ALT V KRVI a nejen to se dozvíte v tomto článku. Jedná se o splenektomii, která se provádí pouze ve výjimečných případech, pokud je ohrožen život psa. Výhodou je, že když je slezina odstraněna, její funkce je nahrazena jinými orgány.
Kdy je to potřeba
Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.
Jednou z příčin odstranění sleziny je hemangiosarkom. Jde o vysoce maligní tumor vznikající z endotelu cév. S výjimkou některých kožních hemangiosarkomů je to nádor velmi agresivní s brzkou tvorbou metastáz. Hemangiosarkom sleziny se vyskytuje nejčastěji u psů ve středním a starším věku (8–13 let), predisponovanými plemeny jsou německý ovčák, retrívr, knírač, pudl, bez ohledu na pohlaví. Vzhledem k tomu, že se cévy vyskytují ve všech orgánech a metastatické buňky se šíří krví, je nález hemangiosarkomu možný kdekoliv. Další možnou cestou vzniku metastáz je transplantace po prasknutí nádoru a vylití krve společně s nádorovými buňkami do břišní dutiny. V době diagnostiky má metastázy 50 % pacientů, nejčastěji v plicích, játrech, mozku, kůži, kostech nebo nadledvinkách, 25 % pacientů s primárním nádorem sleziny má zasaženo také srdce. U koček je tento typ nádoru velmi vzácný, vyskytuje se hlavně na kůži a ve střevech.
V anamnéze lze vysledovat přechodnou slabost, únavu (anémie), abdominální distenzi (růst nádoru, peritoneální efuze), spontánní krvácení z nosu (anémie, trombocytopenie, diseminovaná intravaskulární koagulace – DIC), nechutenství (tlak nádoru na gastrointestinální trakt), zvracení, neochotu k pohybu, ataxii pánevních končetin. Polovina pacientů mívá kolaps, někteří pacienti mohou akutně uhynout (hypovolemie při ruptuře primárního nádoru nebo metastázy). Základem terapie je splenektomie. Ta musí probíhat za přísného dodržování zásad onkologické chirurgie, aby nedošlo ke kontaminaci ostatních orgánů krví nebo buňkami sleziny. V případě akutní ruptury hemangiosarkomu je nutná urgentní stabilizace (terapie hypovolemického šoku, zastavení krvácení). Společně s řešením primárního tumoru je nutné sledovat případné komplikace a souběžně je řešit.
Dalším problémem je torze sleziny, která je definovaná jako její otočení okolo cévní stopky. Setkáváme se s ní nejčastěji u velkých plemen psů s hlubokým hrudníkem, jako je německá doga. Choroba může probíhat akutně nebo chronicky. Metodou léčby je vždy splenektomie, u pacientů v šoku musí být provedena ihned po stabilizaci pacienta. Prognóza po úspěšné operaci je obecně dobrá, může však být zhoršena komplikacemi choroby (sepse, DIC, peritonitis a podobně). Choroba může probíhat akutně nebo chronicky, od jednoho dne do tří týdnů. V anamnéze se nejčastěji setkáváme s apatií, anorexií, bolestivostí nebo zvětšením břišní dutiny, tmavou močí, zvracením a průjmem. Mezi klinickými příznaky převládají bolestivost břišní dutiny, palpačně masa v oblasti mezogastria, někdy dopro
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Odstranění sleziny u psa
Jaterní testy
Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.
Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:
- alaninaminotransferázy (ALT),
- aspartátaminotransferázy (AST),
- gamaglutamyltransferázy (GMT).
Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).
Zdroj: článek Zvýšené jaterní testy u psa
Hodnoty jaterních testů
Jisté zvýšení jaterních testů je normální po zátěži, jinak ovšem signalizuje některé z mnoha možných onemocnění jater. Může se jednat o onemocnění infekční, nejčastěji o některou z virových hepatitid (či nesprávně infekční žloutenku) nebo o mononukleózu. Dále připadají v úvahu postižení z metabolických příčin, například steatóza jater (ztukovatění) při poruše metabolismu tuků. Hepatotoxicky (toxicky pro játra) působí mnohé jedy, především alkohol v nadměrných dávkách (souvisí se vznikem jaterní cirhózy), dále jedy některých rostlin a především hub (onemocnění probíhá pod obrazem akutní otravy). Zmínit musíme i pseudonádory a nádory jater. Jde zejména o jaterní cysty (dutiny vyplněné tekutinou) a nezhoubné nádory (adenomy, jaterní hemangiomy), případně o nádory zhoubné (například hepatocelulární karcinom, který často souvisí s cirhózou jater).
Normální hodnoty
Normální hodnota erytrocytů je 5,5–8,4 T/l (= 1 terra na litr), leukocytů 5–17 G/l (=1 giga na litr), trombocytů 200–500 G/l, hemoglobinu 120–180 g/l, hematokritu 40–55 % neboli 0,4–0,55 l/l, ALT 0–1 µkat/l (= 1 mikrokatal na litr), AST 0–1 µkat/l.
Zdroj: článek Zvýšené jaterní testy u psa
Hodnoty jaterních testů u psů
Normální hodnota erytrocytů je 5,5–8,4 T/l (= terra na litr), leukocytů 5–17 G/l (= giga na litr), trombocytů 200–500 G/l, hemoglobinu 120–180 g/l, hematokritu 40–55 % neboli 0,4–0,55 l/l, ALT 0–1 µkat/l (= mikrokatal na litr), AST 0–1 µkat/l.
Mnohá poškození jater, ať už virového, bakteriálního, nebo chemického původu, vedou k zánětu zvanému „hepatitida“. Dlouho neléčený závažný zánět může vést k tomu, že jsou zdravé jaterní buňky nahrazeny jizvovou tkání a tím ztrácí svou funkci.
Zdroj: článek Onemocnění jater u psa