Téma: 

substrát

Terárium

Terárium pro hada

Terárium pro hada se odborně nazývá vivárium. Jeho velikost volíme podle zvoleného druhu hada. Vzhledem k tomu, že různé druhy mají různé velikostní požadavky, měli bychom se informovat prostudováním odborné literatury. Všeobecnou zásadou ovšem je, že délka terária by měla být minimálně tři čtvrtiny délky hadího těla. To platí pro zemní hady, u hadů stromových a šplhavých totéž platí pro výšku terária. Vivárium by mělo být dobře větrané, nesmí v něm však vznikat průvan, vhodné je, pokud je větrací mřížka ve stropě terária, takovéto odvětrávání je pro hady dostatečné. Co nesmíme opomenout, je velikost větracích otvorů, mláďata se protáhnou velmi úzkými prostorami, proto nejsme-li si jistí, zda nehrozí útěk hada, zajistíme větrací otvory pro jistotu pletivem. Pozor i na dvířka, obzvláště na ta posuvná, stačí špatně dovřít a plaz si rychle najde cestu na svobodu. Přesto nevolíme vivária s dvířky ve stropě, manipulace seshora je pro hada stresující, jelikož v přírodě mu právě shůry hrozí nejvíce nebezpečí.

Vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože před svlékáním se spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň bude sloužit i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Vzhledem k tomu, že had potřebuje místo k vyhřívání, volíme buď osvětlení s výhřevnou žárovkou, nebo topný kámen, či kabel. Rozhodně nesmí chybět UV žárovka či zářivka. Velikost vyhřívacího místa by měla být taková, aby postačila i v dospělosti. Abychom mohli teplotu kontrolovat, je nutné pořídit si teploměr. Po ruce by měl být i vlhkoměr, abychom zjistili, zda v teráriu není příliš nízká, nebo naopak vysoká vlhkost.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Terárium

Terárium pro chameleona

Základem pro úspěšný chov chameleona je vhodně zvolený typ terária, které musí vždy odpovídat danému druhu. Jedinou obecně platnou radou pro jejich chov je alespoň v základních rysech zachovat přírodní podmínky jejich domoviny.

Minimální velikost terária s ohledem na velikost chovance je přibližně 60 litrů (objem) pro chameleona o velikosti kolem 20 cm. Pro větší druhy, které dosahují v dospělosti kolem 40 cm, je potřeba terárium podstatně větší. Terárium proto volíme minimálně o objemu 180 litrů. Obsah vypočítáme, když znásobíme jeho strany v decimetrech. Obecně platí, že čím větší nádrž, tím lepší (lépe se vytvoří mikroklima a není zapotřebí tolik času k jeho údržbě). Terárium většinou zbudujeme ze skla. Pomocí silikonových lepidel lze slepit i poměrně rozměrné nádrže s objemem i několik stovek litrů. Je tedy vhodné jednu boční stěnu (nebo její část) nahradit jemným pletivem větrání terária. Pro chameleony je nutno zajistit dostatečný přísun světla (denně cca 11 hodin). Ve zverimexu je dobré koupit speciální zářivky obsahující UV paprsky, pro jejich pozitivní působení na kůži a vliv na syntézu vitamínu D3. V teráriu je potřeba udržet teplotu kolem 26 °C přes den (lokální ohřev i 35 °C) a přes noc nechat teplotu poklesnout cca o 5 až 10 °C. Řeší se pouze vypnutím všech tepelných zdrojů. Pro vyhřívání terária volíme lampu (osvit + ohřev), pro lokální ohřev se do terária umístí bodovka o výkonu, který je dostatečný pro ohřátí na příslušnou teplotu (pro malou část terária stačí žárovka 40 W). Pro udržení požadované vlhkosti v teráriu 40 až 50 % (podle druhu) je nutné terárium rosit. Chameleon špatně snáší postřik vodou, rosíme vždy do okolního prostoru terária. Na dno poklademe bio substrát (písek, drť), směs můžeme koupit ve zverimexu. Dno by mělo udržet vlhkost cca 48 hodin. Některé druhy vyžadují misku s vodou, jiné přijímají vodu z listů a kořenů. Obecně platí, že jak si chameleona naučíte, tak bude pít. Příjímání vody je pro něj velmi důležité, pozor na dehydrataci, pokud chameleon sám nepije, musíme ho napojit sami. Jako podklad do terária je nejvhodnější písek smíchaný s rašelinou 1 : 1.

Chameleoni všeobecně rádi šplhají do výšky, proto terárium vždy volíme tak, aby jeho nejdelší rozměr byla právě výška. Nikdy pro chameleony nepořizujeme terária s přístupem seshora. Vždy s posuvnými skly a terárium umístíme ideálně do výšky 1,2 m a výše, chameleoni jsou totiž stresovaní, když k nim přistupujeme shora, a mají rádi, když mohou vylézt vysoko a pozorovat okolí z výšky.

Terárium dále vybavíme větvemi nejedovatých stromů, přičemž platí, že čím víc větví mu dopřejeme, tím lépe se bude cítit. Dále je vhodné pořídit do terária nějakou popínavou rostlinu, kvůli udržování vlhkosti a estetickému vzhledu. Důležité je rovněž správné větrání (bez průvanu), to zajišťují mřížky mezi posuvnými skly a v horních rozích odvětrávací mřížky. Je vhodné do terária umístit pozadí.

Zdroj: Terárium
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Pozadí do terária

Pozadí do terária z polystyrenu

Musíte si zvolit vhodnou hrubost polystyrenu a patřičnou tloušťku. Polystyren opracovávejte zásadně mimo terárium, až poté jej instalujte do terária.

Na polystyren si vyznačte, kde chcete mít převisy, dutinky, poté vše vydlabejte a zatavte horkovzdušnou pistolí (polystyren se stane opět celistvým). Polystyren nalepte do terária pomocí silikonu.

Takto připravený polystyren natřete nátěrem z písku a Duvilaxu. Natírejte v několika vrstvách, jednotlivé nátěry musíte nechat zaschnout. Po natření poslední vrstvy stěnu posypte pískem a lehce přimáčkněte a nechte zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Řasy v akvaristice

Sinice v akváriu

Nejedná se o řasu, ale o bakterii schopnou fotosyntézy. Vše pokrývá modrozeleným slizovitým povlakem. Lze snadno ručně odstranit, ale brzy se utvoří znovu. Nejčastěji se tvoří podél předního skla či na substrátu.

Vzniká z důvodu nízké hodnoty dusičnanů (NO3). Jak jsme již psali, nejčastěji se vyskytuje podél předního skla, odkud se rozšíří do celého akvária. Velice často se také vyskytuje po založení akvária, kdy je v akváriu amoniak. Případným dalším důvodem jejího výskytu jsou špinavé filtry, znečištěný substrát a nedostatečný proud v akváriu.

Nejlepším způsobem, jak se sinice zbavit, je zatemnění nádrže. Nejprve ovšem odstraňte co největší množství řasy mechanicky a vyměňte cca 50 % vody v akváriu. Máte-li v akváriu nedostatek dusičnanů, zvyšte množství dusičnanů k hodnotě 20 mg/l. Zastavte přísun CO2, vypněte světlo a přikryjte celou nádrž dekou, aby se do akvária nedostalo vůbec žádné světlo. Deku 4 dny neodkrývejte a ryby nekrmte, bez problémů vydrží bez krmení. Po odkrytí znovu vyměňte 30–50 % vody a zapněte CO2 a světlo. V tuto chvíli opět přihnojte dusičnany. Ujistěte se, že filtr a substrát není špinavý a že máte v akváriu dostatečnou cirkulaci vody. Pokud se objevuje na substrátu u předního skla, můžete toto místo přelepit černou páskou.

Zdroj: Řasy v akvaristice
Zveřejněno dne: 22.3.2016

Krajta písmenková

Vhodné terárium

Pro chov jedné krajty písmenkové, která měří až 2,5 m, potřebujete terárium o rozměrech alespoň 250 x 125 x 200 cm. Je-li krajta větší, terárium by mělo mít rozměry minimálně 375 x 250 x 200 cm. Na dno terária dejte borku z pinie nebo podobný substrát. Do prostoru dále umístěte velkou koupací nádrž a silné větve k lezení (potřeba lézt po větvích od druhého roku života postupně slábne a krajta se pohybuje většinou po zemi). Zapomenout nesmíte ani na úkryty, například ve formě pařezů. V teráriu udržujte teplotu 25–32 °C přes den, v noci ji můžete nechat klesnout až k 18 °C. Jedinci původem z volné přírody (zvláště z jihu Afriky) by měli 2–4 měsíce zimovat.

Zdroj: Krajta písmenková
Zveřejněno dne: 29.9.2016

Pozadí do terária

Pozadí do terária z montážní pěny

Pěnu nastříkáte rovnoměrně na zadní část terária v tenké vrstvě, pokud chcete mít větší převisy, tak na dané místo nastříkáte větší množství pěny. Při této montáži musí terárium ležet na zadní stěně. Nanesenou pěnu musíte nechat řádně zaschnout (1 až 2 dny). Poté můžete upravovat, vyřezávat, vyškrabovat různé dutinky.

Poté se celá stěna natře směsí, která se skládá z Duvilaxu, cementového lepidla a vody. Směs by měla být hustší, ale tak, aby šla roztírat. Veškerou pěnu důkladně potřete a nátěr opakujte nejméně pětkrát. Mezi jednotlivými nátěry musíte předchozí nátěr nechat zaschnout. Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).

Druh pěny volte podle toho, jakou chcete mít šířku pozadí, u širokého pozadí volte vysokotlakou, u slabšího pozadí zvolte nízkotlakou.

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Želva

Želva uhlířská

Samice želvy uhlířské dorůstá asi do 30 cm, samec asi 35 ˗ 40 cm. Tato želva má černý karapax se žlutými nebo načervenalými skvrnami, tvar karapaxu je oválný a podlouhlý. Plastrón je žlutohnědý. I hlava a končetiny jsou zbarveny do béžova se žlutými skvrnami.

Latinský název

Chelonoidis carbonaria dříve Geochelone carbonaria

Nároky na chov

Chov želvy uhlířské není příliš náročný. V teráriu nesmí chybět substrát, chladný vlhký kout s vlhkým substrátem, teplý kout s vysušeným substrátem, miska s vodou, žárovka na výhřev. Pod žárovkou by měla být teplota kolem 35 °C. V teráriu by mělo být vlhko, protože želva přijímá vodu hlavně povrchem těla. Tato želva se stravuje rostlinami, občas doplněné i ovocem. V zimě jako u ostatních želv vítězí čínské zelí.

Nejčastější onemocnění

Ani tato želva není v typech nemocí žádnou výjimkou. (viz výše: Želva zelenavá)

Fotografie

Zde se můžete podívat jak vypadá želva uhlířská.


Zdroj: Želva
Zveřejněno dne: 28.9.2015

Želva

Želva čtyřprstá

Samička želvy čtyřprsté dorůstá asi 20 cm, sameček je o něco menší. Její hmotnost může být až 2 kg. Karapax želvy čtyřprsté je okrouhlý a s plochým vrcholem, jeho barva je písková s černými znaky. Velmi stará želva může mít krunýř až černý. Tato želva je ve dne velmi aktivní a ráda hrabe podzemní chodby.

Latinský název

Testudo horsfieldii

Nároky na chov

Pokud tuto želvu chováte ve venkovním výběhu, je třeba ho zabezpečit, protože dokáže vyhrabat tunel ven z výběhu. Jestli je tato želva dobrá v hrabání, tak ještě lepší je ve šplhání.

Živí se rostlinami, ale i drobným hmyzem. Teplota při chovu by měla být kolem 28 °C. Nemá ráda velké vlhko a chladno, přesto by měl být v teráriu trochu chladnější kout.

V terárium by opět měl být substrát a osvětlení. Doba svícení by měla být asi 10 hodin denně. Želvu je také možné jednou týdně koupat ve vlažné vodě, aby získala tekutinu.

Nejčastější onemocnění

Jako u každé suchozemské želvy hrozí i u želvy čtyřprsté parazitní onemocnění, různá poranění, infekce, výživové problémy a další nemoci (viz. výše: Želva zelenavá)

Fotografie

Zde se můžete podívat jak vypadá želva čtyřprstá.

Zdroj: Želva
Zveřejněno dne: 28.9.2015

Želva

Želva žlutohnědá

Želva žlutohnědá dorůstá do velikosti 30 cm, je podobná želvě zelenavé. Barvu má žlutou s hnědými skvrnami. Odlišuje se tím, že má na okraji karapaxu jen jeden štítek. Na stehnech nohou má ostruhy. Na krunýři nad hlavou má vyobrazenou mašli. Tato želva je býložravá.

Latinský název

Testudo graeca

Nároky na chov

Želva žlutohnědá může být chována doma, nebo v teplých měsících i ve venkovním výběhu, pokud tam má možnost schovat se před sluncem či deštěm. Tato želva je na rozdíl od ostatních želv o něco teplomilnější. Želvy, které jsou chované jen venku trpí často rýmou.

Želva žlutohnědá je býložravec, nejvhodnější je pro ni pampeliška, jitrocel, a další traviny. V zimě je vhodné čínské zelí, čekanka. Občas můžeme její stravu doplnit i kousky ovoce.

Želvárium by mělo být podobné jako u želvy zelenavé. Neměl by tedy chybět substrát, úkryt, osvětlení. Protože je želva žlutohnědá o něco náročnější na chov než ostatní druhy, není vhodná pro chovatele začátečníky. I pro tento druh želvy je potřeba registrace.

Nejčastější onemocnění

Želva žlutohnědá může trpět stejnými nemocemi jako želva zelenavá. Jedná se hlavně o poruchy související s výživou, o vnější infekce, poranění, vnitřní nemoci, parazitní onemocnění. (viz. výše: Želva zelenavá)

Fotografie

Zde se můžete podívat jak vypadá želva žlutohnědá.

Zdroj: Želva
Zveřejněno dne: 28.9.2015

Pozadí do terária

3D pozadí do terária

Tento typ pozadí se vyrábí z montážní pěny, polystyrenu nebo z vlastní instalace různých předmětů. Na počátku si musíte uvědomit, co vše chcete mít na pozadí (převisy, dutiny, jeskyně), podle toho volíte šíři polystyrenu nebo vrstvu montážní pěny.

Pěna a polystyren se velmi dobře vyřezávají pomocí nože, který musí být špičatý a ostrý. Poté se vyškrábaný materiál odstraní, zbytek se vysaje. Vhodné je vydlabaný polystyren i montážní pěnu opatrně zatavit horkovzdušnou pistolí.

Poté natřete vydlabaný povrch bílým cementem, zředěným akrylátovou disperzí, a nechte zaschnout. Další nátěr by měl být hustší, zde již můžete přidat balakrylovou barvu, podle toho, do jaké barvy chcete pozadí tónovat. Nátěry je vhodné nanášet pouze ve slabých vrstvách, aby se zamezilo stékání. Finální nátěr by měl být již pouze balakrylovou barvou, v jaké má být pozadí. Je možné zvolit více odstínů, aby to působilo autenticky, v detailech je krása.

Vše necháte důkladně zaschnout, minimálně dva dny. Poté provedete finální nátěr matným Laksilem, zde je dobré nešetřit a řádně celistvě natřít. Je potřeba natřít důkladně každou skulinu, jeskyni.

Takto připravené pozadí (z polystyrenu) nalepíte speciálním lepidlem do terária. Lepidlo se aplikuje po obvodu, střed se lepí bodově, vše se přimáčkne. Zadní a část bočních stěn terária natřete černým Balakrylem, aby neprosvítal polystyren, montážní pěna.

Do takto připraveného terária můžete instalovat další komponenty (kameny, květiny, větve, substrát).

Zdroj: Pozadí do terária
Zveřejněno dne: 25.11.2015

Rostliny vhodné do terária

Rostliny do terária pro hady

Jak jsme již několikrát zmínili, vnitřní zařízení vivária by mělo co nejvíce odpovídat přirozenému biotopu, ve kterém daný druh žije. Dle toho volíme substrát na dno terárií, dekorace, rostliny. Substrátem tedy může být písek, lignocel, rašelina, stromová kůra, lze použít i některé druhy podestýlek pro kočky či hlodavce. Nesmí chybět úkryty vytvořené z kamenů, dutých větví. V obchodě lze zakoupit i umělé duté kameny, vyrábějí se terária s šuplíkem, do kterého vede otvor ve dně terária, ale dobře poslouží i otočený květináč nebo dřevěná boudička s malým otvorem. Dalším prvkem, který je u stromových hadů dokonce nezbytný, jsou větve ke šplhání. Větev je vhodná i pro nešplhavé druhy, byť jen jako dekorace a prostředek, pomocí nějž si had třením svléká kůži. Protože se před svlékáním spousta hadů i koupe, musí být v teráriu dostatečně velká nádoba s vodou, která zároveň slouží i k napájení hada. Vodu v ní denně měníme, aby byla čistá a čerstvá. Nádoba musí být těžká, aby ji had nemohl převrhnout, její velikost taková, aby se do ní celý vešel. Pokud do terária umisťujeme živé rostliny, volíme místa, na která se had moc nedostane, aby je například při svlékání nepoškodil. Vhodné jsou různé druhy tilandsií a bromélií. Další možností, jak dekorovat vivárium, jsou rostliny umělé.

Nejčastěji využívané rostliny pro hady do terárií jsou potos, kapradina, tilandsie, fíkusy, ibišky, palmy dracény a sukulenty.

Zdroj: Rostliny vhodné do terária
Zveřejněno dne: 29.2.2016

Bahnička

Bahnička mokřadní

Tento druh najdeme pod latinským názvem Eleocharis palustris. Patří mezi trvalky, roste v trsech a může dorůstat až do výšky 80 cm. Lodyha tuhá, přímá, okrouhlá, jemně rýhovaná, bezlistá, pouze v dolní části s hnědými až hnědočervenými listovými pochvami. Květy uspořádány v 5 až 20 mm dlouhém, vrcholovém, až 70květém klásku, který je podlouhlý, na vrcholu špičatý, na bázi se 2 vejčitými, na okraji blanitými a uprostřed zelenými plevami. Plodem jsou cca 1,8 mm dlouhé nažky.

Roste na vlhkých půdách, na okrajích močálů, na bahnitých březích řek, na prameništích, mokrých loukách, někdy i plave na hladině mělkých vod, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky do 2 500 m. Nejvíce jí k růstu vyhovuje písek. V našich podmínkách kvete od května do srpna.

Rozmnožuje se dělením trsů, které vznikají rozrůstáním oddenků, na nichž se tvoří dceřiné rostlinky. Nejprve se vyjme kus trsu, poté krátce zastřihnou kořínky a trs se dále rozdělí na menší části. Ty se pak dají dělit až na trsky o několika rostlinkách, které se již mohou sázet na zvolené místo.

Na pěstování nenáročná rostlina. Potřebuje pouze jemnozrnný substrát a silnější osvětlení. Teplotu snáší až do 27 °C. Optimum pro pěstování leží v rozmezí 20 až 25 °C. Rovněž tato bahnička je mrazuvzdorná, takže může být pěstována i v zahradním jezírku. Voda je vhodná měkká a mírně kyselá nebo neutrální. Přidáváním CO2 a přihnojováním podpoříte její růst.

Zdroj: Bahnička
Zveřejněno dne: 25.11.2015


Sitemap | RSS