Zajímáte se o téma DRUHY VĚT? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pokud hledáte veterinární zařízení v Praze 4, tak na internetu naleznete mnoho odkazů, kam se se svým miláčkem obrátit. Jedná se o veterinární ambulance či kliniky s vysokým profesním standardem. Je jen na vás a vašich finančních možnostech, jaké veterinární zařízení si vyberete.
Chodov
Veterinární klinika Regia Vet
Veterinární klinika Regia Vet, dříve známá jako Veterinární ordinace Průčelí, zahájila od 1. 1. 2009 svůj rozšířený provoz v nových prostorách budovy Poliklinika Litochleby na adrese Hviezdoslavova 1600/6 Praha – Jižní Město.
Klinika je koncipována jako smíšené pracoviště a zaměstnává tým kvalitních lékařů a zkušených sester, který zajišťuje ambulantní, léčebnou i preventivní péči. Celý tým Veterinární kliniky Regia Vet spojují nejen odborné zkušenosti se zájmem o neustálé zvyšování kvality poskytované veterinární péče a profesionální přístup ke klientům, ale i láska ke zvířecím pacientům. Klinika má také specializovaný provoz především v oblasti chirurgie, ortopedie a onkologie, s možností hospitalizace pacientů po komplikovaných výkonech.
Veterinární klinika Donovalská
Veterinární klinika Donovalská (Donovalská 1659/32 Praha 4 – Chodov) nabízí profesionální a zároveň citlivý a vlídný přístup za příznivé ceny. Můžete zde koupit krmiva a potravinové doplňky za výhodné ceny, a to i od špičkových výrobců Royal Canin, Hills, Calibra, Fortify.
Klinika navázala na zavedenou veterinární ordinaci MVDr. Karla Haisla. Po odchodu pana doktora do důchodu převzala provoz v roce 2012 MVDr. Anna Podratzká.
Ordinace prošla modernizací: přibyl RTG stacionární přístroj s nepřímou digitalizací, diagnostický ultrazvuk, přístroje k bezpečné anestezii – inhalační anestezie s monitoringem životních funkcí, EKG, pulzní oxymetr, odstředivka, magnetoterapeutické přístroje a rozšířila se laboratorní diagnostika. Nové přístrojové vybavení umožňuje stále zlepšovat léčbu vašich zvířátek.
Ve svém příspěvku ZAUZLENÍ STŘEV U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudelková.
Dobrý den,
mám dotaz náš Německý ovčák byl zvyklý chodit 3 denně na vycházky. Bohužel v současné době se zranil a nezvedene se na zadní nohy, má problém se jít na dvorek vyčůrat. Veterinář nám doporučil 3 týdny klid a žádné vycházky. Je možné že by mohlo dojít k zauzlení střev, když by se nám odmítal na dvorku vykadit?
Děkuji
Koudelková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana.
Dobrý den Před čtrnacti dny nám umřel pejsek.Podle rtg a Sona se mu nepohybovaly střeva.V neděli zkolaboval,jeli jsme na veterinu Udělali zmíněné sono a rtg .Dostal infuzi a léky na bolest Byl apatický a dehydrovaný(odpoledne si ještě hrál na dvorku).Na druhý den zase veterina,dostal infuze,měl tmavý průjem a byl na tom stejně jako v neděli.Na veterině zvracel i po podání léků na zvracení,zvracel tmavou tekutinu,další den infuze,rentgen a vet.řekl,že dá léky na rozhýbání střev a pokud se střeva nepohnou,že bude se muset udělat operace.Ten den pejsek umřel.Řekl nám,že je to otrava,ale vím, že nic otráveného nesnědl.Nebyl typ pejska,který sní vše co najde.V neděli měl krevní testy v pořádku a v úterý měl selhaná játra i ledviny.Je možné,že nám umřel na nepohyblivost střev?Děkuji za odpověď
Terárium je prosklené nebo jinak kryté zařízení, v němž se chovají živočichové různých, především však exotických druhů. Cílem teraristy je chovat živočicha v co nejpřirozenějších podmínkách, které simulují jeho původní biotop (stanoviště, životní prostor).
Podobným zařízením je akvaterárium, známější pod názvem paludárium, které se od terária liší pouze stálou vodní plochou, jak samotný název napovídá. Například při chovu pouštního terarijního živočicha použijete suchý písek, kameny a pouštní rostliny, při chovu obojživelníka v paludáriu zasadíte bujnou vlhkomilnou zeleň, přidáte vodní rostliny, zeminu, kameny a podobně.
Rostliny do terárií volíme podle vlhkosti a teploty, které konkrétní druh živočicha v chovném zařízení potřebuje.
Podle teploty dělíme terária na pouštní (jsou suchá a velmi teplá, s teplotou kolem 40 °C); tropická (vytápí se na 30 °C); subtropická (s teplotou kolem 25 °C) a terária mírného pásma (teplota se většinou udržuje přes 20 °C).
Při výběru terarijních rostlin je nutné přihlédnout k jejich nárokům. Ne každý druh patřící do biotopu vámi chovaného živočicha snese omezené podmínky, i kdyby se co nejvíce podobaly těm přírodním. Největším problémem je nedostatek světla, proto dobrou volbou vhodného osvětlení zvýšíte možnost širšího výběru rostlinných druhů.
Poté, co si novou rostlinu přinesete domů, osprchujte ji – může být totiž postříkána nějakým ošetřujícím chemickým přípravkem.
Nejčastěji užívané terarijní rostliny jsou šplhavník (Epipremnum aureum), lopatkovec (Spathiphyllum floribundum), monstera (Monstera), fíkus (Ficus) a různé mechy.
Je problém osadit rostlinami terárium, které se vytápí na vyšší teploty kolem 30 °C, protože dochází hlavně v zimních měsících k velké nerovnováze světla a tepla. Čím vyšší máme teplotu, tím více světla rostliny potřebují a naopak. Při vyšších teplotách rostliny vyčerpávají rychle zásobní látky, které načerpaly během jarních a letních měsíců. Žijí vlastně na dluh, neboť mají málo světla a nedovedou si fotosyntézou vytvořit látky potřebné k životu. Další problém spočívá v tom, že málokdo má terárium u okna. V zimních měsících je intenzita světla tak malá, že i venku je světla nedostatek. Z toho mála nám ještě něco ubere okenní tabule a v místnosti pak světlo ubývá do čtverce tak, že například jeden metr od okna je již jen asi 25 % světla. Vypadá to sice, že těsně u okna a třeba 2–3 m od okna je světla stejně, není to však bohužel pravda, neboť lidské oko je přizpůsobivé množství světla a nedokáže to posoudit. Pokud tedy máme terárium hned vedle okna, je také intenzita světla nevyhovující, toto se však dá vyřešit umělým přisvětlováním. Nestačí
V naší poradně s názvem MŮŽE TO BÝT NÁDOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Hladíková.
Dobrý den, mám dvouletou fenečku norwich teriéra. Koupila jsem ji, když jí bylo 11 měsíců. Zjistila jsem , že je vážně nemocná a několik prvních měsíců jsme doslova bojovali o její život. Zjistilo se, že má jaterní zkrat, abnormálně velké srdce, je alergička, astmatička. Bere léky na podporu jaterní funkce a veterinarní dietu. Bohužel její tělíčko má problém fungovat i s vet. dietou, ale alespoň nemívá záchvaty.
Objevil se jí na přední tlapce maličký hrbolek, ten ale rychle rostl. Podle pana veterináře to může být bradavice a nebo nádorek. Bohužel kvůli jejímu špatnému zdravotnímu stavu pan doktor nechce odebrat vzorek na cytologické vyšetření - že by jí musel dát narkózu a tu by nemusela přežít. Mám si najít jiného pana doktora, který je lépe vybavený, pokud by nastala nějaká komplikace.
Dočetla jsem se, že je možnost cytologického vyšetření i odběrem jehlou, bez narkózy, je to bezpečné?
Můžu poprosit o posouzení přiložené fotografie - nechce mi ji váš program přijmout :-( co by to mohlo být? Hledala jsem na internetě a nejvíc mi to připomíná cystický útvar.
S fenečkou půjdu samozřejmě k jinému veterináři, ale zajímal by mě váš názor.
koupila jsem jí i sanicell, můžu ho podávat při jejích zdravotních problémech bez porady veterináře?
Předem děkuji za odpověď.
Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z vašeho dotazu je zřejmé, že velmi soucítíte se svou fenečkou, a že se snažíte sehnat pomoc, kde se dá. Bohužel ale přes internet se u takto nemocného zvířete dá radit jen s velkým rizikem neúspěchu. Proto zůstaňte u svého původního plánu - vyhledat veterinární kliniku, kde budou shopni a ochotni vám pomoci. Tim můžete svému zvířeti pomoci nejlépe.
Galeé veterinární klinika poskytuje veterinární péči malým zvířatům. Klinika umožňuje i hospitalizaci a je vybavena speciálním oddělením pro kočky (mají samostatnou ordinaci i čekárnu).
Zdravotní tým se skládá ze tří lékařů: MVDr. Jana Lukešová, MVDr. Žaneta Hniličková a MVDr. Lenka Adlerová); a dvou sester: Ing. Simona Kaňková, Bc. Kamila Komzalová.
Ordinace je vybavena operačními sály, RTG, USG, EKG, biochemickým analyzátorem, iontovým analyzátorem, hematologickým analyzátorem s diferenciálem, zubním ultrazvukem a mikroskopem. Permanentně k dispozici jsou diagnostické sety na většinu psích i kočičích viróz. Samozřejmostí je inhalační narkotizátor a kyslíkový box připravený pro akutní pacienty na hospitalizaci.
Klinika nabízí veterinární péči o malá zvířata, a to nejen ambulantní ošetření, dentální péči, chirurgické zákroky, ať už v oblasti měkkých tkání, nebo v oblasti ortopedické, ale i možnost hospitalizace, kde je pacient pod permanentním odborným dohledem.
Galeé veterinární klinika, Jana Masaryka 457/1, 120 00 Praha 2 – Vinohrady, tel.: 602 355 496, e-mail: galee.vet@seznam.cz, webová adresa.
Ve svém příspěvku KOUPÁNÍ A DRBÁNÍ PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ShibaInu.
Dobrý den,
je možné, že za častým drbáním u psa je zapříčiněné častým koupáním viz. https://psiusmev.cz/media/p… . My ho koupeme, protože hodně smrdí, tak nevím, co dělat... :( Vet na nic nepřišel :-o
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.
No u nás to byli blechy. Použili jsme šampon. A má pokoj od blech.
Veterinární klinika Horní Počernice nabízí veterinární ošetření a pohotovost. Tato klinika má velmi kvalitní vybavení.
Zdravotní tým se skládá ze tří lékařů: MVDr. David Srba, MVDr. Dominik Vlach a MVDr. Jaroslav Chababa; anesteziologa a fyzioterapeuta: Mag. Med. Vet. Ines Králová.
Klinika zabezpečuje veterinární péči téměř u všech zvířat. Zajišťuje specializované ošetření exotických a terarijních zvířat. Poskytuje běžné operace, ale i operace očí, páteře, srdce. Klinika se specializuje také na onkologické nemoci.
Veterina Praha, Do Čertous 2634/7, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice, tel.: 773 588 031, e-mail: hornipocernice@vetpark.cz, webová adresa.
Ordinační doba
• pondělí až pátek od 9:00 do 14:00 hodin a od 14:00 do 19:00 hodin
Záleží na tom, zda si chcete pořídit přístroj nový či použitý. Starší elektronkové přístroje vyhoví méně náročným uživatelům, lze je mnohdy získat za cenu blížící se nule, ale pro náročnější chirurgické zákroky (typicky například pro neurochirurgii) nejsou vzhledem k nízké stabilitě výstupu příliš vhodné. Z téhož důvodu je nelze doporučit pro provozování v bipolárním režimu. Kvalitní a dobře použitelný přístroj pro všechny zákroky je například Chiratom 400, jeho nevýhodou však je větší poruchovost. Rozumná cena za zachovalý přístroj by měla být do 25 tisíc Kč. Chiratom 70 je vhodný spíše pouze pro bipolární použití.
Při nákupu nového přístroje lze doporučit dvě varianty. Pokud pro vás není na prvním místě cena přístroje, pak se jeví nejvhodnější volbou SMT BM VET. Jedná se o přístroj s nadprůměrným výkonem (120 W) v dané cenové kategorii, s kvalitní konstrukcí, zajištěným servisem a CE certifikací za poměrně výhodnou cenu 33 tisíc Kč. K tomuto přístroji nejsou žádné vážnější výhrady. Druhou variantou pro pracoviště s omezeným rozpočtem je kauter Esse Elle, distribuovaný firmou Biopharm. Jeho výkon je pro většinu aplikací dostačující (100 W). Nevýhodou je poněkud jednoduché neprecizní provedení neodpovídající novým normám, automatické přerušování provozu a diskutabilní dostupnost servisu v budoucnu. Toto vše je však poměrně zdatně vyváženo velmi nízkou cenou (19 tisíc Kč).
Přístroj Eicktron 160 vyrábí firma LED SpA Itálie a je hlavním využívaným zařízením v oblasti elektrochirurgie, tento přístroj je vhodný pro provádění monopolárního řezu, smíšeného řezu, silné a jemné (hloubkové) koagulace nebo bipolární koagulace. K monopolárním aplikacím lze používat unipolární neutrální referenční elektrody nebo elektrody dělené s automatickou kontrolou kontaktu mezi pacientem a elektrodou v době intervence. Přístroj umožňuje použití kombinace způsobů, tedy řez s koagulací. Je vybaven automatickými kontrolními mechanismy, které monitorují interní parametry. Tyto nastavené provozní parametry aplikací se průběžně ukládají do operačních pamětí tohoto přístroje. Cena přístroje se pohybuje kolem 30 000 Kč.
Dalšími přístroji se zajímavým poměrem cena–výkon jsou SU 100 MPC (29 900 Kč/140 W, výrobce Alsa, dovozce Jenso) a Parkel Sensimatic 600 SE (26 820 Kč/100 W, výrobce Fairmingdale, prodejce Medical Products). Mimo výše jmenované lze samozřejmě narazit na celou řadu nových či použitých přístrojů různých značek.
Ve svém příspěvku KOČIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nora Lesňáková.
Kočka naší babky má na hlavě a pod krkem něco jako bradavičky na stopce, časem vyschnou a babka jí je vydrolí. Babce je 92 a k veterináři chodit nechce. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Je mi jasné, že nakonec půjdeme s kočkou na veterinu my, ale aby s tím babka souhlasila, potřebovala bych alespoň přibližně vědět, o jak závažný problém se jedná. Díky! Nora
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hlavatá.
Dobry den, pritel byl dneska s kotetem u vet a ten pry rekl, ze ma kote v usich stenice. Ale nikde se o tom na internetu nepise, je mozne ze veterinar myslel usniho svraba?
Dekuji za odpoved.
Tejovití (Teiidae) jsou rozšířeni především v neotropické oblasti, částečně zasahující i do Severní Ameriky. Jsou to ještěři neobyčejně rozmanitých velikostí i tvarů těla. Většinou mají dlouhý lámavý ocas, dobře vyvinuté končetiny a rozeklaný zatažitelný jazyk. Typická je pro ně mohutná hlava krytá nápadnými štítky. Většinou se jedná o pozemní ještěry, ale najdeme mezi nimi i šplhavé či obojživelné druhy. Větší druhy (zvláště zástupci rodů Tupinambis a Callopistes) se nápadně podobají starosvětským varanům, menší druhy (například rody Cnemidophorus, Ameiva) zase v Jižní Americe zastupují ještěrky. Zástupcem obojživelných druhů je rod Crocodilurus nebo známá dracéna guyanská (Dracaena guianensis), která je zároveň největším druhem čeledi. Dorůstá délky až 130 cm.
Tejové jsou většinou masožraví nebo všežraví. Drobné druhy se živí především hmyzem, který často loví ve spadaném listí. Větší druhy se živí drobnými obratlovci, ptačími vejci a často také ovocem. Zejména velcí tejové rodu Tupinambis jsou známí jako škůdci drůbeže, protože rádi loví domácí kuřata. Dracéna guyanská je potravní specialista, živí se především vodními plži, jejichž ulity drtí silnými čelistmi.
Všichni tejové jsou vejcorodí. Jejich vejce mívají zpravidla kožovitou, méně často vápenitou skořápku. Počet vajec ve snůšce může být různý, od 2 do 80, velké druhy kladou obvykle více vajec.
Teju jsou velmi zvědaví, je to výhoda, kterou můžete využít při ochočování zvířete. Čím víc s ním však bojujete, tím víc vám to vrací zpátky.
Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kozelková.
Záchvaty u fenky 11 let Německý pinč
Během 12 dnů opakovaný noční záchvat třesu, neschopnost vstát, rychlé neovladatelné těkáni očí , rychlé dýcháni.... vždy po hodině uklidnění.
Zádné křeče a ani pěna u tlamy.
Pes po prvním záchvatu vyšetřen na Vet klinice..... sono srdce, krev, plíce , teplota atd bez nálezu
Je obézni po kastraci v 10 letech nesmirně žravá.... krmení od narození varené drůbeži, rýže, mrkev.... občas kvalitni granule
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.
Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.
Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, kt