Bolest kromě varování nemá žádný užitek. Pokud je silná a déletrvající je pro organismus nepříznivá až škodlivá. Zvíře trpící bolestí má, zjednodušeně řečeno, zhoršený metabolismus, snížený příjem potravy, odmítá se pohybovat, hůře se vyprazdňuje atd. V důsledku toho může být snížena obranyschopnost, prodlužuje se doba hojení a rekonvalescence obecně, nemluvě o fyzickém a psychickém utrpení jak zvířete, tak jeho majitele.
Akutní bolest je typická rychlým nástupem, relativně kratší dobou trvání, často je její intenzita zejména v počátku vyšší. Vzniká nejčastěji po úrazech spojených s frakturami, vykloubením nebo zhmožděním, jako jsou úrazy po střetu s vozem nebo pády z výšky, dále při křečových stavech trávicího traktu, vyskytuje se i při výhřezu meziobratlových plotének. Potlačením bolesti výrazně zmírníme nepříznivé změny spojené s těmito stavy – jde zejména o nebezpečné zvýšení srdeční frekvence, zrychlené dýchání, změny krevního tlaku, hormonální změny vyvolané stresem.
Chronická bolest je charakterizována delší dobou trvání, zpravidla 4 týdny a více. Tento typ bolesti se nejčastěji vyskytuje při degenerativních onemocněních pohybového aparátu, jako jsou artrotické změny kloubů a spondylóza páteře, a také v pokročilých stadiích rakoviny. Chronická bolest představuje dlouhodobý stres, který výrazně snižuje hybnost zvířete, zhoršuje funkci postižených končetin a znemožňuje rehabilitaci. Kromě toho se při chronické bolesti snižuje celková odolnost organismu, zvyšuje se riziko infekcí, snižuje se příjem potravy a tím dochází k nedostatku živin.
Zvláštní kategorií je pooperační bolest. Lze ji přirovnat k akutní bolesti, ale při jejím nedostatečném potlačení je riziko komplikací ještě vyšší. Pociťovaná bolest může způsobit neklidné probouzení s možností sebepoškození. Stejně tak je zpomaleno hojení chirurgických ran, čímž se prodlužuje doba zotavení po operaci.
U každé bolesti je důležité rozeznat její příčinu a tuto příčinu je nutno léčit. U mnoha chorob je však bolest dominujícím příznakem, který má kromě výše zmíněných závažných důsledků na zdravotní stav zvířete i zásadní vliv na jeho psychiku. Neléčená bolest, zejména chronická, může způsobit vážné změny v osobnosti zvířete, které jsou později obtížně léčitelné. V neposlední řadě, u nevyléčitelných chorob, jako je například rakovina nebo těžké degenerativní změny kloubů a páteře, představuje potlačení bolesti prakticky jedinou alternativu, jak zmírnit utrpení zvířete a tím pro něj zajistit přijatelnou kvalitu života. Je věcí veterinárního lékaře, aby podle příčiny bolesti a celkového stavu pacienta zvolil vhodnou léčbu pro zmírnění bolesti.
Geloren dog je unikátní preparát pro komplexní výživu kloubů a šlach psů. Díky svému složení s pěti aktivními látkami jde o ideální řešení pro podporu celého pohybového aparátu. Hlavní účinnou látkou je nutrihyl®, což je speciálně upravená kyselina hyaluronová pro výživu kloubů, která je maximálně efektivní při perorálním podávání. Dalšími látkami obsaženými ve vysoké koncentraci jsou chondroitin sulfát, glukosamin, hydrolyzovaný kolagen a želatina.
Želatinové tablety Geloren dog s příchutí uzené šunky psům velmi chutnají a díky jednoduchému dávkování lze snadno kontrolovat denní příjem účinných látek. Želé není nutné mísit s krmivem, a tak nedochází ke ztrátám jako v případě prášků a sirupů.
Kyselina hyaluronová je jednou z hlavních složek mezibuněčné hmoty a je přirozenou součástí všech pojivových tkání v těle. Je tedy důležitou součástí chrupavky a kloubní tekutiny, kde funguje jako lubrikant a tlumič nárazů. Kyselina hyaluronová potlačuje degradaci kloubní chrupavky a má protizánětlivé účinky.
Chondroitin sulfát dodává chrupavce pružnost a obnovuje rovnováhu v kloubní tekutině. Je důležitým stavebním kamenem kloubní chrupavky a ostatních pojivových tkání – kostí, šlach, vazů. Navíc brání degradaci kolagenu, proteoglykanů a agrekanu a tím udržuje integritu mezibuněčného prostoru.
Glukosamin zajištuje spojení mezi kostí a chrupavkou, ovlivňuje metabolismus kloubů, napomáhá regeneraci kloubní chrupavky, zmírňuje zánět a bolestivost kloubů. Ve formulaci Geloren dog se jedná o podpůrnou látku, kterou psi přirozeně získávají například ze žvýkání kostí.
Hydrolyzovaný kolagen je vysoce vstřebatelná forma kolagenu, který je hlavním stavebním kamenem chrupavek, šlach a vazů. Urychluje regeneraci pojivových tkání, pozitivně ovlivňuje kvalitu srsti, kůže a drápů. Dále se předpokládá, že snižuje bolestivost kloubů a zlepšuje jejich funkčnost.
Želatina hraje velmi podstatnou roli při tvorbě a regeneraci vazivových tkání a ve výživě kloubů a chrupavek. Také je důležitým zdrojem aminokyselin glycinu a prolinu, látek významných pro tvorbu kolagenu.
Balení obsahuje 90 žvýkacích tablet, což představuje měsíční dávku pro středně velkého psa. Běžná dávka žvýkacích tablet Geloren dog se pohybuje od dvou do pěti tablet dle velikosti psa. Pro maximální účinnost je doporučeno podávat 60 dní nepřetržitě, kúru je vhodné následně 2–3x ročně opakovat. Pro rychlejší nástup účinku nebo při silnějších artritických potížích podávejte první týden dvojnásobné množství běžné dávky.
Účinnost přípravku Geloren dog byla testována na 19 psech s pohybovými problémy. Po dvouměsíčním užívání Gelorenu bylo pozorováno zlepšení hybnosti u 79 % psů. Ze studie dále vyplývá, že Geloren má velm
Cílem léčby je především zkvalitnění života. Někdy postačí vhodná medikace, jindy je nutný operativní zákrok.
Dysplazie kyčelního kloubu je bohužel postižení, které se nedá vyléčit. Jeho vývoj se však může zpomalit.
Konzervativní terapie DKK
Jde především o omezení fyzické zátěže, redukci tělesné hmotnosti, rehabilitaci, používání chondroprotektiv neboli „kloubní výživy“. Většinou jsou to přípravky na bázi glukosamin a chondroitin sulfátu, někdy i MSM a želatiny. Dále se doporučuje používání krmiva obsahujícího vysoké množství eikosapentanové mastné kyseliny (EPA), která výrazně zpomaluje vznik degenerativních změn a vede u většiny pacientů ke zlepšení pohyblivosti. Místo k ležení by mělo být měkké a suché.
V rámci fyzioterapie je možno použít elektrickou dečku k prohřívání kloubů, zvýší se tak prokrvení tkáně, což vede k úlevě od bolesti. Na doporučení lékaře můžeme podávat léčiva s protizánětlivým, protibolestivým a protiartrotickým účinkem (analgetika, anabolika a nesteroidní antiflogistika).
Chirurgické metody
Jde o metody preventivní (u mladých psů před ukončením růstu), které zabraňují vzniku nebo zpomalují vývoj artrotických změn, a paliativní (u starších zvířat), které zmírňují bolest vycházející z postiženého kloubu.
Denervace kloubního pouzdra – metoda, při níž jsou z postižené oblasti odstraněny nervy. Největší koncentrace senzitivních nervů z kloubu je lokalizována v kloubu v místech působení největšího tlaku. Následně je kloubní pouzdro natahováno nejvíce dopředu a vně, tedy do stran s největším počtem receptorů bolesti. I když denervace ve srovnání s rekonstrukčními technikami řeší jen klinické příznaky, nesporně vede k přerušení bludného kruhu bolest – svalová atrofie – slabost – více bolesti. Léčba metodou denervace zesiluje pánevní a stehenní muskulaturu, což stabilizuje kyčelní kloub.
Trojitá osteotomie pánve (TOP) – metoda, kdy je část pánve vyňata a vrácena na původní místo pod jiným úhlem, takže kyčelní kloub může lépe fungovat. Zlepšuje mechaniku kloubu (kongruence mezi acetabulem a hlavicí stehenní kosti) a snižuje artrotické změny kyčelního kloubu.
Resekce hlavice – je odříznutí kloubní hlavice, čímž se přeruší kostní kontakt a zdroj bolesti, časem se vytvoří fibrózní spojení – pakloub. Metoda je určena pro psy s vysokým stupněm artrózy a bolesti. Limitující je její využití u jedinců do hmotnosti 15 kg. Při této metodě je důležité zvládnout rekonvalescenci. Ta spočívá nejdříve v procvičování končetiny pasivními pohyby, později aktivně, plaváním a podobně.
Kyčelní endoprotéza – je implantování celého umělého kloubu. U nás je ve stadiu příprav a finančně náročná. Je to nejpřijatelnější řešení problémů doprovázejících dysplazii, ale její provádění je u nás skutečně ojedinělé. Je velice náročné na erudovanost operatéra. Cena tohoto zákroku je značně vysoká, pohybuje se v řádech desetitisíců.
Existuje ještě celá řada dalších chirurgických zákroků, které se provádí u DKK.
Dysplazie kyčelního kloubu – označovaná také jako DKK – je bolestivé onemocnění, při kterém dochází k oslabování kyčelního kloubu, vzniku artrózy a postupnému zhoršování pohyblivosti psa.
Dysplazie kyčelních kloubů je dědičně podmíněný chybný vývoj kloubů, kterým jsou postiženi psi i fenky bez rozdílu věku a pohlaví. Štěňata se rodí se zdravými klouby a to, jestli dysplazie propukne, závisí na genetické výbavě každého jedince a faktorech vnějšího prostředí.
Na vzniku dysplazie se dědičnost podílí mezi 20 až 60 % v závislosti na plemeni, zbytek představují vnější vlivy, a to zejména výživa a tendence k rychlému růstu.
Kyčelní kloub tvoří ohnisko přenosu síly z pánevních končetin na tělo psa, a proto má pro pohyb psa základní význam. Při dysplazii kloubní hlavice nesedí správně do kloubní jamky (je v jamce usazena volně) a následkem toho je narušena harmonie pohybu kloubu. Důsledkem je nadměrné opotřebení kloubu. Většinou bývají postiženy oba klouby. Dysplazie kyčelních kloubů se vyskytuje v několika stupních, při nejtěžším stupni bývá kloub zcela mimo kloubní jamku.
Z celé řady vnějších faktorů, které na utváření a vývoj dysplazie působí, jsou nejdůležitější pohyb a strava. Pohyb, respektive nadměrné tělesné zatížení během růstu psa s dědičnými vlohami lze považovat za faktor napomáhající ke vzniku tohoto onemocnění. Podstatný vliv má také povrch, na kterém se pes pohybuje první rok života. Z tohoto důvodu pes nemá běhat a pobývat na betonu, silnicích a jiných zpevněných plochách, ale měl by být na měkkém, pružném povrchu. Do 6 měsíců minimálně by měl být také omezen běh u kola a velmi intenzivní trénink. Druhým nejčastějším spouštěčem vzniku dysplazie je nekvalitní strava nevhodná pro štěňata. Často obsahuje nadměrné nebo nedostatečné dávky minerálů, především vápníku. Obsah vápníku a fosforu v potravě musí být ve správném poměru. Určitou roli ve vzniku dysplazie v potravě hraje také poměr sodíku, draslíku, chloridu a elektrolytů. Na vývoj kostry mají nejdůležitější vliv vitamíny A a D, jejichž poměr by se v potravě neměl odchylovat od normy. Dodávané energie v potravě by také nemělo být hodně.
Z hlediska prevence je proto nutné zaměřit se na všechny rizikové faktory. Genetiku lze ovlivňovat pouze přísnou selekcí v chovných programech, která by měla přinést snížení výskytu DKK u dalších generací. Ovlivnění výskytu DKK tímto způsobem je problematické a zdlouhavé, navíc s poměrně nejistým výsledkem. Jako majitelé psů ovšem můžeme do určité míry eliminovat vnější faktory, které ve vývoji DKK hrají také důležitou roli. Jedná se především o výživu a zátěž. Je zjištěno, že abnormální zátěž, jak nedostatečná, tak nadměrná, negativně ovlivňuje růst kloubní chrupavky.