ALERGICKÁ REAKCE NA HYPERMANGAN a nejen to se dozvíte v tomto článku. Hypermangan je označení pro manganistan draselný, což je ve vodě rozpustná sloučenina manganu s černošedými krystalky, která se hojně využívá v medicíně jako dezinfekční prostředek při čištění ran, neboť má vynikající oxidační vlastnosti.
Ředění hypermanganu
Manganistan draselný se využívá u zvířat k léčbě mnoha kožních infekcí, včetně ekzémů, vředů, zánětů kůže. Naopak není určen k léčbě suchých kožních onemocnění, protože způsobuje podráždění. Vždy se aplikuje pouze malé množství zředěného roztoku. Na větší oblasti je účinná léčba v hypermanganové lázni. Tato léčba se využívá například při léčbě infekčních ekzémů, hnisání nebo mokvání ran. Musí být použit velmi zředěný roztok manganistanu draselného, aby se předešlo popáleninám. Dokonce i zředěné roztoky způsobují podráždění kůže a opakované použití vede k popáleninám. Neředěný hypermangan v podobě zrníček ránu vypálí, čímž okamžitě zastaví krvácení, a proto se tradičně aplikuje po zatrženém či zastřiženém drápku.
Hypermangan patří do rukou veterináře. Vždy dbejte na pokyny stanovené veterinářem dle rozsahu defektu, který budete u svého zvířete léčit.
Hypermangan by neměl chybět v žádné lékárničce chovatelů zvířat. Je dobrým dezinfekčním prostředkem. Ten připravíme tak, že do vody přidáme několik zrnek krystalického hypermanganu, aby vznikl světle růžový roztok (postačí i jedno zrnko na 1 litr vody). Hypermangan je rovněž dobrým oxidačním činidlem, proto je vhodný při výplachu rány jako prevence proti tetanu. Není ale dobré ho používat dlouhodobě, protože brzdí hojení ran. Ve větších koncentracích leptá.
V naší poradně s názvem HYPERMANGAN PRO ZVIRATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Palko.
Dobri den. mne bol zverolekar dat kralikom Afimektin, pretoze maju koznu chorobu a povedal, mi , aby som kupil, v lekarne Hypermangan, do vody. No neviem , ci, sa vobec takto pouziva Hypermangan. Dava sa do vody, ak ano tak kolko Pozdravujem .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Obraťte se ještě jednou na svého zvěrolékaře a doptejte se ho na správný postup použití hypermanganu. Hypermangan se rozpouští ve vodě a lázeň se pak používá ke koupeli. U králíků to bude zřejmě jen k potírání a nebo k desinfekci králíkárny.
Hypermangan je nebezpečný pro životní prostředí, ale patří mezi účinná antiseptika – látky, které se aplikují na kůži, aby snížily riziko vzniku infekce, sepse nebo hniloby. Hojně se tedy využívá v medicíně i při veterinární péči.
Nevýhodou použití hypermanganu je, že způsobuje růžové až fialové skvrny na oblečení. Skvrny od hypermanganu lze naštěstí chemicky odstranit, a to buď pomocí vinného či jablečného octa, nebo odbarvovacího přípravku, jako je například Duha. Hypermangan dále zanechává skvrny na kůži a nehtech, tyto skvrny mají hnědou barvu a obvykle do dvou dnů samovolně zmizí.
Ve svém příspěvku CO JE HYPERMANGAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Fojtová.
Dobrý den,chěla bych se zeptat,jaký je rozdíl mezi červeným a zelenomodrým hypermangánem? Já jsem totiž dostala v lékárně zelenomodrý.Děkuji a s pozdravem.Fojtová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
hypermangan-:
- dezinficiens, krystalky, které se rozpouští na VODNÝ slabě růžový roztok (fialový už je míc silný)
zelené barvivo-chirurgická zeleň=briliantová zeleň:
- dezinficiens (roztok vodný nebo s lihem)
- nebo to může být Novikův roztok, který obsahuje toto barvivo a zároveň kolodium, které zasychá v takový film+ další složky, často se tím potírá čerstvá řezná rána, odřenina, apod.
Občas se bohužel objeví reakce výraznější, nežádoucí. Nejčastěji se jedná o reakce lokální, pozorovatelné v místě vpichu, jako je bolest, otok, tvorba bouliček či boulí. O dost vzácnější jsou reakce celkové, z nichž nejčastější jsou otoky obličeje a svědění. U zvířat neexistuje žádné spojení mezi vakcinací a autismem, už proto, že zvířata netrpí autismem nikdy. Stejně tak není potvrzené žádné spojení mezi očkováním a vznikem autoimunitních onemocnění.
Alergickáreakce se objevuje obvykle do 24 hodin po podání. Nepřehlédnutelnou reakcí je otok obličeje nebo jen okolí očí. Doprovází ho překrvení kůže, zvláště u lysých nebo u bílých krátkosrstých psů je zčervenání těla velmi nápadné. Změny jsou doprovázené svěděním celého těla. Může se objevit kopřivka. V závislosti na intenzitě reakce se může objevit průjem a zvracení, u koček zvracení a ztížené dýchání, nevolnost na sebe upozorňuje taky nápadným sliněním.
Nejvážnější hypersenzitivní reakcí a nežádoucí reakcí po očkování vůbec je takzvaná anafylaxe, kdy dochází k prudkému poklesu krevního tlaku, šoku a kolapsu. Anafylaxe následuje většinou během několika minut po očkování. Tato reakce může být natolik závažná, že vede až k úhynu zvířete. Naštěstí je něco takového velice vzácné. Statisticky se uvádí výskyt anafylaxe u jednoho psa z 385 000 očkovaných psů a u jedné kočky z 555 000 očkovaných koček a samozřejmě jen malá část anafylaxí je tak zhoubná, že se zvíře nepodaří zachránit. Smrtelné anafylaktické reakce se vyskytují i při očkování ptactva chovaného ze záliby.
Ve svém příspěvku KOCOUR A LYSINA NA SRSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA RUZICKOVA.
Dobry den nasemu kocourovi 2roky se obevila lysinka na boku asi velikosti briska malicku, rano nebylo nic a vecer prisel s plesatym koleckem, mohl utrpet v souboji s kocourem nebo je to neco vaznejsiho nepoznam to diky za radu Alca
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza.
Dobrý den, naše kočka si nakonec vylízala z malého kolečka dvě lysiny velikosti dlaně. Trvalo to tak 14 dní, přestala si je dál zvětšovat a lysiny zarostly. Zvěrolékař řekl, že to mohla být pouhá alergickáreakce. Takže pokud tam nemá nějakou velikou ránu, neřešila bych to.
Přes veškerá pozitiva s sebou očkování přináší i občasné problémy v podobě nežádoucích reakcí. Jejich frekvence je naštěstí velmi nízká, nicméně čas od času se objevují, způsobují aktuální zdravotní problém u očkovaného zvířete a znamenají nepříjemné překvapení pro majitele psa a pochopitelně i pro veterinárního lékaře, který vakcínu aplikoval.
Je nutno předeslat, že jako postvakcinační reakce se zpravidla označuje celková akutní porucha zdravotního stavu, někdy i život ohrožující, která se objevuje v souvislosti s provedenou vakcinací. Mnohem častěji však probíhá na lokální úrovni, tedy v místě, kam byla očkovací látka aplikována.
Lokální reakce svým způsobem hraje pozitivní roli v aktivní tvorbě protilátek. Objevují se totiž výhradně u inaktivovaných vakcín, což jsou očkovací látky obsahující zárodky umrtvené chemickými antiseptiky (například formolem, merthiolátem). Inaktivace způsobuje snížení imunizační schopnosti vakcíny, a vyžaduje tudíž další úpravu ve smyslu zvýšení účinnosti. Toho se dosahuje přidáním adjuvans (pomocných prostředků – nejčastěji aluminium hydroxidu nebo olejové emulze), které vyvolávají zvýšenou tkáňovou reaktivitu v místě vpichu po dobu několika dnů až dvou týdnů. Imunitní systém tak získá dostatek času k rozpoznání vpraveného antigenu a následné protilátkové odpovědi. U většiny očkovaných psů tuto místní tkáňovou reakci ani nezaregistrujeme (probíhá v podkoží na mikroskopické úrovni), v menším počtu případů se objeví zatvrdnutí nebo uzlík zpravidla velikosti hrášku nebo nejvýše lískového oříšku, který spontánně vymizí během jednoho až dvou týdnů. Zcela výjimečně se vytvoří sterilní absces jako výsledek neadekvátní místní reakce, a je nutno jej řešit chirurgicky. S výše popsaným efektem souvisí i občas se objevující bolestivost během injekce nebo bezprostředně po ní, jde však zpravidla o záležitost několika vteřin, která nemá žádný další negativní vliv na očkovaného jedince.
Jiná situace je u celkových nežádoucích reakcí. Ty vznikají jako patologická odpověď imunitního systému na organické komponenty, nejčastěji fragmenty buněčného materiálu nebo antigeny kultivačních médií, eventuálně na bakteriální antigeny (především v případě leptospirových vakcín). U určitého procenta celkových reakcí jsou příčinou komponenty zvířecích sér (například hovězí proteázy), které jsou běžnou součástí buněčných kultur sloužících k produkci vakcinačních kmenů. Alergičtí jedinci mohou být předem senzitivováni těmito bílkovinami, které od časného věku přijímají s potravou, aniž dotyčného jakkoli poškozují. Teprve po jejich vpravení do organismu jinak než přes trávicí trakt, tedy injekčně s vakcínou, u nich dojde k nastartování abnormál
Nejen člověk, ale i jeho zvířecí miláček může trpět řadou nepříjemných, obtěžujících onemocnění, mezi něž patří i alergie.
Za alergii se považuje nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na různé látky, s nimiž se člověk i zvíře běžně setkává. Alergii způsobuje nesprávná aktivace protilátek ze skupiny imunoglobulinu vlivem daného alergenu. Projevy alergií mohou být u lidí i zvířat různé.
Alergie se nedá nijak léčit, ale existují léky, které zmírňují její projevy. Alergie se navíc může objevit u psa kdykoliv, v každém věku, to že ji pes nemá jako štěně, neznamená, že se u něj neobjeví například v jeho stáří. I přesto se ale nejčastěji u psů projevuje zhruba jeden až dva roky po jeho narození. Vznik alergie může být také ovlivněn pohlavím psů. U fen se některé alergie objevují v souvislosti s poruchami pohlavního cyklu, u obou pohlaví pak na vznik alergie může mít vliv kastrace (ta ale zase v některých případech dokáže alergii zmírnit, nebo dokonce i odstranit!). Alergie je navíc také dědičnou zátěží, a u psů je vysoké riziko přenosu na potomky.
U některých psích plemen je riziko vzniku alergií vyšší než u jiných, patří sem američtí stafordští teriéři, dalmatini, francouzští buldočci, kokři, labradoři, němečtí ovčáci, pitbulové, retrívři, setři, šarpiové, teriéři. Některé teorie tvrdí, že k alergickým onemocněním jsou náchylnější ta plemena, která byla nešetrně vyšlechtěna člověkem.
U člověka se dá alergickáreakce poznat pochopitelně snadněji, protože člověk dokáže říct, co ho trápí, s čím má problémy. U zvířete je to ale jiné, je třeba, aby jeho majitel odpozoroval, že se něco děje, a v případě nalezení zdravotních problémů navštívil veterináře, který by mu pomohl se zjištěním, jestli se opravdu jedná o alergickou reakci, jak vážná je, a co ji vyvolalo. Pro majitele psů bývá nejzřetelnějším příznakem alergie jeho neustálé škrábání, které je způsobené pocity svědění v důsledku zánětu kůže. Pokud se pes často škrábe, tak jeho majitele obvykle jako první napadne, že ho trápí blechy. Jestliže ale zjistí, že pes blechy nemá, tak musí hledat další možné příčiny tohoto psího svědění.
Psa trpícího alergií nejčastěji svědí oblasti meziprstí, nadprstí, hlavy, tváří, spodní strany krku, hrudi a břicha. Mezi příznaky alergie u psa patří také zarudlá kůže boltců, nebo záněty kůže kolem řitních žlázek, záněty uší. Projevuje se tak olizováním a kousáním tlapek, třením si čenichu o okolí, drbáním. Stejně jako u lidí se u nich objevuje slzení a kýchání. Naopak rozdílem mezi člověkem a psem je v tom, že u psů není časté alergické astma, které ale často provází alergické onemocnění lidí.
Alergickáreakce u psa není nijak výjimečná, dokonce některé statistiky říkají, že postihne každého sedmého psa. Nejčastějšími typy alergií u psa jsou potravinové alergie, alergie na prach, roztoče, plísňové spory, bakterie a kvasinky. Objevují se ale i kožní alergie na umělá vlákna a plasty, různé kosmetické přípravky, chemikálie, případně i alergie na vlastní hormony. Méně časté jsou u psů ale alergie na pyly.
Pokud má majitel psa podezření na alergii, navštíví veterináře, který provede diagnostiku tohoto onemocnění. Existuje několik možností, jak zjisti, jestli se opravdu jedná o alergii. Nejčastěji se provádějí kožní alergické testy (stejně jako u člověka). U tohoto testu se intradermálně aplikuje několik alergenů a následně se pak vyhodnotí reakce na dané alergeny v místě vpichu. Hodnotí se obvykle několik desítek nejběžnějších alergenů. Výhodou je, že výsledky testu jsou opravdu spolehlivé. Testování je zároveň ale složité a finančně náročné, protože je třeba psa nejprve utlumit pomocí látek tlumících bolest a sedativ, pak je třeba oholit celkem velkou část srsti na boku psa. Do této části jsou pak aplikovány alergeny. Pokud se zjistí, že alergickáreakce je slabá a majitel psa je ochoten investovat několik tisíc korun do léčby, je možné, aby se vyrobilo hyposenzibilizační sérum, které se psovi aplikuje zhruba rok v určitých intervalech, a které způsobuje, že alergickáreakce postupně vymizí, nebo alespoň zeslábne. Úspěšnost není ale stoprocentní, spíše se blíží 50 %.
Kromě tohoto kožního textu může zvolit veterinář k diagnostice stanovení IGE protilátek a alergenů v krvi. Pojmem IGE protilátky jsou myšleny ty látky, které vznikají při alergických reakcích, takže jejich zvýšená hladina ukazuje na alergické onemocnění. Stejně jako u kožních testů, i zde se testuje několik desítek alergenů. Spolehlivost testu nemusí být ale tak vysoká. Naopak cena těchto testů neustále roste. Nespornou výhodou je ale, že je testování jednoduché, provede se pouhý odběr krve.
Dostupnost a cena
Vždy je třeba zjistit, které testy daný veterinář provádí. Pokud má majitel navíc zájem o hyposenzbilizační sérum, musí najít veterinární středisko, které dané sérum vytváří. Kožní testy se na veterinárních klinikách pohybují zhruba v ceně 5 000 Kč, naopak testy krve jsou asi o polovinu levnější.