Jorkšírského teriéra se doporučuje koupat každé 2 až 3 týdny – jestliže je to nutné, tak i častěji. Je nesmysl, když vám někdo říká, že se má jorkšír koupat jen minimálně.
Než se začne pes koupat, je nutné zabezpečit jeho uši proti nežádoucímu vniknutí vody. Srst se snažte při šampónování příliš nezacuchat. Chraňte oči! Při výběru vhodného šampónu buďte opatrní, ne každý psí šampón je vhodný pro jorkšírské teriéry.
Zdroj: Suchá koupel pro psy
V příběhu POMOC STAREMU PSU ZE ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Minová.
Dobrý den
Pejsek je kříženec jorkšír-knirač je mu 17 let boli ho spodni čelist ze špatmých zubů asi ale ty mu nejspiš již žádný lékař nevytrhá prosim poradte někdo jak bych mu mohla pomoci i přesto že je starý děkuji Eva M
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Pomoc staremu psu ze zuby
Jak ostříhat biewera? Péče o srst u biewer jorkšír teriéra je o něco náročnější. Pokud má pes dlouhé chlupy, je třeba pravidelně srst pročesávat a upravovat. Je samozřejmě možnost psa ostříhat nakrátko (pokud není určen pro výstavy), tím odpadá většina péče o srst. Další úpravy srsti, například na výstavy, jsou obdobné jako u jorkšírských teriérů.
Zde můžete vidět, jak lze ostříhat biewera.
Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy
V příběhu ZÚŽENÁ PRŮDUŠNICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
mám na Vás dotaz ohledně zúžené průdušnice u mého pejska Jorkšír. Mému pejskovi je 14 let. Na operaci jí dát nechci, potřebovala by nějaký lék, pokud existuje.
Je už po několika operacích a má slabé srdíčko.
Děkuji moc za zprávu,
Němcová Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Dolanská.
Stejný pejsek, stejný problém. Dáváme 1/2 Revatio, v případě záchvatu 1/4 kodeinu.
Zdroj: Příběh Zúžená průdušnice u psa
U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini, jorkšír je jen jeden, a to s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg. Chování jorkšíra je charakterizováno jeho tvrdohlavostí, vyžaduje společnost lidí, nerad je sám. Charakteristický je i jeho štěkot. Při špatné výchově bývá rozmazlený a uštěkaný. Srst potřebuje údržbu. Toto plemeno má sklon k vadě nedostatečného růstu: moc málo roste, což se následně projeví na délce života a na větší náchylnosti k vadám srdíčka a podobně. Při výcviku ho rozruší opravdu každá maličkost a poté je hodně těžké vrátit jeho pozornost zpět. Nemusí moc malé děti a je žárlivý. Jednoduše řečeno, je to velký pes v malém těle. V podstatě je ale dobře vychovatelný, stejně jako všechny druhy psů – není to totiž o druhu plemena, ale o důsledné výchově od štěněte až do dospělosti.
Zdroj: Jorkšírský teriér výchova
V příběhu JORKŠÍR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SOFIE.
Mam5mesicnio pejska joksira stale by chtel zrat mam strach aby neprerostl. Davam mu jen granule, stridam druhy 3xdene a na svacintu trochu ovoce nebo zeleniny. Vse ma rad.Chtela bych vedet jak casto ho mam krmit a kolik. Nyni vazi 2,10kg dekuji za vase zkusenosti
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Jorkšír
Jorkšírský teriér má dlouhé hedvábné chlupy, podobné lidským vlasům. Aby srst jorkšíra byla upravená, je potřeba používat speciální šampony, balzámy a kondicionéry. Nedoporučuje se používat kartáč na mokrou srst, jelikož se mohou poškodit chloupky – začnou se dělit a postávat ve všech směrech. Péče o srst a její údržba klade na majitele jorkšírského teriéra velké nároky. Dlouhá hedvábná a modře zbarvená srst patří k hlavním plemenným znakům. Pěstovaná srst v plné délce se obvykle ponechává jen výstavním psům. Všem ostatním psíkům většina majitelů nechá srst zastřihávat do přiměřené délky, aby jim nepřekážela v pohybu a snáze se udržovala. Účes, respektive střih. dodá vašemu mazlíčkovi pěstěný a elegantní vzhled a zvýrazní charakteristiku plemene. Současně s účesem dostane jorkšír u specializovaných odborníků veškerou potřebnou péči a pozornost.
Zde si můžete prohlédnout fotografie účesů, respektive různých střihů jorkšírů.
Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy
V příběhu PSÍ NEMOCI VYRÁŽKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý večer chci se zeptat co to může být?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcel.
Dobrý den na našem pejsku (jorkšír) se dnes po ostříhání objevila nějaká vyrážka. Tento problém sledujeme už déle a řešíme už s veterinářkou v Jevíčku. Ale dnes po ostříhání, je to zatím nejhorší... Nevypadá to že by to naší Aimy nějak svědělo.. problém mi přijde že se zhoršuje, veterinářka, brala už nekolik odběrů a bereme i od ní nějaké granulky, mohl by nám někdo poradit nebo pomoct? děkuji za odpověď. s pozdravem Max
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zdroj: Příběh Psí nemoci vyrážka foto
Jorkšírský teriér je velmi oddán svému pánovi, k cizím lidem je většinou nedůvěřivý. Je velmi živý a temperamentní, zvědavý, bystrý, ostražitý, samostatný a tvrdohlavý. Jorkšírský teriér je rovněž velmi statečný a nebojácný pes. Rád se učí a hraje si, je velmi inteligentní a přizpůsobivý. Je velice společenský, miluje všechny členy rodiny a výborně vychází i s jinými domácími zvířaty. Někteří jedinci však mohou být bázliví, to svědčí o nedůsledné výchově, kterou i takto malý pes potřebuje. Jorkšírský teriér je pes, kterého je možné velmi snadno rozmazlit, proto je nutné ho od začátku usměrňovat. Svou povahou je to typický teriér, má velké sebevědomí a nezalekne se ani větších psů, ani vetřelců. Svého pána nadevše miluje a je mu velice oddaný. Věrný a přítulný je i k celé rodině. Také k cizím lidem bývá příjemný, pokud jsou vítanými hosty a dají mu najevo svou náklonnost. S jinými psy vychází dobře, i když majitel by si měl dát pozor při seznamování s většími psy, protože jorkšír se těchto psů nebojí a neuvědomuje si svou trpasličí velikost a mohl by tedy být větším psem zraněn. Soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez problémů.
Ať už se rozhodnete svého psa vystavovat a jste ochotni věnovat mu mnoho času a péče při úpravě jeho srsti, nebo si chcete pořídit jen domácího miláčka, tento milý a chytrý psík vám přinese mnoho radosti a psí lásky.
Zdroj: Jorkšírský teriér
Současný jorkšír/yorkshire je ryze společenské plemeno vyžadující průběžnou a pečlivou úpravu srsti, pokud má být zachován jeho výjimečný, osobitý vzhled. Údržba srsti je však poměrně náročná. Krásná lesklá srst sahající až k zemi, jakou vídáme u výstavních psů, je výsledkem dlouhých hodin péče a vyžaduje mnoho trpělivosti jak od psa, tak od jeho majitele. Základem péče o srst je pravidelné pročesávání a kartáčování. K dosažení co největší délky je třeba srst psa „balíčkovat“. Se zastřižením ve smyslu vystříhání či oholení srsti tlapek, oholení oušek, vyholení čumáčku, ostříhání srsti okolo očí, zastřižení linií tělíčka a podobně lze začít již ve věku několika týdnů štěněte.
Vybavení pro běžnou péči o srst:
Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy
Jorkšírský teriér byl vyšlechtěn chudými tkalci v Anglii, důvodem chovu byl zákon vydaný v 11. století, který přísně zakazoval poddaným lovit zvěř a chovat velké psy vhodné k lovu. Psi se podrobovali jednoduchému testu, pokud bez problémů prošli obručí o průměru asi 18 cm, mohli si je jejich majitelé ponechat. Přerod u jorkšírského teriéra z pracovního na psa luxusního se udál až koncem 19. století. Za otce dnešního jorkšírského teriéra je považován jeden z nejznámějších jorkšírských teriérů – Huddersfield Ben, který žil v letech 1865–1871. Toto plemeno bylo oficiálně zapsáno do chovné knihy English Kennel Club až roku 1886.
Jorkšírský teriér je jako pyšný malý lev s hřívou po celém těle. Pokud máte jednoho nebo více doma, určitě se už nenecháte zmýlit rozkošným vzhledem, je to rozený teriér. Při výchově v normálním prostředí s dostatkem podnětů se stane aktivním, inteligentním společníkem plným života, ale zároveň jistě oceníte jeho přirozeně vyrovnanou povahu.
Jorkšírský teriér je v mnoha ohledech fascinující. Jeho velkolepá srst vyžaduje velmi pravidelnou údržbu a jeho asertivní povaha jej může učinit velmi vybíravým, co se týče potravy. Rád ukazuje sílu svého charakteru.
Tolik pověstná dlouhá, hedvábně lesklá srst jorkšírských teriérů sice nelíná, ale vyžaduje pravidelnou péči a vhodný přísun živin, aby se zabránilo ztrátě lesku, lámání, maštění nebo podráždění pokožky. Srst nemá podsadu, pokožka je proto více vystavena vlivům, jako je chlad, horko, déšť, znečištění ovzduší ve městě a podobně.
Ideální výška psů i fen je 23 cm. U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini – jorkšír je jen jeden, s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg.
Hlava je spíše malá a plochá, nesmí být příliš okrouhlá ani dlouhá, zejména v čenichové partii, stop je výrazný, čenich vždy černý. Oči jsou středně velké a jiskrně tmavé s inteligentním výrazem. Jsou posazené těsně nad lícemi, hledí vpřed. Oči nejsou vystouplé, víčka přilehlá na okrajích jsou tmavá. Uši tvaru písmene V jsou malé, vzpřímené, posazené ne příliš po stranách hlavy. Jorkšír má pravidelný nůžkový skus, zuby jsou nasazené kolmo. Krk je pevný, vztyčený. Hrudník je přiměřeně široký i hluboký, žebra klenutá, hřbet je rovný, bedra silná. Záď mírně zaoblená, břicho velmi jemně vtažené. Hrudní končetiny jsou pevné a rovné. Ocas je nesen mírně nad úrovní hřbetu, měl by být rovný.
Srst na celém těle jorkšíra by měla být dlouhá, zcela rovná, bohatá, jemná a hedvábná. Tříslová barva na hlavě by neměla zasahovat až na krk a nesmí obsahovat tmavé chlupy. Končetiny jsou pokryté sytě zlatavou barvou, která je nejtmavší u kořínků, zlatá barva nezasahuje nad lokty a u pánevních končetin nad hlezna. Péče o srst je poměrně náročná, je potřeba ji zastřihovat a upravovat do fazonky, také pravidelně denně česat, aby se netvořily žmolky. Je nutné nejen kartáčování, ale i olejování a natáčení. Dobré je delší chlupy nad čelem svázat, aby pejskovi nepadaly do očí. Potřebné je také pravidelné koupání a zastřihávání srsti na uších. Dlouhou srst však majitelé udržují většinou pouze k výstavním účelům, domácím mazlíčkům, kteří se výstav neúčastní, majitelé srst zkracují stříháním do přiměřené délky. Jak pak takové střihy vypadají, se můžete podívat na těchto fotografiích: jorkšírský teriér střihy. Důležitá je také péče o uši, vnitřní zvukovod musí být udržován v čistotě a měly by z něj být odstraňovány uvolněné chlupy. Drápky psa se musí udržovat krátké.
Pes i fena s průkazem původu (PP) se musí zúčastnit bonitace, v opačném případě budou jejich štěňata bez PP. Bonitace se smí zúčastnit jen psi a feny, kteří dovršili věk 12 měsíců. K chovu smí být použiti jedinci, kteří byli při bonitaci uznáni chovnými. (Bonitace je podrobný popis zvířete z hlediska jeho exteriéru a povahy, psa posuzuje rozhodčí – specialista na dané plemeno. Bonitaci lze absolvovat pouze 1x za život psa, rozhodnutí o chovnosti je konečné.)
Jorkšírský teriér je typický bytový pes. Toto plemeno nemá žádné pracovní využití. Je to velmi odvážný a ostražitý pes, na svou trpasličí velikost přiměřeně ostrý, každou návštěvu vám velmi hlasitě ohlásí. Umí se přizpůsobit. Od přírody je však velmi temperamentní, proto je ideální zabezpečit mu hodně pohybu. Tento pes je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.
Jorkšír je kurážný, zvědavý, sebevědomý a společenský pes, který se nebojí ani větších psů. I když podléhá módě, plemeno zůstává bojovné a odolné. Štěňata se rodí vždy černá, šedivění – probarvování –nastává po narození a může pokračovat až do stáří, jeho původcem je gen, který se označuje písmenem G.
U výstavního psa je každodenní péče o srst nutností. Majitel se musí seznámit s uměním, jak srst balíčkovat. Je to velmi náročný postup natáčení srsti do velkého počtu papírových balíčků. Srst se balíčkováním chrání před poškozením a zacucháním a zajišťuje se tak její co největší možná délka. U některých jedinců můžeme vidět „botičky“, aby si pes drbáním nevyškubal srst a nezničil si tak svůj krásný vzhled. Chocholku na hlavě je nutné pečlivě sčesat a svázat ozdobnou mašlí nebo gumičkou.
Na druhou stranu někteří majitelé nechávají pejsky různě stříhat, nebo dokonce ostříhat úplně nakrátko.
Zdroj: Jorkšírský teriér
V roce 1984 manželé Biewerovi zkřížili dva tmavé jorkšíry a narodil se jim bílo-černý biewer jorkšírský teriér a la Pom Pon, dnes hodnocený až na 30 000 korun. Pořízení si takové rarity tedy není nijak levná záležitost. Možná i proto se stal velice oblíbeným doplňkem bohaté americké smetánky. Od známého jorkšíra se liší zejména barevně. Standardem pro uznání biewer teriéra jsou bílé pruhy, které by se měly u psů vyskytovat na hlavě, na předních i zadních tlapkách, na břiše, jako límec za krkem psa a na konci ocasu.
Biewer jorkšír je malý teriér s dlouhou srstí, kterou dělí rovná pěšinka od špičky nosu až po ocas. Chlupy zasahující do očí by se měly svazovat mašlí nebo mohou jemně splývat. Vzpřímené uši ve tvaru V má posazeny v zadní části lebky, poměrně blízko u sebe. Pes se pohybuje kompaktně a tělo drží dostatečně vzpřímeně, čímž zdůrazňuje svou důležitost. Má kulaté tlapky s černými nebo bílými drápy. Dosahuje výšky až 23 cm a váží asi 3 kilogramy.
Biewer jorkšírský teriér se řadí mezi inteligentní a chytré psy. Je hodný, přátelský, a pokud je k tomu veden, dokáže být i velice přítulný. Dobře snáší cizí lidi i malé děti. Miluje zábavu a hračky a s ostatními zvířaty se většinou nepere a nevyvolává žádné známky agrese. Přestože je ostražitý, není vhodný jako hlídací pes.
Zejména náročná je u biewer teriéra péče o srst. Vzhledem k její délce je třeba ji pravidelně pročesávat, zbavovat všelijakých nečistot a samozřejmě upravovat. Důkladně pročesat hustou srst takového jorkšíra ale není vůbec snadné. Jestliže tedy není pes určen k vystavování, můžete pro něj zvolit elegantní sportovní střih.
Jedním z prvních registrů, který biewer teriéry uznal jako samostatné plemeno, je právě americký ACR (American Canine Register). Ten se zároveň zasadil o název „Biewer Yorkies“. ACR registruje od roku 2007 tuto rasu jako tříbarevné Yorkies neboli „particoor“. V FCI zatím není toto plemeno uznáno.
Zdroj: Jorkšírský teriér
Čivavy se dožívají až dvaceti let (obecně platí: čím menší pes, tím delší život). Dospělý pes by měl vážit mezi 1,5-2,5 kilogramy.
Psí unikát: Čivavy se rodí s neúplně vyvinutou lebkou - tento jev se nazývá fontanela a můžeme ho spatřit pouze u tohoto plemene.
Srst: Jsou dlouhosrsté a krátkosrsté varianty. Barva srsti může být libovolná.
Ochránce zemřelých indiánů: Podle archeologických nálezů bylo toto plemeno chováno indiánskými kmeny Aztéků, Mayů a Toltéků k náboženským účelům. Psi byli po smrti náčelníka kmene rituálně zabiti a pohřbeni spolu s ním, aby ho chránili na cestě do světa duchů.
Čivavy u nás: První čivavu do tehdejšího Československa dovezla v roce 1971 od chovatelky z USA Jitka Pacltová. Byla to krátkosrstá fenka, čokoládově hnědá s pálením. První dlouhosrstou čivavu pak dovezli z Německa manželé Serbusovi roce 1976.
Tipy: Čivava je pes jako každý jiný, jen malý. Když mají krmení stále, tak se nepřejídají. Nyní určitě výcvikářům vstávají vlasy na hlavě, ti cvičí na základě jídla, a když bude pes bohatě nažraný, tak se špatně motivuje.
Každá čivava miluje teplíčko. Krátkosrstá je pochopitelně choulostivější na teplo než dlouhosrstá, ale to se zase dá nahradit kabátkem, slušivou bundičkou či svetříkem.
Každá čivava je schopná výcviku, ostatně jako každý pes. Jen jí nesmí cvičení nudit. Není to německý ovčák, který může cvik opakovat několikrát. S čivavou se dá tančit i cvičit agility. Je to prostě všestranný pes. Není to však chrt, který bude blahem bez sebe, že může běžet u kola. Na kolo patří do košíčku, kde může dělat páníčkovi "navigátora". Čivava se vyběhá na zahradě i v bytě - proběhne bleskem několikrát pokoje a je spokojená.
Čivavy jsou ideální pro mladého, středně starého i staršího majitele, který má rád zvířata, jen ne k malým dětem, které by je láskou umučily. Samozřejmě že záleží na výchově rodičů.
Koupání: Dlouhosrstá čivava déle schne a musí být déle v teple.
Povaha: Povaha je různá, stejně jako u lidí. Čivavy jsou temperamentní, ale o něco méně než jorkšír, záleží však skutečně kus od kusu. Některá čivava nezaštěká a nezaštěká, a jiná zase tu tlamičku nezavře. To je genetika, ale i výchova.
Pravidlo pro všechny nové a nezkušené majitele malých pejsků: Než štěně odroste a pobere zkušenosti, šoupejte nohama, tak ho nezašlápnete. Pozor také na přibouchnutí dveří, mohlo by tam být štěně. Jakmile čivava dosáhne dospělosti a rozumu, hravě noze uhne, protáhne se kolem dveří a žádná újma nehrozí.
Zdroj: Výcvik čivavy
Přestože je jorkšír velmi malý, netrpí nijak zvlášť nemocemi. Nejdůležitější je vždy prevence, a to především co se týče infekčních onemocnění. Pravidelné očkování a odčervování by mělo být samozřejmostí. Problémem někdy bývají přetrvávající mléčné zuby, a to jak řezáky, tak i špičáky. Toto musíme hlídat a v případě potřeby dát odstranit odborným lékařem, jelikož perzistující zuby mohou negativně ovlivnit skus. Velmi často se objevuje zubní kámen, kterému lze předejít pravidelným čištěním zubů. Používáme pastu určenou pro pejsky, nikdy ne lidskou.
Nejčastější nemoci: tracheální kolaps, stomatitida a zubní kámen, hydrocefalus, luxace kolenní čéšky, aseptická nekróza hlavice femuru, kožní problémy, onemocnění dásní a chyby průdušnice.
Mezi možné infekční choroby patří psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parvoviróza. Mezi běžné nemoci se řadí průjem, zácpa, zánět uší, otrava, škrkavky, tasemnice.
Dospělé psy odčervujeme pravidelně každých 3–6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu je potřeba odčervení zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře. Pokud chceme mít jistotu a neodčervovat naslepo, je možné nechat zhotovit laboratorní vyšetření trusu a odčervit pouze v případě, pokud je v něm pozitivní nález. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba. Za směrodatné lze však považovat pouze negativní výsledky několika po sobě jdoucích laboratorních vyšetření trusu, protože u jednotlivého trusu hrozí, že byl odebraný v době, kdy se vajíčka právě neuvolňovala.
K nepříjemným průvodcům psa nepatří jen vnitřní, ale také vnější parazité. Nejen že psa zneklidňují pobíháním v srsti, svěděním a odsáváním krve, ale často jsou blechy a všenky mezihostiteli tasemnice, kterou pak přenesou na psa. Klíšťata přenášejí zase viry a bakterie, jimiž mohou psa nakazit. Proto je zapotřebí, abyste psí kožich pravidelně a pečlivě kontrolovali a při prvních známkách ektoparazitů provedli nejen odhmyzení zvířete, ale ve většině případů i důkladnou očistu prostředí, ve kterém se pes zdržuje, jinak se některých parazitů nezbavíte. Vhodné prostředky léčby, ochrany i očisty prostředí vám poradí váš veterinář. Doporučí vám rovněž i preventivní přípravky, kterými můžete zabránit nebo silně omezit napadení zvířete vnějšími parazity. Mezi vnější parazity patří blecha, veš, všenka, sviluška podzimní, zákožka psí, dravčík psí, trudník psí, klíště, kloš.
Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů:
Zdroj: Jorkšírský teriér
Štěňata do věku 3 měsíců je nutné krmit 3–4krát denně, od 5 měsíců 2–3krát denně. Mladé psy do věku cca 12 měsíců krmíme 2krát denně. Tato doporučení jsou informativní a zcela individuální. Každý pes reaguje jinak a může se stát, že si v danou dobu nic k jídlu nevezme, což může být způsobeno i změnou majitele. Je vhodné vypozorovat, jak reaguje váš pes. Nejste-li si jisti, pak se zeptejte chovatele.
Od 10. měsíce věku stačí většinou jedno jídlo denně. To by mělo obsahovat hlavně maso (může jít i o jídlo z konzervy). Jakmile pes hned veškeré žrádlo nesežere, ukliďte ho, nikdy ho nenechávejte stát, pes si musí zvyknout na přesné časy krmení. Množství krmiva je rozdílné, řídí se podle věku a velikosti psa a je ovlivněno tělesnými požadavky. Dospělý jorkšír potřebuje denně cca 100 gramů masa s 30 až 50 gramy vloček. Tentýž obsah má i 150 gramů konzervovaného krmiva nebo 50 gramů suchého krmiva.
V principu nepotřebují psi obměnu krmiva, je-li optimálně zkombinováno. Konzervované krmivo, jako například Pedigree Pal, Cesar, Dogstar, ve spojení s vločkami zpravidla stačí. V každém případě musí mít pes k dispozici dostatečné množství pitné vody (žádné mléko, protože to vede většinou k dlouhodobým průjmům).
Jestliže krmíte z konzervy, není nutné dodávat žádné další vitamíny. U doma připravované stravy je vhodné denně do stravy přidat vápník. Velmi dobré jsou produkty „Hypercoat“ a „Biotin Forte“, které mimo jiné podporují zdravý růst srsti. Můžete přidat denně špetku soli do krmiva, 2–3krát týdně pak rybí tuk. Můžete také přimíchat nadrobno nakrájenou zeleninu, například mrkev, špenát, cibuli, a dokonce i česnek (i do konzervovaného krmiva).
V období růstu psa má strava prvořadý význam. Po úplném odstavení od matky je vhodné přejít na kvalitní suchou stravu pro štěňata. Důležité je složení krmiva, a pokud je vyvážené, není již potřeba doplňovat je vitamíny, minerály a proteiny.
Když pes přestane růst, bývá považován za dospělého. V tomto období je vhodné přejít ze štěněčí stravy na stravu pro dospělé psy. Při výběru krmiva je nutné přihlédnout k velikosti a aktivitě psa.
Starší pes má jiný životní styl než aktivní dospělý pes. Méně si hraje, více spí a nemá již tak velké nároky na množství a energetickou hodnotu přijímané stravy. Tyto změny si vyžadují nové složení potravy, neboť krmivo pro aktivní psy by mohlo způsobit tloustnutí a zhoršení zdravotního stavu psa.
Jorkšíra a vlastně žádného psa nikdy nekrmte čokoládou. Pes je ohrožen produkty z kakaa, které obsahuje toxin theobromin a kofein. Smrtelná dávka pro psa je 100–200 mg na 1 kg živé hmotnosti psa. Psi dostanou po 4 až 12 hodinách od příjmu čokolády zvracení a průjem, dále pak třesavku, svalové křeče, ochabují jim zadní končetiny a nakonec umírají na srdeční selhání. Psi, kteří trpí epilepsií, mohou reagovat i na velmi malé množství theobrominu.
Zdroj: Jorkšírský teriér
Slovem boo se označuje sestřih, kdy se pes ostříhá nakrátko po celém těle. Je ale střih a střih. Každému psovi sluší něco jiného a každý má pro výstavní střih jiné předpoklady. Svou roli hraje typ srsti, hustota podsady, dokonce i barva (pokud je pes výrazně sable). Výstavní střih se totiž tvoří tak, že se na pejskovi ostříhá pouze to, co ruší jeho přirozenou anatomii, nestříhá se tedy úplně nakrátko. Zastřihují se konečky srsti, aby byl pes upravený a kožíšek měl přitom co nejdelší.
Pomeranian by měl mít dvojitou strukturu srsti, to jest krycí srst a podsadu. Krycí srst je rovná, dlouhá a tvrdá, podsada je vatovitá, jemnější, schovaná pod krycí srstí. Díky krycí srsti se k podsadě nedostává vlhkost, špína ani prach. Anglický termín zní „double coated dog‟.
Obecně existují dlouhosrstá plemena, která byla pro úpravu střihem přímo vyšlechtěna (například pudl), dále plemena, jimž střih a holení nevadí (mají vlasovou strukturu srsti, například jorkšír), a konečně plemena, pro které je stříhání nakrátko a holení nevhodné. Do poslední skupiny patří hrubosrstá plemena psů a psi se strukturou srsti, jež je podobná právě srsti pomeraniana. U hrubosrstých a double coated psů dochází při nevhodné úpravě k trvalému poškození struktury srsti: srst se zjemní a ztratí své charakteristické vlastnosti.
Srst s podsadou má několik důležitých vlastností. Příroda ji vymyslela zejména proto, aby pejskovi pomáhala. Člověk pak šlechtěním psí plemena měnil, vylepšoval, zvětšoval objem srsti či srst prodlužoval, avšak princip (její účel) zůstal stejný. To se týká nejen pomeraniana, ale i ostatních psů s podobným kožíškem, tedy plemen čau-čau, husky, samojed. Z menších plemen můžeme v této souvislosti zmínit německého špice středního nebo vlčího špice.
Pokud se „double coated‟ pejsek zašpiní, většina nepořádku a špíny se dotkne jen krycí srsti, jinak nezanechá trvalé stopy. Tento druh srsti se označuje jako samočisticí srst. Rovněž vlhkost neproniká do tvrdé krycí srsti tak rychle, jak by pronikala do vatovité podsady. Srst ostříhaná nakrátko se tudíž hůře udržuje čistá a suchá.
Vlhkost lze považovat za nepřítele malého chlupatého pejska. Jestliže totiž zůstane několik hodin vlhký, může snadno prochladnout i v relativně teplém prostředí, nebo se naopak může zapařit, když leží v pelíšku a spí. V důsledku toho může mít vleklé kožní potíže. Prochladnutí ohrožuje miniaturního pejska dokonce na životě.
Krycí srst však nechrání psa pouze před vlhkem, krycí srst pomáhá pejskovi udržet optimální tělesnou teplotu. Proto neostříhaní pomeranianové či špicové nepotřebují v zimě oblečky. Chrání je jejich kožíšky.
Ale pozor! Podsada ve funkční dvojité srsti je tak dokonalá, že dokáže i pravý opak: v parných letních dnech pejska chladí a zajišťuje, aby teplota kůže odpovídala teplotě tělesné. Představte si tedy, že pejskovi není díky mohutné srsti horko. Je-li okolní vzduch teplejší než psí tělo, podsada a krycí srst toto teplo k pejskovi jednoduše nepustí.
Stříhání pomeranianů nakrátko není vzhledem k výše uvedeným informacím pro toto plemeno vhodné.
Zdroj: Pomeranian
naší fence jorkšír, vyrostli na hlavě výrůstky na hlavě.
Prosím o radu jak postupovat.
Děkuji
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den
Pejsek je kříženec jorkšír-knirač je mu 17 let boli ho spodni čelist ze špatmých zubů asi ale ty mu nejspiš již žádný lékař nevytrhá prosim poradte někdo jak bych mu mohla pomoci i přesto že je starý děkuji Eva M
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den,
mám na Vás dotaz ohledně zúžené průdušnice u mého pejska Jorkšír. Mému pejskovi je 14 let. Na operaci jí dát nechci, potřebovala by nějaký lék, pokud existuje.
Je už po několika operacích a má slabé srdíčko.
Děkuji moc za zprávu,
Němcová Ivana
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Mam5mesicnio pejska joksira stale by chtel zrat mam strach aby neprerostl. Davam mu jen granule, stridam druhy 3xdene a na svacintu trochu ovoce nebo zeleniny. Vse ma rad.Chtela bych vedet jak casto ho mam krmit a kolik. Nyni vazi 2,10kg dekuji za vase zkusenosti
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dobrý den na našem pejsku (jorkšír) se dnes po ostříhání objevila nějaká vyrážka. Tento problém sledujeme už déle a řešíme už s veterinářkou v Jevíčku. Ale dnes po ostříhání, je to zatím nejhorší... Nevypadá to že by to naší Aimy nějak svědělo.. problém mi přijde že se zhoršuje, veterinářka, brala už nekolik odběrů a bereme i od ní nějaké granulky, mohl by nám někdo poradit nebo pomoct? děkuji za odpověď. s pozdravem Max
Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět