BABSKÉ RADY NA ODSTRANĚNÍ OTOKU je jedno z témat, které se týká tohoto článku. S útvary na kůži se u psů setkáváme ve veterinárních ordinacích poměrně často (spolu s mléčnou žlázou nejčastější nádory). Typickými pacienty jsou starší psi ve věku 6-13 let, nicméně vyšší věk nemusí být pravidlem.
Co tedy dělat, pokud svému pejskovi během mazlení nahmatáte v srsti nějakou bulku? A jedná se vždy o ten největší strašák, tedy to, co si majitel představuje pod pojmem rakovina?
Primární kožní novotvary
a) epiteliální
Cystické epidermální tumory
Jsou to duté kulovité útvary vyplněné keratinem. Jediným maligním útvarem této skupiny je matrikální karcinom, ten je ovšem velmi vzácný. Zbytek cystických novotvarů má příznivou prognózu, chirurgické odstranění bývá dostatečné. Komplikace může nastat v podobě zánětu po prasknutí stěny cysty.
Nejčastějším cystickým tumorem je keratoakantom, který se vyskytuje u psů ve věku okolo 5 let. Nachází se především na zádech, hrudníku, krku a končetinách. Predisponováni jsou norští elkhoundi, u čistokrevných plemen se s ním setkáváme častěji než u kříženců.
Specifickou je dermoidní cysta u mladých Rhodéských ridgebacků, která roste okolo přechodu normální srsti v srst opačného směru. Jde o vývojovou anomálii, proto je nevhodné používat tyto psy v chovu.
Papilom
Virové onemocnění, jehož původcem jsou papovaviry. „Bradavice“ se jako drobné světlé výrůstky vyskytují zejména na hlavě - okolo tlamy a očí. Častěji postihují zvířata mladší dva roky, u starších se mohou vyskytovat podobné útvary, jsou ale jiným typem tumorů. Prognóza onemocnění je zpravidla dobrá, útvary zhruba po dvou měsících růstu spontánně vymizí.
Spinocelulární karcinom
Jedná se o poměrně častý maligní tumor starších zvířat s výskytem na uších, pyscích, šourku, ale i na hřbetě a končetinách. U velkých plemen psů je jeho lokalizace častější okolo drápového lůžka, kde roste agresivně, a proto se zde často přistupuje k amputaci prstu. Na kůži světlých zvířat a na místech málo osrstěných je vyvolávajícím faktorem sluneční záření. Spinocelulární karcinom pomalu metastazuje do regionálních mízních uzlin. Terapie je chirurgická, případně doplněná radioterapií. Prognóza závisí na lokalizaci nádoru, výskytu metastáz a odvíjí se také od výsledků histologického vyšetření.
Aktinická keratóza
Jeví se jako šupinatější, vyvýšené útvary lokalizované u psů nejčastěji na vnitřní straně stehen. Nejsou pravými nádory, vznikají nadprodukcí keratinu. Vzhledem k možnému riziku vývoje ve spinocelulární karcinom je na místě okamžitá chirurgická excize.
Bazaliom
Bazaliomy jsou nejčastější kožní tumory koček, u psů bývají také četné. Nacházíme je u starších zvířat především na hlavě, krku a hrudníku. Nádor má nízký stupeň malignity, nemetastazuje. Prognóza je po chirurgickém odstranění příznivá.
Nádory kožních žláz
Poměrně časté nádory mazových žláz se jako ohraničené útvary nacházejí na víčkách, hřbetě a končetinách. Vyskytují s
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kožní nádory u psů
Příběh
Ve svém příspěvku BOLEST PÁTEŘE U PSA,MÍCHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den máme zlatého retrívra bude mu deset let, před týdnem nám začal pomalu chodit a při pohybu naříkat(knučet). pak nechtěl vstát vubec, potom zase jen na přední nohy pak zase jen na zadní a tak se to střídalo. mezi tím jsme navštívili veterináře udělal mu rtg páteře zadní části těla dal injekce a prášky na bolest. Stím že má artrosu. ted už nám leží 14 dní sem tam se občas snaží zvedat nohy, Za tu dobu jsme byli u lékaře opět a dělal mu rtg přední poloviny těla a řekl že to je od krční páteře , že mu tam dva obratle nějak tlačí na míchu a zřejmě došlo k otoku. Opět mu již třikrát dával injekce že to zmírní otok a že bi se měl celkově zlepšit. Doposud je stav stejný jednou muže hýbat předeníma nohama a pak zas jen zadníma. Hlavou hýbá normálně tělo také udrží v leže. Nevíme zda je takoví stav normální lékař nás ujištuje že to chce čas jediné co se změnilo je že už nknučí při pohybu ,. Nerozumím tomu . Jen nechceme a bi se náš pejsek trápil,,Je to stres pro něj i pro nás doma. Zkoušíme ho povzbuzovat k pohybu on bi psichycky chtěl ale fizicky mu to nejde. Tak nevíme zda je tento stav normálí a lékař volí správně, chtěl bich vás poprosit o váš názor. Za případou odpověd velice děkuji Sentivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ---.
Co nejdřív vyhedejte jiného veterináře. A spíš -vererinární kliniku.
Popiště jinému lékaři vše co se Vám dějě, veme mu veškerou dokumentaci od vašeho původního veterináře. S tav co popisujte není vůvec dobrý, a to že by se mělo vašemu psovi po všech lécich ulevit, a nestalo se , tak to znamená že by jsme měli navšívit jiného veterináře, nejlíp někakou veterinární kliniku, tam bývá víc veterinářů na jednou, a více halv , více vyřeší.
Zdroj: příběh Bolest páteře u psa,mícha
Léčba
Koně s akutní lymfangitidou je třeba považovat za urgentní případ a veterinář by měl být přivolán okamžitě. Čím déle zůstává končetina oteklá, tím závažnější je anatomické narušení mízních cév a pravděpodobnější jsou trvalé následky. Terapie je obecně zaměřena na redukci otoku měkkých tkání, podporování krevní a mízní cirkulace a eliminování infekce.
U silně kulhajících pacientů je v prvních dnech indikován klid v boxu. Je-li na postižené končetině přítomno jakékoliv poranění, pečlivě se ošetří. Nejúčinnějším lokálním opatřením vedoucím k ústupu otoku je zapařovací obklad, protože navozením intenzivního prokrvení se zánětlivé produkty rychleji vstřebávají nebo se eventuálně urychlí provalení hnisavých ložisek. Zapařovací obklad je nahrazován nejpozději za 24 hodin suchým teplým obvazem, který lze na končetině ponechat 1–2 dny. Střídání zapařovacích a suchých obvazů se provádí tak dlouho, dokud lokální příznaky zánětu neustoupí. U některých pacientů s citlivější kůží je nutno dobu působení vlhkého tepla zkrátit, aby nedošlo k podráždění. Do vody, kterou jsou provlhčovány vnitřní vrstvy zapařovacího obkladu, lze přidat antiseptické roztoky. Pokud kulhání ustupuje, je nezbytnou součástí léčby nucený pohyb spočívající v provádění na ruce několikrát denně. Pohyb totiž napomáhá redukci otoku a zlepšení cirkulace.
Lokální léčbu a úpravu pohybového režimu by mělo doprovázet celkové ošetření antibiotiky, sulfonamidy nebo kombinovanými preparáty, které jsou účinné při streptokokových či stafylokokových infekcích. Protože často není možné kultivovat vyvolávající mikroorganismus, jsou indikovány širokospektrální přípravky. Léčba přitom musí probíhat ve vysokých dávkách po dobu 8 až 10 i více dní. Někteří veterinární lékaři doporučují ve vážných případech minimálně 4týdenní antimikrobiální ošetření. Celková terapie by měla zahrnovat také aplikaci nesteroidních protizánětlivých látek.
Léčba pacientů s chronickou lymfangitidou je problematická, protože redukce novotvořené pojivové tkáně je obtížně dosažitelná. Koně se mohou využívat v chovu, pokud nekulhají, uplatňují se v rekreačním ježdění či k lehké práci. Klusová práce podporuje prokrvení a pohyb umožňuje částečnou redukci otoku. Na končetinu jsou přikládány kompresní obvazy a bandáže. V posledních letech je v Německu úspěšně zaváděna takzvaná manuální mízní drenáž.
Přestože je u většiny pacientů pozorována velmi rychlá odezva na iniciální terapii, akutní lymfangitidu lze označit za onemocnění s nejistou prognózou. Následkem opakované infekce totiž dochází k senzibilizaci obranného systému, takže nakonec i nepatrná infekce vyvolá během několika hodin rozvinutý obraz nemoci. Opakování klinických projevů jsou pozorována po
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Sloní noha u koně