Biewer teriér si v posledních letech získává stále větší oblibu mezi milovníky malých společenských psů, a to nejen díky svému elegantnímu vzhledu, ale i přátelské a vyrovnané povaze. Na první pohled zaujme dlouhou hedvábnou srstí a typickým zbarvením, které jej odlišuje od klasického jorkšírského teriéra. Přestože působí jako křehký gaučový mazlíček, jedná se o aktivního, inteligentního a velmi oddaného psa, který se dobře přizpůsobí rodinnému životu. V článku se podrobně podíváme na původ a specifika plemene, jeho povahu, nároky na péči, výchovu štěněte i na to, kolik vás bude biewer teriér skutečně stát.
Štěně
Výběr štěněte je zásadním krokem, který ovlivní zdraví i povahu psa po celý jeho život. Kvalitní biewer jorkšír teriér chovnástanice poskytne nejen průkaz původu, ale i základní socializaci.
Na co se při výběru zaměřit
Štěně by mělo být aktivní, zvědavé a bez viditelných zdravotních problémů. Důležitá je také komunikace s chovatelem a ochota poskytnout informace o rodičích.
Zkušenosti chovatelů
Zkušení chovatelé doporučují navštívit jorkšírský teriér biewer chovnástanice osobně a sledovat prostředí, ve kterém psi vyrůstají. To výrazně snižuje riziko budoucích problémů.
Za patologické línání se odborně považuje jen takové línání, které vede k tvorbě lysých ložisek, a k tomuto problému je třeba odborný přístup veterináře. To znamená, že pokud srst vypadává i v nadměrné míře a zároveň bez problémů rychle roste nová a netvoří se přitom lysiny, nejedná se o poruchu ani o kožní onemocnění. Jedinou výjimkou je porucha štítné žlázy, takže pokud nadměrné línání trvá déle než 1 měsíc, je na místě nechat vyšetřit funkci štítné žlázy.
Nadměrné línání je problém, který lze ovlivnit kvalitní výživou a kvalitní péčí o kůži a srst, která spočívá v používání speciálních šamponů, výživných kondicionérů, biotinu a v pravidelném vyčesávání. K tomu slouží dle typu srsti hřebeny, kartáče, trimovací nože nebo pro krátkosrsté psy je velmi vhodná masážní rukavice, která odstraní línající srst a rovněž masíruje pokožku.
Pod starou, nevylínalou srstí se rovněž jen s obtížemi a riziky rodí srst nová. Čím dříve chovatel zbytky staré srsti odstraní, tím dříve a o to krásnější srst naroste. A protože hranice mezi jarním a zimním línáním se u doma chovaných psů stírají, měla by se stát péče o srst, když ne každodenní, pak aspoň týdenní součástí péče chovatele o psa.
Výměna srsti začíná vždy na zadní části těla a postupuje k přední. Tento proces neovlivňuje teplota, ale délka dne (světlo). Teplota však ovlivňuje hustotu srsti a rychlost její obnovy.
Jako téměř ve všem i v potřebě odstraňování odumřelé srsti existují výjimky. Existují plemena, u kterých k línání nedochází vůbec, například u českých teriérů, kerry blue teriérů nebo pudlů. U nich však hrozí nebezpečí plstnatění srsti, což ve svých důsledcích může vést k ještě horším dopadům než zanedbání péče o nevylínalou srst.
Dle dostupných informací zakrslý králík s teddy genem odchází z chovu v 7–8 týdnech věku, většinou jsou již přeléčeni proti kokcidióze a zvyklí na běžný chod domácnosti – na děti, pejska, kočky. Králíčci do nového domova s sebou dostanou výpis předků, granulky, na které jsou zvyklí, rady do začátku. Tyto informace poskytují zejména chovné stanice (chovnástanice). Králíčka si je zde možno zarezervovat. Na rezervaci se ve většině případů vybírá záloha 50 % ceny. Nabídky naleznete na internetu. Cena je různá od 250 Kč do 1 000 Kč.
Pomeranian (ač miniaturní pejsek) je ve své ryzí podobě velmi drahý. Vyvíjel se totiž asi sto let v USA a ve Velké Británii a u nás je jen málo chovatelů, kteří dbají na čistotu plemene. Daleko častěji (a také levněji) koupíte křížence pomeraniana a německého trpasličího špice, tedy jeho prapředka.
Chovatelé rozhodně nabádají k opatrnosti. V České republice se cena pomeranianů pohybuje (samozřejmě i podle kvality jednotlivých štěňat) od 25 000 korun směrem nahoru. Jedinci na výstavy mohou stát 50 000 korun i více. Pakliže se rozhodnete přivézt štěně pomeraniana z Británie, počítejte s cenou až 2 500 liber plus doprava, z USA si psa přivezete za 3 500 dolarů plus cesta.
Při pročítání inzerátů můžete často narazit na štěňátka, jež vznikla křížením v nějaké „množírně‟. Varovat by vás měla především výhodná cena, která může zlákat ke koupi.
Chovatelské stanice
Chovatelské stanice pomeranianů najdete prostřednictvím vyhledávače na internetu. Stanice nabízejí k odběru štěňata jak s průkazem původu, tak i bez něj.
Za nás můžeme doporučit chovatelskou stanici z povltaví: www.pomeranian.cz.
Biewer Yorkshire Terrier vznikl v Německu v 80. letech 20. století jako barevná varianta jorkšírského teriéra. Plemeno se postupně vyvinulo do samostatné linie, která má dnes jasně daný standard a vlastní chovatelské kluby. Typickým znakem je tříbarevná srst – kombinace bílé, černé a zlaté – a kompaktní, elegantní stavba těla.
Původ a vývoj plemene
Plemeno vzniklo cíleným chovem, nikoli náhodnou mutací. Chovatelé kladli důraz na stabilní zbarvení, zdraví a vyrovnanou povahu. Právě proto je dnes velký důraz na výběr štěněte z ověřeného prostředí, jako je kvalitní biewer teriér chovnástanice.
Rozdíl oproti klasickému jorkšírovi
Na rozdíl od běžného jorkšíra je biewer klidnější, méně dominantní a často lépe zvládá soužití s dětmi i jinými zvířaty. Mnoho majitelů potvrzuje, že biewer působí vyrovnanějším dojmem, což ocení zejména rodiny.
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitissuperficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
(latinsky keratitis superficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
U dospělých psů se může rovněž vyskytnout akné, někdy však jde o stafylokoka.
Stafylokok se vyskytuje u všech hladkosrstých psů, zejména bulteriérů, ale i pitbulteriérů, amerických stafordšírských teriérů, buldočků, bullmastifů. Začíná se velmi rozšiřovat u retrívrů, kde má ale trochu jiný průběh a příznaky. Dá se tedy říci, že jde převážně o hladkosrsté psy nejčastěji střední velikosti.
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C. Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Počáteční příznaky mohou být zaměněny za alergii. U hladkosrstých psů se potravní alergie projevuje velmi často zarudnutím tlapek, kůže je jasně růžová nebo červená, většinou do poloviny hrudní končetiny, srst je řidší a mírně odstává. Téměř tytéž projevy se však vyskytují u invaze dravčíkem, pouze meziprstí je bez otoku a vředů. A naopak, pokud je postižené jen meziprstí, má onemocnění podobné příznaky s osinou nebo zánětem chlupového či mazového váčku.
Stafylokok u psa se nějakou dobu nemusí projevit, zvíře dokonce může být jen přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To pak může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Infekce se může projevovat od drobných kožních problémů až po život ohrožující infekce. V důsledku toho se příznaky výrazně liší od umístění a závažnosti infekce.
Rohovka tvoří 20–25 % povrchu oční koule. Je zvlhčována slzným filmem a je složena z několika vrstev. Zdravá rohovka je průhledná, bez přítomnosti cévního zásobení. Nejčastějším onemocněním je keratoconjunctivitis sicca – suché oko (KCS).
Keratoconjunctivitis sicca neboli suché oko je možné definovat jako sníženou produkci slzného filmu. Rohovka a spojivka ztrácejí svou normální lesklost a stávají se matnými. Spojivka je nateklá a překrvená, rozvíjí se hlenohnisavý výtok. Na rohovce se objevují cévy a dochází k ukládání pigmentu. KCS se diagnostikuje pomocí testu měření slz, který je v pozitivním případě buď velmi nízký, nebo nulový.
Terapie je zpočátku konzervativní, kdy se do spojivkového vaku aplikují dvakrát denně cyklosporinové kapky, které aktivují činnost slzných žláz. Pokud je tato terapie neúčinná, je možné přistoupit k terapii chirurgické, kdy se do spojivkového vaku zavede vývod slinné žlázy.
Panus (chronický povrchový zánět rohovky) je onemocnění, které se vyskytuje převážně u německých a belgických ovčáků a jejich kříženců. Další plemena s dispozicí k tomuto onemocnění jsou jezevčík, pudl, greyhound a sibiřský husky. Příčina onemocnění není zatím zcela objasněna, předpokládá se rodinná a plemenná predispozice. Dědičnost onemocnění se však jeví jako velmi nízká. Mezi další faktory onemocnění patří i autoimunitní reakce, kdy vzniká přecitlivělost na bílkoviny rohovky. Mezi nespecifické faktory, které podporují vznik onemocnění, se řadí i UV záření a nadmořská výška.
Onemocnění se většinou projevuje u psů v rozmezí 3–5 let, občas i později. Ve většině případů jsou postiženy obě oči. Rozlišují se dvě formy onemocnění – u mladších psů je panus charakterizován výskytem velkého množství cév a granulační tkáně s velmi rychlým rozvojem. U starších psů se většinou diagnostikuje hlavně velké množství pigmentu v rohovce. Nástup i průběh jsou pomalejší. Onemocnění není bolestivé a není spojené s výtokem z oka.
Onemocnění nelze vyléčit, lze jen ovlivňovat a kontrolovat jeho průběh. Terapie je doživotní a spočívá v přechodné aplikaci kortikosteroidů ve formě masti nebo kapek a v aplikaci cyklosporinu A (opět ve formě kapek nebo masti). Pokud majitel ošetřuje oči pravidelně, nedochází obvykle k výraznému zhoršení. Při výrazné pigmentaci, která může postihnout téměř celou plochu rohovky, a pokud pejsek nereaguje na lokální terapii, je možné chirurgicky odstranit povrchovou vrstvu rohovky (lamelární keratektomie).
Povrchová pigmentózní keratitida neboli zánět rohovky je onemocnění, které se vyskytuje zejména u pekinézů, shi-tzu, bostonských teriérů, francouzských buldočků a ostatních
Nikdo neví jistě, co způsobuje rozvoj lipomů u psů. Ať už způsobuje tukové nádory u psů cokoli, pokročilý věk a nadváha se zdají být primárními rizikovými faktory.
Lipomy se vyskytují nejčastěji u psů středního věku a seniorů, a často se vyskytují u fen s nadváhou. Některá plemena psů jsou náchylnější k lipomu, včetně labradorů, dobrmanů, malých kníračů, kokršpanělů, jezevčíků, pudlíků a teriérů, což naznačuje, že zde může být jakási genetická predispozice.
Některé lipomy mohou být způsobeny fyzickým traumatem. Další příčiny tvorby lipomu u psů mohou zahrnovat:
Vystavení chemikáliím. Chemikálie ve vodě z vodovodu a v životním prostředí mohou narušit správnou funkci štítné žlázy a endokrinního systému, což může následně narušit schopnost těla vylučovat potenciální toxiny kůží a způsobit vznik tukových nádorů.
Špatná strava. Kromě toho, že jsou psi překrmováni a mají nadváhu, může k rozvoji lipomů přispět i špatná strava plná přebytečných sacharidů a chemických konzervačních látek, které se nacházejí ve zpracovaném krmivu pro psy.
Jaké potraviny způsobují tukové boule u psů?
Špatná strava je pravděpodobně důvodem, proč se u vašeho psa stále objevují lipomy. Nadměrné množství sacharidů, konzervačních látek a toxinů ve zpracovaném krmivu pro psy přispívá k růstu psích lipomů.
Chovatelských stanic mainských mývalích koček existuje několik, lze je najít například na internetu prostřednictvím vyhledávače. Chovatelské stanice nabízejí koťata k odběru s průkazem původu nebo bez průkazu původu.
Přístřeší s námi pes nebo kočka obývají v každé druhé domácnosti a počet psů chovaných na jednoho obyvatele ČR je dokonce jeden z nejvyšších v Evropě, takže o oblíbenosti chlupatých přátel nemůže být pochyb. Na druhou stranu, každý by si měl uvědomit, zda bude mít na tak velký závazek, jakým pořízení psa je, čas a prostor. Nad módním diktátem a nenaplněnými mezilidskými vztahy by měl vždy zvítězit zdravý rozum a reálné možnosti každého z nás.
Odvrácená strana lásky ke psům spočívá v pokrytectví týkající se jejich pořizování. Lidé si často pořizují psy z hrůzných podmínek množíren, kde feny mnohdy ani nevidí denní světlo a štěňata odstavují velmi brzy po narození. Vše se skrývá pod nenápadnými inzeráty s levnějším prodejem štěňat bez průkazu původu. Podezřelá cena, předání mimo domov chovatele (např. na nádraží), nízký věk štěněte, chybějící očkovací průkaz a záznamy v něm a mnoho dalších faktorů jsou znaky množitelů, kteří se zajímají pouze o svůj byznys, nikoli o zdraví a psychickou pohodu vašeho budoucího zvířecího společníka. Věřte, že takovýmto nákupem tento černý kšeft akorát podpoříte a sami se pravděpodobně uvedete do problémů, kdy budete řešit zdravotní stav pořízeného pejska. Finance následně vydané na veterině poté velmi pravděpodobně přesáhnou cenu zdravého pejska z kvalitní chovné stanice.
Je jasné, že pokud člověk štěně v takovýchto podmínkách vidí, je mu jej líto. Jeho koupením pomůžete sice jednomu konkrétnímu pejskovi, ale akorát ještě více motivujete množitele k další produkci štěňat. Tímto směrem cesta z bludného kruhu nevede. Pokud objevíte podezřelý chov, pro blaho pejsků uděláte nejlépe, když informujete Státní veterinární správu, která může patřičně zasáhnout.
V případě nedostatku financí by tedy bylo mnohem rozumnější a nepoměrně lidštější vzít si pejska z útulku. Nezapomeňte ale, že i kvalitní krmivo a veterinární péče něco stojí. V případě, že trváte na čistokrevném plemeni, investice do zdravého a krásného pejska s PP z chovné stanice se Vám v budoucnu mnohonásobně vyplatí.
Chovatelských stanic australských ovčáků je několik, je možné si je vyhledat ve vyhledávači na internetu. Chovatelské stanice nabízejí štěňata k odběru s průkazem původu nebo bez průkazu původu.