JAK SE PROJEVUJE SRDEČNÍ VADA U ČIVAVY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Čivava je plemeno psa, které pochází z Mexika. Je to jedno z nejstarších psích plemen na americkém kontinentu a zároveň je to nejmenší pes na světě.
Původ čivavy je ve státě Chihuahua (Čiuaua). Nicméně, na rozdíl od toho, co mnozí věří, to není důvod pro jeho jméno, protože v jazyce lidí Rarámuri to znamená suché a písečné místo. Původní název tohoto psího exempláře je chihuahueño (čiuaueňo) a jeho současná variace byla způsobena manipulací ve Spojených státech.
Péče o čivavy musí vycházet z toho, že jsou v Evropě exotickými zvířaty, která vyžadují své podmínky pro zdravý život. Mezi tyto podmínky patří péče o jejich zdraví, které může ovlivnit několik věcí, které nesmí čivava nikdy sníst. Jak pečovat o zdraví čivavy, a které věci nesmějí čivavy nikdy sníst se podíváme v tomto článku.
Čivava a její zdraví
Čivavy jsou plemeno, které vyžaduje odbornou veterinární péči v situacích, jako je porod a péče o zuby. Čivavy mohou mít genetické abnormality, obvykle neurologické, jako je epilepsie a mrtvice.
Luxace čéšky u čivav
Čivavy, stejně jako ostatní miniaturní psi, jsou také náchylné k některým bolestivým stavům, jako jsou vykloubené nohy.
Voda na mozku
Další genetickou abnormalitou u čivav a dalších miniaturních plemen je hydrocefalus neboli voda na mozku. Tento stav se objevuje u mladých štěňat a obvykle má za následek smrt štěněte v době, kdy dosáhne věku šesti měsíců. Toto onemocnění je považováno za diagnostikované, protože mládě má abnormálně velkou hlavu během prvních několika měsíců života, ale jsou nutné i další příznaky, protože "velká hlava" je příliš vágní popis. Štěňata čivavy vykazující hydrocefalus mají lebky tvořené spíše pláty než pevnou kostí a jsou typicky letargická a nerostou stejnou rychlostí jako jejich sourozenci. Skutečný případ hydrocefalu může diagnostikovat veterinář a prognóza je špatná.
Fontanela u čivav
Některé čivavy však mohou mít to, čemu se říká fontanela na hlavě, což je pro toto plemeno naprosto přirozené a akceptované. Jde o oddělení lebečních kostí.
Čivavy jsou známé pro své fontanely, neškodné měkké místo na jejich lebkách. Čivava je jediné plemeno psa, které se rodí s neúplnou lebkou. Fontanela se s věkem vyplňuje, ale prvních šest měsíců vyžaduje velkou péči, dokud se lebka úplně nevytvaruje. Mnoho veterinářů nezná přesně vývoj čivavy a často zaměňují fontanelu s hydrocefalem.
Oční infekce
Čivavy jsou náchylné k očním infekcím kvůli jejich velkým, kulatým, vypouklým očím a jejich relativní blízkosti k zemi.
Skrnitost = více chorob
Čivavy skvrnité, nebo potomci rodičů s takovým zbarvením, jsou náchylní k řadě dalších zdravotních komplikací. Skvrnité zbarvení je nositelem dalších možných závažných očních onemocnění a slepoty, hluchoty, hemofilie, sterility a dalších zdravotních stavů. Kupující, kteří vlastní nebo chtějí koupit kropenaté čivavy, by si měli udělat průzkum možných zdravotních podmínek pro toto zbarvení.
V naší poradně s názvem KRMENÍ ČIVAVY KDYŽ NECHCE GRANULE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Horakovajirina.
Jaké krmení pro čivavu, když nechce granule? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Čivavy mohou jíst různé potraviny. Když váš pejsek nechce vysoce kvalitní suché granule, tak můžete krmit štavnatými konzervami nebo některými lidských potravinami, jako je libové maso, zelenina a ovoce (jablka a borůvky). Vyhněte se potravinám, které jsou pro psy toxické, jako je čokoláda, hrozny a cibule.
Když nebudete krmit granulemi, tak musíte své čivavě poskytnout jinou formu libových živočišných bílkovin. Mezi takové zdroje patří krůtí maso, kuřecí maso, ryby a libové hovězí maso. Kromě toho, že maso je pro psy skvělým zdrojem bílkovin, je to také to, po čem vaše čivava touží. Maso před podáním čivavě vždy tepelně upravte vařením, pečením nebo sušením. Před podáním maso smíchejte s trochou vařené rýže. Chivava rovněž zbožnuje pečené vepřové kůže. Vepřové kůže jsou velmi levné. Z jednoho kila za 15 Kč získáte mnoho chutných pamlsků bohatých na přírodní kolagen. Kůže nakrájejte na malé čtverečky, rozprostřete na plech a pečte 40 minut při 220 °C.
Napište mi, jak to vaší čivavě chutná.
Pokud se podíváme na standard čivavy, tak zjistíme, že žádné rozdělení do kategorií jako je čivava mini ve skutečnosti neexistuje. Tento trend nového pojmenování se začal objevovat až v souvislosti s množiteli, kteří se snaží štěňata prodat za každou cenu a zjistili, že slovo "mini" je pro kupující velice lákavé.
Tato čivava se od předcházejících typů liší svou velikostí. Ač se to zdá nemožné, je totiž ještě menší variantou už takhle malé čivavy. Váha této čivavy se pohybuje od 0,5 – 1, 5 kg, výška je kolem 15 cm v kohoutku. Srst této čivavy je delší. U tohoto pejska je opravdu potřeba dbát zvýšené opatrnosti při kontaktu s jinými psy a dětmi, které by ji mohli i neúmyslně ublížit.
Čivava krátkosrstá mini je kombinací čivavy krátkosrsté a mini čivavy. Taková čivava je malá a její srst je opravdu krátká. Váží tedy do 1, 5 kg a její srst není příliš náročná na péči.
U těchto záměrně malých pejsků je potřeba apelovat na zdravý rozum budoucích majitelů. Ze zdravotního hlediska není žádný extrém vítaný a tedy i extrémně malá velikost pejska s sebou nese řadu zdravotních problémů. Rozhodně se vyplatí nekupovat psa za nízkou cenu množitelů, ale vybrat si zdravé, vitální štěně s normální hmotností od chovatele s průkazem původu a možností vidět, v čem pejsek dosud vyrůstal. Primární je přeci zdraví!
Ve svém příspěvku VÝCVIK ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Procházková.
Dobrý den, jmenuji se Marcela Procházková a mám 1,5 letou čivavu, je to pejsek jménem Dobby. Je to hlídač a náš miláček, ale pravda taky je, že jsem štěňátko pořizovala dětem v době covidu a já jako zdravotní sestřička jsem byla bohužel více v práci než doma a tak uznávám, že má výchova našeho Dobbyho značně pokulhává.
Když ho necháme samotného doma, neštěká, většinu dne prospí a nikdy se mi nestalo, že bych přišla z práce a měla něco zdemolovaného. To se nikdy nestalo, proto, když přijdu z práce, moc chválím a vždy mu dám malý pamlsek, jak byl hodný.
Na procházce už je ta naše čivava pěkný lump. A mám pár dotazů. Někdo kolem něj při procházce projde a nic, a při někom se může zbláznit štěkáním. Koriguji to ta, že zatahám za vodítko a říkám nesmíš, ale pomáhá to jen občas. Co s tím? Venku mám psa na vodítku. Pouštím ho jen v přírodě, na louce, aby se vydováděl. Jinak je nedůvěřivý k lidem a obzvlášť k dětem. Pokud já dřív nezahlédnu v blízkosti někoho a nedám vodítko, on letí jak smyslu zbavený k někomu a mám strach, že ho až pokouše. Nebojí se vrčet a cenit zuby na velkého psa. Proto ho mám raději na vodítku, než aby někomu ublížil, ale nevím, zda dělám dobře. Od malička lidi, které zná, má rád doteď, na jiné štěká. Někdy se okamžitě zklidní, někdy ne...Co v takovém případě můžu víc dělat?
Hodně se ohání po malých dětech. Já si ho trochu usměrním, ale bojím se, až s ním půjde mé dítě na procházku, že to jednou nezvládne a stane se neštěstí.
Přitom k nám od začátku chodí návštěvy i malé děti...pokud na někoho víc štěká, doma si to snáz ohlídám a je většinou po chvilce klid. Venku to ale trvá dále. Poradíte mi, jak na jeho výchovu?
Jednou vyjel na malou holčičku, nekousl jí, ale měla na nožce od něj škrábanec. Bylo vidět, že křikem se u něj dá docílit, že je pak celý den jak oukropeček, patrně ví, že udělal něco špatně. Ale kdyby si to zapamatoval a víckrát to už neudělal. Ale já skrz malé děti musím být neustále ve střehu a občas útočí dál, aniž by mu něco dělali. Někdy mu stačí, že od někad děti vyběhnou, kolem něj jedou na kole a on se může zbláznit. Chápu, že se může leknout, ale jen mám strach, aby jednou nekousl. Jsou zkrátka děti a dospělí, kterých si nevšimne a pak je to někdy dost o nervy. Poraďte mi, prosím, co dělám špatně. Děkuji za Váš čas a za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čivavy se dožívají až dvaceti let (obecně platí: čím menší pes, tím delší život). Dospělý pes by měl vážit mezi 1,5-2,5 kilogramy.
Psí unikát: Čivavy se rodí s neúplně vyvinutou lebkou - tento jev se nazývá fontanela a můžeme ho spatřit pouze u tohoto plemene.
Srst: Jsou dlouhosrsté a krátkosrsté varianty. Barva srsti může být libovolná.
Ochránce zemřelých indiánů: Podle archeologických nálezů bylo toto plemeno chováno indiánskými kmeny Aztéků, Mayů a Toltéků k náboženským účelům. Psi byli po smrti náčelníka kmene rituálně zabiti a pohřbeni spolu s ním, aby ho chránili na cestě do světa duchů.
Čivavy u nás: První čivavu do tehdejšího Československa dovezla v roce 1971 od chovatelky z USA Jitka Pacltová. Byla to krátkosrstá fenka, čokoládově hnědá s pálením. První dlouhosrstou čivavu pak dovezli z Německa manželé Serbusovi roce 1976.
Tipy: Čivava je pes jako každý jiný, jen malý. Když mají krmení stále, tak se nepřejídají. Nyní určitě výcvikářům vstávají vlasy na hlavě, ti cvičí na základě jídla, a když bude pes bohatě nažraný, tak se špatně motivuje.
Každá čivava miluje teplíčko. Krátkosrstá je pochopitelně choulostivější na teplo než dlouhosrstá, ale to se zase dá nahradit kabátkem, slušivou bundičkou či svetříkem.
Každá čivava je schopná výcviku, ostatně jako každý pes. Jen jí nesmí cvičení nudit. Není to německý ovčák, který může cvik opakovat několikrát. S čivavou se dá tančit i cvičit agility. Je to prostě všestranný pes. Není to však chrt, který bude blahem bez sebe, že může běžet u kola. Na kolo patří do košíčku, kde může dělat páníčkovi "navigátora". Čivava se vyběhá na zahradě i v bytě - proběhne bleskem několikrát pokoje a je spokojená.
Čivavy jsou ideální pro mladého, středně starého i staršího majitele, který má rád zvířata, jen ne k malým dětem, které by je láskou umučily. Samozřejmě že záleží na výchově rodičů.
Koupání: Dlouhosrstá čivava déle schne a musí být déle v teple.
Povaha: Povaha je různá, stejně jako u lidí. Čivavy jsou temperamentní, ale o něco méně než jorkšír, záleží však skutečně kus od kusu. Některá čivava nezaštěká a nezaštěká, a jiná zase tu tlamičku nezavře. To je genetika, ale i výchova.
Pravidlo pro všechny nové a nezkušené majitele malých pejsků: Než štěně odroste a pobere zkušenosti, šoupejte nohama, tak ho nezašlápnete. Pozor také na přibouchnutí dveří, mohlo by tam být štěně. Jakmile čivava dosáhne dospělosti a rozumu, hravě noze uhne, protáhne se kolem dveří a žádná újma nehrozí.
Ve svém příspěvku NOSPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.
No spa je skutečně velmi účinný lék, ale pak je nutné najít skutečnou příčinu bolestí,
(u lidí se projevuje zvětšením oblasti žaludku, přibýváním na váze žízní, křečemi, na které nic nezabírá, není špatné udělat podrobnější rozbor krve),
ale lékaři radí neužívat dlouho, ničí nějaké prospěšné bakterie.
Jistý čas jej lékárny u nás neměly, dal se koupit volně v Polsku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čivavy patří v současnosti k takzvaným trendovým zvířatům. Trh si je žádá velmi často, neboť jsou to psi, kteří se díky své velikosti vejdou do tašky i do garsonky v paneláku. Bohužel toto plemeno bývá náchylné na některé choroby. Mezi nemoci, které jsou v souvislosti s čivavami často zmiňovány, patří luxace pately, epilepsie, hydrocefalie nebo srdeční nedostatečnost či hypoglykémie.
Některé nemoci mohou být genetického původu, takže je možné je eliminovat při páření. Toto malé plemeno například trpí na vnitřní luxaci čéšky, což je vrozená vada. Rozlišují se 4 stupně luxací, nejmírnější stupeň se projevuje po náročné zátěži, kdy pes poškozené noze začne odlehčovat.
V některých případech se u čivavy může projevit odontolitiáza, což je zánět dásní.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Teichertová.
Dobrý den, máme doma 13 let starého maďarského ohaře. Po odstranění boule pod krkem se u něho projevuje velká žízeň a po spaní má vždy mokrou deku, ale nečpí, takže to není moč. Asi před 4 léty mu byla odstraněna děloha. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kopecká Naďa.
Zdravím,našeho psa jsme ještě nenechali uspat.Léčime jej po poradě jednou paní doktorkou přírodní cestou.Není to léčba "rychlá"jako u jiných léků,ale zdá se nám,že mu nádor pomalu mizí.Jen nás zneklidňuje to,že má posunuté zuby dovnitř tlamy.Ale pořád běhá,žere a snažíme se mu udělat pěkný konec života.Někdo to vidí že toho psa týráme.
Děkuji Vám za příspěvek.K.
Začněte se zajímat oléky DMS,je to náročné jak finančně,tak udělat z toho mazání a nebo kapky k pořívání,ale nemá to chybu.
I když to není tak nebezpečné, následující potraviny by měly být také drženy mimo dosah vaší čivavy.
Kváskové těsto (nepečené chlebové těsto): Zatímco pečený chléb je pro čivavy obvykle bezpečný, nepečené kynuté těsto obsahuje alkohol, takže je pro ně toxické.
Krmivo pro kočky: Suché nebo mokré krmivo pro kočky obsahuje vyšší koncentraci bílkovin a tuků než krmivo pro psy, což je škodlivé pro játra a ledviny.
Slanina: Čivava si nepřeje nic víc než slaninu, ale vysoký obsah tuku může vést k obezitě a pankreatitidě.
Citrusové plody: Citrony, limetky, pomeranče a další citrusové plody jsou vysoce kyselé a při konzumaci mohou čivavě způsobit zažívací potíže. Některé citrusové plody také obsahují toxickou sloučeninu zvanou psoralen, která dále přispívá ke gastrointestinálním potížím.
Houby: Houby zakoupené v obchodě jsou pro čivavy obvykle bezpečné, ale mnoho lesních hub je pro čivavy jedovatých.
Nezralé brambory: Nezralé brambory charakteristické svým zeleným nádechem obsahují glykoalkaloidní toxin solanin.
Mléko, sýry a mléčné výrobky: Zatímco některé čivavy dokážou trávit mléko bez negativních účinků, jiné zažívají plynatost, zvracení a průjem.
Jakákoli jídla s vysokým obsahem tuku: Tučná jídla přispívají k pankreatitidě, což je bolestivý stav charakterizovaný zánětem slinivky břišní.
Jakákoli slaná jídla: Stejně jako my, i čivavy potřebují ve své stravě sodík, ale příliš mnoho může způsobit otravu sodíkovými ionty.
V naší poradně s názvem FONTANELA U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám 6 měsíční fenecku a má otevřenou funtanelu. Ráda bych aby v dospělosti měla štěňata jen jednou, myslíte si že to může být rodové?
Děkuji za odpověď Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otevřená fontanela je u všech čivav častá, takže se samozřejmě může objevit u některého ze štěňat v plánovaném vrhu.
Muškátový oříšek je kulinářské koření získané z tropického stálezeleného stromu Myristica v Asii a západním Pacifiku. Používá se jako ochucovadlo v mnoha pokrmech, včetně sušenek, koláčů, vaječného koňaku, polévek, pudinků, omáček a dalších. Zatímco lidé mohou bezpečně konzumovat nízké až střední dávky muškátového oříšku bez jakýchkoli škodlivých účinků, čivavy toto koření nesmějí jíst vůbec.
Muškátový oříšek obsahuje neurotoxin myristicin, na který jsou čivavy a další psi vysoce citliví a nesmí ho jíst. To, co čivava nesmí jíst, zahrnuje: muškátový oříšek (celý i mletý), stejně jako potraviny, ochucovadla a další produkty obsahující toto koření. Všechny tyto potraviny by měly být uchovávány mimo dosah vaší čivavy.
Mezi příznaky otravy muškátovým oříškem patří zvýšená srdeční frekvence, vysoký krevní tlak, průjem, sucho v ústech, bolesti břicha a letargie. V těžkých případech se mohou objevit halucinace, záchvaty a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1 až 3 hodin a mohou trvat až 48 hodin.
Existují omezené informace o tom, kolik muškátového oříšku je pro čivavy smrtelné. Některé zdroje tvrdí, že jedna polévková lžíce je průměrná dávka, při které muškátový oříšek představuje smrtelné reakce, zatímco jiné tvrdí, že již 2 gramy mohou vyvolat život ohrožující reakce. Z těchto důvodů je nejlepší opatrnost a předpokládat, že jakékoli množství muškátového oříšku je pro čivavu potenciálně smrtelné a patří to do výčtu toho, co nesmějí jíst čivavy.
Čivava vzhledem ke své hmotnosti potřebuje daleko hutnější, energeticky výživnější stravu než například 80kg bernardýn. Bernardýn potřebuje na kilo své tělesné hmotnosti denně 41 kalorií, čivava 112 kalorií. Potrava čivavy musí být tedy přizpůsobena větší energetické spotřebě, pokud má jedinec zůstat až do vysokého věku zdravý. Ale nebojte se, denní dávka krmiva u trpasličího plemene je velmi malá a náklady i na to nejkvalitnější krmení jsou oproti větším psům nižší. Někteří majitelé čivav krmí psíky průmyslově vyráběnou potravou pro psy – granulemi a konzervami, jiní připravují krmení sami doma. Čivavy většinou mají rády ovoce, vařenou zeleninu a kuřecí maso. Při přípravě domácí stravy nesmíme zapomínat na přísun vitamínů a minerálů, je nutné obstarat si informace o domácí přípravě jídla pro psy a pravidelně sestavit menu s ohledem na potřebu psa. Obecně platí, že jídlo by mělo mít pokojovou teplotu, v létě může být trošku chladnější a v zimě teplejší. Nikdy čivavě nedáváme luštěniny, uzeniny a sladké jídlo – podávání sladkostí má nepříznivý vliv na zuby psa a také se mohou objevit problémy se slzícíma očima.
Při výměně mléčných zubů za trvalé zuby bychom měli kontrolovat, jestli mléčné zuby vypadly. U trpasličích psů, nejen u čivavy, nevypadávají často při výměně zubů špičáky samy od sebe a musí je vytáhnout veterinář. I čivavy mohou mít, stejně jako ostatní plemena psů, problémy se zubním kamenem, příznivě na stav zubů působí chroupání granulí, zuby lze podobně jako u jiných plemen psů čistit speciálním zubním psím kartáčkem a psí pastou na zuby.
Psi bez zubů nepreferují určitou velikost granulí, někteří mají rádi menší, jiní větší. Záleží spíše na oblíbenosti určité značky, a jsou-li dané granule velké, můžete je nadrtit. Není dostupná informace o tom, které granule jsou extra měkké. Pokud pejsek granule polyká, jsou vhodnější granule, které v žaludku nebobtnají, například Platinum, Yoggies.
Čivava nesmí jíst hrozny. Hrozny a rozinky jsou pro psy vysoce toxické a pohotovostní veterinární kliniky ročně ošetří stovky případů. Při požití mohou hrozny u psů poškodit ledviny, což vede k akutnímu selhání ledvin.
Přesná sloučenina zodpovědná za toxicitu hroznů a rozinek u psů zůstává neznámá. Někteří výzkumníci se však domnívají, že na vině je mykotoxin (toxin produkovaný houbou). Další teorie poukazuje na pesticid na bázi fluoridu známý jako kryolit, což je jistě pravděpodobné, vezmeme-li v úvahu, že ne všichni psi onemocní po požití hroznů. Hrozny jsou na 5. místě na seznamu ovoce a zeleniny nejvíce kontaminovaných pesticidy v roce 2015, což tuto teorii dále posílilo. Bez ohledu na to, která sloučenina způsobuje její toxicitu, držte hrozny a rozinky daleko od své čivavy, protože to je další věc, kterou nesmějí jíst čivavy.
Mezi příznaky otravy hroznem nebo rozinkami patří zvracení, průjem, dehydratace, vředy v ústech, nadměrná žízeň, letargie, bolesti břicha, potíže s močením, zápach z úst a třes. V těžkých případech mohou nastat záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1-3 hodin po expozici, přičemž akutní selhání ledvin se rozvíjí několik dní po expozici.
Hrozny jsou pro čivavy smrtelné v dávce 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 90 gramů může být smrtelných.
Rozinky jsou pro čivavy smrtelné v dávce 12 až 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 24 až 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 36 až 90 gramů může být smrtelných. Abychom tato čísla uvedli do perspektivy, porce jednoho hrnku hroznů je asi 92 gramů, což je více než dost na to, aby to způsobilo fatální reakce u malé čivavy.
Chmel – květy rostliny Humulus lupulus – je primární ochucovadlo a stabilizátor používaný při vaření piva. Čivava nesmí jíst chmel syrový, suchý, použitý ani granulovaný. Chmel by se měl skladovat mimo dosah čivavy. Čivavy, které pozřou chmel, mohou pociťovat širokou škálu nepříznivých příznaků, z nichž nejvíce se týká maligní hypertermie, což je stav, kdy tělesná teplota rychle stoupá na nebezpečnou úroveň.
Není známo, která sloučenina nebo sloučeniny činí chmel pro psy toxickým. Někteří odborníci se domnívají, že jde o přírodní pryskyřice obsažené ve chmelu, zatímco jiní se domnívají, že jde o fenolické sloučeniny nebo dusíkaté složky.
Šance, že pes zemře po požití chmelu je 50/50. Na fórech je mnoho zpráv o psech, kteří se po požití chmele plně zotavili. Ať už tak, či onak, chmel je to co nesmějí jíst čivavy.
Příznaky otravy chmelem zahrnují zrychlené dýchání, zrychlený tep, lapání po dechu, zvracení, úzkost, hyperaktivitu, bolesti břicha a hypertermii. V těžkých případech se mohou objevit záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 30 minut až 8 hodin po expozici.
Smrtelná dávka chmele se liší v závislosti na typu chmele, který čivava pozře. Sušený chmel je obvykle toxičtější. Smrtelnou dávku také ovlivňuje hmotnosti čivavy a toho, jak na chmel reaguje. Požití i malého množství však může být pro čivavy smrtelné.
Čivava je považována za nejmenší psí plemeno na světě. První zmínka o tomto plemenu pochází z mexického státu Chihuahua z roku 1884. Z názvu tohoto státu vzniklo označení čivava. Původně se těmto malým psům říkalo mexicko-texaští, nebo arizonští psi. O názvu rozhodovalo území, na kterém obchodníci prodávali čivavy turistům, pokud ho tedy prodávali na území Texasu, tak byl pes označován jako texaský. Původ psů (před rokem 1884) není úplně jistý. Existuje řada variant, odkud mohou čivavy pocházet a jak se dostaly do Mexika. Jednou teorií je, že se do Mexika dostaly na lodích s kolonizátory, v tom případě by čivava pocházela z Evropy. Druhou možností je, že je přivezli na obchodních lodích z Číny. Poslední výklad původu čivavy pracuje s myšlenkou, že se jedná o potomky mexických psů, kteří původně žili v divočině. Pokud třetí teorii považujeme za nejpravděpodobnější, tak toto plemeno sloužilo v dávných dobách kmenům Aztéků, Mayů a Toltéků k náboženským účelům. Tito psi měli svou úlohu při pohřebním obřadu náčelníka kmene. V okamžiku kdy zemřel v kmeni náčelník, byli tito psi zabiti a pohřbeni spolu s náčelníkem, aby ho doprovázeli na cestě do světa duchů.
Délka srsti určuje, o kterou varietu čivavy se jedná – krátkosrstou či dlouhosrstou.
Co jí čivava? Čivavy jsou všežravci a je třeba dbát na správnou a vyváženou výživu. Zároveň je také třeba dbát na to, abychom toto malé plemeno nepřekrmovali. Čivavy s nadváhou mívají problémy s vazy, kolaps průdušnice, chronickou bronchitidu a zkrácenou délku života.
Co nesmějí jíst čivavy
Mnoho běžných potravin, které jsou pro nás naprosto bezpečné, mohou u čivavy způsobit vážné onemocnění. Všichni jsme slyšeli, že čokoláda je pro psy toxická, ale možná vás překvapí, jaké další potraviny jsou na seznamu.
Ve dvou měsících by mělo mít štěně čivavy váhu alespoň 800 g. Je to individuální. Ve 12. týdnu by štěně čivavy mělo mít váhu v rozmezí od 425 g do 1 276 g, záleží na porodní váze.
Vzhledem k velikosti tohoto plemene se odvíjí řada specifických zdravotních problémů a komplikací.
Velmi častým problémem čivav je luxace čéšky. Toto malé plemeno trpí na vnitřní luxaci, což je vrozená vada. Rozlišují se 4 stupně luxací, přičemž první stupeň se projevuje většinou až po větší zátěži, kdy pes noze občas ulehčí, poposkočí. Řeší se klidem, léky od bolesti a chondroprotektivy. Naopak u nejvážnějšího 4. stupně je již stav luxace permanentní a jediné řešení je chirurgické. Zde již končetiny nejdou natáhnout – jsou ve stálém pokrčení.
Dalším zdravotním jevem, na který je potřeba se u čivav zaměřit, je fontanela (otvor v lebce). U štěňat čivavy bývá velká, ale s postupem věku se zmenšuje až u některých dospělých psů zcela mizí. Fontanela je rizikem při pádu či úrazu pejska, neboť hrozí výraznější poranění mozku.
Dalším zdravotním problémem častým pro toto malé plemeno je odontolitiáza a záněty dásní. Již od štěněte je proto vhodné navykat pejska na pravidelné čištění zubů a péči o chrup.
Nachlazení a kašel může tyto malé pejsky také potrápit. Takto nemocná čivava obvykle neztrácí úplně sovu hravost. Často k její léčbě pomůže jitrocelový sirup, který se podává na piškotu. V zimě je někdy vhodné čivavu obléci do teplých oblečků, aby neprochladla.
Chovatelé čivav se obvykle sami chlubí tím, že lehce poznají, kdy je jejich pejsek nemocný, protože v tom okamžiku ztrácí zájem o hry a nemají tu správnou „jiskru v oku“.
Hned na úvod je třeba podotknout, že by čistokrevná koťata s průkazem původu z chovatelských stanic měla být odchovávána na zdravých rodičích a vyšetřena. V dnešní době je však chovatelů koček tolik a je tak velká poptávka po tomto oblíbeném plemeni, že mnozí genetické testování neprovádějí.
Mezi nejčastější genetické nemoci patří:
Polycystické onemocnění ledvin: Dědičné onemocnění, které se často vyskytuje u oblíbených plemen koček, nejčastěji u koček exotických a perských. Onemocnění se projevuje až po určité době, kdy jsou ledviny vyplněny cystami, jež brání jejich správné funkci. Jedná se o nevyléčitelné chronické onemocnění, které lze diagnostikovat pomocí USG (sonografické vyšetření) ve věku kolem 8–12 měsíců, kdy jsou cysty již detekovatelné, nebo pomocí genetických testů, jež potvrzují gen PKD1 zejména u koček perských, exotických a jejich kříženců. Pro ostatní plemena nemá tento test vypovídací hodnotu. Onemocnění se dědí, v populaci se vyskytují nosiči alely autozomálně dominantní, kteří nevykazují onemocnění, ale přenášejí ho. Jestliže se zkříží takovíto dva jedinci, jejich potomci budou 1 : 1 nosiči a nemocní. Choroba se projevuje selháním ledvin, anorexií, apatií, nechutenstvím, hubnutím, uremickým zápachem, zhoršenou kvalitou srsti, nadměrným pitím a močením. Nejčastěji se projevuje kolem sedmého roku života.
Deficit pyruvátkinázy: Onemocnění způsobené deficitem enzymu pyruvátkinázy, jež je autozomálně recesivně dědičné, což znamená, že příznaky nemoci mají pouze jedinci, kteří zdědí po obou svých rodičích zmutovaný gen (to odpovídá cca 25 % vrhu). Jedná se o hemolytické onemocnění, jež se vyznačuje sníženou životností erytrocytů (červených krvinek). Projevuje se únavou, anémií, hubnutím a zvětšováním břicha. Screeningový test na deficit pyruvátkinázy se doporučuje provádět především u chovných koček plemen se zvýšeným výskytem takto zmutovaného genu (sem patří i kočka mývalí).
Hypertrofická kardiomyopatie (HCM – hypertrophic cardiomyopathy): Onemocnění, jež postihuje jak zvířata, tak lidi. Projevuje se v různém věku jako důsledek srdečního přetížení způsobeného hypertrofovaným (zvětšeným) srdcem. Jedná se o zvětšení srdečního svalu, nejčastěji levé komory. Plemenné predispozice k dané chorobě mají mainské mývalí kočky, britské kočky, norské lesní kočky, ragdollové a další. Odhaduje se, že v populaci koček je až 20 % nemocných. Nemoc postihuje nejčastěji kocoury ve věku okolo 6 let, výjimkou ale nejsou ani koťata stará 6 měsíců. K projevům se řadí šelesty na srdci, zadýchávání, kašel a cyanóza sliznic. HCM vzniká také jako následek jiných onemocnění, například vysokého krevního tlaku nebo zvýšené činnosti štítné žlázy, a
Česnek a další rostliny z čeledi Allium (viz níže) jsou sice často nabízeny jako homeopatická léčba blech, ale pro psy jsou vysoce toxické. Čivava nesmí česnek syrový, vařený ani v prášku. Proto česnek a potraviny obsahující česnek by měly být uchovávány mimo dosah vaší čivavy.
Česnek obsahuje látku zvanou thiosíran, k jehož trávení psi postrádají potřebný enzym, a také různé organosírové sloučeniny, které dodávají česneku jeho výraznou vůni. Při požití čivavou se tyto organosírové sloučeniny metabolizují na oxidační sloučeniny, které ničí červené krvinky a vedou ke stavu známému jako Heinzova tělesná anémie.
Mezi příznaky otravy česnekem patří zvracení, průjem, nadměrné slinění, bledé dásně, tmavá moč, letargie, slabost, zrychlená srdeční frekvence, nadměrné a/nebo mimovolní močení. V závažných případech může dojít k záchvatu, kolapsu a smrti. Příznaky jsou obvykle viditelné během 24 až 72 hodin po expozici.
Česnek je pro čivavy smrtelný v dávce 22 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, požití 44 gramů česneku může být smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 66 gramů může být smrtelných.
Dokud je ve vývinu, měla by se čivava krmit asi 2x denně. V dospělosti někdo krmí jednou večer, někdo část dávky ráno a zbytek večer. Záleží, jak vám to bude vyhovovat a jak bude pejsek prospívat. Kdyby tloustl, bylo by potřeba dávky upravit, stejně tak v případě, že by byl moc hubený. Největší problém čivav spočívá v tom, že jsou extrémně vybíravé. Jakmile dostanou ochutnat něco „lepšího“, těžko si potom zvykají zpět na suché granule. Ale člověk se nesmí nechat obměkčit, na co si pejska naučíte, takové to budete mít.
Odpovídající krmivo vybíráme vždy podle velikosti a stáří psa. Denní dávka musí přitom obsahovat všechny důležité živiny a vitamíny v potřebném množství. Chovatel čivavy má velkou výhodu oproti chovatelům větších plemen, co se týče finanční náročnosti na pořízení dostatečného množství krmiva. Při vynaložení poměrně nízkých nákladů lze čivavě zajistit tu nejkvalitnější dostupnou stravu. Někteří chovatelé připravují stravu pro psa doma, při tomto postupu je ovšem velmi obtížné docílit každodenně optimální nutriční složení potravy. Přesto se k této alternativě uchyluje pozvolna stále více chovatelů, jejichž záměrem je poskytnout svému psovi co nejpřirozenější stravu. Celkově nejvyhledávanější možností je v současné době konzervované či superprémiové granulované krmivo, u kterého můžeme přesně odměřit adekvátní krmnou dávku. Některé typy granulí jsou speciálně tvarované tak, aby se psovi dobře zpracovávaly v miniaturních čelistích, příjemným bonusem je obsah složek napomáhajících prevenci proti zubnímu kameni. Některé čivavy mají sklony k mlsnosti, zároveň hrozí při nevhodné výživě tomuto plemeni nebezpečná obezita. K obojímu je potřeba při výběru stravy přihlédnout.