Téma: 

škrkavky

Škrkavka

Škrkavka dětská

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) způsobující askariózu postihuje více než miliardu lidí po celém světě.

Oplozená vajíčka škrkavek se do vnějšího prostředí dostanou s trusem, do 3 týdnů se v zevním prostředí stanou infekční. Následuje pozření člověkem – přes žaludek migrují larvičky do krevního oběhu – odtud do plic, kde dráždí. Jsou tedy vykašlány a opět polknuty. Dostávají se tedy znovu do žaludku a poté finálně do tenkého střeva, kde pohlavně dospívají.

Příznaky onemocnění se odvíjejí od fáze cyklu škrkavek. U migrujících se vyskytuje horečka, kašel, vykašlávání krve, škrkavky mohou postihovat ledviny, oko,atd. Postižení střeva má kolikové projevy, zánětlivé stavy v dutině břišní až velmi vážnou obstrukci střeva škrkavkami.

Onemocnění se diagnostikuje koprologicky, k terapií se využívá řada preparátů, konkrétní doporučí Váš lékař.

Zdroj informací: Nemoci psa a kočky, II.díl, autor: Miroslav Svoboda, David F. Senior, Jaroslav Doubek, Jiří Klimeš

Zdroj: Škrkavka
Zveřejněno dne: 13.10.2016

Škrkavka

Riziko toxokarózy pro člověka

Škrkavky psů a koček mohou postihnout i člověka, který může být příležitostným hostitelem. Nakazit se lze z prostředí nebo po konzumaci nedostatečně tepelně opracovaného masa (hospodářská zvířata mohou být rovněž příležitostnými hostiteli). Riziko po přímém kontaktu se psem a kočkou je minimální. Infekce se označuje jako larvální toxokaróza. U malých dětí do 5 let se vyskytuje jako viscerální forma, u dospělých a starších dětí hrozí oční forma onemocnění.

Zdroj: Škrkavka
Zveřejněno dne: 13.10.2016

Parazité u psů

Nejčastější parazité u psů

Parazity u psů dělíme na vnitřní (endoparaziti), mezi něž patří tasemnice, škrkavky, srdeční parazité; a na vnější (ektoparaziti), mezi které patří blechy, vši, všenky, klíšťata, trudník, zákožka svrabová. Vnitřní paraziti napadají zejména střeva, játra a plíce, vnější napadají pokožku a srst. Šíří se přímo (od napadeného jedince) nebo nepřímo (od mezihostitele nebo přenosem vajíček).

Zdroj: Parazité u psů
Zveřejněno dne: 9.12.2015

Odčervení psa

Reakce na odčervení

Přípravky na odčervení jsou u psů velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostné zvracení nebo průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i se zvracením a průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.

Cena za odčervení psa.

Zdroj: Odčervení psa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Odčervení psa

Odčervování štěňat

U štěňat se provede odčervení nejčastěji kolem věku 14 dní za pomocí šetrné odčervovací pasty. Dále se odčervuje ve 14denních intervalech až do věku 3 měsíců (tedy 4., 6., 8., 10. a 12. týden věku štěňat). Opakované odčervování je velmi důležité, aby se postupně zachytily všechny dozrávající škrkavky z transplacentárního a galaktogenního přenosu. Od 3. měsíce věku štěňat se odčervuje každé 3 měsíce, tedy 3., 6., 9. a 12. měsíc věku štěňat.

Zdroj: Odčervení psa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Odčervování koček

Drontal pro kočky tbl. 2 a 24

Drontal působí proti všem stadiím uvedených parazitů vyvíjejících se ve střevech koček. Bez konzultace s veterinárním lékařem je možno použít přípravek u zdravých zvířat.

Působí na:

  • škrkavky: Toxocara cati, Toxascaris leonina;
  • měchovce: Ancylostoma tubaeforme, Ancylostoma brasiliense;
  • tasemnice: Echinococcus granulosus, Echinococcus multilocularis, Dipylidium caninum, Taenia spp., Mesocestoides spp., Joyeuxiella pasqualei.
Dávkování a způsob užití:
  • 1 tableta na 4 kg živé hmotnosti jednorázově;
  • přímo perorálně, v krmivu nebo rozdrcené v potravě;
  • koťata odčervit do 2–3 týdnů po odstavu opakovaně (2x v intervalu 14 dnů).
Upozornění:
  • nepoužívat u gravidních samic a koťat mladších 3 týdnů;
  • nepoužívat současně s piperazinem;
  • nepoužívejte u koťat mladších 3 týdnů.
Složení:
  • Pyranteli pamoas 230 mg, Praziquantelum 20 mg, Maydis amylum, Cellulosum microcrystallinum, Polyvidonum, Magnesii stearas, Silica colloidalis anhydrica, Massa obductionis.

Zdroj: Odčervování koček
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Škrkavka

Škrkavka prasečí

Askaridóza je poměrně častým parazitárním onemocněním prasat s největšími ztrátami u selat do 4 měsíců. Původcem je škrkavka prasečí (Ascaris suis) dosahující délky až 40 cm a šířky 6 mm.

K nakažení prasat dojde krmivem či vodou, selátka se mohou infikovat také díky sání na znečištěném vemeni matky. Vajíčka přenáší i hmyz (např. moucha) či znečištěné boty ošetřovatelů.

Po pozření vajíček se v tenkém střevě líhnou infekční larvičky, které se pak krví dostanou do jater, odtud přes srdce do plic. V plicích dráždí, nutí ke kašli - jsou tedy vykašlány a opět polknuty, čímž se finálně vrací do trávícího ústrojí.

Klinické příznaky u dospělých zvířat často nejsou příliš zjevné. Selátka pomalu rostou a nepřibírají, kašlou, mají horečku. V důsledku toxinů se mohou objevit i křeče a nervové příznaky. Patologicky jsou typické světlé, tzv. mléčné skvrny na játrech.

Onemocnění se diagnostikuje koprologickým vyšetřením či nálezem dospělců v trusu. K terapii se používají odčervovací prostředky podávané v krmivu či vodě.

Zdroj: Škrkavka
Zveřejněno dne: 13.10.2016

Škrkavka

Příznaky a diagnostika onemocnění

Zdravotní problémy škrkavek se týkají především mláďat, u kterých (při zanedbání) je prognóza často až nepříznivá. U dospělých psů je prognóza příznivá.

Typickým, již velmi vážným, příznakem toxokarózy je tzv. škrkavkové břicho – zvětšené, bolestivé břicho vzniklé v důsledku ucpání střeva škrkavkami. Stav může doprovázet zvracení, průjmy, mláďata jsou smutná, hubená, nemají chuť k jídlu. Zhoršuje se také stav srsti - je matná, lomivá.

V důsledku postižení plic vzniká až zápal plic doprovázený ztíženým dýcháním, kašlem, výtoky z očí a nosu.

Nervový systém napadají škrkavky díky produkci nervového toxinu askaridinu, mohou vyvolat křeče až záchvaty připomínající epilepsii.

U koťat je časté překrytí očí třetím víčkem. Tento příznak ale není příliš specifický.

Vajíčka se prokazují mikroskopickým vyšetřením trusu, někdy lze pozorovat dospělce i ve zvratcích a trusu. U novorozených mláďat se diagnostika opírá o anamnézu a klinické příznaky (samice škrkavek ještě nekladou vajíčka).

Zdroj: Škrkavka
Zveřejněno dne: 13.10.2016

Parazité u psů

Škrkavky u psa

Škrkavky (Toxocara canis) jsou u psů velmi rozšířené, mohou jim způsobovat značné zdravotní problémy.

Škrkavky jsou cizopasní oblí červi dlouzí 6 až 15 cm, kteří u psů žijí v tenkém střevě. Vylučují vajíčka, která se trusem dostávají do vnějšího prostředí, kde dozrávají a stávají se zdrojem infekce pro další zvířata, ale i pro lidi a především pro děti.

Pes se nakazí pozřením zralých vajíček, z nichž se v jeho střevě vylíhnou larvičky. Ty pronikají střevní sliznicí a pokračují dále v těle svého hostitele. Migrace larev závisí na stáří a pohlaví jedince. U štěňat do 3 měsíců stáří larvy krví migrují do plic, odkud bývají vykašlány, znovu polknuty a dostávají se do střeva, kde se vyvíjí v dospělé jedince. U starších psů larvy migrují krví do plic, ale také aktivně pronikají do nejrůznějších orgánů a tkání, kde se opouzdří. U březích fen se opouzdřené larvy aktivují, pronikají přes placentu a dostávají se do nenarozených štěňat. Larvy, které u feny migrovaly do mléčné žlázy, mohou štěňata infikovat při sání mléka.

Larvy při migraci mechanicky poškozují tkáně, jimiž cestují, a také s sebou zavlékají ze střeva nejrůznější mikroorganismy. Jedinci nakažení škrkavkami zaostávají v růstu, mají matnou srst, zvětšené břicho, dochází ke ztrátám hmotnosti, zvracení, objevuje se kašel, chudokrevnost. V těžkých případech může dojít k úhynu jedince.

Člověk se může nakazit kdekoliv a kdykoliv pozřením vajíček škrkavek. K tomu dochází například u dětí při hraní (na pískovištích, v parcích, zahradách), kdy pojídají písek, hlínu, olizují předměty. A právě při této činnosti může dojít k pozření vajíčka škrkavek. Další cestou nákazy je nedostatečná hygiena rukou, olizování prstů, konzumace potravy neumytýma rukama nebo i špatně omytého ovoce či zeleniny. Vylíhlé larvy migrují v těle člověka, pronikají krví nebo aktivním pohybem do nejrůznějších orgánů (játra, plíce, oko, mozek, svaly) a způsobují vážná poškození. V lidském těle mohou larvy zůstat životaschopné a pohyblivé i několik let. U člověka se onemocnění projevuje bolestmi břicha, teplotou, nechutenstvím, zvracením, krvavými průjmy, únavou kloubů a svalů, kožní vyrážkou. Příznaky mohou trvat několik týdnů až let. K méně častým příznakům onemocnění patří postižení mozku, srdce, ledvin, poruchy vidění, otoky kloubů.

Prevencí je především zabránit nakažení psa zárodky parazitů. Pes se nakazí buď z okolního prostředí, ve kterém je přítomen kontaminovaný trus jiných zvířat, nebo přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, při očichávání se. Další způsob je nakažení přes mezihostitele pozřením jeho celého (blecha, všenka) nebo jeho nakažené části (maso hospodářských zvířat). Specifický způsob nakažení je bodnutí krev sajícím hmyzem v případě srdeční červivosti. Je tedy nutné psy venčit mimo frekventovaná místa a odstraňovat jejich výkaly. Udržovat je prosté vnějších parazitů, krmit je pouze nezávadnou, tepelně opracovanou potravou, případně je v letní sezóně ošetřit repelentními prostředky. Dalším způsobem ochrany je podávání antiparazitik preventivně během života zvířete. Běžný interval je každé 3 až 4 měsíce. V případě podezření na endoparazitární onemocnění nebo v případě přímého nálezu parazita je nutné zahájit léčbu. Nejprve je potřeba co nejpřesněji určit druh cizopasníka. Za tím účelem je nejvhodnější konzultace u veterinárního lékaře. Lékovou formu a dávkování by měl stanovit odborník.

Zdroj: Parazité u psů
Zveřejněno dne: 9.12.2015

Zlatý retrívr

Prevence a onemocnění

Kvalitní chovatel štěňata pečlivě odčervoval od 14. dnů věku každé dva týdny. Jsou tak zachyceny i dozrávající škrkavky, které se u psů přenášejí jednak mlékem, jednak placenou. Tyto záznamy s nálepkami použitého léčiva bývají uvedeny v očkovacím průkazu. Interval 2 týdny dodržujte i dále do tří měsíců věku pejska. Později odčervujte co tři měsíce do roku věku. Vhodné je po pořízení štěněte navštívit veterinárního lékaře, který nejenže Vám odčervovací (i vakcinační) program vysvětlí, ale mnohdy i trus vyšetří.

Jedno nebo dvě očkování stihl malý kamarád také již u chovatelů. Veškeré záznamy použitých vakcín a termínů naleznete rovněž v očkovacím průkazu. Je důležité dodržet plánovaný termín přeočkování. Vzteklina je zákonem povinná do šesti měsíců věku pejska, ostatní základní očkování zákonem povinná nejsou, v rámci zachování zdraví jsou ale velmi důležitá (jedná se o očkování proti psince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater, parainfluenze a leptospiróze). Doplňkovou vakcinací může být také např. borelióza.

Častým onemocněním zlaťáků v dospělosti jsou kloubní a kosterní potíže v důsledku větší velikosti. Dysplazií kloubů lze předejít výběrem štěněte s PP zdravých rodičů a prarodičů, příliš psa ve štěněcím věku nezatěžovat, dbát na kvalitní stravu a normální hmotnost. Plemeno častěji trpí na různé alergie, kožní potíže, oční onemocnění atd.

Zdroj: Zlatý retrívr
Zveřejněno dne: 2.8.2016


Sitemap | RSS