcadle vidí a mají tendenci ve výhružném gestu roztahovat ploutve a útočit sami na sebe. Dělá se to tak proto, aby zákazníci rybku dobře viděli a mohli si ji prohlédnout v celé její kráse.
Akvárium můžete zajít koupit do akvaristiky, kde je cena téměř dvojnásobná ve srovnání s cenou u skláře nebo firmy zabývající se lepením akvárií. Navíc při nějakém problému můžete rovnou kontaktovat výrobce akvária a ne se zdlouhavě domlouvat s prodávajícím v akvaristice, který bude tak jako tak kontaktovat dodavatele/výrobce.
Další možností je zajít koupit akvarijní komplet do hobby marketu, kde však cena také není příliš přívětivá. Krom toho bývá v kompletu příliš výkonný filtr s malým obsahem filtrační hmoty, někdy ne zrovna kvalitní topení a především kryt s nedostatečným osvětlením (obvykle bez možnosti rozšíření).
Akvárium by mělo být slepené černým silikonovým kaučukem – nikoliv bílým, nebo dokonce průhledným. V takto prosvětlených spojích se daří lépe řasám a po čase by mohly prorůst natolik, že dojde k netěsnostem nádrže. Pokud si ale kupujete nové akvárium, s jiným než černým kaučukem se ve spojích pravděpodobně nesetkáte.
Kutilové si samozřejmě mohou akvárium slepit sami – chce to pracovat přesně, pečlivě a rychle. Tato varianta je vhodná spíše pro menší akvária.
Hotové akvárium jako set má svou výhodu v tom, že máte vše v jednom balení (nádrž, osvětlení, kryt, filtrace, topení). Pro zajímavost se můžete podívat na cenu akvária.
V naší poradně s názvem BOJÍM SE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominika.
Dobrý den chtěla bych se zeptat rybku máme už dva dny když sme ji přinesli byla v pohodě a le po noci už se moc nehýbala byla/je pořád na tom samém místě na dně akvária vzádu a má na sobě něco bílého
Nejedná se o řasu, ale o bakterii schopnou fotosyntézy. Vše pokrývá modrozeleným slizovitým povlakem. Lze snadno ručně odstranit, ale brzy se utvoří znovu. Nejčastěji se tvoří podél předního skla či na substrátu.
Vzniká z důvodu nízké hodnoty dusičnanů (NO3). Jak jsme již psali, nejčastěji se vyskytuje podél předního skla, odkud se rozšíří do celého akvária. Velice často se také vyskytuje po založení akvária, kdy je v akváriu amoniak. Případným dalším důvodem jejího výskytu jsou špinavé filtry, znečištěný substrát a nedostatečný proud v akváriu.
Nejlepším způsobem, jak se sinice zbavit, je zatemnění nádrže. Nejprve ovšem odstraňte co největší množství řasy mechanicky a vyměňte cca 50 % vody v akváriu. Máte-li v akváriu nedostatek dusičnanů, zvyšte množství dusičnanů k hodnotě 20 mg/l. Zastavte přísun CO2, vypněte světlo a přikryjte celou nádrž dekou, aby se do akvária nedostalo vůbec žádné světlo. Deku 4 dny neodkrývejte a ryby nekrmte, bez problémů vydrží bez krmení. Po odkrytí znovu vyměňte 30–50 % vody a zapněte CO2 a světlo. V tuto chvíli opět přihnojte dusičnany. Ujistěte se, že filtr a substrát není špinavý a že máte v akváriu dostatečnou cirkulaci vody. Pokud se objevuje na substrátu u předního skla, můžete toto místo přelepit černou páskou.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den chcel by som sa spytat ci s tymto nemate nejaku skusenost dnes som si vsimol na bete jedno oko ze ma zvodnatene ine priznaky na tele nema teplota akvaria je 25 stupnov tvrdost vody aj kyslost je normalna davam mu krmivo od znacky DAJANA mam ho pol roka a doteraz nemal ziadny problem prosim poradte
Hranaté (rovné) akvárium patří mezi stálice a nejvíce využívaná akvária vůbec. Kvalitní rovné akvárium lze vybavit zajímavými dekoracemi, rostlinkami, kamínky, podvodními vodopády. Každé akvárium by mělo ladit s vaším interiérem, mělo by být jeho součástí. Hranatá akvária jsou lepená silikonem do pravého úhlu.
Tato akvária jsou snadná na údržbu. Nevýhodou jsou geometrické hranaté tvary.
Terárium je prosklené nebo jinak kryté zařízení, v němž se chovají živočichové různých, především však exotických druhů. Cílem teraristy je chovat živočicha v co nejpřirozenějších podmínkách, které simulují jeho původní biotop (stanoviště, životní prostor).
Podobným zařízením je akvaterárium, známější pod názvem paludárium, které se od terária liší pouze stálou vodní plochou, jak samotný název napovídá. Například při chovu pouštního terarijního živočicha použijete suchý písek, kameny a pouštní rostliny, při chovu obojživelníka v paludáriu zasadíte bujnou vlhkomilnou zeleň, přidáte vodní rostliny, zeminu, kameny a podobně.
Rostliny do terárií volíme podle vlhkosti a teploty, které konkrétní druh živočicha v chovném zařízení potřebuje.
Podle teploty dělíme terária na pouštní (jsou suchá a velmi teplá, s teplotou kolem 40 °C); tropická (vytápí se na 30 °C); subtropická (s teplotou kolem 25 °C) a terária mírného pásma (teplota se většinou udržuje přes 20 °C).
Při výběru terarijních rostlin je nutné přihlédnout k jejich nárokům. Ne každý druh patřící do biotopu vámi chovaného živočicha snese omezené podmínky, i kdyby se co nejvíce podobaly těm přírodním. Největším problémem je nedostatek světla, proto dobrou volbou vhodného osvětlení zvýšíte možnost širšího výběru rostlinných druhů.
Poté, co si novou rostlinu přinesete domů, osprchujte ji – může být totiž postříkána nějakým ošetřujícím chemickým přípravkem.
Nejčastěji užívané terarijní rostliny jsou šplhavník (Epipremnum aureum), lopatkovec (Spathiphyllum floribundum), monstera (Monstera), fíkus (Ficus) a různé mechy.
Je problém osadit rostlinami terárium, které se vytápí na vyšší teploty kolem 30 °C, protože dochází hlavně v zimních měsících k velké nerovnováze světla a tepla. Čím vyšší máme teplotu, tím více světla rostliny potřebují a naopak. Při vyšších teplotách rostliny vyčerpávají rychle zásobní látky, které načerpaly během jarních a letních měsíců. Žijí vlastně na dluh, neboť mají málo světla a nedovedou si fotosyntézou vytvořit látky potřebné k životu. Další problém spočívá v tom, že málokdo má terárium u okna. V zimních měsících je intenzita světla tak malá, že i venku je světla nedostatek. Z toho mála nám ještě něco ubere okenní tabule a v místnosti pak světlo ubývá do čtverce tak, že například jeden metr od okna je již jen asi 25 % světla. Vypadá to sice, že těsně u okna a třeba 2–3 m od okna je světla stejně, není to však bohužel pravda, neboť lidské oko je přizpůsobivé množství světla a nedokáže to posoudit. Pokud tedy máme terárium hned vedle okna, je také intenzita světla nevyhovující, toto se však dá vyřešit umělým přisvětlováním. Nestačí
Ve svém příspěvku USPÁNÍ STARÉHO PEJSKA.....? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filanová Kamila.
Dobrý den,
mám trpasličí hladkosrstou jezevčici nar. 23.4.2001.
Po prvním hárání byla provedena kastrace, na podzim roku 2010 podstoupila operaci výhřezu krční ploténky, na podzim 2014 bylo provedeno sono a byly zjištěny aktivované obě nadledvinky, změny na játrech, obraz patolog. cév na játrech, kameny v MM a žlučníku. Bylo doporučeno dovyšetření na cushinga, což se ale již neprovedlo.
V současné době sice stále chodí, ale velmi malé úseky jen přímo u domu, sem tam se jí podlamují zadní nožky, chuť k jídlu má a stolice je v pořádku, na venek působí čile. Bohužel se, i přes časté venčení, hodně počůrává a je to cca měsíc co je již na druhých antibiotikách z důvodu léčby infekce močového měchýře - objevila se v moči krev tekutá i kousky, ale dle sona a krevních testů to prý na nádor nevypadá.
Domnívám se, že má vnitřně asi bolesti, neboť začala na mne vrčet kdykoliv se k ní přiblížím, před tím toto nikdy nedělala.
Vzhledem ke stáří pejska (necelých 17 let) a výše uvedených zdravotních podkladů bych Vás chtěla poprosit o názor ohledně případného uspání.... ?
Děkuji za Vaší odpověď.
S pozdravem
Filanová Kamila
Tvorba močových kamenů lze ovlivnit složením stravy psa a zajištěním příjmu dostatku tekutin.
Struvit (fosforečnan hořečnato-amonný) je nejčastějším typem kamenů v močovém měchýři a v močové trubici. Jeho tvorba souvisí s infekcí; lze jej léčit antibiotiky a dietou.
Kameny ze šťavelanu vápenatého (oxalát) jsou také časté. Nelze je rozpustit, nereagují na změnu stravy; jsou-li velké, vyžadují chirurgické odstranění.
Méně časté jsou naopak cystinové kameny; příležitostně byly pozorovány u jezevčíků a buldoků. Léčba může vyžadovat chirurgický zákrok.
Jsou-li kameny velké, lze je nahmatat při vyšetření břicha, zjistit rentgenem nebo ultrazvukem. Pes s ucpanými močovými cestami má zřetelnou bolest. Je napjatý, kňučí, je neklidný a nemůže močit. Pokud se stav neléčí, velmi rychle se dostaví uremický šok. Tato situace ohrožuje život zvířete; pokud pes vykazuje příznaky obstrukce (ucpání) močových cest, měli byste vyhledat okamžitou veterinární pomoc.
Nejvíce blokací je zapříčiněno kameny, které se nalézají v močové trubici před penisovou kostí (os penis); další příčinou retence (zadržení) moči může být zbytnění prostaty nebo nádor v močových cestách, případně i poranění míchy. Veterinář se bude snažit pomocí katétru vtlačit některé kameny zpět do močového měchýře. Není-li to možné, odsaje moč z naplněného močového měchýře jehlou skrz břišní stěnu. V některých případech je pro uvolnění močových cest nutný chirurgický zákrok.
Pomočování neboli inkontinence (neschopnost udržet moč) může mít několik příčin. Ty zahrnují chronický zánět dolních močových cest, roztažení močového měchýře, selhání ledvin, ztrátu kontroly svěrače (sfinkteru) močové trubice (spojeno s vyšším věkem). Další příčinou inkontinence bývá hormonální nerovnováha u starších psů i fen a také u kastrovaných fen; postihuje zejména dobrmany a bearded kolie. Existuje účinná terapie pomocí léků, která upravuje jak ztrátu ovládání svěrače, tak i formy inkontinence způsobené hormonálními změnami.
Neonka zlatá (Paracheirodon innesi sp. Gold) se rovněž doporučuje chovat ve skupině o minimálním počtu 10 a více rybek, protože jak již bylo zmíněno výše, chování těchto rybek v nádrži souvisí s jejich počtem. Pokud je chováno menší množství, pak se neonky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny plavou po celém akváriu. Teplota vody by měla být v rozmezí 24–27 °C.
Přes střed těla se táhne výrazný červený pruh, horní část těla je zlatá, spodní stříbrná. Neonka zlatá je velmi choulostivá na vodní parametry, není to rybka určená pro chov začátečníkům. Miluje měkkou, mírně kyselou vodu, nejlépe filtrovanou přes rašelinu. Pozor na množství dusitanů ve vodě. Vhodná jsou pro ni hustě osázená akvária, která nesmí být příliš osvětlena. V žádném případě nesmí být vypuštěna do čerstvě založených nádrží.
Zářivý pruh je u samičky prohnutější, u samečka má přímější tvar. Samečci jsou štíhlejší, samičky mají více zakulacená bříška. Pohlavní rozdíly jsou zřetelné již ve stáří dvou až tří měsíců.
Běžný chov je možný v nádrži střední velikosti o minimální délce 60 cm, a objemu 54 až 63 l. Nikoliv stísněné prostředí. Celkem by mělo být osázeno 60–70 % celkové plochy, a to běžnými rostlinami. Dno by měl tvořit materiál zrnitosti 3–5 mm a tmavé barvy, neboť poskytne neonkám pocit většího bezpečí a vynikne tak lépe jejich barevnost. I dekorační kameny a kořeny by měly mít tmavou barvu.
Potravou neonek jsou nitěnky, pakomáří larvy, perloočky, velmi vhodné jsou živé nebo mražené buchanky, suché vločkové krmivo a hlávkový salát. Krmit je lépe málo, ale raději častěji.
Neonku zlatou lze zakoupit ve zverimexech nebo u akvaristů, její cena se pohybuje kolem 16 korun za kus.
Neonka diamantová je nově objevený druh neonky, zatím tedy bez přesného latinského i českého názvu.
Jde o čilou mírumilovnou hejnovitou rybku. Miluje hustě osázená akvária, která nesmí být příliš osvětlena. Teplota vody by měla být v rozmezí od 23 do 28 stupňů.
Na bocích má po celé délce těla pruh, který od hlavy začíná jako zelenomodrý a za okem přechází v bílou. V zadní části těla je pod tímto pruhem jasně červené zbarvení. U samic je tělo oblejší. Rozdíl není tak zřetelný jako u neonky obecné, její pruh je modrý jen asi 1–2 mm za oko, dále pokračuje jako bílý, ale samice je robustnější a samec naopak štíhlejší.
Doporučuje se chovat ve skupině o minimálním počtu 10 a více rybek, neboť chování těchto rybek v nádrži souvisí s jejich počtem. Pokud je chováno menší množství, pak se neonky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny vytvářejí takzvané školky.
Běžný je chov v nádrži střední velikosti o minimální délce 80 cm a objemu 80–120 l. Postačí osázení běžnými rostlinami. Porost by měl být hustý, ale s volným prostorem. Celkem by tedy mělo být osázeno 60–70 % celkové plochy. Dno by měl tvořit materiál zrnitosti 3–5 mm a tmavé barvy, neboť poskytne neonkám pocit většího bezpečí, a navíc tak lépe vynikne jejich barevnost. I dekorační kameny a kořeny by měly mít tmavou barvu.
Potravou neonek jsou nitěnky, pakomáří larvy (patentky), perloočky, velmi vhodné jsou živé nebo mražené buchanky, suché vločkové krmivo a hlávkový salát. Krmit je lépe málo, ale raději častěji.
Neonku diamantovou lze zakoupit ve zverimexech nebo u akvaristů, kde se její cena pohybuje kolem 20 korun za kus.
Neonka červená (Paracheirodon axelrodi) je velice rozšířená mírumilovná hejnovitá rybka, jedna z nejoblíbenějších ryb mezi akvaristy. Na boku má svítivě modrý pruh, spodní část těla je červená (od hlavy až po ocas), ve svítivých modrých pruzích na obou bocích jsou droboučké zářivé částečky, které odrážejí světlo podobně jako reflexní páska na bundě. Ve své domovině totiž tyto neonky obývají tmavé pralesní potoky a reflexní pruhy jim pomáhají, aby neztratily kontakt s hejnem.
Pozor na množství dusitanů ve vodě. Neonka červená miluje hustě osázená akvária, která nesmí být příliš osvětlena. Začínající akvaristé ji mohou zaměnit s tetrou neonovou (neonka obecná).
Doporučuje se chovat ve skupině o minimálním počtu 10 a více rybek, neboť chování těchto rybek v nádrži souvisí s jejich počtem. Pokud se jich chová menší množství, pak se neonky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny vytvářejí takzvané školky, přičemž plavou po celém akváriu. Teplota vody by měla být v rozmezí 24–27 °C.
Běžný je chov v nádrži střední velikosti o minimální délce 80 cm a objemu 80–120 l. Nikoliv stísněné prostředí. Vhodné je osázení běžnými rostlinami. Porost by měl být hustý s volným prostorem. Je tedy dobré osadit 60–70 % celkové plochy. Dno by měl tvořit materiál o zrnitosti 3–5 mm a tmavé barvy, neboť poskytne neonkám pocit většího bezpečí, nadto lépe vynikne také jejich barevnost. I dekorační kameny a kořeny by měly mít tmavou barvu.
Zářivý pruh je u samičky prohnutější, u samečka má přímější tvar. Samečci jsou štíhlejší, samičky mají více zakulacená bříška. Pohlavní rozdíly jsou zřetelné již ve stáří dvou až tří měsíců.
Potravou neonek jsou nitěnky, pakomáří larvy – patentky, perloočky, velmi vhodné jsou živé nebo mražené buchanky, suché vločkové krmivo a hlávkový salát. Krmte málo, ale častěji.
Neonku červenou lze zakoupit ve zverimexech nebo u akvaristů; cena se pohybuje okolo 12 korun za kus.
Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.
Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.
Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, kt
Urolity se vyskytují v ledvinách, močovodech a močovém měchýři, odkud se mohou uvolnit a následně ucpat močovou trubici. Mohou způsobit ledvinovou koliku, krvácení do dolních močových cest, zánět močového měchýře a obstrukci (zneprůchodnění) močové trubice. Existuje více druhů konkrementů, jejich složení závisí na příčině vzniku.
Urolitiáza bývá poměrně častou diagnózou u psů, kteří mají problémy s močovým ústrojím. Její podstatou je přítomnost krystalků v moči, jejichž kumulací a slepováním dochází později k tvorbě močových kamenů. Velikost těchto krystalových částic je dána rychlostí jejich růstu a rychlostí toku moči. Později vzniklé močové kameny můžeme podle jejich složení rozdělit do skupin: struvity, uráty, kalcium oxaláty, cystinové kameny.
Hlavními komponenty struvitů jsou amoniový iont a trojmocný fosfát. Ve většině případů se u psů tvoří sekundárně v důsledku infekce močového traktu, příležitostně však i bez přítomnosti infekce. Strategie rozpouštění takových krystalů je založena na snížení koncentrace amoniaku, hořčíku a fosfátu v moči na velmi nízkou úroveň.
Uráty vznikají při metabolismu purinů a pyrimidinů vyskytujících se v nukleových kyselinách. Zdraví psi přeměňují většinu urátů v játrech na alantoin. Ta zvířata, u kterých k této přeměně nedochází, vylučují převážnou část metabolitů nukleových kyselin ve formě urátů, které jsou později základem urátových kamenů. Tento typ močových kamenů je častý u dalmatinů.
Kalcium oxaláty jsou nejčastějším typem močových kamenů u lidí. V posledním desetiletí se však setkáváme s nárůstem tohoto typu kamenů i u psů. Tvorba těchto kamenů je spojena hlavně se zpomaleným tokem moči v močových cestách nebo její úplnou stázou. Spolurozhodujícím činitelem je navíc větší množství iontů vápníku v moči.
Cystinové kameny se tvoří u psů s defektem zpětné absorpce aminokyselin v tubulech ledvin, známým jako cystinurie. Rozpustnost cystinu je závislá na pH moči. Lépe se rozpouští při pH nižším než 7, tudíž v moči kyselé.
Typizace jednotlivých druhů kamenů se provádí mikroskopickým vyšetřením močového sedimentu. Za určitých podmínek, mezi které patří záněty, nádory močových cest a obecně zpomalení nebo úplné zastavení toku moči močovými cestami, dochází ke kumulaci a slepování jednotlivých krystalů. Takto vzniklé jednotlivé kameny se nalepováním dalších krystalů nadále zvětšují a později se usazují na různých místech močového traktu a začínají vyvolávat klinické projevy. V této fázi si tohoto děje většinou všimne majitel a přichází se svým zvířátkem do veterinární ordinace.
Pouštní (případně polopouštní) terárium je suché, s pískem, kameny, suchými větvemi, bez rostlin nebo s rostlinami sukulentního typu. Do tohoto terária můžete umístit stepní želvu, gekony, agamu i některé hady.
Tropické terárium musí udržovat vlhkost. Jako podklad se používá rašelina, lignocel, kokosové vlákno, kůra. Osázejte ho živými rostlinami, broméliemi, tilandsiemi, kapradinami, mechem a jinými. Tropické terárium je vhodné pro řadu ještěrů, hadů, bezobratlých živočichů a žabek.
Paludárium je třetí typ terária. Je to kombinace tropického terária a akvária. Ve vodní části můžete chovat vodní želvy a některé nenáročné akvarijní ryby. V pozemní části žabky, různé druhy hadů a ještěrů vyhledávající vodní tůňky.
Všechny tři druhy terárií musíte přizpůsobit chovanému živočichovi. Především zajistit dostatečné osvětlení, vyhřívání, cirkulaci vzduchu, dostatek úkrytů, potravu a pitnou vodu.
Osvětlení do terária kupujte v prodejnách s odbornou obsluhou. Ve všech typech terárií by měly být 2 druhy osvětlení. Denní bílé světlo s UVB zářením (pokud se nerozhodnete chovat nočního tvora) a výhřevná žárovka jako zdroj tepla. Čím hlubší (vyšší) terárium bude, tím důležitější je i síla světla, které by mělo dostatečně osvětlovat i rostliny ve spodní části terária. Na žárovku byste měli zakoupit speciální kryt, aby nedošlo k popálení zvířete při náhodném dotyku.
U vytápění terária platí, že by se teplota uvnitř měla pohybovat od 28 °C s lokálním vytápěním (pod žárovkou až 40 °C). V chovatelských potřebách lze zakoupit například i topné kameny, které se hodí pro pouštní nebo polopouštní ještěry (agamy vousaté, krajty královské). Co se osvětlení a vytápění týče, čas nám mohou ušetřit automatické spínací hodiny. Zvířeti prospěje přesný denní a noční režim. Ke spínacím hodinám je možnost připojit i automatické rosení.
Větrání je také velmi důležité. Profesionální terária jsou vyráběna tak, aby splňovala podmínky pro cirkulaci vzduchu. Nevětratelné terárium se může stát zdrojem plísní. Bez účinné cirkulace by mohlo dojít až k úhynu zvířete. Není proto vhodné použít místo terária akvárium, pouze v případě odborných a finančně nákladných úprav.
Voda musí být součástí každého terária. Misku zajistěte vždy tak, aby nemohlo dojít k jejímu převrácení. V paludáriích s větší vodní plochou vodu filtrujte nebo často a pravidelně měňte. Pouštní terária denně lehce roste (agama vousatá nepije stojatou vodu, ale pouze rosu).
Rostliny, kterými osazujete terárium, nesmí být jedovaté. Mezi teraristy jsou oblíbené tyto nejedovaté rostliny, které se hodí spíše do sušších terárií (šplhavec, tlusti