DIETA PŘI ZÁNĚTU SLEPÉHO STŘEVA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Mastitida neboli zánět mléčné žlázy se u fen vyskytuje relativně často. Pro fenu představuje bolestivou zdravotní komplikaci, která pokud se včas a účinně neléčí, ohrožuje funkčnost mléčné žlázy.
Příznaky zánětu mléčné žlázy
V případě, kdy štěňata neodsají dokonale všechno mléko, může u feny dojít k velmi bolestivému zánětu mléčné žlázy, takzvané mastitidě. Zánět mléčné žlázy většinou zasáhne struk mezi předními končetinami, ke kterému se štěňata nemůžou delší dobu dostat, nebo naopak struk u zadních končetin, který bývá nejvíce spuštěný a k dokonalému vysání je zapotřebí pořádný podtlak.
Mastitida je bakteriální infekce z jednoho nebo více laktujících (produkujících mléko) žláz v prsou. Prvotní příčinou tohoto zánětlivého onemocnění je tedy poškození mléčné žlázy, na které pak organismus feny reaguje zánětem. To může být ve své podstatě způsobeno čímkoliv, například infekcí, mechanickým poškozením nebo nemocí jiných tkání, viz dále v textu.
K mastitidám způsobeným takzvaným městnáním mléka dochází především při odstavu štěňat. Může k němu ovšem dojít i před odstavem, není-li štěňaty z nějakého důvodu odsáváno ze struků všechno mléko. Takto přeplněné struky jsou choulostivější, snadněji se do nich dostávají bakterie z vnějšího prostředí například při odsávání či poranění struku.
Bakteriální mastitida je vyvolána bakteriemi, které se strukovým otvorem dostanou do mléčné žlázy, kde se okamžitě začnou množit, přičemž poškozují senzitivní tkáň mléčné žlázy. Bakteriální mastitida může být vyvolána i štípnutím hmyzu – výskyt těchto případů je hodně častý v létě. Bakterie se do mléčné žlázy mohou dostat také z nečisté boudy nebo pelechu, nebo vnitřní cestou krví či lymfou z nemocných tkání v těle feny.
Mastitida může vzniknout i následkem vnějšího mechanického poškození mléčné tkáně různými úrazy či poraněními. Takováto mastitida je ve svém prvotním stadiu zpravidla neinfekční, může se však velmi rychle vyvinout v mastitidu bakteriální.
Početné vrhy, nešetrné sání, poranění o vybavení výběhu a podobně mohou být příčinou vzniku bolestivých kožních erozí, prasklinek, kterými snadno proniká bakteriální infekce do nitra žlázy s následným rozvojem zánětu mléčné žlázy (mastitidy). Při vlastním zánětu bývají struky začervenalé, oteklé, na dotek teplé a velmi bolestivé. Mléko je hustší a jeho barva se mění do žlutavého odstínu, může i zapáchat. Celkový zdravotní stav samic většinou zůstává nezměněn. V menšině případů se přesto objevuje apatie, nepřijímání potravy a horečka (40 °C).
Při výskytu zánětu je nutné mláďata odstavit (a v závislosti na věku buď zajistit kojnou fenu, nebo umělé dokrmování).
Průvodním jevem každého zánětu je vysoká produkce fibrinu. Organismus si tak vytváří nespecifickou bariéru, která by po zvládnutí zánětu měla být odbourána a nahrazena regenerovanou tkání. Mastitidy jsou však doprovázeny nadměrnou tvorbou fibr
Ve svém příspěvku FENĚ PO ZÁNĚTU DĚLOHY VYTÉKÁ Z POCHVY KREV. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Hämerle.
Dobrý den,fena BIŠONKA je po léčbě zánětu dělohy,lékařka jí dala ,antibiotika,injekce a po dni jí začala vytékat z pochvy slizký hlen a krev,cvíli to přejde a poté se ten výtok rozjede nanovo,chtěl jsem jí dát vykastrovat ,ale lékařka řekla že je na to moc stará a těžké,je jí asi 11 let,a váha 12 kg.co mám dělat,jsem z
Chýnova ,a DR se jmenuji MAREŠOVÁ. jméno mé je Jan Hämerle-Chýnov.
děkuji za odpověd s pozdravem Jan Hämerle.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cílem dietoterapie onkologického pacienta je redukce dodávání energie pro tumory sníženým obsahem sacharidů (snížení jejich přeměny na laktát), redukce množství energie, kterou pacient ztrácí metabolismem laktátu, poskytnutí adekvátního množství energie pro pacienta tak, aby se snížila ztráta tělesných rezerv, omezil se růst tumorů, zlepšila se celková kondice zvířete, prodloužila doba přežívání a zlepšily se funkce imunitního systému.
Jakákoliv klinická dieta, tedy i dieta pro pacienta s nádorovým onemocněním, by měla kromě specifického složení energetických živin, minerálních látek a vitamínů splňovat i další nutriční předpoklady, to je být energeticky koncentrovaná, vysoce stravitelná, chuťově a pachově atraktivní. V porovnání s krmivem pro zdravé zvíře by měla mít dieta při nádorovém onemocnění zvýšený obsah bílkovin, tuků (tuky jsou nejdůležitější energetickou živinou v této dietě), snížený obsah sacharidů, zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin, zvýšený obsah argininu, glutaminu, leucinu, izoleucinu a valinu, zvýšený obsah makro- i mikroprvků, vitamínů A, C, E a β-karotenu.
Složení ideální „protinádorové“ diety není známo. Z různých výzkumů v oblasti klinické nutrice však bylo stanoveno doporučené zastoupení jednotlivých živin v krmné dávce pro pacienta s onkologickým onemocněním. Dieta by měla obsahovat 35–40 % bílkovin, méně než 25 % sacharidů, 27–35 % tuků, více než 2 % argininu a 2,5–7,5 % omega-3 mastných kyselin v sušině krmiva. 25–30 % celkové denní potřeby metabolizovatelné energie by mělo být získáno z bílkovin, 50–60 % z tuků a pouze 10–20 % ze sacharidů.
Potřeba energie pacienta s tumorem odpovídá 1,5–2násobku záchovné potřeby (v některých případech až 3násobku). Denní energetickou potřebu je nutné vždy přizpůsobit individuálně. Optimální přísun energie se řídí výživovým stavem zvířete a schopností přijímat krmivo. Denní energetickou potřebu vypočítáme ze vzorce: E (kcal) = 70 x W 0,75 x 1,5–2(3) (W = hmotnost zvířete).
K výživě onkologického pacienta můžeme použít buď průmyslově vyráběnou léčebnou dietu, nebo doma připravovanou krmnou dávku. K přípravě tradiční krmné dávky používáme jako zdroj proteinů drůbeží a hovězí maso, drůbeží a hovězí játra, vejce, rybí maso (losos, makrela). Zdrojem tuků jsou tuky obsažené v drůbežím, hovězím, rybím mase a vejcích, lněné semínko a lososový olej. Zdrojem sacharidů v tradiční krmné dávce jsou pšenice, kukuřice, řepa, špenát, mrkev, hrášek, brambory, brokolice, ovoce. Nevýhodou krmení tradiční krmnou dávkou je její náročnost při přípravě, skladování a zpracování jednotlivých komponent, vyšší energetická náročnost při přípravě či nutriční nevyrovnanost. Nestandardnost je způsobena různým
V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.