Situace, kdy beta bojovnice leží na dně akvária, patří mezi nejčastější a zároveň nejvíce znepokojující problémy, se kterými se chovatelé této oblíbené ryby setkávají. Mnozí si kladou otázku, zda jde pouze o krátkodobé vyčerpání, nebo o vážný zdravotní problém, který může vést až k úhynu. Bojovnice je sice odolná akvarijní ryba, ale zároveň velmi citlivě reaguje na kvalitu vody, teplotu, stres i chyby v krmení.
Tento článek detailně vysvětluje, proč betta bojovnice leží na dně, jak rozlišit běžné chování od varovných příznaků, jaké nemoci mohou stát za poleháváním či ležením na boku a kdy už jde o stav, který vyžaduje okamžitý zásah.
Proč beta bojovnice plave u dna
Pokud akvarijní ryba bojovnice tráví nezvykle mnoho času u dna, nemusí to vždy znamenat vážné onemocnění. Bojovnice jsou známé tím, že si občas odpočívají na listech rostlin, dekoracích nebo přímo na dně. Problém nastává tehdy, pokud se toto chování stane trvalým a je doprovázeno dalšími příznaky.
Přirozené chování versus varovný signál
Krátkodobý pobyt u dna může souviset s únavou, vyšším věkem nebo nižší aktivitou během dne. Pokud však betta bojovnice leží na dně většinu času, omezuje pohyb a nereaguje na podněty, je nutné zbystřit.
- stáří ryby a přirozené zpomalení
- odpočinek po krmení
- absence úkrytů a rostlin
Vliv prostředí v akváriu
Velmi častým důvodem je nevhodné prostředí. Nízká teplota vody, špatná kvalita vody nebo malý objem nádrže výrazně ovlivňují kondici ryby. Betta bojovnice ryba chov vyžaduje stabilní teplotu a čistou vodu bez prudkých výkyvů.
Zdroj: článek Beta bojovnice leží na dně
Poradna
V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.
Zdroj: příběh Strupy na kůži u koček
Černá řasa v akváriu
Vytváří větší porosty a až 2 cm dlouhá kudrnatá vlákna většinou na okrajích listů, někdy téměř po celé jejich délce. Její barva se mění podle intenzity světla – u dna je téměř černá a barvou se velice blíží černé štětičkové řase (která, pokud si ji prohlédnete na světle, vlastně není úplně černá, postupně s rostoucí intenzitou její barva bledne a u hladiny přímo pod zářivkami vypadá jako šedivá, možná lehce do modra nebo do zelena).
Opět se velice špatně mechanicky odstraňuje, ačkoliv jde ve srovnání s černou štětičkovou řasou snadno přetrhnout (nikoliv odtrhnout od podkladu). Na omak je nepříjemně slizká (což platí v menší míře i u zelené vláknité řasy).
K odstranění této řasy poslouží snížení proudění vody v akváriu a vložení filtrační vaty do filtru. Objeví-li se znovu, zkuste vyčistit filtru, respektive vyměnit několikrát propranou filtrační vatu za novou, a samozřejmě odsajte detrit a vyměňte část vody.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); nepřekrmujte, či jinak nedodávejte do vody nadbytečné živiny; nezbytné je snížení průtoku vody filtrem (asi jedenkrát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.
Zdroj: článek Řasy v akvaristice
Příběh
Ve svém příspěvku PŮDNÍ FILTRACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Carlos.
Článek jsem si se zájmem přečetl a docela se mi líbí. Jen co se týká půdní fitrace mám opačné zkušenosti a názor (konkrétně ve spojení s ponorným elektromotorkem). Osobně jí s oblibou používám právě v nejvíce zarostlém akváriu. Spíše než o odvádění živin, bych mluvil spíše o vyšší cirkulaci tepla a živin. Určitě je ovšem rozdíl mezi nároky některých rostlin a nechci nic paušalizovat. Stolitrovku mám spoustu let ve stavu, že jsem nemusel klidně půl roku řešit odkalování a čištění řas (neonky a ancitrus neudělaly takový binec). Jednou se mi při předělávání dna stalo že jsem v kalu narazil na klubko živých nitěnek i když jsem s nimi krmil naposledy rok zpět.... Jediné významné riziko u půdního fitru oproti jiným, vidím při třeba jednodenním výpadku proudu. Bakterie na dně které mají odbourávat odpad, bez množství kyslíku na kterém je jejich kolonie závislá umírají a rovnováha je nadlouho ztracená.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Půdní filtrace