Téma

CELKOVA NARKOZA


CELKOVA NARKOZA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Kastrace psů se v posledních letech stává stále běžnějším zákrokem, což je pravděpodobně způsobeno zvýšenou informovaností a zodpovědnějším přístupem chovatelů. Kastrace se stala základní metodou kontroly populace psů. Řeší rovněž některé zdravotní problémy a využívá se i z chovatelských důvodů.


Kdy nechat psa vykastrovat

Kastrace psů se podobně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů.

Chovatelské důvody spočívají hlavně v zamezení nežádoucího chování psa, jako je neklid, neposlušnost a toulání v období hárání fen v okolí. Je pravdou, že jsou psi po kastraci klidnější a vyrovnanější, nicméně případná agresivita nebo toulání z jiných důvodů, než jsou háravé feny, se kastrací nevyřeší.

Hodně záleží na tom, v jakém věku se kastrace provádí. Kastrace štěněte ve věku 6 až 12 týdnů před dosažením pohlavní dospělosti způsobí to, že psi nestačí nabýt pohlavní výraz ani povahové vlastnosti jako dominance a agresivita, a tak zůstávají celý život hravým štěnětem. Jsou potom vhodní jako mazlíčci do domácnosti, ale nehodí se pro další výcvik, jako je obrana, hlídání a podobně. U nás se kastrace většinou provádí až po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, což je u malých plemen asi 12 měsíců a u velkých plemen asi 18 měsíců. Pokud se rozhodneme pro kastraci psa z hlediska nápravy nežádoucího chování, tak čím později se provede, tím menší je šance na úspěch. U psa se již toto chování upevní, stane se z něj zlozvyk a kastrace problém nevyřeší.

Zdravotní důvody pro kastraci psů se vyskytují u několika onemocnění. Patří sem hlavně nádory varlat, kryptorchismus a zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty).

Nádory varlat jsou u psů poměrně časté a kastrace představuje jediné řešení.

Kryptorchismus je stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale nacházejí se v tříselném kanálu nebo dutině břišní. Zde je pro ně vyšší teplota než v šourku, což znamená o 30 % vyšší riziko nádorového bujení. Jejich odstranění pomocí kastrace je tedy opět nejvhodnějším řešením.

Zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) se vyskytuje téměř u všech starších psů, a pokud nezpůsobuje problémy, není třeba ji řešit. Někdy je však prostata zvětšená natolik, že způsobuje problémy při močení – bolestivé močení, krev v moči a podobně, nebo může dojít k zánětu prostaty – prostatitidě, což jsou stavy, kdy je zapotřebí přistoupit k léčbě a kastrace je metodou volby.

Při kastraci psa se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata. Kromě tvorby spermií jsou varlata zodpovědná za tvorbu testosteronu, a tedy i za samčí sexuální chování. Před zákrokem je nutná 24hodinová hladovka. Vodu odejmeme 1 až 2 hodiny před zákrokem. Pes je následně uveden do anestezie – buď intravenózní (do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj). Typ anestezie závisí na zdravotním stavu zvířete a na požadavcích majitele psa. Inhalační narkóza je šetrnější, bezpečnější, ale i 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kastrace psa

Příběh

Ve svém příspěvku HEMATOM ABCES U PSA NA NOSE OBRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Marešová.

Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, máme doma Mini Bulika a na nose se mu objevil velký podebrany flek.
A na veterině nam řekli ze to je nádor, ale nam to tak nepřijde chci se zeptat zda by to taky nemohl byt hematom nebo něco jiného. Děkuji za odpověď přikládám fotku


🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.

Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.

Hodně štěstí,
MVDr. Hrachová

Zdroj: příběh Hematom abces u psa na nose obrazky

Nádory sleziny

Slezina je orgán často postižený nádorovým onemocněním. Obvyklou příčinou splenomegalie je rakovina sleziny, bez pečlivé diagnostiky však často nelze rozlišit léze benigní a maligní. Bezpečnou diagnostickou metodou je tenkojehlová aspirační biopsie, přičemž cytologická diagnóza odpovídá histologické minimálně v 50 % případů. Pro přesnější stanovení diagnózy, zvláště rozlišení hematomu, se doporučuje histopatologické vyšetření. Splenomegalie patří mezi příznaky onemocnění sleziny. Jednou z častých příčin je hemangiosarkom, maligní nádor se špatnou prognózou. Avšak vzhledem k tomu, že splenomegalie může být důsledkem i řady benigních onemocnění, mělo by být rozhodnutí o případné eutanazii pacienta učiněno až po stanovení definitivní diagnózy. V tomto případě je včasné odstranění celé sleziny nezbytné. Radioterapie není pro své nežádoucí vedlejší účinky při ozařování břicha příliš využívána. Chemoterapie má pouze limitovanou účinnost. Metodou volby je chirurgie. O kolik přesně by se psovi po operaci prodloužil život, není známo. Při rozhodování, zda do toho jít, či ne, je třeba zvážit všechny okolnosti. Například fyzický stav – zdraví psa ohledně srdce, kondice, trávení a podobně. Také narkóza je trochu riziko, aby se pes vzbudil, i když relativně celá operace proběhne v pořádku. U starších psů je vždy větší riziko.

Zdroj: článek Zvětšená slezina u psa

Cena

Celková cena zahrnuje tyto úkony:

  • klinické vyšetření zvířete
  • anamnestické vyšetření a sepsání souhlasu s anestézií a se zákrokem, poučení majitele
  • premedikaci, kanylaci a intubaci feny (zajištění žilního přístupu pro infuze a anestetika a zajištění dýchacích cest)
  • přípravu operačního pole a pracoviště, použití ochranných pomůcek u personálu
  • chirurgický zákrok – odnětí vaječníků, nebo vaječníků i dělohy
  • vedení anestézie a analgezie, přístrojový i fyzický monitoring pacienta (používá se monitor vitálních funkcí, který sleduje puls, dechovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem, EKG, teplotu a krevní tlak)
  • v případě potřeby použití elektrokauteru
  • ošetření operační rány
  • perioperační a pooperační infuzní terapii na infuzní pumpě
  • aplikaci léčiv
  • krátkodobou či střednědobou hospitalizaci, jejíž součástí je infuzní terapie na infuzní pumpě
  • poučení majitele, na vyžádání kopie dokumentace (anesteziologický protokol, hospitalizační protokol)
  • límec, případně i pruban
  • kontroly
  • vytažení stehů/svorek
Cena zahrnuje i léčiva:
  • sedativa
  • anestetika
  • analgetika injekční i perorální (tablety)
  • antibiotika injekční i perorální
  • léky působící preventivně proti krvácení
  • mast zabraňující vysychání rohovky během anestezie
  • znecitlivující gel pro intubaci
  • infuzní roztoky
Cena zahrnuje i materiál:
  • dezinfekční prostředky na povrchy a nástroje
  • antiseptika k předoperačnímu a pooperačnímu ošetření rány (dezinfekční mýdlo, jodový a lihový přípravek, plastický obvaz ve spreji)
  • injekční materiál
  • svoz nebezpečného odpadu (použitý injekční materiál, biologický odpad)
  • rukavice, roušky, sterilní gázy, ústenky, operační čepice, savé podložky
  • kanylu, infuzní set
  • vstřebatelný a nevstřebatelný šicí materiál, eventuálně stapler svorky
  • límec, případně pruban
  • energie (sterilizace nástrojů, vyhřívaná podložka pod zvířetem, monitor životních funkcí, infuzní pumpa, osvětlení operačního sálu a hospitalizace, použití elektrokauteru)

Výsledná cena je součtem jednotlivých položek. Záleží na velikosti feny a náročnosti operace (štíhlá vs. obézní fena, pacient špatně reagující na anestezii, rizikový pacient a podobně).

Celková částka, na kterou vyjde kastrace feny, se tedy pohybuje od 2 900 až do 5 800 Kč (například fena o hmotnosti 60 kg).

Orientační ceny:

  • kastrace feny kolem 4 kg: 3 480 +/- 15 % dle skutečné spotřeby anestetik a materiálu
  • kastrace feny kolem 10 kg: 3 850 +/- 15 % dle skutečné spotřeby anestetik a materiálu
  • kastrace feny kolem 20 kg: 4 150 +/- 15

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zánět dělohy u psa

Zánět ledvin u psa

Hlavní příčinou zánětu ledvin jsou virové a bakteriální infekce, otravy z léků, nevhodná výživa, mechanické poškození či prochladnutí. Rozeznáváme akutní a chronický zánět ledvin.

Mezi příznaky akutního zánětu ledvin patří celková porucha organismu, únava, nechutenství a již zmíněné horečky. Oblast beder je velice citlivá na pohmat, pes chodí strnule a neochotně, jeho močení je bolestivé a sekrece moči je snížená. V horších případech pes přestane močit úplně a v moči se může objevit krev.

Chronický zánět může vzniknout se zánětu akutního nebo jde od začátku onemocnění o proces chronický. Příznaky chronického zánětu jsou hodně podobné příznakům akutním, ale jsou mírnější. Přesná diagnóza je potvrzena laboratorním testem.

Pokud je nemoc diagnostikována ihned v počátku rozvoje, je velice velká pravděpodobnost, že se pes úplně vyléčí. V případech, kdy jsou první příznaky podceněny, šance na úplné vyléčení klesá. Veterinář nasadí psovi antibiotika a antimykotika. Po čtyřech až sedmi dnech od zahájení léčby by měl veterinář provést kontrolu moči. Celková léčba zánětu ledvin zabere asi měsíc.

Jestliže u psa vidíte jakýkoli příznak, který by nasvědčoval, že jde o zánět ledvin, na nic nečekejte a okamžitě vyhledejte veterináře.

Zdroj: článek Bolest ledvin u psa

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Michal Vinš


celiakie u psů
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
celokeramická korunka cena
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>