Seznam nejčastějších onemocnění rohovky oka u psů a koček. V článku se podíváme na jednotlivá onemocnění, zjistíme jejich příznaky a přiblížíme současnou nejlepší léčbu.
Získaná onemocnění rohovky
Zánět rohovky
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitis superficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
Obr. 8: Keratitis superficialis pigmentosa u mopse
Chronický povrchový zánět rohovky
(latinsky keratitis super ficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci rohovky u psů a koček
Poradna
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE LEŽÍ NA DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den. Má rybka Beta má už delší dobu výrustek, který se stále zvětšuje a otvírá. Je nějaká ráda co s tím? Děkuji moc a v případě zájmu mohu poslat foto.
S pozdravem Honza
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle fotografie to bude nejspíš furunkulóza.
Běžnými příznaky furunkulózy jsou právě otevřené vředy na těle betty, ploutvích a ocasu.
Furunkulózu způsobují bakterie Pseudomonas a Aeromonas. Těmto bakteriím se daří ve špatně udržovaných akváriích.
Pokud je betta ve stresu nebo trpí jinou nemocí, je pravděpodobnější, že bude postižena také furunkulózou.
Furunkulóza je pro bettu bez rychlé léčby smrtelná.
Příznaky furunkulózy u bettas zahrnují:
- červené skvrny na těle;
- červené, hnisem naplněné vředy;
- letargie;
- ztráta chuti k jídlu.
Co s tím?
Pokud betta žije s jinými rybami, Izolujte ji v samostatné nádrži a ošetřete ji antibiotiky, jako je erythromycin nebo tetracyklin. Antibiotika předepíše veterinář i s předpisem dávkování. Vyčistěte a dezinfikujte hlavní nádrž jódem a solí, abyste odstranili škodlivé bakterie.
Furunkulóze se předchází udržováním správných parametrů a teplot vody v nádrži.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Beta bojovnice leží na dně
Nemoci
Toto kočičí plemeno nebývá nijak extrémně náchylné k žádným nemocem. I přesto se stejně jako u jiných koček (a zvířat) i u nich mohou objevit různé geneticky podmíněné nemoci. Patří sem například:
Hypertrofická kardiomyopatie
Nemoc známá také pod zkratkou HCM. Jedná se o onemocnění srdce, při němž dochází ke změně velikosti srdeční komory (srdeční svaloviny zbytní), současně se zvětšují i srdeční síně, což má vliv na srdeční rytmus, dynamiku tlučení srdce a celkový vliv na funkci srdce. Nejčastěji postihuje levou stranu srdce. Toto onemocnění nepostihuje jen kočky, může se objevit i u lidí, výjimečně i u psů a dokonce i prasat. Jak onemocnění vzniká, nebylo dlouho jasné, (studie v USA i v Evropě gen zodpovědný za toto onemocnění objevily). Veterináři znali jen důsledky tohoto onemocnění, HCM může u kočky způsobit selhání oběhové soustavy, vznik krevních sraženin i náhlé srdeční selhání.
Nejčastěji HCM postihuje kočky zhruba ve věku 1 – 5 let. V některých případech se objevuje i u starších koček, ale to je obvykle důsledek stáří.
Polycistické onemocnění ledvin
Onemocnění známé také jako zkratka PKD. Jedná se o dědičné onemocnění, které nepostihuje jen kočky, ale i lidi i jiná zvířata. Pokud onemocnění je u jednoho kočičího rodiče, tak je u koťat 50 % předpoklad, že bude nemocné. Je to chronické onemocnění, které není možné vyléčit. I přesto toto onemocnění neznamená vždy smrt zvířete, vždy záleží na tom, jak je moc onemocnění vážné. Pokud je podezření na toto onemocnění, je možné kotě vyšetřit již v sedmi týdnech, ale vyšetření nemusí být přesné, protože ledviny koťátka jsou velmi malé. Mnohem přesnější vyšetření je možné v deseti měsících věku zvířete. K vyšetření se využívá genetický test vycházející z krve nebo stěrů ze sliznice dutiny ústní.
Nemoc se projevuje vznikem cysty v ledvinách, cysty jsou plné tekutiny. Pokud se nemoc u kočky diagnostikuje, je důležité stav kočky neustále sledovat, ale neznamená to, že kočce hrozí bezprostřední nebezpečí. Sledovat stav se musí hlavně proto, aby se předešlo bakteriální infekci, která by nemoc mohla provázet a mohla by vyvolat i otravu krve.
U koček, které neprojdou diagnostikou v mládí, se obvykle nemoc projeví zvětšením břicha kočky a selháním ledvin. V počáteční fázi se nemoc nijak neprojevuje, dokonce ani nepůsobí žádnou bolest, zvětšování cyst v ledvinách je tedy nenápadné. Počet cyst v ledvinách může být klidně i několik desítek (i 200), cysty se mohou lišitt tvarem i velikostí (mohou měřit až 2 cm). Cysty se mohou dokonce rozšířit i do jater. Přítomnost cyst v ledvinách kočky se obvykle projeví mezi 3. – 7. rokem
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Sibiřská kočka
Proč beta bojovnice plave u dna
Pokud akvarijní ryba bojovnice tráví nezvykle mnoho času u dna, nemusí to vždy znamenat vážné onemocnění. Bojovnice jsou známé tím, že si občas odpočívají na listech rostlin, dekoracích nebo přímo na dně. Problém nastává tehdy, pokud se toto chování stane trvalým a je doprovázeno dalšími příznaky.
Přirozené chování versus varovný signál
Krátkodobý pobyt u dna může souviset s únavou, vyšším věkem nebo nižší aktivitou během dne. Pokud však betta bojovnice leží na dně většinu času, omezuje pohyb a nereaguje na podněty, je nutné zbystřit.
- stáří ryby a přirozené zpomalení
- odpočinek po krmení
- absence úkrytů a rostlin
Vliv prostředí v akváriu
Velmi častým důvodem je nevhodné prostředí. Nízká teplota vody, špatná kvalita vody nebo malý objem nádrže výrazně ovlivňují kondici ryby. Betta bojovnice ryba chov vyžaduje stabilní teplotu a čistou vodu bez prudkých výkyvů.
Zdroj: článek Beta bojovnice leží na dně
Černá řasa v akváriu
Vytváří větší porosty a až 2 cm dlouhá kudrnatá vlákna většinou na okrajích listů, někdy téměř po celé jejich délce. Její barva se mění podle intenzity světla – u dna je téměř černá a barvou se velice blíží černé štětičkové řase (která, pokud si ji prohlédnete na světle, vlastně není úplně černá, postupně s rostoucí intenzitou její barva bledne a u hladiny přímo pod zářivkami vypadá jako šedivá, možná lehce do modra nebo do zelena).
Opět se velice špatně mechanicky odstraňuje, ačkoliv jde ve srovnání s černou štětičkovou řasou snadno přetrhnout (nikoliv odtrhnout od podkladu). Na omak je nepříjemně slizká (což platí v menší míře i u zelené vláknité řasy).
K odstranění této řasy poslouží snížení proudění vody v akváriu a vložení filtrační vaty do filtru. Objeví-li se znovu, zkuste vyčistit filtru, respektive vyměnit několikrát propranou filtrační vatu za novou, a samozřejmě odsajte detrit a vyměňte část vody.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); nepřekrmujte, či jinak nedodávejte do vody nadbytečné živiny; nezbytné je snížení průtoku vody filtrem (asi jedenkrát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.
Zdroj: článek Řasy v akvaristice