Pro vlčího špice je typická velikost kolem 49 cm (+/- 6 cm). Tento typ je nejtěžší, jeho váha se pohybuje mezi 25 – 30 kg. Jeho zbarvení je vlkošedé = vlčí.
Povaha:
Vlčí špic zvaný jako keeshond je typickým představitelem špiců, je hravý, přátelský a velmi inteligentní. Nade vše miluje svou rodinu, vůči cizincům může působit nedůvěřivě.
Strava:
Strava keeshonda musí odpovídat jeho stáří i rozměrům. Pokud majitel neví, jaké krmivo pro něj zvolit je dobré se obrátit na odborníky, které s tím mají své zkušenosti.
Línání:
I vlčí špic se minimálně jednou za rok nevyhne línání, naštěstí i jako ostatní špicí varianty ani on nevyžaduje extrémní péči o srst. Stačí ho v případě nutnosti vyčesat hlavně v místech se zvýšenou hustotou srsti.
Malý špic obvykle dosahuje velikosti kolem 26 cm (+/- 2 cm). Váha tohto psa se pohybuje kolem 1,8 – 2,5 kg. Nejčastějším zbarvením bývá: bílé, hnědé, černé, oranžové, vlčí.
Povaha:
Špicí povaha je vypsána již v kapitole výše. Jen je třeba zmínit, že i u špiců platí, že čím je pes menší, tím víc je uštěkanější. Navíc při setkání s většími psy se jim snaží zcela vyrovnat, svůj výškový „handicap“ pak dorovnává odvahou, která může páníčkovi způsobit potíže.
Strava:
Stejně jako u jiných psích plemen je i u německých špiců důležitá vyvážená strava, která má zajistit jejich správný vývoj a zdraví. Majitel by pro svého psího miláčka měl zajistit co nejkvalitnější krmivo. Množství (a typ) krmiva by měl odpovídat nejen velikosti psa, ale i jeho stáří. Majitel špice by měl volit krmivo, které bude prospěšné pro psí srst.
Línání:
Stejně jako jiní psi i špic líná, obvykle ho to postihuje jednou – dvakrát do roka. V tomto období je potřeba psa vyčesávat častěji, obzvlášť v místech, kde je srst hustší.
nejmenším špicím plemenem je trpasličí špic, který bývá vysoký kolem 20 cm (+/- 2 cm). Jeho váha je menší než 2 kg. Jeho rozměry ho předurčují k životu uvnitř bytů a domů, rozhodně se nehodí jako hlídač k domu. Nejčastější zbarvení je bílé, hnědé, černé, oranžové, vlčí.
Povaha:
Kvůli jeho vzhledu ho lidé využívají více jako svého „mazlíka“ než jako hlídače. Proti mazlení špic nic nemá, pokud mu během dne jeho majitel poskytne dost her a různých podnětů. Problém může nastat jen, když jeho majitel ho správně nevychová, pak může být protivnější, uštěkaný a vůči větším psům klidně i bojechtivý.
Strava:
Pes takto malých rozměrů nepotřebuje dostávat denně velké množství jídla, vhodnější je dbát na kvalitu jeho pokrmů. Zároveň by majitel měl vybírat konzervy i granule vhodné pro takto malá plemena.
Línání:
Stejně i jako ostatní špice i trpasličí variantu postihuje jednou – dvakrát do roka období línání. V tu dobu je vhodné se jeho srsti více věnovat a vyčesávat ji.
Špic má středně silnou postavu kvadratického rámce těla. Pro špice je typický jejich tvar hlavy, který je velmi podobný liščí hlavě. Špic má navíc malé, stojící uši, které jsou blízko u sebe, jeho oči jsou bystré.
Jeho srst je dlouhá a bohatá. Chlupatější je u krku a na ocase. Jeho srst na těle odstává, a tak psovi přidává na „objemu“. U německého špice je přípustné 13 barevných variet, od sněhobílé, černé přes čokoládově hnědou, zářivě oranžovou, vlkošedou, krémovou, krémovou s černým nádech, orange-sable, černou s tříslovými znaky, strakatou. U velkých špiců ve většině případů je zbarvení jen bílé, hnědé, nebo černé. Vlčí špicové jsou vlkošedí.
Jednotlivé variety špiců se liší i velikostí. Obrovskou výhodou špiců je, že jsou nenároční na chov. Hodí se jak do bytu, tak i k domu. Špici se často dožívají velmi vysokého věku, i ve vyšším věku jsou navíc schopni aktivního psího života.
Řada lidí se obává, že bude muset u špice příliš pečovat o jejich srst. Ve skutečnosti to ale skoro vůbec potřeba, protože struktura jejich srsti neinklinuje k plstnatění a navíc má samočistící schopnost. Špice stačí kartáčovat tak jednou týdně a zlehka. Podsada se u špiců kartáčuje tak jednou za měsíc. Výjimkou je ale období línání, kdy je kartáčování nutné častěji. Důležité je se pak zaměřit nejen na podsadu, ale i místa pod krkem a za ušima. K línání dochází nejčastěji na jaře a trvá pár týdnů, v tu dobu je potřeba vyčesávat hlavně zimní podsadu, která vypadává. Špicí srst je dlouhá s hustou podsadou, což je v zimě výhodné pro špice, kteří žijí u domu (vhodné je to pro vlčího, velkého a středního špice, malý a trpasličí špic by měl být spíše v bytě, protože na venkovní pobyt je moc malý).
Španělský mastin je známý již od počátku našeho letopočtu. Ve Španělsku, odkud mastin pochází, sloužil hlavně k ochraně stád ovcí, která hlídal před dravými šelmami a vlky. Ve středověku a novověku bylo španělské hospodářství založeno na obchodu s vlnou. Bylo nutné stáda přesunovat a právě tato stáda byla ochraňována španělskými mastiny, kde se na tisíc ovcí používalo pět mastinů. Přestože tyto stezky vedly přes města a vesnice, nestalo se, že by španělský mastin vyvolal jakýkoli incident. Španělský mastin je vychováván jako pastýřské plemeno, nikoli jako plemeno bojové. Němci ho označili za nebezpečné plemeno, což by mohlo vést k jeho vymizení v Německu. Španělé však toto plemeno za nebezpečné nepovažují. Mezi španělskými chovateli není k dispozici údaj žádné organizace na světě, že by došlo k napadení člověka španělským mastinem.
Španělský mastin je vysoký 77 cm, feny dorůstají obvykle 72 cm. To jsou však minimální výšky. Často přesahují u psů 80 cm a u fen 75 cm. Srst je polodlouhá, hustá a hrubá, na nohách kratší a naopak na ocase delší. Barva srsti španělského mastina je různá a může být jednak jednobarevná, jako například žlutá lví, červená, vlčí šeď, hnědá nebo jelení červeň, jednak může mít i žíhání zkombinované z různých barev, nebo může být skvrnitá. Španělský mastin má statnou, silnou, svalnatou postavu. Navzdory tomu je španělský mastin velmi pohyblivý a pružný. Hlava je silná a velká, tvarem připomíná tupý jehlan. Zdravé, bílé a silné zuby mají velké a ostré špičáky. Oči jsou vzhledem k velikosti hlavy malé, mají tvar mandle. Barva očí je tmavě hnědá. Vůči známým má španělský mastin pohled pozorný, inteligentní a mírný, avšak na cizí se dívá ostře. Hřbet má rovný, vodorovný, a to i při pohybu. Jeho široká hruď je mohutná a dobře osvalená. Ocas nemá španělský mastin nasazený ani vysoko, ani nízko. V nasazení je silný, jinak ohebný s delší srstí než jinde na těle. V pohybu nese ocas rovně, na konci zatočeně. Nikdy ho nemá stočený na zádech.
Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je španělský mastin veden pod číslem 91/15.10.1984. Zemí původu je Španělsko. Název plemene je španělský mastin (Mastin espanol), užívá se i název mastin z Leonu (Mastin leones), mastin Estremadury (Mastin Extremeno), mastin Manchy (Mastin Manchego).
Do jednoho roku se štěňata nesmí přetěžovat, po jednom roce už je s mastinem možné podnikat i delší výlety, ale stejně se nikdy nestane psím atletem. Ostatně jeho váha mu to ani neumožňuje. Mastinové mají skvělý vztah k dětem, velmi rádi si s nimi hrají, samozřejmě je třeba na děti vždy dohlížet.
Španělský mastin je typický hlídací pes, vhodný současně jako pes rodinný. Má velmi dobrý vztah k lidem. Nejraději pobývá v blízkosti své rodiny, kterou zpovzdálí pozoruje a hlídá.
Každé štěně španělského mastina potřebuje projít procesem socializace, aby z něj vyrostl sebevědomý, nebojácný pes. Socializací se myslí umožnit štěněti kontakt s lidmi, dalšími psy i ostatními zvířaty. Je vhodné brát štěně do města, aby si zvyklo na dopravu i zvýšený hluk. Skvělé je, když si může už od štěněcího věku hrát s jinými psy, aby jeho vztah k nim v dospělosti byl bezproblémový. Jen psi-samci se mohou někdy projevovat dominantně ve vztahu k jiným psům-samcům většího plemene.
Mastin je pes tvrdohlavý, takže potřebuje při výchově důslednost. Ta je opravdu základem všeho – pokud mu dáte nějaký povel, trvejte na jeho splnění. Odmala je dobré se psy různě manipulovat, posazovat je a pokládat, také je dobré jim sahat do krmení a naučit je odevzdávat věci, se kterými si hrají (vhodné jsou na toto učení například velké kosti). Pokud tohle všechno budete se štěňátkem dělat, vyroste vám z něj poslušný pes, který uznává svého pána jako přirozenou autoritu a rád plní jeho pokyny. Co se týče výcviku, mastin bez problémů zvládne základní povely – sedni, lehni, ke mně a další, ale není pro něj vhodný klasický služební výcvik. Stačí vždy jen krátká chvilka výcviku, motivací by měl být váš hlas a odměny.
Španělský mastin není pes vhodný do kotce. Mastinové milují volný prostor, v malém, uzavřeném prostoru velmi trpí. Jsou to psi nesmírně odolní, bez problémů mohou žít celoročně venku, pokud mají k dispozici zateplenou boudu. Teplé počasí snášejí také celkem dobře, jen musí mít dostatek vody a stinné místo. Péče o srst není v podstatě žádná, pouze v období línání. Je nutné jim pravidelně kontrolovat uši, a pokud mají paspárky (vlčí dráp), tak je občas nutné je zkrátit.
Růst mastinů je velmi rychlý, a proto se někdy mohou vyskytnout obtíže pohybového rázu.
