CUKROVKA PŘIZNAKY U ŽEN je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Všichni živí tvorové na tomto světě stárnou, výjimkou není ani nejlepší přítel člověka… pes. Staří lidé trpí řadou různých onemocnění, které více či méně ovlivňují kvalitu jejich života, a nejinak je tomu i u psů. I ti se musí vyrovnávat s fyziologickými změnami spojenými s jejich vyšším věkem. Nevýhodou pro psa je to, že on si nedokáže sám dojít k lékaři a říct mu, co ho trápí, na rozdíl od lidských seniorů. Musí se tedy spoléhat na svého páníčka, že vypozoruje, že jeho psí miláček již není stejný jako dřív a pokusí se mu zajistit důstojné stáří. Řada lidí se ale se stárnutím svých psů neumí (nebo nechce) vyrovnat, i proto jsou útulky pro zvířata plné opuštěných starých psů, o které moc lidí zájem nemá, přestože ti by zajisté uvítali šanci dožít svůj psí život v prostředí milující rodiny.
Cukrovka
Stejně jako lidi, tak psi může zasáhnout to, že jejich slinivka břišní nedokáže produkovat dostatek inzulínu, a tím u psa vzniká diabetes mellitus, takzvaná cukrovka. V některých případech sice inzulín ve slinivce vzniká, ale nepůsobí na buňky, tak jak by měl. Správně by totiž měl inzulín pomáhat přesouvat glukózu z krve do buněk lidského těla, které by pak glukózu využili k potřebné energii. Cukrovka se dá u psa léčit, důležité ale je, aby si majitel zdravotní problémy psa uvědomil a vyhledal odbornou pomoc. Mezi příznaky diabetu patří nadměrný pocit žízně, časté močení, ztráta hmotnosti, únava, zvýšená podrážděnost, vracející se infekce, rozmazané vidění, zhoršení hojivosti ran. Pokud se diabetes potvrdí, obvykle veterinář předepíše inzulínové injekce. Cukrovka může zasáhnout psy velkých i malých plemen.
Zdroj: článek Nemoci starých psů
Získaná onemocnění rohovky
Zánět rohovky
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitis superficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
Obr. 8: Keratitis superficialis pigmentosa u mopse
Chronický povrchový zánět rohovky
(latinsky keratitis super ficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci rohovky u psů a koček
Pes rychle dýchá a klepe se
Psi se třesou a rychle dýchají, když si hrají, protahují se anebo když se chtějí zbavit něčeho na svém kožichu, například vody. Třes a zrychlené dýchání se často vyskytují u malých plemen, v těchto případech se obvykle nejedná o zdraví ohrožující stav. V tomto případě může být důvodem strach nebo okolní nízká teplota. Existují i další důvody, proč se pes třese a zároveň není fyzicky nemocný, viz níže.
Příčiny třesu a zrychleného dýchání a jejich možná řešení:
Psi mohou projevit svou radost rychlým dýcháním a třesem.
Tento jev do pár minut sám vymizí.
Dalším důvodem třesu a rychlého dýchání u psů může být reflex oklepání se, kdy se pes jednoduše snaží uschnout rychleji. Tento reflex neprobíhá vědomě, pes nechce uschnout, ale tekoucí voda (nebo jiné předměty) ho na těle svědí/dráždí, a tak následuje oklepání a zrychlený dech psa.
Tyto projevy psů jsou zcela běžné a nepřinášejí nutnost léčby. Zklidněte psa nebo jej osušte.
Někdy jsou třes a zrychlené dýchání signálem projevu hyperaktivity.
V těchto případech třesu psa je vhodné se zamyslet nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho a podobně.
Dalším důvodem třesu u psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté patří: návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu ještě další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, chvění se, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně. Frustrace či deprivace mohou u psa vyvolat selhání kardiovaskulárního systému, respektive srdce.
U psa eliminujte spouštěče stresu. Pokud to není možné, pomalu psa na dané jevy zvykejte. Jestliže dojde k nenadálé situaci a pes je vystresovaný, zachovejte klidnou hlavu, mluvte na něj klidným hlasem a dělejte, jako že se nic neděje.
U starých psů se může objevovat třes a rychlé dýchání proto, že jsou celkově náchylnější vůči patogenům.
V tomto případě nelze stav psa léčit, ale příznaky lze zlepšit vhodnou formou terapie či medikace. Konzultujte stav psa s veterinářem.
Addisonova nemoc je způsobena nedostatkem kortizolu (hydrokortizonu), což je ho
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zrychlené dýchání u psa