Téma

BAKTERIÁLNÍ ROZPAD PLOUTVÍ LÉČBA


BAKTERIÁLNÍ ROZPAD PLOUTVÍ LÉČBA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Jedná se o jednu z nejpopulárnějších a nejčastěji chovaných akvarijních rybek, mezi chovateli se používá její název bojovnice pestrá nebo závojová. Pochází z oblasti jižní a jihovýchodní Asie a jejím přirozeným prostředím jsou především klidné vody slepých ramen řek, bažinatá pole a rýžoviště. Tyto vody jsou hustě zarostlé rostlinami, s minimálním prouděním vody a nízkým vodním sloupcem do 30 cm.


Nemoci Betty

I bojovnice pestrá trpívá na nemoci. Jsou jimi zejména plíseň a bakteriální rozpad ploutví. Náprava je obvykle jednoduchá, a podchytí-li se včas, lze rybku i zachránit.

Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26 až 27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky, jako je malachitová zeleň, nebo přípravek přímo proti plísni. Plíseň se u tohoto druhu léčí dobře.

Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je lepší léčit přímo léky k tomu určenými. Je třeba nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá od 7 do 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny převařit, rostlinky opláchnout v lehkém roztoku malachitové zeleně, akvárium vydrhnout octem a solí a nechat vyschnout). Bojovnice pestrá je náchylná na toto onemocnění, pokud je zesláblá.

Rozpad ploutví může být u bojovnice pestré způsoben několika faktory, a to buď:

  • následkem potyčky – nemusíme se bát, ploutve dorostou za 2 až 4 týdny;
  • následkem bakteriálního onemocnění, léčíme nejlépe Baktopurem;
  • následkem odumírání tkání – ploutve se rozpadají, jsou vidět kůstky. V místech, kde se setkává ploutvička s tělem, je krvavá skvrna. Opět léčíme Baktopurem. Bojovnici izolujte od ostatních rybek a zvyšte teplotu vody. Dodržujte pokyny na obalu léku.

Zdroj: článek Beta bojovnice

Příběh

Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na to jestli je v pořádku zda moje beta je v pořádku, když má na konci ploutví bílé zbarvení asi.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Beta bojovnice

Nemoci

Průběh onemocnění může být různý. Některá onemocnění jsou patrná na první pohled – ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve, jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá, nebo naopak velmi tmavě zabarvená, může být vyhublá, nebo naopak s nepřirozeně vypouklým břichem, s vyboulenýma očima a podobně. Tyto příznaky se vyskytují jednotlivě nebo častěji v různých kombinacích a můžeme podle nich zpravidla posoudit konkrétní druh nemoci i zahájit příslušnou léčbu. Některé nemoci probíhají ale i uvnitř rybího těla a na rybě ani na jejím chování se vůbec neprojeví. U mnoha chorob často ani jejich původce nepoznáme, u dalších je zase někdy velmi obtížné stanovit účinnou léčbu.

A navíc ne každá změna v chování nebo vzhledu ryby znamená okamžité propuknutí nemoci. Pokud ryba lapá u hladiny po vzduchu či zrychleně dýchá, může se jednat například o následek překrmení a rybka má pak větší spotřebu kyslíku. To platí také při zvýšení teploty vody v nádrži, což vede k nižšímu obsahu kyslíku ve vodě, podobně jako u rostlinami hustě zarostlého akvária krátce po ránu. Trhavé plování, poskakování, ztráta rovnováhy a přitažené ploutve k tělu mohou být zapříčiněné také podchlazením rybky při náhlém poklesu teploty vody. U mnoha druhů ryb je rovněž naprosto přirozená změna zbarvení, ať už vyblednutí jejich barev, například přes noc během spánku, nebo intenzivní vybarvení při vzájemném imponování, soubojích či při tření.

Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26–27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky jako je malachitová zeleň, nebo přímo proti plísni například Acriflavin. Plíseň se u bojovnice pestré léčí dobře.

Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je vhodné léčit přímo léky k tomu určenými, například Terap IDG. Dále nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá do 7 až 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ryba beta bojovnice

Poradna

V naší poradně s názvem RYBA BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.

Žádný. Beta všechny sežere.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renesme Reny.

Není to pravda. V dostatečně velkém akváriu mohou být u bety rybičky jako neonky či jiné podobné nepestré ryby bez ploutví. Beta žárlí na ploutve ryb a proto útočí.

Zdroj: příběh Ryba beta bojovnice

Slezina psů

Slezina je orgán, který se nachází v břiše psa a funguje jako filtr krve. Hraje také důležitou roli v lymfatickém a imunitním systému psa.

Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.

Mezi nejčastější poruchy sleziny patří ruptura, nádor, překrvení, infekční příčiny, rozpad červených krvinek, leukémie.

Ruptura

Ruptura sleziny může nastat u psů v důsledku nemoci nebo úrazu. Ruptura sleziny může způsobit vnitřní krvácení a může být život ohrožující. Psi, kteří mají prasklou slezinu, musí podstoupit řadu testů, aby veterinář stanovil diagnózu a vypracoval plán léčby. V případě nutnosti může pes podstoupit splenektomii (odstranění) sleziny.

Prasklá slezina u psů se projevuje letargií, náhlým kolapsem, slabostí, nadýmáním, bledou sliznicí (dásně a podšívka ze rtů) a potížemi s dýcháním. U některých psů se mohou objevit příznaky spojené s chronickým krvácením ze sleziny, jako je ztráta hmotnosti, přerušovaná slabost, letargie a anorexie.

Pes si může prasknutí sleziny způsobit například při dopravní nehodě. Při jakémkoli podezření na rupturu je potřeba vyhledat veterináře, který provede průzkumnou operaci. Ta spočívá v podání infuzního roztoku, krevní transfúze, kyslíku, břišního zábalu, léků proti bolesti, anestezii. V některých případech je možné slezinu zašít nebo provést splenektomii.

Nádor

Nádory sleziny jsou poměrně běžné a mohou být zhoubné nebo nezhoubné. Některé nádory nevyvolávají žádné potíže. Pokud však začne tumor náhle krvácet, může pes do půlhodiny uhynout. Slabé krvácení vyvolává pouze lehkou slabost.

Příznakem je zvětšené břicho, náhlá slabost, bledost dásní.

Při včasném zjištění lze slezinu operativně odstranit. Její funkci převezmou jiné orgány a pes funguje jako před zákrokem.

Překrvení

K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných psů (i některé z nás po běhu začne píchat v levém boku). Po ukončení námahy se stav rychle upraví. Mnohem závažnější jsou stavy, kdy se krev ve slezině hromadí proto, že z ní nemůže odtékat. Za normálních okolností odtéká krev ze sleziny do portální žíly a odtud do jater. U cirhózy jater a zúžení nebo uzávěru portální žíly (například nádorem nebo krevní sraženinou) dochází k hromadění krve v portálním oběhu, a tedy i ve slezině.

Infekční příčiny

Typicky zvětšená slezina se vyskytuje u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií. Jinak ovšem může její zvětšení doprovázet prakticky všechny septické stavy, při kterých dochází k šíření mi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Špatná funkce sleziny u psů

Poradna

V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.

moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).

Léčba:

1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.

2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).

3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Vyrážka u koček

Chov Betty bojovnice

Bojovnice pestrá, latinsky Betta splendens, dorůstá délky až okolo 7 cm. Původní a současné rozšíření této rybky je v Zadní Indii. Přírodní populace jsou zelené, modré a červené. Samci jsou výrazně větší než samičky a mají mohutnější ploutve. Zvláště samci vyšlechtěných akvarijních forem se vyznačují závojovými, širokými a dlouhými ploutvemi. Agresivitu projevují zejména samci vůči sobě i vůči samičce po nakladení jiker. Chceme-li, aby se samečci ukázali v celé své kráse s roztaženými ploutvemi, přiložíme ke stěně akvária zrcátko. Samec uvidí sebe jako soka, přejde do bojové pozice, a tak roztáhne všechny ploutve.

Bojovnice pestrá je labyrintní ryba, což znamená, že nemá žábry, ale nadechuje se vzduchu nad hladinou.

Na chov není tato ryba náročná, dožívá se okolo 2,5 roku. Doporučuje se chovat v akváriu jednoho samce samostatně nebo jednoho samce a dvě samice. Pokud nemáte zájem o odchov, nedoporučuje se pořizovat si samice. Minimální velikost akvária na jeden kus je okolo 15 litrů, pro pár 30 litrů.

Jedná se o všežravce, který přijímá potravu živou, mraženou, sušenou nebo vločkovou. K ostatním rybám je mírná, ale pokud mají ostatní druhy potěr, tak ho považuje za kořist. Bojovnice pestrá patří mezi jedny z nejznámějších akvarijních rybek a je chována v mnoha barevných formách. V dospělosti tak mnoho jedinců hýří nádhernými barvami a tvary ploutví.

Pro chov je vhodná menší nádrž, libovolně osázená, s teplotou vody cca 26 °C, dno může být i bez písku. Dobré je umístit do akvária plovoucí rostliny. Pro úkryt jsou vhodné kameny. Bojovnice vyžaduje stálou slabou filtraci vody, ale pokud je nádrž udržována a pravidelně (často) měněna voda, není filtrace nutná (platí jen pro jednodruhový chov!).

Doporučuje se chovat pouze jednoho samečka, protože dospělí samci jsou mezi sebou velmi nesnášenliví. Dobře se cítí v hustě zarostlé nádrži s možnostmi úkrytů. Plovoucí rostliny jsou velmi vhodné. Ideální je nižší sloupec vody, okolo 30 cm. Bojovnice potřebuje přístup k hladině, jinak se udusí. Nadechuje se nad hladinou (má labyrint) v intervalu 2–20 minut v závislosti na obsahu kyslíku ve vodě. Teplota vzduchu nad hladinou musí být udržována v podobné hodnotě, jako je teplota vody, nebo teplejší, jinak by rybám hrozilo nachlazení a úhyn.

Vyšlechtěné formy – dle tvaru ploutví: půlměsíc (Half moon), závojnaté (Veil tail), paprsčité (Crown tail) a další.

Zdroj: článek Beta bojovnice

Poradna

V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.

Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.

Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.

Zdroj: příběh Strupy na kůži u koček

Kryptokoryna olivová

Kryptokoryna olivová (Cryptocoryne beckettii) má 15–26 cm dlouhé listy, jejichž řapíky jsou olivově hnědé. Čepele jsou dlouze oválné, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, na líci olivově hnědozelené s tmavšími žilkami, na rubu purpurově hnědé nebo růžové. Je to jeden z nejodolnějších druhů, vhodný do standardních podmínek. Rozpad listů při změně podmínek obvykle neprobíhá.

Tato nenáročná rostlina je atraktivní svými listy. Díky červenohnědým listům tato rostlina nevyžaduje mnoho světla a dobře se jí daří i ve tvrdé vodě. Optimálního růstu dosahuje ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, při teplotě 22–28 °C. Její výška je do 30 cm.

Listy jsou nejčastěji olivové barvy (odtud druhový název), na rubu jsou červenohnědé, ale mohou mít i zbarvení v různých odstínech zelené a hnědé. Rostlina je vhodná do předních nebo středních partií nádrže. Tak jako jiným kryptokorynám i této hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí podzemních oddenků, z nichž vyrůstají nové rostlinky. Pokud není omezována, dokáže časem zarůst celé akvárium.

Zdroj: článek Cryptocoryne

Příběh

Ve svém příspěvku HNISAVÉ LOŽISKO A BOLEST ZAD U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Dobrý den,

Už to jsou tři dny, co jezdím s domácí kočkou na veterinu, protože nejedla, byla celkově dost skleslá. Veterinář ji prohlédl, a v tlamičce si všiml hnisavého ložiska. Nasadil jí proto antb, další injekci dostala na bolest, další pak s glukózou. Prohmatával jí břicho, které se mi zdá dost vytažené (ale je to cca týden co nejedla,) nic k němu ale nepověděl. Všiml si, že jí bolí záda, tak včera dostala ještě injekci B12. Teplota po celou dobu 39 - 39,2°C.
Po víkendu se už přijde pomazlit, pořád se jí ale nelíbí chování a co se jídla týče, za den sní celkem asi 4 malé sousta. Pije, na záchod chodí... Nevím zda je postup léčby v pořádku, jen po třech dnech nepřišlo skoro žádné zlepšení.. Nevím, zda se neobávat že se jedná o něco horšího.
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.

Vezměte kočičku na kontrolu k veterináři. Po třech dnech sice nebude ještě bakteriální infekce zažehnána, ale nic nezkazíte, když necháte zkontrolovat průběh léčby. Lékař se také může více soustředit na vyšetření dutiny břišní například rentgenem nebo magnetickou rezonancí.

Zdroj: příběh Hnisavé ložisko a bolest zad u kočky

Příznaky zánětu mléčné žlázy

V případě, kdy štěňata neodsají dokonale všechno mléko, může u feny dojít k velmi bolestivému zánětu mléčné žlázy, takzvané mastitidě. Zánět mléčné žlázy většinou zasáhne struk mezi předními končetinami, ke kterému se štěňata nemůžou delší dobu dostat, nebo naopak struk u zadních končetin, který bývá nejvíce spuštěný a k dokonalému vysání je zapotřebí pořádný podtlak.

Mastitida je bakteriální infekce z jednoho nebo více laktujících (produkujících mléko) žláz v prsou. Prvotní příčinou tohoto zánětlivého onemocnění je tedy poškození mléčné žlázy, na které pak organismus feny reaguje zánětem. To může být ve své podstatě způsobeno čímkoliv, například infekcí, mechanickým poškozením nebo nemocí jiných tkání, viz dále v textu.

K mastitidám způsobeným takzvaným městnáním mléka dochází především při odstavu štěňat. Může k němu ovšem dojít i před odstavem, není-li štěňaty z nějakého důvodu odsáváno ze struků všechno mléko. Takto přeplněné struky jsou choulostivější, snadněji se do nich dostávají bakterie z vnějšího prostředí například při odsávání či poranění struku.

Bakteriální mastitida je vyvolána bakteriemi, které se strukovým otvorem dostanou do mléčné žlázy, kde se okamžitě začnou množit, přičemž poškozují senzitivní tkáň mléčné žlázy. Bakteriální mastitida může být vyvolána i štípnutím hmyzu – výskyt těchto případů je hodně častý v létě. Bakterie se do mléčné žlázy mohou dostat také z nečisté boudy nebo pelechu, nebo vnitřní cestou krví či lymfou z nemocných tkání v těle feny.

Mastitida může vzniknout i následkem vnějšího mechanického poškození mléčné tkáně různými úrazy či poraněními. Takováto mastitida je ve svém prvotním stadiu zpravidla neinfekční, může se však velmi rychle vyvinout v mastitidu bakteriální.

Početné vrhy, nešetrné sání, poranění o vybavení výběhu a podobně mohou být příčinou vzniku bolestivých kožních erozí, prasklinek, kterými snadno proniká bakteriální infekce do nitra žlázy s následným rozvojem zánětu mléčné žlázy (mastitidy). Při vlastním zánětu bývají struky začervenalé, oteklé, na dotek teplé a velmi bolestivé. Mléko je hustší a jeho barva se mění do žlutavého odstínu, může i zapáchat. Celkový zdravotní stav samic většinou zůstává nezměněn. V menšině případů se přesto objevuje apatie, nepřijímání potravy a horečka (40 °C).

Při výskytu zánětu je nutné mláďata odstavit (a v závislosti na věku buď zajistit kojnou fenu, nebo umělé dokrmování).

Průvodním jevem každého zánětu je vysoká produkce fibrinu. Organismus si tak vytváří nespecifickou bariéru, která by po zvládnutí zánětu měla být odbourána a nahrazena regenerovanou tkání. Mastitidy jsou však doprovázeny nadměrnou tvorbou fibr

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zánět po ukončení kojení u psů

Poradna

V naší poradně s názvem RÝMA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koplikova.

Dobrý den,nás pes už cca 3 týdny kycha a z jedné nosní dírky mu občas vyletí žlutý gelovy sekret,vždy jen z pravé.mám ještě vyčkat,nebo zajít k veterináři,jinak je pes aktivní,žere,prostě v pohodě,
Děkuji koplikova

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .

Veterinář je v tomto případě prospěšný, protože váš pejsek má nejspíše bakteriální zánět dutin a bude potřebovat antibiotika.

Zdroj: příběh Rýma u psa

Krunýřovec

Tato ryba má latinský název Ancistrus sp., její velikost je 10 až 15 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 20 až 27 °C. Jde o všežravce (nutná rostlinná potrava, řasy, živé krmivo a tablety na dno).

Jedná se o nejčastěji chované krunýřovce v našich akváriích. Přesné druhové určení je nejisté a možné je také mezidruhové křížení. Nejčastěji uváděné druhy jsou si navzájem velmi podobné.

Krunýřovec mnohoostný je tmavošedě zbarvený s jednotlivými světlými body, ocasní ploutev světle lemovaná. Krunýřovec modrý má tmavě hnědé až šedé tělo s modročerným nádechem. Krunýřovec skvrnitý ja hnědě až tmavohnědě zbarvený se světlými nepravidelnými skvrnami, ploutve hnědavé s tmavě kulatými skvrnami, vpředu na hřbetní ploutvi je sytě černá skvrna.

Tito krunýřovci jsou velmi nenároční, klidní, mírumilovní. V akváriu jim zajistíme dostatek skrýší, tmavých míst, štěrbin mezi kameny a kořeny. Svými přísavnými ústy spásají porosty zelených řas. I když rostlinná složka tvoří podstatnou část jejich potravy, neměla by chybět ani živočišná složka. Důležitý je také dostatek balastních látek, který jim snadno zajistíme umístěním kořenu, jehož povrch pak krunýřovci ožírají. Dospělí jedinci mají v oblibě listy velkých rostlin, hlavně šípatkovců, které doslova ostrouhají. Zabránit jim v tom můžeme dostatečným krmením rostlinou potravou – plátky zeleniny, spařené listy salátu, kopřiv, špenátu.

Dospělé samce snadno rozpoznáme podle kožovitých, rozvětvených výrůstků na rypci a čelu, které u samic chybějí nebo jsou jen částečně vyvinuty. Samice i samci mají pod očima vztyčitelné zkostnatělé trny. Nabízí se také závojová a albinotická forma.

Zdroj: článek Sladkovodní akvarijní ryby

Příběh

Ve svém příspěvku HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Janku.

Zdravím, naš pes má hematom v uchu. Veterinář mu to při slabé narkoze, vždy rozřízne a vyčistí, ale za dva dny je ucho opět hodně nateklé, takže jsme u veterináře 2krát do týdne už to trvá třetí týden. Domluvili jsme se že vždy když mu ucho trochu nateče, mohu mu tekutinu sama vymačkat. Tak 3krát až 4krát denně, mu ucho vymačkávám. Chci se zeptat, zahojí se ucho někdy? Je možné mu podat nějaké léky, nebo mast, aby hematom zmizel? Děkuji za odpověd.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.

Dobrý den,
je třeba zaměřit se na příčinu - velmi často to bývá např. neřešený zánět v uchu, kdy pejsek z důvodu svědění stále třepe hlavou a cévky v uchu praskají.
Pokud je ale již původní příčina vyřešena a problém stále trvá, bude zřejmě zapotřebí razantnější chirurgické ošetření v celkové narkóze, které spočívá v naříznutí a důkladném prošití ušního boltce s drenáží pro odtok tekutiny.
Po tomto zákroku je důležité, aby měl pes ochranný límec min. 14 dní a za účelem snížení bakteriální infekce byl pod antibiotickou clonou.
Nežádoucí reakcí bývá někdy zkrabacení boltce, což je ale pouze kosmetický problém. V případě tohoto typu zákroku recidivy časté nebývají.

Věřím v brzké vyřešení problému.
Hezký den,
MVDr. Čupová

Zdroj: příběh Hematom v uchu

Pancéřníček kropenatý

Tato ryba má latinský název Megalechis thoracata, její velikost je 15 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 18 až 28 0C. Jedná se o všežravce (živé, mražené a umělé krmivo).

Pancéřníček je nenáročný a mírumilovný. Vzhledem ke své velikosti je však vhodný pouze do velké společenské nádrže spolu s přiměřeně velkými rybami a hlavně s dobře zakořeněnými rostlinami, neboť tyto ryby značně ryjí ve dně.

Samci jsou vybarvenější a méně mohutní než samičky, ostny prsních ploutví mají výrazně zesílené a rezavě hnědé. Vytírají se do předem postaveného pěnového hnízda pod velkými listy rostlin splývajícími na hladině, kde posléze samec jikry i potěr agresivně chrání.

Zdroj: článek Sladkovodní akvarijní ryby

Poradna

V naší poradně s názvem LYSINY U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Dobrý den,
máme doma psa, kocoura a kočku. Kočky mají možnost chodit ven, proto domů donesly blechy.( přestože jsme jim pravidelně dávali kapku za krk) Řešili jsme to tak, že jsme psa a kocoura vykoupali, kočka se nenechá. Zvířatům jsme koupili antiparazitické obojky a důkladně jsme vyčistili jejich pelechy a všechny místa, kde by se mohly blechy nacházet. Zatím to vypadá, že se pes i kocour uklidnili. Kočka se ale neustále olizuje. Začaly se jí dělat veliké lysiny a je plná nepěkných strupů, které si ale neustále olizuje. Dnes si dokonce udělala lysinu v okolí obojku. Hodně se ale čistila a olizovala i dříve.
Myslíte, že by jí v tomto případě pomohla již zmiňovaná antibiotika? Jak kočce zabránit, aby se dále neolizovala?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Příčinou můžou být blechy, svrab, kožní infekce a další. Pro zahájení účinné léčby bude třeba provést vyšetření. Antibiotika by pomohla pouze v případě, kdyby kočku postihl bakteriální zánět kůže. Na ostatní možné příčiny by antibiotika neúčinkovala. Vezměte kočku k veterináři a hned se dozvíte co ji to trápí a čím ji nejrychleji můžete pomoct.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Lysiny u kočky

Akvária pro rybky bojovnice

Pro chov je potřeba akvárium o velikosti alespoň 10 litrů, a pokud možno ne kouli. Ohledně skleněných koulí bylo napsáno už mnohé, a přesto jsou stále populární. Takže pro nezasvěcené ještě jednou a jen krátce. Ryby mají postranní čáru na těle, která funguje jako echolokátor a slouží k orientaci ve vodním prostoru. Ve skleněné kouli tak rybka přijímá zmatené a stále se opakující vlastní echo, a to v ní vyvolává neustálý stres a oslabuje obranyschopnost.

Rybce zařídíme akvárium, do kterého dáme na dno písek, raději tmavé barvy, lépe pak vynikne vybarvení bojovnice. Osázíme rostlinami a vytvoříme několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek. Betta potřebuje teplotu v rozmezí 25–27 °C, je tedy potřeba malé topné tělísko s termostatem. Pokud nechcete použít filtraci se vzduchováním, nemusíte. V tom případě je potřeba vodu častěji měnit, aby se udržela čistá.

Pokud teplota v místnosti výrazněji klesá, je potřeba akvárium zakrýt, aby rozdíl teploty vzduchu a vody nebyl velký, jinak může rybka při nadechování nastydnout a následně uhynout.

Voda stačí odstátá vodovodní. Krmení koupíte už kompletní, šité na míru tomuto druhu, které navíc podporuje vybarvení a urychluje růst ploutví.

Pozor, samec bojovnice pestré je silně agresivní vůči samcům stejného druhu, a pokud se dva samci setkají, zpravidla jeden druhého zabije. Vůči ostatním rybám je mírumilovný. Pokud budete mít dostatečně velkou nádrž s několika úkryty, můžete si k samečkovi pořídit samičky. Nezapomeňte, že musí být nejméně tři, jinak je samec užene.

Zdroj: článek Ryba beta bojovnice

Poradna

V naší poradně s názvem PSÍ NEMOCI VYRÁŽKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Dobrý večer chci se zeptat co to může být?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Toto je psí seborrhea. Léčba seborrhey u psů je jen omezená a je zaměřena na základní příčinu problému. Nelze-li u psa zjistit žádnou základní příčinu, pak je onemocnění diagnostikováno jako primární nebo idiopatická seborrhea. Bohužel neexistuje žádná specifická léčba pro primární seborrheu. Možné je jen napomoci lepším průběhům různými přípravky, které pomáhají řídit mazotok. Mezi ně patří:
- doplňky s Omega-3-mastnými kyselinami
- Antiseborrheické šampony
- Hydratační krémy
- Retinoidy
- Ústně podávaný cyklosporin
- Antibiotika - k léčbě sekundárních bakteriálních infekcí například při rozškrábání

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Psí nemoci vyrážka foto

Parmička duhová (= parmička hořavková)

Je drobnější rybka dorůstající velikosti 5 cm a pocházející z ostrova Srí Lanka. Je to mírumilovná, klidná, někdy až plachá rybička, kterou je dobré chovat alespoň v páru. V akváriu vám pěkně vynikne i menší skupinka cca 6 parmiček, ve které by měli být zastoupeni alespoň 3 samečci. Ty se pak vzájemně prohánějí se svým jasně červeným zbarvením těla i ploutví, které je pro ně typické především v době tření, kdy nabývá na ještě větší intenzitě. Kombinovat je s jinými druhy rybek lze, ale pozor na příliš zarybněnou nádrž. Parmičkám duhovým postačí akvárium o velikosti 60 l. Musí být ale dobře osázené, doplněné i plovoucími rostlinami a s místy nepříliš prosvětlenými, která jim navozují pocit bezpečí.

Zdroj: článek Parmička

Poradna

V naší poradně s názvem UŠNÍ SVRAB U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hahnová.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné volně v Lékárně zakoupit lék na toto onemocnění, a případně jak se lék jmenuje.Domnívám se, že můj pejsek toto má v jednom uchu.Vypadá to jako kávová sedlina. Drape si v uchu a občas třepe hlavou.Vzhledem k mému věku a k sutuaci která je, tak bych nechtěla s pejskem cestovat vlakem k našemu veterináři. Děkuji, přeji hezký den.
Hahnová Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Kávová sedlina v uchu u psa je typický příznak svrabu. Léčba svrabu spočívá v aplikaci jedu, který svrab usmrtí a pejska tohoto problému zbaví do několika dní. Bohužel léčba je k dostání jen na předpis, protože se jedná o jed. Je rozumné, že nechcete v této době pandemie koronavirem cestovat vlakem, a proto byste měla kontaktovat svého veterináře telefonem a dohodnout s ním možnosti předání léku. Určitě najdete řešení, jak nejlépe k vám potřebnou léčbu dostat.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Ušní svrab u psa

Nemoci

Zákon v České republice neudává žádnou očkovací povinnost. Ovšem doporučuje se dvakrát ročně očkovat proti července prasat. Odčervení by mělo být provedeno alespoň jednou ročně.

Onemocnění prasat je celá řada. Velkou roli hraje hygiena chovu, zootechnické podmínky, stres a výživa.

Červenka – původcem je bakterie Erysipelotrix rhusiopathiae. Vyskytuje se i u zdravých prasat, která onemocní při oslabení. Zdrojem nemoci jsou nakažená zvířata, hlodavci i předměty. Výskyt je nejčastější v létě. Typickým příznakem jsou tmavočervené kopřivkové skvrny. U chronické formy dochází ke změnám na srdci, kloubech a kůži. Při bílé formě ke zčervenání kůže nedojde. Léčí se antibiotiky nebo sérem, prevencí je očkování a dezinfekce.

Edémová choroba prasat – jde o nakažlivé onemocnění selat po odstavu. Projevuje se otoky hlavy, krku, víček, otoky stěn vnitřních orgánů, pohybovými poruchami, průjmem, obrnou svalů. Původem jsou hemolytické kmeny bakterie Escherichia coli. K propuknutí přispívají změny a stresy. Úhyn nastává do několika dní. Léčba probíhá pomocí hladovky, hyperimunního séra, antibiotik a sulfonamidů.

Mor prasat – u nás se příliš nevyskytuje. Jde o velmi infekční onemocnění virového původu, které se projevuje krvácením v trávicím a dýchacím aparátu. Šíří se přímo nakaženými prasaty, nebo nepřímo předměty a prostředím. K příznakům patří horečka, kašel, průjem s krví, krváceniny na kůži, zánět spojivek, výtok z nosu. Dochází k úhynu nebo přechodu do chronické formy.

Chřipka prasat – onemocnění způsobené viry a mykoplazmou, postihuje mladší kategorie prasat a vyvolávacím faktorem je i stres. Mezi příznaky patří vysoká teplota, výtok z očí a nosu, kašel, namáhavé a zrychlené dýchání. Selata, která přežijí, bývají oslabená a přenašeči. Chřipka může způsobit i narození mrtvých selat a poruchy plodnosti. Léčba probíhá antibiotiky.

Sípavka – chronické bakteriální onemocnění, které způsobuje deformaci kostí rypáku. Postihuje zejména mladší zvířata, u starších se příznaky neprojeví, ale vylučují zárodky. Projevuje se krvácením z nosu a výtokem z nosu, ztíženým dýcháním. Později postihuje i horní čelist a obličejové kosti. Léčba se neprovádí. Řešením je vyřazování postižených zvířat.

Dyzentérie prasat – bakteriální onemocnění projevující se silným průjmem a nekrózami ve střevě. Terapie probíhá antibiotiky a je nutná dezinfekce.

Enzootická pneumonie – onemocnění dýchacího aparátu způsobené mykoplazmou s přispěním špatných podmínek chovu. Typický je chronický kašel a nižší přírůstky. Terapie probíhá antibiotiky a zlepšením podmínek chovu.

Vnitřní parazité – stejně jako u ostatních druhů zvířat i u prasat s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Prase duroc

Poradna

V naší poradně s názvem ÚČINNOST A JAK JE FIN. NÁROČNÁ LÉČBA CHEMOTERAPII U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobrý den, bylo zjištěno nádorové onemocnění v játrách mého 10letého Briťáčka, chtěla bych se zeptat,jak je účinná-úspěšná a zároveň finančně náročná případná léčba chemotetapii. Děkuji za Vaši odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Všechny odpovědi, které chcete znát jsou velmi individuální a záleží na rozsahu nádorového onemocnění. Co se týče finanční náročnosti, tak počítejte s tím, že jedna aplikace chemoterapie stojí 1200 až 1700 Kč. Aplikace se provádí vpichem do žíly a provádí se v týdenních až třítýdenních intervalech několik měsíců. Cena tak může vyšplhat i přes 30 tisíc. Pokud máte kocourka pojištěného, tak tuto léčbu zaplatí pojišťovna. Doporučuji vyhledat veterinární kliniku, která má ve svém portfoliu onkologii a tam je požádat o konzultaci a dohled nad léčbou. Samotné aplikace cehmoterapie pak může provést váš lokální veterinář, abyste nemusela jezdit každý týden na injekci Bůh ví kam.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Účinnost a jak je fin. náročná léčba chemoterapii u kočky

Lékařské nebo fyzické příčiny okusování tlapek

Mezi nejčastější příčiny nutkavého olizování, žvýkání nebo škrábání patří blechy, klíšťata a roztoči.

Psi, kteří si chronicky koušou/žvýkají/olizují tlapky nebo nohy, zažívají víc než jen typické svědění. Je možné, že se u vašeho psa vyvinula alergie nebo trpí kousnutím hmyzem/blechami nebo plísňovou infekcí. Další možností je, že váš pes šlápl do něčeho žíravého nebo dráždivého, když byl na procházce. Může to být také bakteriální pyodermie, také známá jako impedigo, což je bakteriální kožní infekce běžná u štěňat a psů. Ať už je příčina jakákoli, pokud je oblast bolavá a podrážděná, vezměte svého psa k veterináři na vyšetření a ošetření. Léčba bude záviset na diagnostikované příčině problému.

Proč si můj pes neustále okusuje tlapku?

Psi mohou do tlapek dostat bakteriální a kvasinkové infekce, což vede k zarudnutí, otoku a bolestivému svědění. Pokud se zdá, že si váš pejsek žvýká nebo olizuje tlapky více než obvykle, je důležité co nejdříve navštívit veterináře. Podle potřeby předepíše antibiotika nebo antimykotika k léčbě svědivých tlapek vašeho psa.

Zdroj: článek Pes si okusuje nohy

Příběh

Ve svém příspěvku NEMOCI STARÝCH PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Müller.

Můj Francouzský buldoček se léčí na sníženou funkci štítné žlázy a na epilepsii.Léčba má vedlejší účinky.Pes nemá dobrou stabilitu,hodně jí a pije i močí.S tím jsem počítal.Ale když usíná,co 20 vteřin zvedne hlavu,jakoby ho v krku něco tlačilo.Léčbu štítné žlázy má teprve týden,tak se domnívám,že léčba nějak zřejmě ovlivňuje štítnou žlázu v krku.Jakoby ho tam tlačila.Dech má občas i sípavý a chrápe víc než kdysi.Díky.Chystám se opět k veterináři.Máte nějaký názor na to zvedání hlavy při usínání ?Může to být od slabě fungující štítné žlázy ?Díky za názory.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Nemoci starých psů

Zápal plic u psa

Zápal plic je zánět dolních dýchacích cest. Zánět může způsobit bakteriální infekce, plíseň či inhalace, respektive vdechnutí cizorodých látek do plic, které následně u psa způsobí zápal plic. Rozlišuje se aspirační zápal plic, plísňový a bakteriální zápal plic.

Základní příčiny vzniku zápalu plic u psů jsou již zmíněny v úvodu. Nicméně konkrétních příčin existuje obrovské množství. Za vznik infekce plic může být zodpovědná i překážka v dýchacích cestách, ať už cizorodá, či tělní. Mezi další možné příčiny zápalu plic u psů patří: inhalace tělních tekutin, inhalace žaludečních kyselin, poškození lumenu horních cest dýchacích a následné rozšíření infekce, vdechnutí bakterií, respektive bakteriální infekce, poškození hltanu (nejčastěji infekce) a zduření, respektive zvětšení spodní části jícnu.

Jakmile máte podezření, že pes trpí zánětem plic či jakýmikoli respiračními, respektive dýchacími obtížemi, urychleně vyhledejte veterinárního lékaře. Rychlost a korektnost sestavení medikace je rozhodující. Následky zápalu plic mohou být u psů fatální. Toto onemocnění způsobuje vyšší rizika trvalých následků a úmrtnosti.

Léčebný režim spočívá v tom, že by pes měl být v teple, suchu, a především v klidu, ale pod dozorem svého pána. Vzhledem k tomu, že průběh a fáze – a to nejen v závislosti na příčině zápalu plic – jsou u psů variabilní, nelze stanovit obecná pravidla zacházení. Nicméně v případě vážnějších případů se doporučuje zamezit příjem orální cestou a neustálá kontrola ve veterinární ordinaci či na veterinární klinice. Medikamenty či kapky, pokud jsou nasazeny, podávejte psovi v určeném množství, a to i v případě, že onemocnění zdánlivě ustoupí.

Zdroj: článek Divné dýchání u psa

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Ing. Romana Šebková

 Mgr. Jiří Dvořák


bakteriální rozpad ploutví bety bojovnice
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
bakteriální rozpad ploutví u bety
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>