Ušní hematom (othematom) vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
V příběhu HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Mám zkušenost s tímto problémem, pražská veterina postupovala stejným způsobem - vždy krev vysáli a druhý den to bylo zase. Přitom mé fence je už 14 let a nechci jí dát narkózu, protože je to v tom věku riziko. Navíc z toho už byla hysterická, protože zákrok je bolestivý. Byla jsem v létě na Šumavě a navštívila místního doktora. Ten řekl, ať to nechám 3 - 4 týdny bez zákroku, potom že se to buď vstřebá, nebo to pak jednorázově vyčistí. Po třech týdnech byl hematom pryč bez jakéhokoliv zásahu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renča.
Naše třináctiletá fena měla též hematom ucha. Jednou jsme jí ho vypustili, druhý den se ucho opět naplnilo krví. Nakoupili jsme různé mastičky podobného složení na vstřebávaní hematomů. Nakonec jsme zůstali u heparoidu, protože nebyl navoněný a pěkně ucho zjemnil. Mazali jsme několikrát denně téměř měsíc a výsledek se dostavil. Hematom je pryč. Dalo to práci, ale než nechat psovi rozřezat ucho s nejistým výsledkem při rizikové narkóze, je lepší zvolit tuto šetrnější metodu.
Doporučuji.
Ušní hematom vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
V příběhu HEMATOM ABCES U PSA NA NOSE OBRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Marešová.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, máme doma Mini Bulika a na nose se mu objevil velký podebrany flek.
A na veterině nam řekli ze to je nádor, ale nam to tak nepřijde chci se zeptat zda by to taky nemohl byt hematom nebo něco jiného. Děkuji za odpověď přikládám fotku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.
Prevencí vzniku hematomu je opatrnost a předcházení možným úrazům.
První pomocí při vzniku othematomu je přiložení chladivého obkladu a fixace boltce pevně přiloženým obvazem. Nejjednodušším řešením je přitažení boltce pevně k lebce, obvaz však musí být řešen tak, aby neškrtil a nebránil v dýchání. Pokud nejsou tato opatření účinná, je třeba neprodleně vyhledat veterinárního lékaře. Je nutno podtrhnout, že k samovolnému vstřebávání obsahu krevního výronu nedojde a jediným důsledkem vyčkávání jsou srůsty mezi kůží a chrupavkou, spojené s neodstranitelným zkrabacením ušního boltce. Rovněž tak neúčinné je amatérské napíchnutí nebo naříznutí ucha, neboť hematom se rychle obnoví (může dojít k zahnisání a vzniku abscesu). Operativně se othematom řeší v celkové narkóze různými technikami, jejichž společným principem je odstranění obsahu a fixace ušního boltce prošitím nebo stisknutím různými materiály. Některé tyto metody mohou pro majitele psa působit až kuriózně (vložení ucha mezi dvě plastikové tabulky), je však třeba zdůraznit, že jde o techniky účinné a prověřené, k nimž může mít naprostou důvěru. Veterinární lékař určí dobu fixace a další ošetřování. Vzhledem k cíli, tvarově nezměněnému a zdravému uchu, je dobře tyto rady beze zbytku dodržovat.
Pomoc při hematomu v oku a na těle psa by měl vždy poskytnout veterinární lékař, určitě by se nemělo toto poranění podceňovat.
Hematomy na těle psa se zpočátku dají léčit mazáním mastmi nebo podáváním léků (určuje veterinář), v případě hematomu v oku se podávají kapky do oka společně s léky. Pokud tato léčba není účinná, dochází k chirurgickému zákroku. K němu se přistupuje cca 10. den po vzniku hematomu, a to z toho důvodu, že v této době je prasklá cévka už zatažená a nedochází ke krvácení). Pes musí do celkové narkózy, kůže se rozřízne, sražená krev se vypustí.
Krváceniny a hematomy jsou vyvolány únikem krve z cévního systému. Krváceniny jsou viditelné na různých orgánech, serózních membránách, kůži, podkoží i ve svalovině. Krváceniny lze podle velikosti rozdělit na drobné tečkovité krváceniny, nazývané petechie (1 až 2 mm), na větší krváceniny, takzvané ekchymózy (2 až 3 mm), které mohou doprovázet některá závažná onemocnění, až po velké krevní výlevy způsobené rupturami velkých cév.
Hematom je krevní výron viditelný na povrchu těla, projevující se ohraničenou barevnou změnou, která je způsobena sraženou krví. Krevní barvivo se postupně odbourává, podle toho se také mění barva hematomu z původní tmavě červené, fialové přes zelenou do žluté. Hematomy jsou způsobeny tupým nárazem, tlakem nebo doprovázejí jiné zranění. Hematom není příčina, ale vždy důsledek.
U psů se nejčastěji objevují hematomy (othematom) v uchu, oku, ale i na jiných částech těla psa.
Hematomy v oku vznikají prasknutím žilky nebo jsou způsobeny nějakým úrazem. Může jít o udeření se do oka, vniknutí nějakého předmětu. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením oka, tak tlakem obsahu a znemožňuje vidění.
Hematom v uchu, odborně zvaný othematom, psa na životě neohrožuje. Bývá však obtížný, zdlouhavý, recidivující (obnovující nebo vracející se) a při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušního boltce. Ušní boltec psa je orgán velmi dobře prokrvený a cévy v něm procházejí především na vnitřní ploše, velmi mělce pod kůží, kde jsou dobře viditelné a také snadno zranitelné. Poškozením cévní stěny dochází ke krvácení mezi vnitřní kožní list a ušní chrupavku. Náhle vzniklé zduření, zpočátku velikosti hrášku nebo fazole, se rychle zvětšuje, až otok může vyplnit celou vnitřní plochu ucha. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, na pohmat měkký, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením ušního boltce, tak tlakem obsahu. Postižené ucho visí dolů, pes kňučí, je neklidný, potřásá hlavou, snaží se ucho opatrně škrábat nebo je otírá o předměty. Zpravidla nosí hlavu šikmo. Příčiny vzniku krevního výronu mohou být rozličné, zpravidla se však soustřeďují ve dvou okruzích: úrazech a onemocněních vnějšího zvukovodu. Poškození ušního boltce si může pes způsobit sám, například nárazem na překážku, kdy je ucho prudce přiraženo ke kostěnému podkladu hlavy, nebo k němu může dojít i úderem či přivřením dveřmi. Při rvačce mezi psy může být ucho poraněno stiskem zubů protivníka. Druhou častou příčinou je svědivé onemocnění vnějšího zvukovodu, při kterém si pes úporně ucho škrábe nebo otírá. Svědění může být vyvoláno také poštípáním hmyzem nebo vniknutím cizího předmětu do zvukovodu (zeminy u norníků).
Na jiných částech těla psa jsou hematomy velmi ojedinělé, ale mohou se vyskytnout. Většinou vznikají po úrazech (naražení, udeření, rvačka psů), ale mohou být i známkou jiného vnitřního zranění, tyto hematomy by se neměly podceňovat, vždy je třeba vyhledat veterinárního lékaře.
Hematom může začít hnisat, což vede ke vzniku abscesu. Absces je hnisem vyplněná dutina, která se může se také spontánně vyhojit, případně zajizvit jako hematom. V některých případech ale může prasknout, takže obsah vyteče.
Drobné kožní reakce dočasně zůstávají rovněž po pokousání hmyzem, po přisátém klíštěti a podobně.
Hemangiosarkom (HS) představuje nejčastější maligní onemocnění sleziny u psů (cca 50–66 % všech maligních nádorů sleziny). Vyšší incidenci má u starších psů středních a velkých plemen (německý ovčák, zlatý a labradorský retrívr, pudl). U přibližně čtvrtiny pacientů s HS sleziny nacházíme i HS v pravém srdečním atriu. Nádor velmi rychle metastazuje. Klinické příznaky jsou spojeny především s mírnou až život ohrožující anémií (bledé sliznice, letargie, tachykardie). Přítomná bývá schistocytóza, trombocytopenie, případně známky diseminované intravaskulární koagulace. HS je častou příčinou hemabdomenu. Akutní krvácení může progredovat až v hypovolemický šok. Bioptát může zachytit nádorové buňky nebo pouze známky nespecifického krvácení, definitivní diagnóza je tedy založena na histopatologickém vyšetření. Průměrná doba přežití po splenektomii je 86 dní a není výrazně ovlivněna stadiem onemocnění. Adjuvantní chemoterapie (napříkald protokoly s doxorubicinem) prodlužuje medián doby přežití na 172 dní.
Extramedulární hematopoéza
Extramedulární hematopoéza (EMH) spojená se zvýšením aktivity mononukleárního fagocytového systému a se zvýšenou produkcí krevních buněk vede k difuznímu zvětšení sleziny. EMH je benigní odpovědí na probíhající hematologickou abnormalitu, cílem diagnostického procesu by tedy mělo být odhalení primární poruchy. Mírná EMH se vyskytuje u řady extrasplenických procesů i poruch sleziny; například imunitně zprostředkované hemolytické anémie nebo imunitně zprostředkované trombocytopenie, při nichž dochází k vychytávání protilátkami označených krevních elementů i k splenické erytro- či trombopoéze. EMH může doprovázet i některé tumory sleziny.
Multicentrický lymfom
Maligní buňky multicentrického lymfomu především v pozdějších stadiích často infiltrují slezinu anebo játra. Typickým symptomem se 100% senzitivitou a 23,3% specificitou je ultrasonografický obraz tkáně sleziny „prožrané moly“ nebo vzhledu včelí plástve. V závislosti na použitém chemoterapeutickém protokolu je dosahováno remise u 80–90 % pacientů a medián doby přežití se pohybuje mezi 10 a 12 měsíci.
Nodulární hyperplazie/hematom
Nodulární hyperplazie a hematom jsou považovány za různá stadia stejného procesu, přičemž hyperplazie pravděpodobně předchází hematomu. Hyperplastické noduly jsou benigní útvary obsahující buňky fyziologicky se vyskytující ve slezině včetně lymfoidních, hemopoetických a plazmatických buněk, reagujících na antigenní stimulaci. Na ultrasonografu se jeví jako ložiska s variabilní tvorbou stínu a nelze je odlišit od nádorové masy. Hematomy jsou nejčastější benigní lézí sleziny. Literatura uvádí, že hematom může vznikat jako důsledek narušení krvení hyperplastickým nodulem. Nodulární hyperplazie či hematomy mohou být doprovázeny vznikem hemabdomenu, výskyt je však výrazně nižší než u pacientů s HS. Léčebnou metodou je obvykle chirurgická excize. Vzhledem k tomu, že příčinou vzniku hematomu může být nádor, je nezbytné histopatologické vyšetření.
Kongesce sleziny
Příčin kongesce sleziny je mnoho, mezi nejčastější patří sedace, anestezie (zejména acepromazinem, thiopentalem či propofolem), trombóza, pravostranné srdeční selhání, torze sleziny či portální hypertenze v důsledku závažných hepatopatií. Vzhledem k tomu, že je slezina schopná pojmout až 30 % objemu krve, může být splenomegalie poměrně výrazná. Terapie spočívá v řešení primárního problému, v případě torze je doporučena splenektomie.
V naší poradně s názvem HEMATOM? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Dobrý den, naší fence čivavy se udělala jakoby modrá bulka (lišta) okolo jednoho struku. Vystouplá je jen minimálně, ale poměrně velká v porovnání s velikostí těla (na počátku 3x3,5 cm, poté cca 2,7x3 cm, nyní zase o něco menší). Prozatím byla s vetem dohodnuta léčba pomocí nějaké mastičky, asi po týdnu se to zmenšilo (viz rozměry uvedené výše). Nicméně veterinář si není diagnózou úplně jistý, neboť už je to cca tři týdny a stále je "hematom" viditelný. Nevíte náhodou, o co by se mohlo jednat? Jestli je to opravdu pouze hematom? Fenku to vůbec nebolí, v podstatě o tom ani neví. Kastrovaná není. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle obrázku to vypadá jako modřina nebo prasklá céva. Každá prsní žláza má pomerně velkou žílu, která ji živí. Když pak fenečka od někud spadne nebo si jinak namůže tuto oblast, nebo její žíla je nevhodně umístěná, tak se může stát, že praskne a vytvoří se hematom. Pokud toto přišlo náhle a je to nebolestivé, pak se téměř jistě jedná o prasklou prsní cévu. Pro zrychlení ústupu hematomu můžete použít ledování po dobu 10 minut několikrát denně. Když by i po dalších týdnech modřina nezmizela, tak bude potřeba vyšetření cév v oblasti bradavky a podle výsledků se stanoví další postup.
Když ucho oteče a vytvoří se krevní výron, je to pravděpodobně zaviněno přetržením cévy v ušním boltci. Hematom ušního boltce postihuje hlavně plemena, která mají převislé uši. Jeho příčinou jsou nejrůznější rány a různá kousnutí, škrábnutí či cizopasníci, kteří způsobí poranění ušní tepny. Řešením je pevně obvázat ucho a léčit zánět. Často bývá potřeba chirurgický zákrok.
Otitida je zánět ucha. Je způsobena například infekcí v uchu nebo přítomností cizího tělesa. Hnisavá otitida se projevuje hnisem ve vnějším zvukovodu. Jde o velmi bolestivý druh otitidy. Pokud má pes v uchu cizí těleso, nesnažte se jej vyndat sami, ale jen s pomocí odborníka. Veterinář ucho vyšetří a cizí těleso vyndá pomocí pinzety. Pokud má pes problémy s držením rovnováhy, případně padá na ten bok, kde má postižené ucho, cizí předmět pravděpodobně protrhl bubínek a tím přivodil tyto komplikace. V horších případech může jít o bakteriální infekci. Pes naklání ucho ve směru bolesti a při vyšetření zvukovodu můžeme objevit hnisající tekutinu. Chirurgický zákrok je někdy nutný v případě hlubokého zavedení cizího tělesa. Také pokud se otitida zanedbá a rozšíří se do středního či vnitřního ucha, je chirurgický zákrok na místě.
Předcházet zanesení ušního boltce lze tím, že jej oholíme anebo do něj kápneme trochu dětského oleje. Psovi také můžeme uši čistit vatovou tyčinkou navlhčenou v teplém olivovém oleji, veterinář může předepsat kapky či mastičku do ucha (pro prevenci či v začátku nemoci).
Všechny příznaky, které by mohly hlásit onemocnění uší, musí pečlivě vyšetřit veterinář.
V příběhu HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Janku.
Zdravím, naš pes má hematom v uchu. Veterinář mu to při slabé narkoze, vždy rozřízne a vyčistí, ale za dva dny je ucho opět hodně nateklé, takže jsme u veterináře 2krát do týdne už to trvá třetí týden. Domluvili jsme se že vždy když mu ucho trochu nateče, mohu mu tekutinu sama vymačkat. Tak 3krát až 4krát denně, mu ucho vymačkávám. Chci se zeptat, zahojí se ucho někdy? Je možné mu podat nějaké léky, nebo mast, aby hematom zmizel? Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kajka.
Dobrý den
Na toto onemocnění nám doktor doporučil mast: Hidrocortison léčiva
tato mast není na předpist zakoupíte v lékarně...Tato mast mé fence velmi pomohla
Doporučuji moc
Operace se provádí dle typu a velikosti nádoru, jeho lokalizace a celkového stavu. Rozsah operace pak může být od pouhého odstranění jednotlivého drobného nádoru až po radikální oboustrannou mastektomii (odstranění obou mléčných lišt při dvou operacích v rozmezí 2–3 týdnů).
Pooperační péče spočívá v domácí aplikaci antibiotik, zvíře také musí nosit ochranný límec, aby nedocházelo k olizování operační rány a poškození stehů. Ty jsou vytaženy 10. den po operaci.
Ke komplikacím v hojení po operaci většinou nedochází. U operací většího rozsahu se mohou v okolí operační rány vyskytnout hematomy a otoky. U operací prováděných na břiše může otok přecházet i na zadní končetiny. Hematomy a otoky obvykle spontánně mizí a nekomplikují vlastní hojení. Bolestivější mohou být operační rány lokalizované v podpaží a mezinoží (oblasti většího tahu na ránu). Při případném výskytu recidiv se volí opět chirurgické řešení.
Kdy dojde k operaci
Pokud dojde při vyšetření k nálezu bouličky, následuje kompletní vyšetření celkového zdravotního stavu zvířete (teplota, celková kondice). Vzhledem k mléčné žláze se lékař bude také zajímat o hárání a o možnost falešné březosti. Do základní prohlídky patří také důkladné palpační vyšetření mléčné žlázy. Zjišťuje se umístění bouličky, její tvar, velikost, pohyblivost v podkoží, bolestivost, povrchové eroze na kůži, případný sekret vytékající ze struků. Toto vyšetření pomůže odlišit nádory mléčné žlázy od dalších podobných procesů, mezi něž patří například zánět mléčné žlázy, falešná březost, absces, hematom, kýla či cysta. Pro definitivní potvrzení diagnózy a bližší zjištění typu nádoru je poté obvykle provedeno cytologické vyšetření (vzorek je odebírán bez sedace a je ihned po odběru vyhodnocen pod mikroskopem). Při výskytu větších a invazivních nádorů se také provádí rentgenologické vyšetření, kterým mohou být odhaleny případné metastázy (zejména v plicích).
Cena
Cena operace je individuální. Ceník veterinárních zákroků je v tomto případě pouze orientační. Počítejte s cenou od 3 000 Kč a výše.
Klinické příznaky související s onemocněním vnějšího ucha jsou typické pro zánět zevního zvukovodu – nejčastějšího onemocnění vnějšího ucha u psa. Projevují se třesením hlavy, škrábáním, bolestivostí ucha a výtoky z ucha. V některých případech lze pozorovat ušní hematom (otok boltce způsobený krvácením mezi kůží a chrupavkou boltce). Případy zánětu zevního zvukovodu jsou časté, proto je pro stanovení přesné diagnózy a odpovídající léčby nutné pozorné a celkové vyšetření. To by mělo zahrnovat celkové fyziologické, dermatologické, neurologické a otoskopické vyšetření. Pro vizualizaci bubínku je nutno též použít ušní výplachy. Před výplachem je nutno odebrat vzorek z horizontální partie zvukovodu k cytologickému vyšetření, kultivaci a stanovení citlivosti na antibiotika.
Zánět vnějšího zvukovodu je diagnostikován velmi často a jde o onemocnění, které může mít mnoho příčin, ty bývají označovány jako primární, predispoziční a návratné faktory. Primární faktory přímo způsobují zánět vnějšího zvukovodu a zahrnují parazity (roztoče), cizí tělesa, zánětlivé polypy, tumory, alergické faktory, endokrinologická onemocnění (hypotyreóza) a poruchy keratinizace. Predispoziční faktory způsobují větší náchylnost zvukovodu k zánětu a sekundární infekci. Těmito faktory jsou anatomické uspořádání (převislé ucho, růst srsti ve zvukovodu, úzký zvukovod) a změny ve vnitřním prostředí zvukovodu (nadměrná vlhkost, nesprávné a nadměrné čištění a traumatizace). Návratné faktory udržují a opětovně vyvolávají onemocnění. Jsou to sekundární bakteriální a kvasinkové infekce, zánět středního ucha a nesprávná léčba. Ve většině případů chronického zánětu vnějšího zvukovodu lze vyvolávající faktory určit a léčit. V těchto případech však odstranění příčin nevede často k zastavení zánětlivého procesu, a je proto věnovat pozornost pečlivému čištění a vysušování zvukovodu a aplikaci topických léků do zvukovodu delší čas. V některých případech je dokonce nutná i celoživotní terapie. Širokospektrální antibiotické kapky a masti by měly být aplikovány pozorně, aby zasahovaly celý zvukovod, a jejich účinnost by měla být pečlivě kontrolována. Léčba totálním chirurgickým odstraněním zvukovodu by měla být ponechána pro případy naprosto neodpovídající na léčbu a na proliferativní změny zvukovodu.
V příběhu HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Janku.
Zdravím, naš pes má hematom v uchu. Veterinář mu to při slabé narkoze, vždy rozřízne a vyčistí, ale za dva dny je ucho opět hodně nateklé, takže jsme u veterináře 2krát do týdne už to trvá třetí týden. Domluvili jsme se že vždy když mu ucho trochu nateče, mohu mu tekutinu sama vymačkat. Tak 3krát až 4krát denně, mu ucho vymačkávám. Chci se zeptat, zahojí se ucho někdy? Je možné mu podat nějaké léky, nebo mast, aby hematom zmizel? Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan.
Dobrý den, naší fence čivavy se udělala jakoby modrá bulka (lišta) okolo jednoho struku. Vystouplá je jen minimálně, ale poměrně velká v porovnání s velikostí těla (na počátku 3x3,5 cm, nyní cca 2,7x3 cm). Prozatím byla s vetem dohodnuta léčba pomocí nějaké mastičky, asi po 5 dnech se to zmenšilo (viz rozměry uvedené výše). Nicméně veterinář si není diagnózou úplně jistý. Nevíte náhodou, o co by se mohlo jednat? Jestli je to opravdu pouze hematom? Fenku to vůbec nebolí, v podstatě o tom ani neví. Kastrovaná není. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Z hlediska genetického není stran prevence mnoho co dělat. Je dobré upozornit lékaře na výskyt daného onemocnění u psích rodičů, aby byla včas zahájena léčba a preventivní opatření taková, aby byla cévní stěna co nejvíce chráněna před nepříznivými vlivy. Jimi je myšlen například vysoký krevní tlak, vzniklý i nárazově, třeba při větší fyzické námaze nebo při sportu. Dále je třeba držet hladinu krevních tuků na normálních hodnotách. Je zapotřebí si uvědomit, že cévní stěna je již poškozena bez vlastního přičinění a je třeba se snažit, aby nebyla poškozena ještě více.
Prevence aterosklerotických změn v cévní stěně je jasná. Jednoznačný vliv má vysoký krevní tlak, který může souviset mimo jiné i se špatným životním stylem, velkým množstvím stresu nebo s netrénovaným organismem. Obezita a vysoké množství lipidů (tuků) v krevní plazmě jsou dalšími možnými tvůrci aterosklerózy. Obecně prevence proti ukládání tukových plátů v cévách vyžaduje celkovou změnu životního stylu, zahrnující změnu životosprávy a zařazení dostatečného množství pohybu do běžného života. Tím je myšlen každodenní pohyb.
Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků.
Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky.
Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které však tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.
Léčba intracerebrálního krvácení je zaměřená na podporu dýchání a srdeční činnosti, na snížení mozkového otoku a nitrolebního vysokého tlaku. Nesmí se podávat léky na ředění krve, ty by krvácení jen prohlubovaly. Čeká se, až krvácení samo ustane, vytvoří se hematom a ten se postupem času vstřebává. To je otázka měsíců. Mezitím pacient co nejdříve začíná s rehabilitací, a to podle přesně stanoveného rehabilitačního plánu. K operačnímu řešení krvácení se přistupuje pouze u velmi specifických případů.
V příběhu HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Janku.
Zdravím, naš pes má hematom v uchu. Veterinář mu to při slabé narkoze, vždy rozřízne a vyčistí, ale za dva dny je ucho opět hodně nateklé, takže jsme u veterináře 2krát do týdne už to trvá třetí týden. Domluvili jsme se že vždy když mu ucho trochu nateče, mohu mu tekutinu sama vymačkat. Tak 3krát až 4krát denně, mu ucho vymačkávám. Chci se zeptat, zahojí se ucho někdy? Je možné mu podat nějaké léky, nebo mast, aby hematom zmizel? Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.
Dobrý den,
je třeba zaměřit se na příčinu - velmi často to bývá např. neřešený zánět v uchu, kdy pejsek z důvodu svědění stále třepe hlavou a cévky v uchu praskají.
Pokud je ale již původní příčina vyřešena a problém stále trvá, bude zřejmě zapotřebí razantnější chirurgické ošetření v celkové narkóze, které spočívá v naříznutí a důkladném prošití ušního boltce s drenáží pro odtok tekutiny.
Po tomto zákroku je důležité, aby měl pes ochranný límec min. 14 dní a za účelem snížení bakteriální infekce byl pod antibiotickou clonou.
Nežádoucí reakcí bývá někdy zkrabacení boltce, což je ale pouze kosmetický problém. V případě tohoto typu zákroku recidivy časté nebývají.
Věřím v brzké vyřešení problému.
Hezký den,
MVDr. Čupová
Zdravím, naš pes má hematom v uchu. Veterinář mu to při slabé narkoze, vždy rozřízne a vyčistí, ale za dva dny je ucho opět hodně nateklé, takže jsme u veterináře 2krát do týdne už to trvá třetí týden. Domluvili jsme se že vždy když mu ucho trochu nateče, mohu mu tekutinu sama vymačkat. Tak 3krát až 4krát denně, mu ucho vymačkávám. Chci se zeptat, zahojí se ucho někdy? Je možné mu podat nějaké léky, nebo mast, aby hematom zmizel? Děkuji za odpověd.
Naše třináctiletá fena měla též hematom ucha. Jednou jsme jí ho vypustili, druhý den se ucho opět naplnilo krví. Nakoupili jsme různé mastičky podobného složení na vstřebávaní hematomů. Nakonec jsme zůstali u heparoidu, protože nebyl navoněný a pěkně ucho zjemnil. Mazali jsme několikrát denně téměř měsíc a výsledek se dostavil. Hematom je pryč. Dalo to práci, ale než nechat psovi rozřezat ucho s nejistým výsledkem při rizikové narkóze, je lepší zvolit tuto šetrnější metodu.
Doporučuji.
Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.