Parazité způsobují v psí srsti různé kožní problémy a alergii. Psa zneklidňují jak svým pohybem v srsti, tak sáním krve.
Všenka psí
Všenka psí je drobný, 1,4 až 1,5 mm dlouhý žlutavý hmyz s širokou, skoro čtyřhrannou hlavou, podle které ji na první pohled rozeznáme od vši. Samička je o poznání větší než sameček, jinak se obě pohlaví liší jen málo. Samičky přilepují na srst jednotlivá vajíčka, z nichž se již po pěti dnech, nejvýše po týdnu, líhnou larvy, které se dokonale podobají dospělcům. Všenky jsou cizopasníci žijící na kůži a v srsti zvířat. Larvy i dospělé všenky se živí šupinkami kůže a mazem. Ve větším množství dráždí pokožku a způsobují svědění. Srst se láme a vypadá neupraveně. Dospělá všenka saje krev psa jen příležitostně, jinak se živí kožním mazem a vrchními vrstvami zrohovatělé pokožky.
Rozmnožováni je tak rychlé, že všenky zanedlouho svým množstvím způsobují svému hostiteli značné potíže. Ve stadiu, kdy nemohou sát krev, škodí okusováním pokožky a hlavně stálým znepokojováním zvířete. Vyvolávají škrábání a kousání postiženého zvířete, což může vést k poranění kůže a následné infekci. Všenky se hubí stejně jako vši a blechy.
Největším problémem však je to, že všenka psí může být mezihostitelem psí tasemnice (Dipylidium caninum) – pes, který se všenek snaží zbavit tím, že je vybírá zuby, se tímto nepříjemným vnitřním parazitem nakazí.
U psů chovaných v dobrých podmínkách a v čistotě se všenka psí objevuje jen vzácně, zanedbaná zvířata, držená jen u boudy, však jsou napadena často. Pokud pes získá stykem s potulnými kolegy tuto nadílku do kožichu, lze se jí poměrně snadno zbavit vykoupáním psa v insekticidním přípravku a pečlivým vyčištěním jeho obydlí. Zákrok je potřeba opakovat asi po týdnu, aby se zničily i všenky z hnid, které zásah přežily.
Všenky nejsou přenosné na člověka.
Léčba všenek spočívá v aplikaci přípravku Frontline, který zbaví vašeho psa i těchto parazitů. Rychle působící sprej či spot-on spolehlivě likvidují napadení všenkami během 48 hodin.
Ve svém příspěvku HNISAVÉ LOŽISKO A BOLEST ZAD U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,
Už to jsou tři dny, co jezdím s domácí kočkou na veterinu, protože nejedla, byla celkově dost skleslá. Veterinář ji prohlédl, a v tlamičce si všiml hnisavého ložiska. Nasadil jí proto antb, další injekci dostala na bolest, další pak s glukózou. Prohmatával jí břicho, které se mi zdá dost vytažené (ale je to cca týden co nejedla,) nic k němu ale nepověděl. Všiml si, že jí bolí záda, tak včera dostala ještě injekci B12. Teplota po celou dobu 39 - 39,2°C.
Po víkendu se už přijde pomazlit, pořád se jí ale nelíbí chování a co se jídla týče, za den sní celkem asi 4 malé sousta. Pije, na záchod chodí... Nevím zda je postup léčby v pořádku, jen po třech dnech nepřišlo skoro žádné zlepšení.. Nevím, zda se neobávat že se jedná o něco horšího.
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Vezměte kočičku na kontrolu k veterináři. Po třech dnech sice nebude ještě bakteriální infekce zažehnána, ale nic nezkazíte, když necháte zkontrolovat průběh léčby. Lékař se také může více soustředit na vyšetření dutiny břišní například rentgenem nebo magnetickou rezonancí.
Veš psí u psa parazituje jako opravdová veš, která saje krev, zato všenka, která má kousací ústní ústrojí, se živí se kůží a chlupy. Jsou to dva různé druhy parazitů s odlišnou životní strategií a u postiženého psa jejich přítomnost způsobuje trochu odlišné klinické příznaky.
Veš psí (Linognathus setosus) je 1–2 mm velký zploštělý bezkřídlý hmyz. Má nápadně malou protáhlou špičatou hlavu, nemá žádné oči a k pohybu v srsti jí slouží šest silných nohou opatřených drápkem. Živí se krví hostitele. Parazituje na psovi i na lišce. Preferovaným místem výskytu je hlava a krk, zvláště převislé uši některých plemen, dále kůže pod zplstnatělou srstí, hromadí se také okolo očí či pod obojkem. Jsou to pomalu se pohybující zvířata, při rozhrnutí srsti jsou zakousnuté vši snadno vidět. Svého hostitele dobrovolně nikdy neopouštějí. Dospělá samička klade jedno vajíčko denně. Hnidu lepí ke kořínkům chlupů. Trvá 10– 15 dní, než se z vajíčka vylíhne nymfa podobná dospělci, jen menší. Nymfa dospívá asi za dva týdny a cyklus se opakuje. Mimo hostitele přežije veš jen 1–2 dny. K přenosu dochází přímým kontaktem mezi psy, štěňata se nakazí od matky, psi získají vši také ležením ve společných peleších či sdílením hřebenů a dek. Na vypadaných chlupech mohou být živé hnidy, na kterých vši přežívají poněkud déle.
Bodání vší způsobuje na psí kůži vznik svědivých pupínků. Malé množství vší a tím pádem i štípanců může uniknout pozornosti, ale při větším počtu si pes štípance rozškrábe do krve, do poškozené kůže se dostane infekce, srst je olámaná, matná, suchá, pocuchaná. Vlhká srst napadených psů je cítit po myšině. Zanícená svědivá kůže na uších může připomínat svrab. Vši mohou navíc sát tolik krve, že u svého hostitele, typicky u štěněte, způsobí chudokrevnost s bledými sliznicemi, nebo dokonce celkovou slabost a oslabení imunity.
Všenka psí
Všenka psí (Trichodectes canis) je 1–2 mm velký bezkřídlý hmyz s krátkou širokou hlavičkou. Všenka je zbarvená do žluta. Stejně jako veš se pohybuje pomocí šesti končetin s drápky. Na rozdíl od vši velmi čile. Neustálým lezením v srsti způsobuje velké svědění. Všenka psí nesaje krev, ale okusuje pokožku a živí se kůží, srstí a organickými nečistotami. Pes domácí je hlavním hostitelem této všenky, ale stejně tak může parazitovat i na vlku, kojotech, šakalech a liškách. Na zamořeném psovi se nachází především na hlavě, krku a na zádech a ocasu. Shromažďuje se kolem tělních otvorů či ran. Drží se u kořínků chlupů, rychle běhá a nemusí být snadné ji spatřit. Životní cyklus je podobný jako u
V naší poradně s názvem CO DĚLAT KDYŽ MÁ VÁŠ PEJSEK HOREČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel No co teda delat?.
ale co delat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při horečce je potřeba, aby pejsek hodně pil. Umístěte misku s vodou hned vedle místa, kde pes odpočívá. Když pes nemá snahu pít, tak mu udělejte kuřecí vývar a vychlazený a bez kostí mu ho dejte. Také krmení je v této době důležité a pes by měl každý den přijmout dostatek potravy. Když nemá chuť na pevnou stravu, tak zkuste konzervu a nebo zase masový vývar i s masem bez kostí. Pokud má pes vysokou horečku a vy s ním nemůžete zajít k veterináři, tak nejlepší domácí pomoc na horečku je psa vykoupat ve vlažné vodě po dobu přesně dvou minut. Voda nesmí být studená a čas nesmí překročit uvedenou dobu. Když to nepovede ke snížení teploty, tak psa na několik minut obložte ledem od zadních nohou až k hlavě. Vždy nezapomeňte psa osušit, aby nezůstával dlouho mokrý. Když se takto nepodaří horečku snížit do prvních 24 hodin, tak bude nezbytná návštěva veterináře, který zjistí příčinu a předepíše vhodnou léčbu. Nejčastěji to jsou antibiotika a nebo nesteroidní protizánětlivé léky.
Světle žlutá všenka psí (Trichodectes canis) se živí odlupujícími se částečkami kůže, nesaje krev.
Všenky měří okolo 2 mm, mají žlutohnědou barvu, jsou ploché s krátkými silnými hákovitými drápky na konci každé končetiny, které používají k pevnému přichycení se k chlupům hostitele. Je možné je pozorovat pouhým okem. U zvířat obvykle napadají hlavu, podpaží, třísla a záda. Psy napadající druh Trichodectes canis může být rovněž mezihostitelem tasemnice psí. To je další důvod, proč je úspěšná eradikace všenek tak důležitá.
Všenka se podobá jak vzhledem, tak způsobem života vši. Všechna vývojová stadia i dospělí jedinci se však živí kožním mazem a vrchními vrstvičkami zrohovatělé pokožky a jen příležitostně sají krev. Je také mnohem pohyblivější než veš, takže při pokusu o chycení se snaží co nejrychleji schovat. Tělo všenky má šedavě bělavou barvu a mnohem širší hlavu než veš. Všenka psí cizopasí výhradně na psu, na člověka nepřechází. Vývojová stadia všenky jsou stejná jako vývojová stadia vši. Vývoj se odehrává pouze na těle psa, samice kladou vajíčka tak, že je přilepují k chlupům (takzvané hnidy). Z nich se pak vylíhnou larvy a po dokončení vývoje se vyvine dospělá všenka. Nález hnid tedy znamená, že pes může být napaden jak vší psí, tak všenkou. Přítomnost parazita vyvolává škrábání a kousání, které může vést k poranění kůže a následné infekci. Všenky hubíme stejně jako vši a blechy.
Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou ve formě spreje, obojku, šamponu nebo jako spot-on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.
Ve svém příspěvku EKZÉM U PEJSKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
dobrý den, chtěla bych poradit,mám dvou letou fenku kříženec jezevčík a čivava. Asi před rokem se jí objevily stroupky na ocase a zase jí zmizely.Do roka se jí objevily znovu na ocese a na křížích. Byla jsem na veterině,poprvé to bylo léčené jako zánět kůže.dostala antibiotika a tablety proti škrábání.Po třech týdnech se to objevilo znovu.Koupila jsem na radu šalvěj a dělala jsem jí koupele,co druhý den.Zmizelo to,ale asi za 14 dní se to objevilo znovu.Takže zase veterina a tentokrát to byla reakce na bleší kousnutí.No at to zkrátím,pes se stále kouše na zadních partijích a líže se kolem konečníku.Má i vyčištěné žlázky,ale dělá to stále. ono to vypadá že má blechy ale žádné jsem nenašla. Kolikrát se stane že poskočí a dívá se k ocasu co to bylo. má ohraničenou vyrážku jen na těch křížích a nikde jinde.potřebuji radu co dál.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Je mozne ze ma blesky , ktere nevidite.Znam tento pripad nahore u korene ocasu si delaji nejcadteji hnizda.Srst u kazdeho pejska je tam hustsi a hrubsi.Idealni misto.Jsem velice spokojena s timto pripravkem.Je to tedy na objednani z Anglie a zasilku Vam poslou ze Singapuru.Je to na veskere parazity ktere mohou milacci mit.Uzasne.Ja objednavam podle vahy vetsi baleni ktere je na vahu pejska od 20 kg.Je to pro ne ptevence I jako odcerveni, nemaji zadne blechy, kliste na nich uschne ani se nezakousne.Je to I na srdecni cervy.Vazne super.Posilam svuj email:zuzka.zulik@gmail.com nevim jestly se da odkaz zverejnit ale poslu Vam to v emailu, pokud napisete
Majitelé se často ptají, zda se mohou všenky u lidí objevit po kontaktu s nakaženou kočkou. Dobrá zpráva: kočičí všenky jsou silně hostitelsky specifické.
Ve svém příspěvku BOLEST PÁTEŘE U PSA,MÍCHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den máme zlatého retrívra bude mu deset let, před týdnem nám začal pomalu chodit a při pohybu naříkat(knučet). pak nechtěl vstát vubec, potom zase jen na přední nohy pak zase jen na zadní a tak se to střídalo. mezi tím jsme navštívili veterináře udělal mu rtg páteře zadní části těla dal injekce a prášky na bolest. Stím že má artrosu. ted už nám leží 14 dní sem tam se občas snaží zvedat nohy, Za tu dobu jsme byli u lékaře opět a dělal mu rtg přední poloviny těla a řekl že to je od krční páteře , že mu tam dva obratle nějak tlačí na míchu a zřejmě došlo k otoku. Opět mu již třikrát dával injekce že to zmírní otok a že bi se měl celkově zlepšit. Doposud je stav stejný jednou muže hýbat předeníma nohama a pak zas jen zadníma. Hlavou hýbá normálně tělo také udrží v leže. Nevíme zda je takoví stav normální lékař nás ujištuje že to chce čas jediné co se změnilo je že už nknučí při pohybu ,. Nerozumím tomu . Jen nechceme a bi se náš pejsek trápil,,Je to stres pro něj i pro nás doma. Zkoušíme ho povzbuzovat k pohybu on bi psichycky chtěl ale fizicky mu to nejde. Tak nevíme zda je tento stav normálí a lékař volí správně, chtěl bich vás poprosit o váš názor. Za případou odpověd velice děkuji Sentivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ---.
Co nejdřív vyhedejte jiného veterináře. A spíš -vererinární kliniku.
Popiště jinému lékaři vše co se Vám dějě, veme mu veškerou dokumentaci od vašeho původního veterináře. S tav co popisujte není vůvec dobrý, a to že by se mělo vašemu psovi po všech lécich ulevit, a nestalo se , tak to znamená že by jsme měli navšívit jiného veterináře, nejlíp někakou veterinární kliniku, tam bývá víc veterinářů na jednou, a více halv , více vyřeší.
Všenky psí jsou hostitelsky specifické, to znamená, že se nepřenášejí na jiná zvířata než na dalšího psa. U lidí tedy nákaza nehrozí. Stejně tak na psovi nemůže parazitovat ani všenka kočičí, ani veš dětská, tudíž otázka, jak se zbavit všenek u člověka, není namístě.
Ve svém příspěvku KOCKA-STRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den mam 10-i mesicni kocku ktere se z niceho nic behem odpoledne udelala na zadech lysina cca 2x1 cm (vypadalo to jako by ji nekdo v tom miste oholil ziletkou). Pak ji to zacalo mokvat a udelal se strup. Obvazali jsme ji to aby si to nemohla skrabat. Co to muze byt? Kocka se mnou chodi na zahradu ale je na voditku a do styku s jinymi zviraty neprijde. Dekuji za vasi odpoved. Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Dobry den ,
s nasi kockou, ktere je 16 let, jsem byla dnes u veterinare, udelal rozbor krve a abdominalni echografii. Vysledek - rakovina leve casti jater , scasi i sleziny ,tez metastazy nebo spise strukovatele jatra, prakticky nelecitelne , pokrocile a predepsal si protizapalovy lek a neco pro jatra a ledviny.
Kocka uz delsi dobu stradala na vaze- my to pripisovali veku, / ze 4 kg se asi behem roku dostala na 2,75 kg/ , v posledni dobe casteji vracela a nekdy mela potize s mocenim. Nutkalo ji , ale vysledek byl “ neco malo, hustsi a naruzovaly” . Stavalo se to nekdy, obcas.
Nechce se mi verit, zeby nebylo jine sanci. Jeden lekar rika, dejte ji k jidlu TO co jste ji davali doposud, treba i syrove maso, kdyz to miluje, stejne toho nema moc. Jiny lekar pry, abychom ji davali jenom spec. stravu pro jatra….
Tak ja nevim, co mam delat ?
a hlavne co mam delat aby kocka netrpela.
Na otazku odkud vim, jestli ma bolesti nebo ne, nestli ji je spatne nebo ne - odpoved znela, "tenkrat, az uz nebude nic jist. " A to mam do tehdy cekat, nebo jak ?! Prosim o odbornou pomoc.
Pripajim foto z abdominalni echografii.
Dekuji za kazdou vasi pripadnou odpoved nebo radu.
Všenky nepřežívají dlouho v prostředí bez hostitele a vyprání či vyhození pelechů a dek na mráz je rychle ničí. Na zvířatech se dají odstranit běžně používanými prostředky proti blechám. Pokud je zvíře hodně zanedbané, léčbu celkově a následné hojení kůže usnadňuje ostříhání zplstnatělé srsti. Parazity zabíjí jak šampony, tak spreje a spot-ony, včetně spot-onů s fipronilem i novějšími insekticidy, a fungují samozřejmě i tablety proti klíšťatům a blechám. Krátce působící přípravky je potřeba zopakovat po 14 dnech, aby došlo k zahubení nově vylíhlých parazitů. Léčba by měla trvat 4–6 týdnů.
POZOR! Všenka je mezihostitelem tasemnice psí, zavšivený pes by měl být v průběhu léčby i odčervený. Pes, který se svých trapičů snaží zbavit tím, že je vybírá zuby, se tímto nepříjemným vnitřním parazitem nakazí. Kromě psa domácího napadají tyto všenky i volně žijící psovité šelmy, zejména vlky. Příbuzný druh žije na jezevci.
Ve svém příspěvku JAKÉ POTRAVINY PEJSKOVI NA SELHÁVÁNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den,13letému pejskovi zjistili chronické selhání ledvin.Kreatinin 700,urea 230.Dávali jsme mu doma kapačky,dost se zlepšil,ale pořád nevím co k jídlu.Dietní konzervy nechce a granule taky né.Chtěla bych se zeptat,jestli bych mu mohla vařit maso a hlavně jaké.Nebo uvařit třeba lososa.Nechce ani rýži.Veterinářka říkala,že to jídlo do něj musíme dostat třeba násilím.Je mi ho líto,ale koupili jsme velkou stříkačku do pusy atak mu to dáváme.Dala bych mu třeba ten tvaroh,nevím ale jestli odtučněný nebo normální.
Jsem zoufalá,chodí ven na 10 minut na procházku 4x denně,vrtí ocáskem,venku mu tak zle není,ale pak doma pořád spí,je na něm vidět,že je unavený.
Poraďte mi prosím ještě nějaké potraviny co bych mu měla dát aby měly co nejméně fosforu.
Děkuji Jiřina Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, také mám pejska s chronickým ledvinovym selhavanim. Určitě byste měla omezit bílkoviny. Měl by jíst jen konzervy a granule renal diet které nechce, ale musí. Maso mu nedávám vůbec, mohl by občas nizkobílkovinový jogurt. Určitě vám váš veterinář doporučil Pronefru a Ipakitine, jako doplněk Amin Avast. Je to fakt problém, rozjedla jsem svého bišonka tak, že jsem do masa přimíchávala ze začátku piškoty. Teď už to jí normálně. Přeji hodně štěstí a trpělidost. Nejsem doktor, je to jen naše zkušenost....
Všenka kočičí (Felicola subrostratus) patří mezi tzv. žvýkavé vši. Na rozdíl od blech neskáče – pohybuje se pomalu a je dobře viditelná.
Hledané výrazy jako všenky u koček nebo veš kočičí označují právě tohoto parazita.
Typické příznaky:
lomivá, matná srst,
loužky lupů v srsti,
svědění a drbání,
prořídnutí srsti na krku a hlavě.
Zkušenosti chovatelů potvrzují, že všenky se nejčastěji objevují u:
Ve svém příspěvku KDYZ MA KOCKA KOZNI PROBLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Fialová.
Dobry den, mela bych dotaz. Uz delší dobu lecime, vždy v rozmezi po trech az peti mesicich našeho kocourka. Vždy se mu lokalne za krkem vytvori strup, občas si to rozskrabe ze to vypada dost skarede. Dvakrát se lecil na dermafytozu sirupem který predepsal veterinar. Blechy ani jiné parazity nemá, jinak je bytovy, ven nechodi.Po tom co se mu to objevuje pravidelne a vždy jen lokalne jsme nechali udelat testy kde dermafytozku vyvratili. Muze to byt prosim potravinova alergie ci stres? Zda se nam v pohode. Hraje si a vse v normalu. Jen to rozskrabavani se uhlidat neda, vi ze to nesmí,ale jakmile dojdeme z práce, uz ma něco rozdrbane.Je na hypoalergenich granulích, taky schvalenych veterinářem...snazime se mu nic jiného nedavat podle instrukci, ale když se mu jedna ranka zahojí, hned vedle ci v nejblizsim okoli se objevi nova. Ted to vypadalo ze mu po poslední rance snad ani v tom lozisku nevyrostou znova chlupy. Ty nastesti rostou,ale vedle ma zase rozskrabany další, po naší prohlídce. Uz jsme celkem trosku bezradní, co kocourkovi davat aby jsme ho vylecili, ci něco cim mu zklidnit alespoň to drbani a popřípadě co na tu dezinfekci když uz si to tak rozdrbe? Dekuji moc za odpověď.
Nemoci pohlavního ústrojí – hnisavý zánět dělohy, zánět předkožky
Nemoci pohybového ústrojí – záněty svalů, kloubů a šlach, dysplazie kyčelních kloubů, zlomeniny kloubů, zlomeniny kostí, křivice
Nemoci nervového ústrojí – zánět mozku a míchy, otřes a zhmoždění mozku a míchy
Nemoci očí – zánět spojivek, zánět víček, vchlípení a vychlípení víček, suchý zánět rohovky a spojivky, zákal rohovky, zákal čočky
Nemoci uší – onemocnění zevního zvukovodu, krevní výlev v ušním boltci
Onemocnění kůže – zánět kůže, kopřivka, svrab
Parazitární onemocnění psů – škrkavky, tasemnice, blechy, vši, všenky, klíšťata
Infekční nemoci jsou nemoci, jejichž původci jsou živé mikroorganismy (patogenní bakterie, houby, viry, rickettsie, chlamydie, protozoa) schopné pronikat do organismu zvířat, vyvolat onemocnění a dále se přenášet na zdravé jedince.
Přenos infekčních nemocí je realizován přímým nebo nepřímým (zprostředkovaným) vzájemným kontaktem nemocného zvířete se zdravým. Bránou vstupu původce onemocnění je kůže a viditelné sliznice očí, dýchací, trávicí a močopohlavní systém.
Při prvních příznacích infekčního onemocnění psa je nutné vždy co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, který zvíře odborně vyšetří a zahájí odpovídající léčbu. Infekční onemocnění ohrožuje nejen zdraví a život postiženého psa, ale i ostatní psy, se kterými přijde do kontaktu.
Invaze cizopasníků, jak vnějších, tak vnitřních, způsobují značné komplikace zdravotního stavu u všech věkových kategorií psů. U štěňat mohou způsobovat i přímé ztráty uhynutím, často významnou měrou zasahují skrytě do vývinu a růstu a disponují organismus pro celou řadu onemocnění.
Veš psí (Linognathus setosus) je bílá a saje krev. Ani jeden druh není přenosný na člověka. Dospělé vši se pohybují na povrchu kůže a způsobují intenzivní dráždění, pes se škrábe, čímž si může přivodit poranění kůže, které se může následně infikovat.
Veš je zploštělá shora dolů a má krátké, silné končetiny, které nejsou přizpůsobeny ke skákání, takže je veš poměrně málo pohyblivá a lze ji snadno odhalit. Barva vši je šedavá až bělavá. Dospělá veš i larva se živí krví psa. Veš psí cizopasí výhradně na psu, na člověka nepřechází. Vývoj se odehrává pouze na těle psa, samice kladou vajíčka tak, že je přilepují k chlupům (takzvané hnidy). Z nich se pak vylíhnou larvy a po dokončení vývoje se vyvine dospělá veš.
Veš psí způsobuje psovi svědění, takže se škrábe, čímž si může přivodit poranění kůže, které se může infikovat, nebo vzniká ekzém. Nejčastěji se vši vyskytují na hlavě psa, tedy v okolí očí a tlamy, je tedy lepší poradit se o jejich odstranění s veterinárním lékařem, který doporučí vhodný prostředek tak, aby psovi neublížil. Vši se vyskytují poměrně často také zespoda na krku, na prsou a na hrudi. Veš se na psa přenáší většinou bezprostředním stykem s napadeným psem. Ochrana tedy spočívá v tom, nevodit psa na taková místa, kde by mohl být napaden, a k péči o srst používat výhradně vlastní hřebeny a kartáče.
Při rozhrnutí srsti je vidět přisátá veš, která se nesnaží prchat jako všenky, ani neodskočí jako blecha. Na jednotlivé chlupy přilepují vši hnidy, které na rozdíl od lupů celkem pevně drží. Naštěstí jsou psí vši méně časté než blechy. Pes se nakazí pouze přímým stykem se zavšiveným jiným psem nebo při používání cizích hřebenů a kartáčů.
Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou k dostání ve formě spreje, obojku, šamponu nebo jako spot-on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.
Na blechy spolehlivě přijdete tak, že své kočce prohlédnete srst. Jakmile objevíte jednu blechu, počítejte s tím, že se jich v kožichu skrývá klidně i dalších 20 (v různých vývojových stadiích). Dospělou blechu nemačkejte mezi nehty – jak je u mnoha chovatelů zvykem – sami byste se totiž mohli nakazit. Nejúčinnější zbraní proti blechám je použít speciální přípravky na srst zvířete. Odstranění blech u koček není snadné.
Blechy lze odstranit pomocí spreje, šamponu nebo spot-onu. Spot-on se jeví jako nejspolehlivější. Jedná se o drobnou ampulku s tekutinou, kterou zvířeti aplikujete mezi lopatky. Blechy postupně uhynou. Spot-on navíc chrání i proti klíšťatům. Cena jedné ampulky se pohybuje kolem 130 Kč. Další možností je vykoupat kočku s použitím speciálního šamponu. Koupel je ale nutné za 1 týden až 14 dní zopakovat, aby se zahubily opravdu všechny blechy. Prodávají se také spreje na blechy. Ne všechny jsou však spolehlivé. Navíc zvíře musíte postříkat velmi důkladně a opravdu celé. Jinak se blech nikdy nezbavíte.
Všechna místa, se kterými vaše kočka přišla do kontaktu, je potřeba vyčistit. Pokud můžete, hoďte deky a polštáře do pračky, kde se blechy při vysoké teplotě spolehlivě zahubí. Pokud tento krok vynecháte, můžete si být jisti, že se vám kočku nepodaří odblešit.
Sprej je nejšetrnější variantou, která se doporučuje zvláště u koťat. Aplikace je snadná, sprej působí okamžitě a můžete si sami regulovat množství aplikované látky. Na obalu si vždy přečtěte dávkování a dobu účinnosti nebo její omezení, jako je koupání, déšť nebo jen vlhko. Některé spreje jsou přímo doporučované k aplikaci do prostředí, kde se kočka zdržuje, a jsou vhodným doplněním boje proti blechám. Zvážit jejich aplikaci bychom měli ale u citlivějších kočiček, které mohou špatně reagovat na syčivý zvuk.
Obojky se snadno aplikují, působí poměrně rychle a dlouho (4–8 měsíců dle výrobce), ale zvíře ho musí nosit stále, nesmíme mu ho dávat jen na procházky a podobně. Výběr je dnes velký, můžete si vybrat podle velikosti zvířete, podle typu uvolňované látky, některé jsou kombinované a působí i proti klíšťatům. Většina je voděodolných. U některých bývá uvedeno, že by uvolňovaná látka neměla přijít do styku s malými dětmi. Některé obojky jsou aromatické a hodí se spíše pro zvířata žijící venku.
Šampon působí okamžitě na všechny namočené parazity, nemusíte mít strach, že účinnou látku obsaženou v šamponu předávkujete, a nadto kočku pěkně umyjete. Jsou vhodné jako první krok k likvidaci velkého počtu blech na zvířeti, ale jejich účinek je krátkodobý, je tedy lepší doplnit je o přípravky s delší účinností. U koček však
V období formování plemene byla hlavním úkolem australského ovčáka manipulace s až několika tisícihlavými stády ovcí a dobytka na sezónní pastvy či za účelem prodeje až na vzdálenosti v rámci stovek mil. Jednalo se v podstatě o nepřetržitou práci kolem dobytka od jara do zimy (do prvního sněhu).
Přesný původ plemene je celkem nejasný, existují minimálně dvě teorie, jak australský ovčák vznikl. Jedna tvrdí, že jeho předchůdci byli ovčáčtí psi Basků, kteří migrovali z Evropy do Austrálie a potom do Ameriky, kam si s sebou přivezli jak speciální plemeno ovcí Merino, tak své „malé modré psy“, potomky pyrenejských a katalánských ovčáků, přikřížené s německou kolií a dalšími evropskými ovčáckými plemeny. Jiná teorie uvádí, že australský ovčák vznikl křížením britských a španělských ovčáckých psů, kteří se do Ameriky dostali s evropskými emigranty. Jisté ale je, že navzdory svému jménu vzniklo toto plemeno, tak jak ho známe dnes, v Americe. Největšího rozmachu a popularity dosáhl australský ovčák ve 20. století, a to díky své účasti na výstavách dobytka a koní, kde překvapoval diváky svými dovednostmi.
Mezi hlavní vlastnosti, pro něž byl nedocenitelným pomocníkem, patřila především jeho univerzálnost: skvělý cit pro manipulaci se stádem jak drsného dobytka, tak ovcí (velice často „mix“ jehňat, bahnic i beranů). Kromě pasení byl díky svému přirozeně ochranitelskému pudu skvělým hlídačem stáda i svého domova a jednalo se o jedince přirozeně teritoriálního. Vynikal svou rychlostí, hbitostí, vytrvalostí, odolností, odvahou a schopností samostatného rozhodování i práce v drsných podmínkách v podstatě ve dne v noci. Zároveň však byl popisován jako výjimečný společník pro svého pána či jeho rodinu. Pro všechny tyto vlastnosti zaznamenal v USA jako farmářský pes vysoký nárůst popularity.
Australský ovčák je pes s nadprůměrnou inteligencí, je dokonce tak inteligentní, že zaujímá jedno z prvních míst v žebříčcích IQ mezi všemi psy. Má ve svých genech silně zakořeněný pastevecký a ochranitelský pud. Je to pes velmi oddaný svému pánu a rodině, při jejich obraně je schopen nasadit život. Je spolehlivý, ostražitý, vytrvalý, rychle a rád se učí, vůči cizím lidem a zvířatům není nepřátelský, přestože dokáže být ostrý a autoritativní. Je výborným rodinným společníkem, ale je také hodně závislý na své rodině a miluje kontakt s člověkem, proto není vhodné chovat ho venku v kotci. Má rád hodně prostoru a miluje plavání. Možná ze všeho nejraději má ale rád běhání vedle koně. Australský ovčák je velký pracant, a proto musí být neustále něčím zaměstnán, aby se nenudil a nenacházel si zábavu sám. Pro své výjimečné vlastnosti je používán při agility, v&nb
Veš psí (Linognathus setosus) je bílá a saje krev. Ani jeden druh není přenosný na člověka. Dospělé vši se pohybují na povrchu kůže a způsobují intenzivní dráždění, pes se škrábe, čímž si může přivodit poranění kůže, které se může následně infikovat.
Na rozdíl od všenek a blech nejsou moc pohyblivé, při rozhrnutí srsti je vidět přisátá veš, která se nesnaží prchat jako všenky ani neodskočí jako blecha. Při silném napadení psa se vši zdržují kdekoli. Jinak dávají přednost hlavě, zvláště čenichu, těsnému okolí pysků, očí a uší. Vyskytují se poměrně často také zespodu na krku, na prsou a na hrudi. Na jednotlivé chlupy přilepují vši hnidy, které na rozdíl od lupů celkem pevně drží. Naštěstí psí vši jsou méně časté než blechy. Pes se nakazí pouze přímým stykem s jiným zavšiveným psem nebo při používání cizích hřebenů a kartáčů.
Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou ve formě spreje, obojku, šamponu nebo jako spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.
Jedná se o psího cizopasníka, který je dlouhý 1–2 mm. Člověka nenapadá, ale při silném výskytu jich můžeme na psovi najít tisíce. Důležité je správně se starat o psí srst, zejména u dlouhosrstých plemen, pravidelně ji vyčesávat a prohlížet. Veš psí se šíří takzvané ze psa na psa, pes se tedy musí potkat a setrvat ve společnosti se psem jiným, který již psí vši má. Samice kladou vajíčka přímo na chlupy a z nich se líhnou larvy. Larvy i dospělci se živí krví psa a při silném přemnožení to může vést až k chudokrevnosti.
Při silném napadení psa se vši zdržují kdekoli. Jinak dávají přednost hlavě, zvláště čenichu, těsnému okolí pysků, očí a uší. Vyskytují se poměrně často také zespoda na krku, na prsou a na hrudi. Na jednotlivé chlupy přilepují vši hnidy, které celkem pevně drží. Naštěstí jsou psí vši méně časté než blechy a nejsou přenosné na člověka. Pes se nakazí pouze přímým stykem s jiným zavšiveným zvířetem, případně při používání cizích hřebenů a kartáčů. Při odvšivení se postupuje podobně jako při odblešování psa.
Veš na rozdíl od všenky je málo pohyblivá a také má menší velikost. Pro představu se můžete podívat na fotky vší.
Léčba spočívá v ošetření insekticidními přípravky, zpočátku denně, poté stačí obden. Je nutné kontrolovat kožich a vyčesávat hnidy, protože jdou hůře chemicky odstranit. Vši je možné zlikvidovat i pomocí speciálního šamponu.
Světle žlutá všenka psí (Trichodectes canis) se živí odlupujícími se částečkami kůže, nesaje krev.
Všenky měří okolo 2 mm, jsou ploché, mají žlutohnědou barvu, krátké silné hákovité drápky na konci každé končetiny, které parazit užívá k pevnému přichycení se k chlupům hostitele. Je možné je pozorovat pouhým okem. U zvířat obvykle napadají hlavu, podpaží, třísla a záda. Psi napadení druhem Trichodectes canis mohou být rovněž mezihostitelem tasemnice psí. To je další důvod, proč je úspěšná eradikace všenek tak důležitá.
Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou ve formě spreje, obojku, šamponu nebo jako spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.
Dravčík kočičí (Cheyletiella blakei) je roztoč způsobující onemocnění zvané cheyletielóza. Tento stav provází výrazná tvorba lupů („pochodující lupy“) – právě proto se často zaměňuje za všenky.
Dravčíci u koček žijí na povrchu kůže a živí se tkáňovým mokem. Patří mezi nepříjemné kočičí paraziti v srsti, ale na rozdíl od všenek se mohou dočasně přenést i na člověka.
Parazity u psů dělíme na vnitřní (endoparaziti), mezi něž patří tasemnice, škrkavky, srdeční parazité; a na vnější (ektoparaziti), mezi které patří blechy, vši, všenky, klíšťata, trudník, zákožka svrabová. Vnitřní paraziti napadají zejména střeva, játra a plíce, vnější napadají pokožku a srst. Šíří se přímo (od napadeného jedince) nebo nepřímo (od mezihostitele nebo přenosem vajíček).