Informace od profesionálů

MENU

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

TUMOR

OBSAH

Tumor ucha u psa

Ušní nádory vznikají většinou u starších jedinců (nad 9–10 let). Nejčastějšími příznaky jsou vznik masy, změna tvaru ucha, zápach, svědivost a místní bolestivost. Neurologické příznaky jsou pozorovány zhruba u 10 % psů se zhoubnými nádory. Většinu těchto nádorů lze úspěšně odstranit pomocí chirurgické resekce, tedy odstraněním zevního zvukovodu.

Foto nádoru v uchu u psa můžete vidět zde: foto uší pejsků s nádorem.

Zdroj: Bolavé ucho u psa

Diskuze

V diskuzi TUKOVÁ BOULE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.



Dobrý den, mám k Vám velkou prosbu.Vloni se mé 11leté fence udělala na pravé zadní noze boule o velikosti cca6cm posléze ji praskla a vytékalo zní něco jako žluklé máslo i to tak vonělo vše bylo vyčištěno.Ale letos boule opět narostla a dnes vnoci opět praskla co udělá veterinář odstraní bouli a zašije,? Nechci jí moc trápit prošla si před třemi lety nechtěnou kastací kde jí MvDr vyoperovala celý vniřek jelikož měla už i sepsy a já nevěděla zda přežije činé.Ale je to holka statečná je veselá sní vše co jí dám. Byla by od Vás nějaká možná rada? Předem děkuji za vstřícnou odpověď.J.Ž.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.

Dobrý den,
útvar na noze může být různého původu - může se jednak o pouhý absces (útvar naplněný hnisem, který Vám může připomínat ono žluklé máslo) vzniklý např. kousnutím, poraněním; dále může jít o tumor (jak maligní, tak benigní), ale i o kombinaci obou, tedy abscedující tumor.Z dotazu to nelze určit.
Pro fenu je jednoznačně nejlepší ihned navštívit Vašeho veterinárního lékaře, který podle situace doporučí konkrétní postup a léčbu. Hnisající obsah se rozhodně neobejde bez antibiotik - i zde hrozí riziko sepse. Chirurgického řešení se neobávejte, předchází mu důkladné předoperační vyšetření. Po odstranění a vyčištění útvaru se bude fence zase běhat lépe.
Hodně zdraví,
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Tuková boule u psa

Prognóza

Remise znamená zničení všech zjištěných novotvarů. Téměř u všech nádorů je toho dosaženo prostřednictvím včasného chirurgického zákroku. Jakmile histopatologické vyšetření odhalí nebezpečí šíření nádoru do okolí, přistupuje se k chemoterapii, radioterapii. Pokud nelze primární tumor chirurgicky odstranit nebo se vyskytují metastáze, je nejúčinnější radioterapie, následována případně chemoterapií. V případě pokročilosti procesu je na místě paliativní terapie při současném zachování kvality života.

Při včasném odhalení a léčbě je procento přežití kolem 80 až 90 %, ale každý případ je individuální.

Zdroj: Mastocytom u psů

Diskuze

V diskuzi PSÍ NEMOCI VYRÁŽKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

Dobrý večer chci se zeptat co to může být?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Káťa.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda někdo pozná, co se udělalo mojí fence (13 let). Zaclo to jedním ložiskem, teď je ložisek více a jsou menší. Především v oblasti hrudi a zad. Veterináři od nás se do toho nechtějí úplně pouštět, vyloženě jsem musela doktorku donutit udělat biopsii a poslat na hystologii, čekám na výsledky a jsem hrozně nervózní, protože mě straší tumorem. Přikládám foto. Děkuji za odpověď
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto

Příčiny onemocnění jater u psa

  • zánět jater (jaterní infekce)
  • krvácení
  • chronické onemocnění jater (cirhóza)
  • obstrukce průtoku krve játry
  • onemocnění srdce a selhání
  • jaterní neoplazie
  • dirofilariózy
  • rotace jaterního laloku kolem své osy
  • brániční kýla
  • abnormální depozice metabolických produktů v jaterní tkáni
  • nahromadění tuku v jaterní tkáni
  • tumor
  • jaterní absces
  • jaterní cysta
  • intoxikace léky

Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí sérologické testy, například pro diagnostiku leptospirózy.

Zdroj: Onemocnění jater u psa

Léčení nádoru

Tumor je často léčitelný a včasná diagnostika vede veterináře k poskytnutí nejlepší možné péče. Každý typ nádoru potřebuje individuální péči a může zahrnovat jednu nebo kombinaci více druhů terapií: chirurgický zákrok, chemoterapii, radiační terapii nebo imunoterapii.

Důležité je také celkové zdraví vašeho zvířete. Veterinář může v souvislosti s léčbou tumoru doporučit změnu krmení nebo jiná opatření, aby pomohl lepší odpovědi zvířete na vlastní terapii nádoru. Když je stanovena diagnóza, veterinář s vámi prodiskutuje nejlepší způsob léčby a rizika a vedlejší účinky spojené s terapií. Důležitou součástí terapie je terapie bolesti. V některých případech tumorů vás může veterinář odkázat na jiné pracoviště. Určité typy tumorů mohou být vyléčeny zcela, jiné typy mohou být léčeny jen tak, že se omezí jejich rozšíření a prodlouží se život vašeho zvířete.

Včasné odhalení nádoru a zjištění jeho typu jsou nejdůležitější faktory určující úspěch terapie. U některých případů je zvažována eutanazie zvířete. Než se rozhodnete pro terapii nebo eutanazii, prodiskutujte případné možnosti s veterinářem, jedině tak můžete učinit to nejlepší rozhodnutí pro své zvíře i svou rodinu.

Procento úspěšné léčby silně závisí na typu a rozsahu tumoru, jakož na agresivitě terapie. Benigní tumor se obvykle léčí snadno a terapie nádoru je úspěšnější, je-li včas diagnostikován. Ačkoliv některé tumory (zvláště hodně agresivní rakovina) nemohou být vyléčeny, terapie může prodloužit vašemu zvířeti život a zlepšit jeho kvalitu. Nové diagnostické metody mohou napomoci odhalit nádory dříve a zlepšit tak šanci vašeho zvířete na vyléčení. Nové metody terapie jsou vyvíjeny tak, aby zlepšily úspěšnost a zmenšily rizika vedlejších účinků.

Zdroj: Rakovina kůže u psů

Příznaky

Jedná se o takzvaný mezenchymální typ nádoru. Obvykle bývá dobře ohraničený. Jeho vzhled je dost variabilní. Při pohmatu bývá od měkké až k tuhé konzistenci. Opticky se v žádném případě nedá bezpečně odlišit od jiných nádorů kůže. Mastocytom patří mezi kulatobuněčné nádory kůže a podkoží. Je to nejčastější kožní tumor u psů. Jedná se o nádor, který se objevuje většinou u starších psů. Lokalizován je v kůži a podkoží, nejčastěji v oblasti pánevních končetin, perinea a genitálií.

Jeho vzhled se může u každého jedince lišit. Jedná se buď o solitární léze velikosti od několika milimetrů až do několika centimetrů, nebo může mít difúzní podobu připomínající zánět a otok kůže. Obrázky s příznaky u psa.

Tumor bývá bez srsti, povrch je často podrážděný, až s výskytem vředů a otevřených ran. Bývá svědivý, psi mají tendenci místo výskytu drbat a tím ještě zhoršují povrchové eroze. Mastocytomy mají různou velikost, často jsou svědivé, zarudlé, oteklé, se ztrátou srsti, na povrchu mohou ulcerovat, jsou měkké až tuhé konzistence, dobře ohraničené v podkoží. 50 % mastocytomů je zhoubných. Metastazují do mízních uzlin, sleziny, jater a kostní dřeně.

Mastocyty jsou buňky podobné bazofilním granulocytům. Jejich prekurzory mají původ v kostní dřeni a cestují do periferních tkání. Shromažďují se především na rozhraní vnitřního a vnějšího prostředí, jako je kůže, sliznice dýchacího a zažívacího traktu, spojivka, dutina ústní a nosní.

Chování a progrese mastocytomů jsou velice různorodé. Vyskytují se od dobře diferencovaných, pomalu rostoucích nádorů s nízkým potenciálem metastazovat, až po nediferencované, agresivní nádory s vysokým potenciálem k tvorbě metastází.

Mezi predisponovaná plemena patří boxer, bostonský teriér, labradorský retrívr, bígl, knírač.

Zdroj: Mastocytom u psů

Nádory mléčné žlázy u fen

Nádory mléčné žlázy fen (bulka u cecíku) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním. U fen se více než polovina všech zjištěných nádorů nachází na mléčné žláze, jsou tedy nejčastější nádorovou změnou. Důležitou roli v rozvoji nádorů mléčné žlázy hrají pohlavní hormony, protože většina nádorů mléčné žlázy má receptory pro estrogeny anebo pro progesteron. Normální pohlavní cyklus feny, během něhož dochází ke zvýšení hladin těchto hormonů, stimuluje mléčnou žlázu a tvoří ji tak náchylnou ke tvorbě nádorů. Rizikovým faktorem je rovněž používání hormonálních preparátů (k zabránění říje, přerušení nežádoucí březosti) a falešná březost. U fen je 50 % nádorů zhoubných (maligních), mohou metastazovat nejčastěji do mízních uzlin, plic, jater i dalších orgánů. Nejčastěji se nádory mléčné žlázy vyskytují na posledních dvou párech mléčné žlázy.

Příznaky

Objevují se jednotlivé nebo mnohočetné tuhé útvary různé velikosti. Nádor se může projevit jako bulka u struku. Může se vyskytnout i bolestivost, zvýšená teplota, u rozsáhlých útvarů i ulcerace s výtokem hnisu a krvácením.

Léčba

Léčba je ve většině případů chirurgická. Před vlastním zákrokem by se měly zkontrolovat přilehlé mízní uzliny a mělo by být provedeno rentgenologické vyšetření plicního pole, zda nedošlo k rozsevu metastáz. Rozsah vlastního chirurgického zákroku se volí podle velikosti, počtu a lokalizace nádorů. V případě malých nádorů se odstraňuje pouze daný nádor, případně nádor s okolní mléčnou žlázou. Při výskytu mnohočetných nádorů je lepší odstranit celou mléčnou lištu i s přilehlými mízními uzlinami. Po operaci se podávají antibiotika a analgetika (léky proti bolesti), stehy se vyjímají dle rozsahu zákroku za 8 až 14 dní. V určitých případech se chirurgická léčba doplňuje chemoterapií.

Prognóza

Prognóza je závislá na rozsahu nálezu. K určení prognózy je rozhodující typ nádoru, a tedy histologické vyšetření. Z dalších faktorů je to velikost tumoru. Tumory o průměru nad 2,5 cm mají horší prognózu než tumory menší. Čím je tumor větší, tím je větší riziko šíření do lymfatických uzlin, plic a jiných částí těla. Tumory menší než 3 cm mají četnost opětovného výskytu menší ve srovnání s tumory většími. Dalším faktorem je průkaz postižení mízních uzlin. Tumory pevně uchycené k tkáním v hloubce mají horší prognózu. Tumor s otevřeným, hnisajícím povrchem má horší prognózu. Velmi rychlý růst doprovází také horší prognóza. Jestliže histologie prokáže, že byl tumor vyjmut celý, je prognóza samozřejmě lepší. Pokud je v histologickém řezu tumor obklopen buňkami zvanými lymfocyty, je prognóza lepší.

Prevencí nádorů mléčné žlázy u fen je kastrace, která však musí být provedena co nejdříve. Kastrace provedená před nebo po 1. hárání sníží riziko tvorby nádorů na necelé 1 %, po 2. hárání na 15 % a po 3. a dalších háráních na 26 %. Dále je důležité vyhnout se používání hormonálních preparátů a mléčnou žlázu pravidelně kontrolovat.

Zdroj: Zánět mléčné žlázy u psa

Zrychlené dýchání u psa v klidu

Tělesná teplota psů se pohybuje v rozmezí 38 až 39 °C. Jakmile dojde k jejímu zvýšení, začne se pes ochlazovat zrychleným dýcháním a vyplazeným jazykem – tento stav se nám pak jeví jako dýchavičnost nebo zadýchávání. Příčin zrychleného dýchání může být více. Zrychlené dýchání (hyperventilace) se také může objevit u horečky nebo v případě, že pes trpí bolestmi.

Příčiny

Již několik stupňů navíc stačí, aby pes začal zrychleně dýchat z důvodu ochlazení. Psi se potí přes polštářky na tlapkách – někdy si můžete všimnout otisků tlapek zanechaných na dlažbě.

Co s tím dělat

Jestliže pes zrychleně dýchá kvůli přehřátí, odveďte ho do chladné, větrané místnosti a ochlaďte ho. Můžete mu dát tlapky do chladné vody nebo ho zabalit do namočeného ručníku. K ochlazování nepoužívejte ledovou vodu, protože velká změna teploty by psovi mohla způsobit šok. V horkých dnech psa nikdy fyzicky nepřetěžujte. Běh a aportování míčku si nechte na chladnější období. Také je možné vyrazit k vodě, kde se pes může dosyta vyřádit plaváním a ochladit se dle potřeby.

Zrychlené dýchání u psa ve spánku

Možné příčiny hyperventilace, respektive tachypnoe u psů ve spánku najdete zde.

Příčiny:

  • hypoxémie, tedy nízká hladina kyslíku v krvi;
  • anémie, tedy nízká hladina červených krvinek v krvi;
  • astma;
  • selhání srdce, které zapříčiní obsah tekutiny v plicích;
  • krvácení do plic;
  • tumor, respektive rakovina;
  • různé nespecifické jevy;
  • bolest;
  • léky;
  • zvýšená teplota (horečka).

Zdroj: Zrychlené dýchání u psa

Mastocytom a jeho metastáze

Rozlišuje se několik stupňů tohoto nádoru (dle histologické diferencovanosti buněk). Na základě klinického stadia (rozlišují se 4) se poté volí nejvhodnější terapie.

Podle klinického a histologického stadia, rychlosti a délky růstu, lokalizace a přítomnosti metastází se určuje prognóza pacienta.

Tumor tvoří žírné buňky – mastocyty, které obsahují četná granula s histaminem a heparinem. Histamin způsobuje svědění, otoky, zarudnutí, vředy duodena a žaludku. Heparin ovlivňuje krevní srážení a vyvolává krvácení.

Dále se provádí ultrasonografické a rentgenologické vyšetření na přítomnost metastází.

Metastáze je druhotné, dceřiné ložisko vyskytující se v určité vzdálenosti od původního nádoru. Vzniká nejen průnikem nádorových buněk do krevních a mízních cév, ale i šířením mezibuněčnými prostory (porogenně) a přichycením nádorových buněk na povrchy orgánů v břišní nebo hrudní dutině po jejich odloupnutí z mateřského nádoru. Pokud se tyto buňky dostanou do krevních cév, putují nejčastěji do jater a plic. Při průniku do cév mízních jsou zaneseny do nejbližších mízních uzlin. Rakovinné buňky jsou v cévách v malých shlucích či jednotlivě a běžnými diagnostickými metodami je nelze zjistit. Majitelé nejsou sami schopni rozeznat, zda daný uzlík je rakovina či ne. Panuje také mnoho mylných představ o rakovině.

Vlivem genetické mutace (vyvolané karcinogeny) dojde následně k nekontrolovatelnému růstu buněk. Klinické příznaky závisí na místě nádorového bujení a míře postižení daného orgánu. V počátečních stadiích nemoci nemusíme na psovi pozorovat žádné známky onemocnění, postupně dochází k progresivnímu snižování hmotnosti, často při zachovalé nebo i snížené chuti k jídlu, dále k celkovému chátrání, matné srsti a dle postižení různých orgánů k dalším příznakům.

Zdroj: Mastocytom u psů

Doplňky stravy

Použití doplňku omega-3 mastných kyselin v dietě zvyšuje účinnost chemoterapie a zároveň vede k prevenci nádorové progrese, snížení incidence neoplazií a tvorbě metastáz. Předpokládá se, že omega-3 mastné kyseliny ovlivňují formování tumoru v několika fázích (inhibice formování cév vyživujících tumor, inhibice proliferace buněk několika epiteliálních linií, zvýšení smrti nádorových buněk). Dále se předpokládá, že tuky v potravě, jako například DHA, modifikují citlivost tumorů k cytostatickým léčivům, což je důvodem pro jejich celosvětové používání při léčbě některých onkologických pacientů. Zdrojem omega-3 mastných kyselin živočišného původu jsou ryby chladných vod – losos, makrela, tuňák, pstruh, sleď, sardinky, zdrojem omega-3 mastných kyselin rostlinného původu je lněné semínko a listová zelenina. Podle výzkumů humánní medicíny jsou pro zvířata účinné pouze omega-3 mastné kyseliny živočišného původu.

Beta 1,3/1,6-D-glukan je polysacharid obsažený v houbách Hiratake, Shitake a hlívě ústřičné, dlouhodobě využívané pro svoje imunomodulační, protizánětlivé a cytostatické účinky v dávné historii Japonska, Číny a dalších oblastí Dálného východu. Účinky glukanů jsou dány schopností stimulovat imunitní systém (makrofágy, mikrofágy, T-lymfocyty a NK buňky), ovlivňují homeopatickou aktivitu kostní dřeně, podporují hojení ran, mají radioprotektivní účinek (inaktivují volné radikály a působí antioxidačně), zvyšují metabolickou a funkční aktivitu buněk RES. Tento obranný mechanismus se uplatňuje v protinádorové imunitě.

Chlorella (Chlorella pyrenoidosa) je zelená sladkovodní řasa, jednobuněčný organismus, jehož název je odvozen od latinského malý a zelený. Nejúčinnější obsaženou látkou je chlorella růstový faktor (Chlorella Growth Faktor – CGF), který se uplatňuje při regeneraci tkání, dělení a růstu buněk, posiluje imunitní systém tím, že stimuluje organismus k tvorbě interferonu, stimuluje tvorbu lymfocytů a podporuje tvorbu erytrocytů. Chlorella zvyšuje celkovou odolnost organismu vůči infekcím, chrání buňky a tkáně před škodlivým působením volných radikálů, podporuje regeneraci tkání při poškození ionizujícím zářením, zvyšuje účinnost inzulínu s následnou lepší kontrolou hladiny glukózy v krvi. Chlorella je bohatým zdrojem vitamínů (má vysoký obsah vitamínů skupiny B, vitamínu C a E) a biologicky vázaných minerálních látek chelátovou vazbou na aminokyseliny (fosfor, draslík, hořčík, vápník, železo, mangan, zinek, molybden, měď a kobalt).

Spirulina (Spirulina platensis) je modrozelená řasa bohatá na železo, vitamín B12 a β-karoten, vápník, hořčík a zinek, je zdrojem plnohodnotných bílkovin. Podobně jako u chlorelly byl popsán pozitivní homeopatický efekt při použití u pacientů léčených chemoterapií a radioterapií.

Zdroj: Výživa kočky po nádorovém onemocnění

Slezina psů

Slezina je orgán, který se nachází v břiše psa a funguje jako filtr krve. Hraje také důležitou roli v lymfatickém a imunitním systému psa.

Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.

Mezi nejčastější poruchy sleziny patří ruptura, nádor, překrvení, infekční příčiny, rozpad červených krvinek, leukémie.

Ruptura

Ruptura sleziny může nastat u psů v důsledku nemoci nebo úrazu. Ruptura sleziny může způsobit vnitřní krvácení a může být život ohrožující. Psi, kteří mají prasklou slezinu, musí podstoupit řadu testů, aby veterinář stanovil diagnózu a vypracoval plán léčby. V případě nutnosti může pes podstoupit splenektomii (odstranění) sleziny.

Prasklá slezina u psů se projevuje letargií, náhlým kolapsem, slabostí, nadýmáním, bledou sliznicí (dásně a podšívka ze rtů) a potížemi s dýcháním. U některých psů se mohou objevit příznaky spojené s chronickým krvácením ze sleziny, jako je ztráta hmotnosti, přerušovaná slabost, letargie a anorexie.

Pes si může prasknutí sleziny způsobit například při dopravní nehodě. Při jakémkoli podezření na rupturu je potřeba vyhledat veterináře, který provede průzkumnou operaci. Ta spočívá v podání infuzního roztoku, krevní transfúze, kyslíku, břišního zábalu, léků proti bolesti, anestezii. V některých případech je možné slezinu zašít nebo provést splenektomii.

Nádor

Nádory sleziny jsou poměrně běžné a mohou být zhoubné nebo nezhoubné. Některé nádory nevyvolávají žádné potíže. Pokud však začne tumor náhle krvácet, může pes do půlhodiny uhynout. Slabé krvácení vyvolává pouze lehkou slabost.

Příznakem je zvětšené břicho, náhlá slabost, bledost dásní.

Při včasném zjištění lze slezinu operativně odstranit. Její funkci převezmou jiné orgány a pes funguje jako před zákrokem.

Překrvení

K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných psů (i některé z nás po běhu začne píchat v levém boku). Po ukončení námahy se stav rychle upraví. Mnohem závažnější jsou stavy, kdy se krev ve slezině hromadí proto, že z ní nemůže odtékat. Za normálních okolností odtéká krev ze sleziny do portální žíly a odtud do jater. U cirhózy jater a zúžení nebo uzávěru portální žíly (například nádorem nebo krevní sraženinou) dochází k hromadění krve v portálním oběhu, a tedy i ve slezině.

Infekční příčiny

Typicky zvětšená slezina se vyskytuje u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií. Jinak ovšem může její zvětšení doprovázet prakticky všechny septické stavy, při kterých dochází k šíření mikroorganismů krevním oběhem a které česky označujeme jako otrava krve. Je to dáno zvýšeným vychytáváním a likvidací těchto mikroorganismů ve slezině – uplatňuje se zde funkce sleziny jako filtračního orgánu. Někdy může stav vyústit ve vznik abscesu ve slezině.

Rozpad červených krvinek

Prakticky jakékoliv onemocnění červených krvinek, které způsobí jejich sníženou životnost a zvýšený rozpad, se projeví zvětšením sleziny, kde se červené krvinky odbourávají (hypersplenismus). Mezi tyto nemoci patří například sprkovitá anémie, talasemie. Zařadit sem můžeme i autoimunitní hemolytickou anémii, kdy se v těle objeví protilátky proti červeným krvinkám, které způsobují jejich rozpad a odbourávání.

Leukémie

Také toto nádorové onemocnění krve většinou způsobí zvětšení sleziny, což je to dáno usazováním a množením nádorových bílých krvinek ve tkáni sleziny. K napadení sleziny může dojít i u lymfomů.

Zdroj: Špatná funkce sleziny u psů

Kdy je to potřeba

Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.

Jednou z příčin odstranění sleziny je hemangiosarkom. Jde o vysoce maligní tumor vznikající z endotelu cév. S výjimkou některých kožních hemangiosarkomů je to nádor velmi agresivní s brzkou tvorbou metastáz. Hemangiosarkom sleziny se vyskytuje nejčastěji u psů ve středním a starším věku (8–13 let), predisponovanými plemeny jsou německý ovčák, retrívr, knírač, pudl, bez ohledu na pohlaví. Vzhledem k tomu, že se cévy vyskytují ve všech orgánech a metastatické buňky se šíří krví, je nález hemangiosarkomu možný kdekoliv. Další možnou cestou vzniku metastáz je transplantace po prasknutí nádoru a vylití krve společně s nádorovými buňkami do břišní dutiny. V době diagnostiky má metastázy 50 % pacientů, nejčastěji v plicích, játrech, mozku, kůži, kostech nebo nadledvinkách, 25 % pacientů s primárním nádorem sleziny má zasaženo také srdce. U koček je tento typ nádoru velmi vzácný, vyskytuje se hlavně na kůži a ve střevech.

V anamnéze lze vysledovat přechodnou slabost, únavu (anémie), abdominální distenzi (růst nádoru, peritoneální efuze), spontánní krvácení z nosu (anémie, trombocytopenie, diseminovaná intravaskulární koagulace – DIC), nechutenství (tlak nádoru na gastrointestinální trakt), zvracení, neochotu k pohybu, ataxii pánevních končetin. Polovina pacientů mívá kolaps, někteří pacienti mohou akutně uhynout (hypovolemie při ruptuře primárního nádoru nebo metastázy). Základem terapie je splenektomie. Ta musí probíhat za přísného dodržování zásad onkologické chirurgie, aby nedošlo ke kontaminaci ostatních orgánů krví nebo buňkami sleziny. V případě akutní ruptury hemangiosarkomu je nutná urgentní stabilizace (terapie hypovolemického šoku, zastavení krvácení). Společně s řešením primárního tumoru je nutné sledovat případné komplikace a souběžně je řešit.

Dalším problémem je torze sleziny, která je definovaná jako její otočení okolo cévní stopky. Setkáváme se s ní nejčastěji u velkých plemen psů s hlubokým hrudníkem, jako je německá doga. Choroba může probíhat akutně nebo chronicky. Metodou léčby je vždy splenektomie, u pacientů v šoku musí být provedena ihned po stabilizaci pacienta. Prognóza po úspěšné operaci je obecně dobrá, může však být zhoršena komplikacemi choroby (sepse, DIC, peritonitis a podobně). Choroba může probíhat akutně nebo chronicky, od jednoho dne do tří týdnů. V anamnéze se nejčastěji setkáváme s apatií, anorexií, bolestivostí nebo zvětšením břišní dutiny, tmavou močí, zvracením a průjmem. Mezi klinickými příznaky převládají bolestivost břišní dutiny, palpačně masa v oblasti mezogastria, někdy doprovázená horečkou, dehydratací, anémií sliznic, ikterem, případně projevy šoku. Laboratorní vyšetření může odhalit regenerativní anémii, leukocytózu s posunem doleva, targetové buňky, zvýšenou aktivitu ALT a ALP a hemoglobinurii. Coombsův test může být pozitivní. Vyšetřením abdominální efúze se při torzích orgánů prokazuje většinou modifikovaný transudát. Rentgenologické vyšetření zjistí výraznou splenomegalii. V některých případech slezina zaujímá charakteristický tvar písmena C. V závislosti na poloze sleziny může být odtlačen fundus žaludku kaudálně, duodenum descendens a colon ascendens mediálně. V případech doprovázených abdominální efúzí se kontury orgánů ztrácí. Nepřímým vodítkem je v tomto případě změna polohy plynatých úseků střeva a žaludku. Ve slezině mohou být pozorovány někdy i radiolucentní bubliny plynu, patrně v souvislosti s anaerobní infekcí. Sonografické vyšetření prokáže výrazně zvětšenou slezinu. Hilární cévy jsou dilatované. Parenchym může být normální, hypoechogenní nebo anechogenní s roztroušenými lineárními echy („septa“). Retrospektivní studie 15 případů torze sleziny ukázala v 11 případech difúzně hypoechogenní parenchym, ve 2 případech normální a ve 2 případech nepravidelně hypoechogenní. Ve 13 případech byly v hilárních cévách pozorovány hyperechogenní tromby. Vyšetření barevným dopplerem prokázalo stagnaci krve v cévách ve všech 15 případech. V nedávné době byla jako příznak torze sleziny popsána přítomnost hyperechogenní trojúhelníkové oblasti mezi cévou a parenchymem v oblasti hilu. Poloha sleziny může být změněná. Jako terapie je doporučována. Nepoškozenou slezinu je teoreticky možné reponovat a ponechat namístě, nelze ovšem nijak zabránit následné recidivě. U akutních pacientů je nezbytné provést operaci ihned, u chronických ji lze krátkodobě odložit. Pacienty v šoku je třeba před operací stabilizovat.

Splenektomie bývá nutná i v případě rakoviny sleziny. Nádory sleziny jsou poměrně běžné, většinou jsou nezhoubné a nevyvolávají žádné obtíže. Začne-li tumor náhle krvácet do dutiny břišní, zaplaví jí krví a pes může do půlhodiny uhynout na vnitřní krvácení. Slabé krvácení vyvolá pouze lehkou slabost. Příznaky nádorového onemocnění sleziny jsou zvětšování břicha, náhlá slabost, bledost dásní. Při včasném stanovení diagnózy lze odstranit slezinu operací, její funkci převezmou jiné orgány a pes žije normálním životem.

Jiný problém představuje splenomegalie, která odkazuje na rozšíření sleziny. Tento zdravotní stav může nastat u všech plemen a pohlaví, ale náchylnější jsou větší plemena a psi ve středním věku. Splenomegalie obvykle není přímo spojena se slezinou, ale bývá spíše příznakem jiného onemocnění nebo stavu. Možnosti léčby jsou doporučeny na základě příčiny splenomegalie. Zvětšená slezina může vést k příznakům, jako jsou průjem, zvracení, ztráta chuti, bolest břicha, letargie, slabost. Ke zvětšení sleziny mohlo vést břišní zranění, psí hepatitida, infekční onemocnění, zánětlivé onemocnění střev, bakteriální infekce, nádory sleziny a další poruchy imunity. V závažných případech se doporučuje právě odstranění sleziny (splenektomie).

Zdroj: Odstranění sleziny u psa

Primární kožní novotvary

a) epiteliální

Cystické epidermální tumory

Jsou to duté kulovité útvary vyplněné keratinem. Jediným maligním útvarem této skupiny je matrikální karcinom, ten je ovšem velmi vzácný. Zbytek cystických novotvarů má příznivou prognózu, chirurgické odstranění bývá dostatečné. Komplikace může nastat v podobě zánětu po prasknutí stěny cysty.

Nejčastějším cystickým tumorem je keratoakantom, který se vyskytuje u psů ve věku okolo 5 let. Nachází se především na zádech, hrudníku, krku a končetinách. Predisponováni jsou norští elkhoundi, u čistokrevných plemen se s ním setkáváme častěji než u kříženců.

Specifickou je dermoidní cysta u mladých Rhodéských ridgebacků, která roste okolo přechodu normální srsti v srst opačného směru. Jde o vývojovou anomálii, proto je nevhodné používat tyto psy v chovu.

Papilom

Virové onemocnění, jehož původcem jsou papovaviry. „Bradavice“ se jako drobné světlé výrůstky vyskytují zejména na hlavě - okolo tlamy a očí. Častěji postihují zvířata mladší dva roky, u starších se mohou vyskytovat podobné útvary, jsou ale jiným typem tumorů. Prognóza onemocnění je zpravidla dobrá, útvary zhruba po dvou měsících růstu spontánně vymizí.

Spinocelulární karcinom

Jedná se o poměrně častý maligní tumor starších zvířat s výskytem na uších, pyscích, šourku, ale i na hřbetě a končetinách. U velkých plemen psů je jeho lokalizace častější okolo drápového lůžka, kde roste agresivně, a proto se zde často přistupuje k amputaci prstu. Na kůži světlých zvířat a na místech málo osrstěných je vyvolávajícím faktorem sluneční záření. Spinocelulární karcinom pomalu metastazuje do regionálních mízních uzlin. Terapie je chirurgická, případně doplněná radioterapií. Prognóza závisí na lokalizaci nádoru, výskytu metastáz a odvíjí se také od výsledků histologického vyšetření.

Aktinická keratóza

Jeví se jako šupinatější, vyvýšené útvary lokalizované u psů nejčastěji na vnitřní straně stehen. Nejsou pravými nádory, vznikají nadprodukcí keratinu. Vzhledem k možnému riziku vývoje ve spinocelulární karcinom je na místě okamžitá chirurgická excize.

Bazaliom

Bazaliomy jsou nejčastější kožní tumory koček, u psů bývají také četné. Nacházíme je u starších zvířat především na hlavě, krku a hrudníku. Nádor má nízký stupeň malignity, nemetastazuje. Prognóza je po chirurgickém odstranění příznivá.

Nádory kožních žláz

Poměrně časté nádory mazových žláz se jako ohraničené útvary nacházejí na víčkách, hřbetě a končetinách. Vyskytují se ve formě hyperplazie, adenomů a vzácněji adenokarcinomů, u kterých je horší prognóza z důvodu rizika recidiv po chirurgickém odstranění.

Nádory perianálních žláz jsou nejčastější u starších nekastrovaných psů – samců, u kastrátů a fen se s nimi setkáváme velmi vzácně. Jedná se o modifikované mazové žlázy s výskytem okolo řitního otvoru. Hyperplazie a adenomy jsou benigní nádory s příznivou prognózou, adenokarcinomy jsou maligní, hůře ohraničené, po chirurgickém odstranění často recidivující. Terapie je chirurgická – excize útvaru a kastrace (velmi úspěšná léčba u adenomu a hyperplazií, neúspěšná u adenokarcinomu samic).

Málo časté nádory apokrinních žláz bývají na hlavě, krku, končetinách a hřbetě. Prognóza závisí na povaze nádoru - u benigních bývá po chirurgickém odstranění dobrá, u karcinomů vzhledem k malignitě a metastazujícím vlastnostem nepříznivá.

Velmi vzácně se vyskytují nádory ekrinních žláz, málo časté nádory paranálních váčků, z nichž nejčastější adenokarcinomy mají z důvodu častých metastáz a recidiv nepříznivou prognózu.

b) mezenchymální

Vřetenobuněčné nádory

Do této skupiny patří nádory benigní (např. fibrom, fibropapilom) nacházející se u starších zvířat na končetinách a ve slabinách. Po chirurgickém odstranění je jejich prognóza příznivá.

Maligní vřetenaté nádory představuje např. fibrosarkom, který je ovšem častější u koček, hemangiopericitom je naopak u koček vzácností a Schwannom. U vysokého procenta těchto maligních nádorů dochází po chirurgickém odstranění k recidivám.

Kulatobuněčné nádory

Heterogenní skupina nádorů, kam náleží mimo jiné dva nejčastější nádory psů – histiocytom a mastocytom.

Především u mladých psů čistokrevných plemen je běžný benigní histiocytom. Ohraničené útvary se nacházejí na nose, ušních boltcích a končetinách. Do půl roku dochází u většiny z nich ke spontánní regresi. Léčbou je chirurgická excize, prognóza příznivá. Plemeno šarpej je predisponováno k mnohočetnému histiocytomu, u bernského salašnického psa je dědičným onemocněním systémová histiocytóza.

Mastocytom je nejčastějším maligním kožním nádorem psů. Typický je ve věku okolo 8 let, přičemž predispozici k jeho výskytu má např. boxer, zlatý a labradorský retrívr a teriéři. Vzhled mastocytomu je různorodý – nejčastěji jde o jednotlivé útvary v kůži či podkoží, na povrchu s vypadanou srstí a vředovitým vzhledem. Vyskytuje se především na pánevních končetinách a v okolí genitálií. Paraneoplastickými syndromy mastocytomu mohou být žaludeční vředy, špatná srážlivost krve a nízký počet krevních destiček. Léčba a prognóza se odvíjí od velké nepředvídatelnosti nádoru, je závislá na zjištěních histologických i klinických.

Ostatní mezenchymální nádory

Nádory vycházející z podkožních tukových buněk (adipocytů) se označují lipomy. Jako jednotlivé nebo mnohočetné měkké útvary jsou běžné především u starších psů v oblasti končetin, hrudníku a břicha. Terapie je chirurgická, u obézních zvířat je vhodná před zákrokem dieta, díky které se lipom zmenší. Prognóza je příznivá, z důvodu recidiv ovšem nepříznivější u infiltrativního lipomu.

Liposarkom je maligní tumor s nepříznivou prognózou. U psů a koček se vyskytuje vzácně.

Hemangiom bývá naopak častým nádorem psů. Vzniká z buněk cév jako ohraničený podkožní benigní útvar.

Melanocytární nádory

Melanocytomy (benigní melanomy) jsou v této skupině nádorů zastoupeny u psů zhruba ze dvou třetin. Nacházejí se nejčastěji na hlavě, v meziprstí, na trupu. Klinicky jej nelze rozlišit od maligního melanomu. Vzhledově se projevuje jako pigmentované ohraničené útvary.

Maligní melanomy mají i po chirurgickém odstranění tendenci k recidivám a často metastazují, proto je jejich prognóza nepříznivá. Bývají tmavé barvy, velikosti do 10 cm a často ulcerují.

Zdroj: Kožní nádory u psů

Příčiny zvýšených jaterních testů

Játra mají v organismu takzvanou detoxikační úlohu. Jsou tedy orgánem, který zbavuje tělo škodlivin, a to jak tělu vlastních, tak i exogenních (přijatých v potravě). Z toho vyplývá, že zhorší-li se funkce jater, je organismus otravován zevnitř a trpí tím všechny ostatní orgánové systémy. Kromě toho je při onemocnění jater narušen metabolismus mnoha důležitých látek – tuků, cukrů, vitamínů, minerálů. Příčiny selhání jaterních funkcí mohou být různé, například vrozené, infekční, parazitární, otravy, zatučnění u obézních zvířat, nádory a další. Majitel většinou začne pozorovat u svého psa nebo kočky zvýšenou žíznivost, unavitelnost, zvíře začne obtížně vstávat, může se objevovat zvracení a průjmy. Toxiny, které nemocná játra nedokážou z krve odstranit, mohou atakovat centrální nervovou soustavu a pak dochází i k neurologickým příznakům. Ty zahrnují například křečové a záchvatovité stavy, které se někdy mylně pokládají za epilepsii.

Diagnostika se většinou rutinně provádí vyšetřením krve, v níž lze najít ve zvýšené míře jaterní enzymy, které se za normálních okolností nacházejí pouze uvnitř zdravých jaterních buněk a jejich hladina v krvi je tudíž nízká. Podle výše hladiny těchto enzymů se pak určuje míra poškození jater. Dále je možné provést ultrasonografické vyšetření, které odhalí zejména nádorové změny. V případě náhlého selhání jaterních funkcí se zvířeti podává nejprve dle stavu infuzní terapie. Po stabilizaci pacienta se přistupuje k dlouhodobé léčbě, stejně jako u pozvolného selhávání jater. Při léčbě samozřejmě záleží na zjištění příčiny onemocnění, to ale není v mnoha případech možné, a tak se veterinární lékař soustředí na takzvanou ochrannou léčbu jater. Ta spočívá v podávání hepatoprotektiv (léků s příznivým účinkem na jaterní buňky) a dlouhodobém zkrmování jaterních diet, což jsou suchá nebo konzervovaná krmiva určená přímo k tomuto účelu. Pokud majitel přijde včas k veterinárnímu lékaři, tedy při nástupu výše uvedených příznaků, případně i jen když se mu zvíře delší čas nezdá být ve své kůži, může i pacient trpící zhoršením jaterních funkcí prožít ještě dlouhá léta.

Rakovina jater znamená maligní nádor hepatocytů (jaterních buněk). U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. Symptomů rakoviny je mnoho, a to nejen v případě postižení jaterního epitelu. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích ale bývá často pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí, například na plíce, pes či fena mohou kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Zmíněné příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomný jaterních enzymů. Stanovení diagnózy, pokud veterinárního lékaře napadne, že by se mohlo jednat o rakovinu jater, bývá vcelku rychlé. Největším vodítkem je již výše zmíněná činnost jater, respektive množství vylučovaných jaterních enzymů. Kromě krevního testu se může přistoupit k detekci dysplazie, k čemuž je potřebný vzorek jaterní tekutiny, který se odebere za pomocí jehly. Tento postup je vhodné provést při zjištění rakoviny v prvních stadiích. V odebraném jaterním vzorku totiž lze nalézt předrakovinové buňky. Teoreticky je možné provést i biopsii, což se v praxi nedoporučuje, protože se vytvářejí zbytečná rizika. V pokročilejším stadiu je možné u psa nádor na játrech detekovat za pomocí RTG. Na rentgenovém snímku se poté zjistí, do jaké míry jsou atakovány okolní orgány a jak je tumor velký. Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky.

Zdroj: Zvýšené jaterní testy u psa

Nádorové onemocnění

Nádorová onemocnění patří mezi nejvážnější onemocnění kůže psa. Dle některých pramenů kolem 50 % psů starších 10 let zemře přímo či nepřímo na následky nádorového procesu. Ve srovnání s člověkem onemocní psi rakovinou dokonce dvakrát tolik. Nejčastěji se u psů i koček objevují novotvary kůže a mléčné žlázy.

Nádor (tumor, novotvar) je patologický útvar tvořený tkání, jejíž růst se vymkl kontrole organismu a roste na něm nezávisle.

Maligní (zhoubný) nádor při svém růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska (metastázy). Typickým příkladem je karcinom mléčné žlázy, který je reprezentován útvarem na mléčné liště a případnými metastatickými ložisky nejčastěji na plicích či v mízních uzlinách.

Benigní (nezhoubný) nádor roste ohraničeně a metastázy nezakládá. Může však utlačovat okolní struktury či jinak mechanicky překážet. Příkladem je v tomto případě adenom mléčné žlázy, který tvoří útvar na mléčné liště bez dalších ložisek. I ten však může znepříjemňovat život zvířete tím, že mu brání v pohybu, zvíře si ho může zraňovat, rána se může následně zanítit, bolet a podobně.

Vznik nádorového bujení je proces podmíněný genetickými změnami, které jsou vyvolány vnějšími podmínkami (cigaretovým kouřem, některými chemikáliemi či viry). Nádory jsou typickým projevem stárnoucího organismu, ale lze se s nimi setkat i u mladých jedinců.

Onkologie malých zvířat nezůstává pozadu jak v oblasti diagnostiky, tak terapie za medicínou humánní. Kromě rentgenového a ultrasonografického přístroje mají dnes mnozí veterinární lékaři přístup i k magnetické rezonanci či počítačové tomografii. Pro určení definitivní diagnózy je však třeba odebrat vzorek novotvaru (biopsie) či celý útvar a ten podrobit histologickému vyšetření. V České republice je v současné době několik laboratoří, které toto vyšetření provádějí. Majitel zvířete zná díky nim většinou do 14 dní přesnou diagnózu.

K odstranění či omezení nádorového bujení slouží u zvířat nejen chirurgie, ale i chemoterapie a ozařování.

K výraznému pokroku došlo v posledních letech v oblasti podpůrné terapie onkologického veterinárního pacienta. Kromě speciálních komerčních diet (ve formě konzerv či granulí) lze u těchto pacientů doporučit i doplňky krmiva (tablety Vetinmune), které napomáhají organismu v boji s nádorovým bujením či v rekonvalescenci po jeho odstranění. Tyto preparáty stimulují imunitní systém, zlepšují hojení ran a působí protizánětlivě. Pes či kočka se tak s jejich pomocí lépe vyrovnávají se stresem spojeným s léčbou, organismus má větší šanci svým imunitním systémem odhalit a zlikvidovat případné nádorové buňky a tkáně po terapii snadněji regenerují.

Majitelé si obvykle všimnou nádorů, které se více či méně projevují na povrchu těla. Ať už se jedná o nádorové masy rostoucí pod kůží a svou velikostí prominující na povrch, nebo o nádorové změny přímo na kůži (změna barvy, struktury, výrůstky, ...). Rostoucí nádor ale může způsobovat řadu dalších problémů, aniž by byl primárně vidět. K projevům nádorového růstu patří například hubnutí, nechutenství, apatie, zvracení a další trávicí poruchy, problémy s dýcháním, kulhání, nervové příznaky a další. Projevy závisí na lokalizaci a typu nádoru a jsou velice variabilní.

Prognóza se odvíjí zejména od typu nádoru a jeho stadia. Nelze paušálně říct, že je nepříznivá. Rozhoduje především to, zda je nádor zhoubný, či nezhoubný, v případě zhoubnosti potom také jednotlivá kritéria malignity. Vždy ale platí, že čím dříve je nádor diagnostikován a je zahájena terapie, tím vyšší je šance na vyléčení, případně delší přežití. Proto pokud pozorujete na svém zvířátku jakékoliv příznaky, jež by mohly signalizovat nádorový růst, neváhejte navštívit veterinární ordinaci.

Druhy rakoviny (nejčastěji zasažená místa):

  • Rakovina kůže – objevuje se nejčastěji na hlavě, zádech, na kořenu ohonu, na váčku s varlaty, na nohou. Je to tvrdá, hrbolkovitá vyvýšenina kůže, která se na všechny strany šíří a mění se záhy v bolák kotoučovitého tvaru s propadnutým středem, který se dále rozežírá. Odstranit se dá jen operativně.
  • Rakovina prsní – objevuje se na mléčné žláze; jde o tvrdý otok, který se zvolna šíří a je z ostatních rakovin poměrně nejmírnější. S oblibou se objevuje na prsu, napřed jako tvrdý uzlík, který při dotknutí nebolí a také se nezapaluje. Uzlík se pomalu zvětšuje, kolem něho naskakují nové uzlíky, které s hlavním uzlíkem srůstají, až celý novotvar dosahuje velikosti vlašského ořechu, ale také až velikosti pěsti. Někdy se na mléčných žlázách objeví takových novotvarů několik. Rovněž tato rakovina se dá odstranit jen operací.
  • Rakovina řiti – jeví se jako hrbolovitý, houbovitý novotvar související uvnitř s kůží. Když dosáhne větších rozměrů, působí obtíže při odcházení výmětů. Odstraní se jen operativně. Kromě rakoviny se mohou na řiti objevovat různé otoky a zápaly žláz, které však snadno rozeznáme od rakoviny skutečné, protože při zmáčknutí vyměšují hnis.

Zdroj: Rakovina kůže u psů


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

MVDr. Michaela Hrachová Čupová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP