Zajímáte se o téma JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGINU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Všichni víme, že nejde o loupání varlat v pravém slova smyslu, ale o kožní problém šourku. Loupání varlat se vžilo a většina tento problém hledá pod tímto označením. Proto se mu budeme věnovat pod tímto přeneseným názvem. Loupání varlat u psů není tak časté onemocnění. Tento příznak je způsobován různými druhy chorob, ve většině případů toto onemocnění vyvolává svědění.
Příčiny
Loupání varlat může způsobovat kožní problémy u psů nebo kožní nemoci psů. Jednou z možností je, že došlo k nějakému traumatu nebo jinému podráždění oblasti varlat. To může způsobit otoky a bolest a je to v podstatě přirozená reakce psa, který se začne lízat v oblasti, která je podrážděná. Ale toto lízání jen dráždí kůži dále, takže si pes způsobí kožní infekci, která může následně způsobovat mokvání nebo vytváření šupinaté struktury. Kůže poškozená v důsledku infekce nebo zánětu se po několika dnech přirozeně odlupuje. Vnější vrstva se odtrhne, když je natáhnutá a poškozená, takže to může být to, co vidíte – odlupování v důsledku zánětu nebo infekce. Tato infekce může být zatím jen povrchní.
Loupání kůže na varlatech může být způsobeno také infekcí parazity nebo plísněmi. Paraziti mohou být na toto místo zavlečeni při venčení. Tyto infekce způsobují psovi svědění a to ho nutí si varlata stále lízat, ty pak mokvají a dochází k rozšiřování infekce.
Mezi možné příčiny loupání varlat může patřit i napadení trudníkem. Většina psů je nositelem těchto parazitů, kteří nepůsobí obyčejně žádné problémy, ale dráždí mladé psy, jejichž přirozený obranný systém není ještě plně rozvinutý. Vyvolávají tak vznik lupínků a zánět kůže na hlavě a na plecích štěňat, ve výjimečných případech se mohou vyskytnout i na varlatech. Tyto části těla pak trpí zánětem zvaným mladická pyometra. Příznakem výskytu trudníku je typický zápach po myších, vypadávání srsti a odlupování mastné kůže. Onemocnění zpravidla probíhá ve formě šupinaté nebo pupenečkovité. Při šupinaté formě jsou charakteristickým příznakem drobné, různě velké okrsky s prořídlou srstí na kůži hlavy (okolí očí, na čele, na pyscích, na nose), případně i dalších místech těla. Řídnutí srsti se může stupňovat, až se vytvoří lysá místa s šedavě zbarvenou až zarudlou kůží. V případě pupenečkovité formy je možné v místě vylysání pozorovat dobře hmatné uzlíky, které mnohdy hnisají, zduří a praskají. Pak lze nalézt na postižených místech strupy zaschlé krve a hnisu. Postižená ložiska jsou holá, zarudlá a vyskytuje se zde zvýšená tvorba šupin. Generalizovaná (celková) forma onemocnění se může vyskytovat v jakémkoli věku a kdekoliv na těle. Nedoléčená generalizovaná demodikóza často přechází v úporný zánět meziprstí. Pokud léčení nebylo zahájeno do 24 hodin od začátku onemocnění, může nastat opravdové soužení. Veterinář obvykle předepisuje různé léky a antibiotika pro zmírnění příznaků; speciálními šampony se dá odstranit mastnota srsti i charakteristický zápach.
Na šourku u psů se objevuje i dermatitida, která vyvolává podráždění a nutí psa ke škrábání. Důsledkem škrábání je dal
Ve svém příspěvku JAK SE CHOVAT K BORDER KOLII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej Veselý.
Dobrý den, mám Borderáka skoro dva roky starého a s výcvikem bych Vám mohl poradit. Noviny dejte navždy stranou a už se k šustění nevracejte, pejsek totiž nepochopí čeho tím u něho chcete docílit. Nejlepší pochvalou je správná intonace a voňavoučký pamlsek. Pokud pes splní povel, který po něm chcete tak ho hlasitě slovně odměňte a dejte mu pamlsek. Když naopak neposlechne nijak ho nechvalte a chtějte po něm povel ještě několikrát.(můžete přidat škaredý pohled nebo lehce změnit intonaci aby věděl, že udělal něco co není správné.
Povel sedni: Zkuste při učení tohohle povelu pejskovi netlačit na zadek, ale jenom zvednout ruku s pamlskem do takové pozice aby se pejsek posadil a to stejné s povelem lehni netlačit na lopatky ani nepodrážet nohy ale položit ruku na lopatky a dát pamlsek na zem kousek od pejska...Donutí ho to si lehnout.....Trénujte maximálně hodinu denně, nejlépe 3 krát denně po 20-ti minutách. Pokud pejsek bude unavený a už nebude chtít cvičit, nepřestávejte hned. Udělejte ještě 10 povelů a pak trénink ukončete. Jinak si pejsek bude určovat konec treninku a to přece nechceme....
A pokud si bude hrát s vaší malou dcerkou, vždy je při hře sledujte. Mohlo by se stát, že by ho nechtěně píchla do oka nebo na něho spadla a on by po ní mohl vyjet a nebo se jí bát a odmítal by s ní hru :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Fidrychová.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaké krmení ( zn. granulí, maso), bych mohla dávat pejskovi, nechci něco nezanedbat, pes bude mít tři měsíce, děkuji
Klíšťata jsou přenašeči závažných infekčních onemocnění a způsobují kožní obtíže. Je prokázána možnost přenosu až 150 různých infekcí z klíšťat na teplokrevné tvory.
Sezona klíšťat trvá od dubna do října. Klíště vyhledává teplokrevné živočichy, na nichž parazituje sáním jejich krve. Klíště je především v travním porostu a nízkých křovinách. Klíšťata jsou přenašeči a zároveň také hostitelé bakterií. Nákazu přenášejí šťávami, které vyloučí při zakousnutí do rány, aby v místě vpichu omezili srážlivost krve (podobně je tomu i u komárů). Sliny klíšťat obsahují také látky, které potlačují imunitu napadeného organismu. Na přenosu nákazy se muže podílet také střevní obsah klíštěte.
Onemocnění přenášená klíšťaty jsou způsobena bakteriemi, prvoky, viry a v jednom případě i toxinem. Nejčastějším a nejdůležitějším onemocněním přenášeným klíšťaty je v našich podmínkách lymská borelioza. Pomocí klíšťat rodu Ixodes je přenášena jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie Borelia burgdorferi, kterou je infikováno 10–20 % klíšťat v Evropě.
Borelie ovlivňují imunitní systém tak, že nejprve vznikají v různých orgánech chronické záněty, poté dochází k jejich trvalému poškození. Příznaky této nemoci jsou: nespecifické zhoršení celkového zdravotního stavu, vysoké horečky, záněty kloubů (otoky, kulhání, odmítání pohybu), zvětšení mízních uzlin, zhoršení funkce ledvin nebo neurologické příznaky v pozdních stadiích nemoci (neurologické deficity nebo selhání ledvin).
Klíště před vyndáním nenatírejte krémem, olejem ani lihem, ztrácí pak svou pevnost a snadněji se přetrhne. Zbytek klíštěte se pak velmi špatně odstraňuje. Klíště uchopte speciální pinzetou tak, abyste je příliš nezmáčkli. Pokud se vám podaří klíště přetrhnou a hlavička zůstane zakousnuta v kůži psa, tak zajděte k veterináři, který zbytek klíštěte odstraní.
Klíště je také možné odstranit pouze vytočením pomocí vatové štětičky, což ale způsobuje, že klíště je mačkáno a tím vypouští nasátý obsah zpět do ranky.
Hyne-li klíště, vypouští do svého hostitele velké množství infikovaných slin, a tak dochází k dalšímu vstřebávání infekce kůží. K nákaze hostitele může tedy dojít jak při sání, kdy klíště vypouští sliny do rány, tak při odstraňování klíštěte, je-li zmáčknuto a do ranky je vtlačen jeho obsah. Proto je nutné při vyndávání klíštěte nepoškodit jeho napité tělo. Kývavým nebo točivým pohybem (je jedno v jakém směru) klíště vytáhnete.
Vždy je třeba zkontrolovat, zda je klíště celé. Místo, odkud bylo klíště odstraněno, je třeba potřít dezinfekcí (líh, Jodisol, Betadine). Klíště nelikvidujeme tím, že ho rozmáčkneme, ale spálíme ho nebo utopíme.
Nejlepší prevencí onemocnění přenášených klíšťaty je zabránit jejich
Ve svém příspěvku POTRAVA PRO ČIVAVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svetlana Balazsová.
Dobrý den,
chci se zeptat čím mám krmit čivavu. Momentálně dostava ráno 3 pištoty, granule Brit Care Dog Show asi 100 g, na oběd asi 1/4 konzervy GIMDOG PURE DELIGHT kuřeci s jehněčím nebo hovězím k tomu vařenou rýží a večer opět granule. V průběhu dne nějakou dobrůtku. Třeba tyčinku HU BAMBO. Nevím jestli dělám dobře. Jsou mu 4 roky a váhu má 3.80 kg. Mám z ní potíže. V noci mněl velkou stolici řidší a vyzvracel jídlo potom, žaludeční šťavu. Dost často asi jednou do měsíce jsem z ním na veterině kvůli průjmu nebo křečím na bříšku. Dostane antibiotika na 2 dni a potom je dobrý. Chci Vás požádat o radu jak správně a čím krmit pejska. Má neustály hlad a myslím že mu dávám moc jídla.
Děkuji předem za radu.
S pozdravem
Balazsová Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Dobrý večer, já nejsem odborník, ale jak čtu množství vašeho krmení, tak jsem dost vedle. Mám foxteriéra, 9 kg, 7 let , který dostává denně :1 denta tyčinku na zuby ráno, 110 gramů kvalitních granulí na den rozděleno do dvou dávek, denně kousek papriky a jablka, občas trochu tvarohu, občas trochu vařené kořenové zeleniny. Je zdravý, veselý a pořád by žral, ale má smůlu. Zdravím.
Pyotraumatická dermatitida je akutní mokvavá dermatitida (Hot spot), která vzniká nejvíce v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází k dostatečné ventilaci kůže, a postihuje hlavně bohatě osrstěná zvířata. Nejčastější vyvolávající příčinou je zapaření mokré srsti, ale problém může vzniknout po jakémkoli poranění kůže nebo i po kousnutí blechou či klíštětem.
Zvíře si v důsledku pocitu svědění nebo lokální bolestivosti začne místo intenzivně drbat, kousat a lízat. V důsledku traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého lysého a mokvavého ložiska, které silně svědí. Rychle vznikne rozsáhlá bolestivá a infikovaná rána. Bez včasné léčby se infekce šíří do okolí a do hlubších vrstev kůže, až dojde k hlubokému zánětu kůže.
Pyotraumatickou dermatitidu je nutné řešit co nejdříve – ihned zabránit další traumatizaci kůže nasazením límce, vystříhat postižené místo i jeho okolí a vydezinfikovat. Často je také nutné nasadit léky proti bolesti, zmírnění svědění a antibiotika. Není vhodné nechat psa koupat ve vodě, do které byste sami nevlezli. Znečištěná voda dráždí kůži a snadno dojde k zapaření. Psa je potřeba po plavání v přírodě doma vykoupat a hlavně na závěr důkladně opláchnout čistou vodou.
Pokud se začne pes drbat nebo kousat, dobře ho prohlédněte. V případě, že naleznete ranku, místo vydezinfikujte (Betadine, Alfadin), a pokud se pes stále poranění věnuje, nasaďte do druhého dne límec. Jestliže neztratí o postižené místo zájem ani do druhého dne, vyhledejte odbornou pomoc.
Toto onemocnění vznikne během několika minut, ovšem hojit se může i týdny. Nejčastěji se s ním setkáváme v létě a na podzim. Vzniká jako komplikace koupání psa, po kousnutí hmyzem nebo klíštětem, pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
V teplém a vlhkém počasí jsou ideální podmínky pro rychlé rozmnožení bakterií a kvasinek. Během velmi krátké doby začne poraněné místo hnisat, mokvat a svědit. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Majitel může před návštěvou veterináře dané místo ostříhat, ošetřit dezinfekcí a aplikovat antibiotickou mast. Je vhodné zabránit psovi v dalším lízání či škrábání. Při léčbě se používají antiseptické a antibakteriální šampóny, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů. Bohužel se v pokročilých stavech nelze mnohdy vyhnout celkové léčbě antibiotiky.
Ve svém příspěvku PREDNISON PRO PSA PŘI OCHRNUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Dudyova.
Dobrý den,opravdu může pomoct prednison,když nám pes ochrnul na zadní packy?Podle veterináře je to buď skriply nerv v páteři nebo vyhřezla plotýnka.Uz je to paty den,co nechodí a ty nohy tahá za sebou jak kus hadru.Prasky bere zatím druhý den,ale když ji vidím,tak se mi nechce věřit,že to rozchodi.Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Hrabal.
Máme fenku j.rasla a ta v loni v červnu náhle ochrnula prakticky nic jí nepomohlo, protože prý tento problém se řeší operativně ale jen do 24hodin. Pak už je pozdě. Přesto jsme to nevzdali a po mnoha peripetiích jsme se dozvěděli o Dornově metodě , v Zákupech si ji vzala na starost mladá paní doktorka a díky jí holka pomalu začíná chodit, ale jak říkám, je to běh na dlouhou trať. Bohužel navíc se jí nedávno začali dělat bobule na krku a tak holka dostala Prednison a ten ji toho okamžitě zbavil. Jinak někdo ty nohy řeší kolečkama, ale to nepovažujeme za správné řešení. Přeji hodně trpělivosti a sil.
Psi a feny jsou odlišně vybaveni, aby plnili své role při plození svého druhu. Psí samci mají svůj penis chráněný pochvou zvanou předkožka. Jedná se o kožní záhyb, který pokrývá penis a když je pes vzrušený, může penis vyčnívat z předkožkové pochvy. Když si pes olizuje penis, je to přirozená součást chování psího samce.
Psí samice (feny) si někdy dost silně olizují vulvu, protože mají z této činnosti potěšení. Olizování vulvy ze sexuálního hlediska může být známkou toho, že se vaše fenka dostává do říje. Vulva oteče a během období horka se objeví výtok a dokonce i krev. Fena přichází do říje přibližně každých šest měsíců, pokud nebyla kastrována. Kastrovaná fena nepřichází do říje a nikdy nebude moci mít štěňata.
Existují další důvody, proč si samci i samice olizují intimní partie, a pokud si všimnete nadměrného olizování, může to být známkou problému. Mohou být nutné testy krve nebo moči k diagnostice problému a bakterií, které způsobují podráždění. Je možné, že olizování vašeho psa může být jen úklidem po procházce na zahradě nebo po močení venku. Pokud olizování přetrvává, hledejte výtok nebo známky neustálého močení. Váš pes může mít infekci močových cest. Návštěva veterináře by byla vhodná pro další vyšetření a veterinář může provést některé testy krve nebo moči. Kvasinkové infekce, pustuly a červené hrbolky v oblasti genitálií budou indikovat infekci a způsobí, že váš pes bude chtít lízat, aby zmírnil podráždění. Genitálie psa je velmi citlivá oblast a váš pes zde pocítí bodavé teplo vyrážky více než v jiné části svého těla. V případě potřeby udržujte tuto oblast čistou vlhkým hadříkem, ale neaplikujte vazelínu nebo jiné produkty bez rady vašeho veterináře.
Také toto plemeno není příliš vhodné pro lidi, kteří nemají žádné zkušenosti se psy. Nevychovaný a dominantní pes může být velmi nebezpečný a mívá sklon k agresivitě, někdy může reagovat i na malé podněty útokem. Pokud je vydrážděn, zaútočí velmi tvrdě. Při správné výchově je svému pánovi oddaným společníkem, a pokud je k němu důsledná, respektuje i celou jeho rodinu. K cizím lidem je poněkud nedůvěřivý, ke známým návštěvám se chová přátelsky. Problémy mohou nastat při setkání s jinými psy, vůči nimž se tento pes chová dominantně a bojovně. Americký stafordšírský teriér se k dětem chová většinou mile a kamarádsky, při styku s malými dětmi je však nutný dohled. Při správné výchově se může mnohému naučit a stává se psem přítulným a poslušným.
Toto plemeno je vhodné chovat v bytě, kde je mu umožněn neustálý kontakt s jeho pánem. Pokud je celoročně umístěn venku v kotci, potřebuje zateplenou, nejlépe mírně vyhřívanou boudu, protože poměrně špatně snáší umístění v chladných prostorách. Americký stafordšírský teriér není klasickým služebním plemenem. Vyhovují mu krátké, silové výkony.
Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, je to pes vhodný k dětem i do bytu. Je to totiž typický ochranitel a obranář. Přestože je příslovečně odvážný, pokud je správně vychován, není nikdy agresivní. Pokud však byl vychován nedůsledně, může být agresivní vůči jiným psům a nedůvěřivý k cizím lidem. Přeci jen jsou v jeho krvi geny zápasníků. Někdy je poněkud tvrdohlavý, a proto vyžaduje opravdu disciplínu. Je velmi pohyblivý a čilý a neobyčejně zvídavý ke svému okolí. Je to dobrý krysař, ale i osobní strážce. Ve vypjatých situacích se umí rychle a správně rozhodnout, jinak je ale klidný a mírný.
Americký stafordšírský teriér má stejné předky s americkým pitbulteriérem, jsou jimi angličtí bulteriéři, v podstatě jde o dvě linie jednoho plemene. Spolu s anglickými přistěhovalci přišla do Ameriky i jejich vášeň psích zápasů a bulteriéři. Nový osadníci používali bulteriéra kromě zápasů i na lov škodné, jako jsou kojoti a červení rysy. Přibližně do roku 1935 se jednalo o čistě pracovního tvrdého psa, u kterého nebyl rozhodující exteriér, ale pracovní vlastnosti, povaha a „game“ (bojovnost). Čím dál častěji se však kladl větší důraz na exteriér. Chovatelé se rozdělili na dva tábory. Jedni upřednostňovali dále pracovní kvality a „game“ a chovali svého pitbula s proměnlivým exteriérem a vysokou bojechtivostí, ti druzí začali klást důraz na líbivý vzhled a jednotnost bez pracovních kvalit. Z těchto psů vznikl americký stafordšírský teriér.
Agility (v anglickém překladu znamená hbitost) ve výcviku psů znamená sport se psy (něco jako parkur). Vzniklo okolo roku 1978 v Anglii a jedná se o sport, ve kterém jde o nejrychlejší překonání dráhy v určitý čas.
Začít trénovat se má s velkým psem nejdříve v roce a se psem menším ne dříve než v deseti měsících. Je to z toho důvodu, že pejsci nemají ještě zcela vyvinutý pohybový aparát a také se ještě nedokážou dostatečně soustředit. To všechno se musí teprve naučit. Když začnete pracovat na překážkách už se „skoro dospělým“ psem, který spoustu věcí zná, bude vaše práce pokračovat rychleji kupředu a oba z toho budete mít radost. A v neposlední řadě vám pejsek pak vydrží běhat do vyššího věku. Je spousta věcí, které by se měl pes do té doby naučit, aby pak byla práce na parkuru jednodušší.
Se štěňátkem můžete začít pracovat hned po pár dnech, kdy si ho přinesete domů. Malá štěňátka jsou velmi tvárná, a pokud budete postupovat správně, ani nemusí postřehnout, že se něco učí. Důležitá je pozitivní motivace a vaše důslednost. Jako vhodná motivace může být použito krmení – u žravých pejsků, nebo tahacích hraček – u těch „hravějších“. Míček není v tento moment moc vhodný, protože neutvrzuje kontakt mezi pejskem a psovodem a pejsek si s ním může hrát sám, nepotřebuje vás k tomu. Důležité je, abyste se svým štěňátkem navázali úzký kontakt. To znamená, že ho zpočátku musíte naučit, že na hraní jste tam vy. Klidně mu nechejte na kousání nějakou kostičku, aby se nenudilo, když nejste doma, ale hračky vytáhněte, až když budete doma. Skvělá věc jsou uzlíky. Štěňátkům se dobře drží, skvěle se o ně přetahuje a hlavně docela dost vydrží. Hru vždy začínejte i končete vy. Hru ukončete dřív, než to pejska přestane bavit, aby se příště víc těšil. Ze začátku si se štěňátkem hrajte v krátkých časových úsecích. Mimo tahání nezapomínejte taky na mazlení a škrábání. Venku se vám štěně bude držet poblíž nohou, tak toho využijte a kousek popoběhněte, a když vás následuje, hodně ho chvalte. Můžete ho opět i lákat na uzlík, který potom „uloví“, nebo na dobrůtku, kterou pak dostane. Až si na vás štěňátko zvykne a bude kolem vás pobíhat, sotva se na něj podíváte a vezmete hračku, můžete přistoupit k dalšímu stupni učení.
Nyní pár rad k učení s hračkou. Když už štěně ví, že uzlík nebo jiná věc je prima na tahání, a sotva ji uvidí, už se po ní sápe, je načase pokročit. Sedněte si na zem a zkuste pohodit uzlík kousek od sebe. Pozorujte, co pejsek dělá. Nijak nezasahujte, maximálně zkuste natáhnout ruku, když je u hračky. Pokud
Terárium pro leguána by mělo být dostatečně velké. Leguán potřebuje dostatek prostoru k otáčení, pohodlnému pohybu. Důraz musí být kladen především na výšku. Terárium pro leguána by mělo být taky uzpůsobeno k lezení i odpočinku. V žádném teráriu by neměla chybět dostatečně velká nádoba s čistou vodou. Nejen že se díky vodě v teráriu vytvoří vlhké prostředí, ale leguáni jsou zvyklí se občas do vody ponořit a vyprázdnit se. Proto by se mělo dbát na její čistotu. Nejdůležitější je ovšem správné zařízení topení a osvětlení.
Je velmi důležité, aby v teráriu pro leguána zeleného byla udržována správná teplota. Dostatečné vytápění je nezbytné pro udržení zdravého chodu imunitního systému zvířete a k trávení. Leguáni nejsou schopni si sami tvořit tělesné teplo. V teráriu mu ho musí zařídit chovatelé tak, aby bylo co nejpodobnější jejich přirozenému prostředí. Leguáni si tělo sami termoregulují. To znamená, že když je plaz příliš studený, sám si najde vyhřáté místo a při silném zahřátí se zase přemístí na místo chladnější. Kvůli těmto potřebám musí mít leguán i v teráriích uzpůsobená chladnější a teplejší místa – všechna snadno přístupná. Teplá místa mají mít 35 až 37,7 °C a chladnější 26,6 až 29,4 °C. V noci jsou leguáni v klidovém stavu, takže pokud mělo zvíře celý den dostatečný přísun tepla, může teplota klesnout na 21,1–23,8 °C. Nejlepším způsobem, jak zvířeti zajistit správné místo na vyhřívání, je umístit přímo pod vyhřívací lampu poličku nebo větev, aby měl leguán zelený možnost si pod ni lehnout. Vyhřívací místo musí být ale dostatečně vzdálené od lampy, aby se zvíře nespálilo. Běžně se používají ochranné keramické baňky nebo síť, které se kolem světla umístí, čímž je zvíře z velké části chráněno.
Při zařizování terária pro leguána musíme myslet i na správné osvětlení. Leguáni potřebují plnospektrální osvětlení. Toto světlo simuluje přirozené sluneční záření, které je nezbytné pro vytvoření vitamínu D v těle ještěra. Vitamín D potřebují proto, aby byli schopni absorbovat vápník ze stravy. Bez světla se u leguánů vyvine nemoc známá jako metabolické onemocnění kostí, která je důsledkem nedostatku vápníku. Plnospektrální osvětlení zajišťují zářivky vyrobené speciálně pro použití v teráriích. Je důležité se ujistit, že světlo, které kupujeme, poskytuje i UV-B. Nesmí se zapomenout na to, že toto osvětlení se opotřebovává a časem ztrácí potřebná spektra. Musí se každých 6 měsíců měnit. Osvětlení v teráriu leguána by mělo být zapnuté maximálně 10 až 12 hodin denně. Leguán je denní tvor a zapnutá zářivka by mu znemožňovala spánek, což by ho dráždilo. Zajištění toho, aby se osvětlení pravidelně vypínalo a zapínalo samo, lze jednoduše vyřešit pomocí časovače.
Nikdy by se neměl v teráriu leguána používat písek, oblázky, dřevěné štěpky nebo kamínky jako podklad. Je to z důvodu, že leguáni používají jazyk, aby jím testovali prostředí, a malé částice by mohli snadnou spolknout a přivodit si tím zdravotní potíže, které by mohly být i fatální. Je vhodné použít koberce, dlaždice nebo linolea.