IVERMECTINU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Ivermectin je antihelmintikum používané na léčbu vlasovců. Je vhodný v případě, že u vašeho zvířecího miláčka byli diagnostikováni například gastrointestinální oblí červi, plicnivky, svrab, vši, střečci, ostatní červi. Preparát je k dostání v injekční, tabletové nebo pastové formě.
Pro lidi
Ivermectin, používaný ve veterinární medicíně v léčbě parazitárních onemocnění, je semisyntetický derivát makrocyklických laktonů, makrolidovým antibiotikům příbuzných avermektinů, které vznikají fermentací Streptomyces avermitilis. Jejich účinek spočívá v indukci motorické paralýzy parazita ovlivněním neurotransmise zprostředkované kyselinou gama-aminomáselnou.
Ivermectin se u lidí používá při léčbě onchocerkiázy, strongylidiázy, filariázy. V poslední době se projevuje rovněž účinek na kožní parazitární onemocnění, jako je například larva currens, larva migrans cutanea, a především u lidských ektoparazitóz, zejména vší a svrabu.
Dávkování ivermectinu není zatím jednoznačně určeno. Nejčastěji je podáván v dávce 200 μg/kg/den (jednorázově či třikrát po sobě v 1–2týdenních intervalech). Ivermectin byl podán již milionům lidí pro onchocerkiázu s ojedinělým výskytem mírných a přechodných vedlejších účinků.
Perorální ivermectin při jedné aplikaci v dávce 200 μg/kg hmotnosti byl v některých případech méně účinný (v 70 %). Ivermecktin nepůsobí totiž na časné vývojové fáze parazita ve vajíčku, u kterého ještě nebývá plně vyvinut nervový systém, nebo kvůli nedostatečné prostupnosti stěny vajíčka, zatímco fertilní samička umírá po první orální dávce. Vliv může mít i snížené vstřebávání látky při perorálním podání.
Oproti lokálním preparátům je výhodou tohoto produktu snadná aplikace, bezpečnost, rychlost, dobrá tolerance, zajištění maximální spolupráce pacienta, absence iritace kůže při léčbě. Nevyvolává diferenciálnědiagnostické rozpaky po dokončení léčby – zda se jedná o perzistující svrab, či o léčbou indukovanou dermatitidu.
V současné době se již upřednostňuje použití ivermectinu oproti lokální terapii v některých indikacích: nemocní se svrabem nereagujícím na lokální terapie, při epidermiích a endémiích ve zdravotních a sociálních zařízeních, u scabies norvegica, silně sekundárně infikovaného svrabu a u imunosuprimovaných osob. Preparát je v současné době k dispozici na našem trhu pouze pro veterinární použití (Ivomec).
Cena tablet se pohybuje okolo 350 Kč za balení, injekční forma činí 70 Kč za jednu aplikaci. Jedno balení pasty je k dostání za 190 Kč.
Často se v této souvislosti setkáváme s chybným názvem Ivermectim nebo Ivermektim, což jsou chybné názvy léku Ivermectin.
V naší poradně s názvem IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Bláhová.
Pěkný den, mám svrab a rozhodla jsem se ho léčit pomocí ivermektinu. Neznám bohužel dávkování. Vážím 70 kg. Svrab mám diagnostikovaný od kožní lékařky, která o něm nic neví.
Prosím o vysvětlení, jak ivermektin na svrab dávkovat.
Moc děkuji a zdravím
Bláhová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermectin se dávkuje 200 mikrogramů na kilogram váhy a užívá se dvakrát s odstupem 7 dní. Když vše dobře proběhne, tak příznaky zmizí po 4 týdnech od první dávky. Pokud vážíte 70kg, tak použijete dvakrát 14 miligramů ivermektinu. Zde je k tomu lékařská studie potvrzující dávkování i účinnost ivermectinu proti svrabu u lidí, která proběhla v Uruguayi v roce 1999 https://www.scielo.br/j/rim…
Ivermectin je účinný proti svrabu, vším, plicnivkám, gastrointestinálním oblým červům a střečkům i u koňů. V tomto případě se doporučuje ošetření pastovou formou, která se užívá perorálně.
Z důvodu zvýšení rizika možného vývoje rezistence, které by mohlo vést k neúčinné terapii, je třeba přistupovat k podání přípravku obezřetně a vyhnout se následujícím praktikám:
příliš častému a opakujícímu se používání anthelmintik ze stejné skupiny;
příliš dlouhé době podávání;
„poddávkování“ z důvodu špatného stanovení živé hmotnosti či chybného podání přípravku.
Při silné invazi vlasovce může dojít po aplikaci přípravku k reakci (svědění, otoky) zapříčiněné velkým množstvím odumřelých mikrofilárií. Příznaky mizí spontánně v několika dnech, případně se doporučuje symptomatická léčba.
Obecná doporučená dávka pro koně je 0,2 mg ivermectinu na 1kg živé hmotnosti jednorázově perorálně. Aplikátor 7,49 g obsahuje 140 mg ivermectinu, tedy množství dostatečné k ošetření 700 kg živé hmotnosti.
U hříbat se přípravek používá od 6–8 týdnů stáří s opakováním po 6 až 8 týdnech. Lék se vždy nanáší na kořen jazyka. Po aplikaci je nutné podržet na několik vteřin hlavu koně či hříběte, aby došlo k polknutí aplikované dávky.
Pasta pro koně je po aplikaci relativně rychle absorbována. Dochází k irreverzibilní neuromuskulární blokádě nematodů, následované jejich paralýzou a hynutím parazitů.
Ivermectin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky [1]. Klinické studie s podáváním přípravku u covidu-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby. Stávající stav odborného poznání neumožňuje formulovat jednoznačné doporučení k jeho podávání. Americká Společnost infekčního lékařství se vyslovila proti používání Ivermectinu mimo kontrolované vědecké studie. Americký The National Institutes of Health ve svém stanovisku uvádí, že nemůže formulovat žádné doporučení pro nebo proti podávání Ivermectinu u covidu-19 a nechává rozhodnutí na jednotlivých lékařích a jejich pacientech.
Ivermectin je účinný proti svrabu, vším, plicnivkám, gastrointestinálním oblým červům. Psi by se měli ošetřovat pastovou formou, která se užívá perorálně. Může se využít tabletová forma nebo v některých případech i injekční, to už záleží na veterinárním lékaři.
Z důvodu zvýšení rizika možného vývoje rezistence, které by mohlo vést k neúčinné terapii, je třeba přistupovat k podání přípravku obezřetně a vyhnout se následujícím praktikám:
příliš častému a opakujícímu se používání anthelmintik ze stejné skupiny;
příliš dlouhé době podávání;
„poddávkování“ z důvodu špatného stanovení živé hmotnosti či chybného podání přípravku.
Dávkování by měl určit veterinární lékař. Subkutánně (podkožně) podávat pouze v dávce 0,2 mg ivermectinu na kg živé hmotnosti (odpovídá 1 ml/50 kg živé hmotnosti). Aplikace se provádí subkutánně do volné kůže před nebo za lopatkou. Po subkutánním podání může být u některých zvířat pozorován přechodný nepokoj a občasný výskyt otoků měkkých tkání v místě vpichu. Tyto reakce samovolně vymizí.
Pasta má na sobě stupnici dávkování, kterou je nutné se při aplikaci bezpodmínečně řídit.
Cena tablet se pohybuje okolo 350 Kč za balení, injekční forma činí 70 Kč za jednu aplikaci. Jedno balení pasty je k dostání za 190 Kč.
Dirofilarióza neboli srdeční červivost je parazitární onemocnění psů a koček postihující kardiovaskulární systém. Původcem je Dirofilaria immitis (vlasovec psí), což je až 30 cm velká hlístice parazitující v pravé srdeční předsíni a komoře, v plicních arteriích a v duté žíle. Onemocnění se vyskytuje celosvětově – především v severovýchodních oblastech USA, v Kanadě, Austrálii, Africe a jižní Evropě. V České republice je výskyt vlasovců opakovaně zaznamenáván zejména na jižní Moravě, což souvisí s větším výskytem vektorů – komárů – v této oblasti.
Vývojový cyklus parazita začíná v zažívacím traktu komára, kde se vylíhne infekční larva, kterou pak následně při sání krve komár předá psovi či kočce (u koček je výskyt onemocnění výrazně nižší). Poté larvy v těle domácích mazlíčků migrují několik měsíců pojivovou tkání a preadultní stádia zůstávají v pravém srdci a cévách. První larvy, mikrofilárie, se v krvi objevují nejdříve za 190 dní. Dospělci žijí u psů až 7 let, u koček až 2,5 roku. Larvy mohou být v krvi ještě 2,5 roku po zničení adultních forem.
Onemocnění probíhá nejčastěji jako lehká forma bez zjevných příznaků. U těžších forem zvíře hubne, projevuje se srdeční slabost, embolie, pes či kočka hůře dýchá, kašle a chřadne. Poslechově lze zjistit šelest, pravá komora je výrazně rozšířená. Oběhové potíže mohou za určitých situací vést až k selhání jater a ledvin, kdy už léčba bývá velmi komplikovaná a prognóza nepříznivá. Potvrdit diagnózu lze pouze laboratorními metodami (Knottův test, ELISA).
Terapie a použití léků závisí na stádiu parazita a celkovém stavu pacienta. Používají se tablety ivermectinu, dále per os milbemycin-oxim, jednoduchá a bezpečná je aplikace spot on selamektinu, atd. U těžších případů je důležité zabránit ucpání cév, proto se v rámci tromboembolické profylaxe podává pacientům např. heparin či acetyl-salicylová kyselina. Při alergické reakci na mikrofilárie (alergická pneumonie) jsou nutné glukokortikoidy a antibiotika.
Prevence je velmi úspěšná u spot on aplikace selamektinu, která se aplikuje nakapáním přípravku mezi lopatky co měsíc. Dají se použít i tablety ivermektinu, milbemycinu, atd.
Bylo již popsáno i několik případů nakažení člověka komárem (USA, Japonsko), u kterého se nemoc projevuje jako plicní forma. Dirofilárie u lidí ale nepřežívají a hynou před dosažením stádia dospělce.
Použití ivermectinu s upřesněním pro cílový druh zvířat
Přípravek je indikován pro účinnou léčbu a zamezení šíření následujících parazitárních onemocnění:
Skot
Gastrointestinální oblí červi (dospělci a vývojová stadia):
Ostertagia ostertagi (dospělci, L4 a L3. včetně inhibovaných larev).
Ostertagia lyrata (dospělci).
Haemonchus placei (dospělci, L4 a L3).
Trichostrongylus axei (dospělci a L4).
Cooperia oncophora (dospělci a L4).
Cooperia punctata (dospělci a L4).
Cooperia pectinata (dospělci a L4).
Oesophagostomum radiatum (dospělci, L4 a L3).
Bunostomum phlebotomum (dospělci, L4 a L 3).
Nematodirus helvetianus (dospělci).
Nematodirus spathiger (dospělci).
Strongyloides pappillosus (dospělci).
Toxocara vitulorum (dospělci).
Trichuris spp. (dospělci).
Plicnivky:
Dictyocaulus viviparus (dospělci, L4 včetně inhibovaných larev).
Oční helminté:
Thelazia spp. (dospělci).
Střečci (všechna parazitující stadia):
Hypoderma bovis.
Hypoderma lineatum.
Zákožky:
Psoroptes bovis.
Sarcoptes scabiei var. bovis.
Vši:
Linognathus vituli.
Haematopinus eurysternus.
Solenopotes capillatus.
Přípravek se může používat adjuvantně při zamezení šíření zákožky Chorioptes bovis, ale nemusí nastat úplná eliminace.
Přetrvávání účinnosti u skotu:
Přípravek podaný v doporučené dávce 1 ml na 50 kg živé hmotnosti poskytuje účinné zamezení šíření Haemonchus placei a Cooperia spp. po dobu 14 dní. Ostertagia ostertagi a Oesophagostomum radiatum 21 dní a Dictylocaulus viviarus 28 dní po ošetření.
Ovce
Gastrointestinální oblí červi:
Haemonchus contortus (dospělci, L4 a L3).
Ostertagia circumcincta (dospělci, L4 a L3).
Trichostrongylus axei (dospělci).
Trichostrongylus colubriformis (dospělci, L4 a L3).
Trichostrongylus vitrinus (dospělci).
Nematodirus filicollis (dospělci a L4).
Nematodirus spathiger (L4 a L3).
Cooperia curticei (dospělci, L4).
Oesophagostomum columbianum (dospělci, L4 a L 3).
Oesophagostomum venulosum (dospělci).
Chabertia ovina (dospělci, L4 a L3).
Trichuris ovis (dospělci).
Strongyloides papillosus (L4 a L3).
Gaigeria pachyscelis (dospělci, L4 a L3).
Plicnivky:
Dictylocaulus filaria (dospělci, L4 a L3).
Protostrongylus rufescens (dospělci).
Nosní střečci (všechna larvální stadia):
Oestrus ovis.
Svrab:
Psoroptes conmmunis var. ovis.*
Sarcoptes scabiei.
Psorergates ovis.
*Při ošetření proti psoroptovému ovčímu svrabu se injekce podává dvakrát v intervalu 7 dnů