Téma: 

příčiny

Šupinatění kůže - "lupy" u psa

„Lupy v uších u psů“

Nahromaděný ušní maz, velké množství uvolněných buněk, nálepy atd. mohou pro laika působit také jako lupy v uších. U nemocí uší je zapotřebí hledat primární původce zánětů, což mohou být parazité (např. původci ušního svrabu Otodectes cynotis, Sarcoptes scabiei, dále Demodex vyskytující se častěji na boltci či larvy sametek sídlící často v kožní duplikatuře ucha), plus zhodnotit výskyt cizích těles, poranění, alergií,endokrinologických onemocnění, atd. Léčba závisí na příčině – na trhu je řada otologických přípravků s antibakteriálními, antimykotickými, antiparazitárními účinky, atd. Po včasném určení správné příčiny je terapie zpravidla úspěšná.

Zdroj informací: Nemoci psa a kočky I.díl, autor: Miroslav Svoboda, David F. Senior, Jaroslav Doubek, Jiří Klimeš a kol.

Zdroj: Šupinatění kůže - "lupy" u psa
Zveřejněno dne: 13.10.2016

Diskuze: Re: Lysiny u kočky

Příčinou můžou být blechy, svrab, kožní infekce a další. Pro zahájení účinné léčby bude třeba provést vyšetření. Antibiotika by pomohla pouze v případě, kdyby kočku postihl bakteriální zánět kůže. Na ostatní možné příčiny by antibiotika neúčinkovala. Vezměte kočku k veterináři a hned se dozvíte co ji to trápí a čím ji nejrychleji můžete pomoct.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Lysiny u kočky
Odesláno dne: 7.1.2017 uživatelem Cempírek

Šupinatění kůže - "lupy" u psa

Lupy v srsti

- nezánětlivé příčiny

Tvorba větších a rychle vypadávajících šupin v srsti může mít u senzitivnějších jedinců původ i ve stresu. Další možností je přehnaně časté koupání či koupání v nekvalitních šamponech. Znám majitele, kteří koupou své pejsky dokonce denně! Celá situace vede k přesoušení kůže, narušení její rovnováhy a sklonu k následným dermatitidám. Také krmení psa nekvalitní či domácí nevyváženou stravou může přispět k tomuto problému. Při dobrých znalostech barfování či krmení kvalitními řadami krmiv by problém v důsledku výživy ale neměl nastat. V neposlední řadě existuje řada predisponovaných plemen k šupinatění a tvorbě krust – např. španělé, westíci, baseti, atd. Terapie takových stavů spočívá v úpravě stravy, snížení intenzity mytí psa či podávání vhodných výživových doplňků (např. lososový olej).

- seboroická onemocnění

Jedná se o onemocnění charakterizované zvýšenou tvorbou šupin a krust obsahující 3 základní kategorie: suchá seborea (srst je matná, lomivá, suchá se suchými lupy), olejovitá seborea (srst se nadměrně mastí, má žluklý zápach, šupiny a krusty jsou mastné) a nejtěžší forma seboroická dermatitida, kterou doprovází zánětlivé změny.

Primární seboroická onemocnění jsou vzácnější a často dědičná. Sekundární souvisí se zánětlivým onemocněním. Na dráždění reaguje kůže zvýšenou produkcí mazu a kožních buněk. Nejčastěji tak dochází v důsledku napadení parazity (svrab, dravčíci, atd.), alergických onemocnění, zánětů způsobených kvasinkami atd. Důležitým anamnestickým údajem k rozlišení primárních a sekundárních poruch je svědění – zda se objevilo dříve či později než šupinky. Toto rozlišení pro majitele často ale není snadné, situaci popisují souhrnně jako „svědivou vyrážku s lupy“. K důkladnější diagnostice přistoupí veterinární lékař, který na základě diagnózy navrhne patřičnou léčbu (od aplikace antiparazitik, přes léčebné šampóny až po antibiotickou/antimykotickou terapii).

- lupy a vypadávající srst

Vypadávající srst z důvodu seboroických onemocnění bývá spíše následkem intenzivního škrábání/olizování psa. Tím si pes neustále kůži irituje, srst vypadává a i diagnostika prvotní příčiny se velmi komplikuje. Další možností je kombinace různých onemocnění. Proto se vyplatí nasadit pejskovi ochranný límec a navštívit ordinaci co nejdříve.

Zdroj: Šupinatění kůže - "lupy" u psa
Zveřejněno dne: 13.10.2016

Dušnost u koní

Příčiny dušnosti

Inspirační dušností trpí koně, kteří mají z nějakého důvodu zúžené dýchací cesty, takže jejich nádech je namáhavý. Celkem často se ale snížená průchodnost zhorší i u vydechování vzduchu, takže se v takových případech setkáme s dyspnoí smíšenou. Mezi nejčastější příčiny dušnosti u koní patří problémy spjaté s nosním i laryngeálním stridorem. Záněty dýchacích cest jakéhokoli původu (podráždění, infekce viry, baktériemi, plísněmi, alergie, akutní i chronické). Při nich se v dýchacích cestách hromadí hlen, dochází k otoku sliznice dýchacích cest, průdušky a průdušinky se reflexně stahují (bronchokonstrikce). Velice nebezpečná je alergie podobná lidskému astmatu, kdy dochází k prudkému zúžení bronchiolů (bronchokonstrikce), například při „záchvatu“ u známého COPD, reakce na včelí štípnutí a podobně. Nelze zapomenout ani na plicní červivost (Dictyocaulus arnfieldi), přestože jsou tyto případy u nás vzácné. Další příčinou mohou být některé otravy, například organofosfáty, různé alergie a stavy, kdy dochází k otokům v oblasti hlavy (hroší hlava), hltanu, hrtanu a krku, protože oteklá tkáň tlačí na dýchací cesty a zužuje je; podobně mohou působit různé nádory okolních tkání. Některé příčiny lze vyléčit úplně, jiné lze zmírnit, v určitých případech však zvířeti již nelze pomoct. Důležité je proto co nejrychlejší vyšetření veterinářem a zahájení včasné a správné léčby.

Exspirační dušnost samotná je projevem nedostatečné elasticity plicní tkáně. Setkáváme se s ní například u zvířat postižených chronickou formou COPD či jiného, obvykle chronického onemocnění plic. Dále u koňů starších, kdy již plíce nejsou dostatečně elastické, a v neposlední řadě u zvířat, která prodělala onemocnění dýchacích cest a nedostatečně se z něho vyléčila. S takovým stavem již nelze často nic dělat, protože plicní tkáň bývá nevratně změněná. Vhodně stanovenou léčbou a neúnavnou péčí však obvykle můžeme zabránit zhoršování problému a koně udržovat v přijatelném stavu. I to však s konečnou platností řekne až veterinář.

Zdroj: Dušnost u koní
Zveřejněno dne: 29.9.2016

Kožní problémy u psů

Kožní problémy psů

Svědivost (pruritus) může být u psů vyvolána téměř kterýmkoli kožním onemocněním, pokud je komplikováno bakteriální infekcí kůže (sekundární pruritus). Mezi nejčastější příčiny kožních onemocnění, která způsobují primární pruritus, patří: vnější parazité (svrab, dravčíkovitost, zablešení, zavšivení), infekční agens (kvasinky, bakterie), hypersenzitivity (alergie na bleší kousnutí, atopická dermatitida, alergie na krmivo). Co se diagnostiky týče, je nezbytné zachovat určitý logický sled jednotlivých vyšetření.

Při určování kožního onemocnění se zohledňuje: věk, ve kterém se choroba vyskytla; místa na těle, jež nejvíce svědí; případná sezónnost příznaků; současné postižení trávicího traktu; charakter a rozložení kožních změn. Podstatné je důkladné celkové klinické vyšetření, po němž následuje zevrubnější dermatologické vyšetření. Po zjištění příčiny pruritu a stanovení diagnózy se přistupuje k terapii, která se liší dle choroby a reakce konkrétního jedince.

Svědění lze tlumit různými nespecifickými způsoby, například sprchováním nebo koupelí ve vlažné vodě, použitím šamponu s obsahem koloidních výtažků z ovsa a glycerinu. Tato opatření nemají nežádoucí účinky. V případě prokázané alergie na krmivo pak stačí podávat psovi takovou potravu, jež složku vyvolávající alergii neobsahuje. U atopické dermatitidy je terapie složitější: nejdříve se zkoušejí nespecifické metody tlumení svědivosti, ty však často nestačí. Pro pacienty s menším počtem alergenů je vhodná imunoterapie.

Vždy je potřeba se obrátit na veterinárního lékaře.

Zdroj: Kožní problémy u psů
Zveřejněno dne: 5.1.2016

Petechie u psa

Příčiny

Petechie jsou způsobeny menším krvácením nebo krvácením pod kůží. Tyto tečky označují vážnější zdravotní problémy, jako je krvácení nebo poruchy srážení krve, infekční onemocnění či rakovina. Také některé druhy léčby rakoviny a léky mohou způsobit petechie.

Nejčastějšími příčinami vzniku jsou nedostatek krevních destiček, zánětlivé onemocnění cévní stěny (vaskulitidy), infekce, nádorové onemocnění leukémie, onemocnění imunitního systému.

Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak), silného přetlaku nebo podtlaku, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Petechie v oblasti hlavy mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení.

Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů.

Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se následně projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.

Nedostatek vitaminu C – psi s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitaminu mají málo pevné krevní cévy, a tak je riziko vzniku petechií u nich vyšší.

Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal).

Vaskulitidy – toto jsou naštěstí poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.

Zdroj: Petechie u psa
Zveřejněno dne: 2.2.2016

Fibrom u psa

Příznaky

Příčiny vzniku fibromu mohou být různé. Může se jednat o dědičné předpoklady, ale může se vyskytnout i u psa, který nemá genetickou predispozici. Spouštěčem pak může být například nedostatek selenu či zinku. Je nutné mít v těle také dostatek vitaminu A, vitaminu C a E. Fibrom je podle lékařů také odrazem toho, že někde v organismu panuje nerovnováha, něčeho je míň či víc.

Fibrom se projevuje jako výrůstek, který je nezhoubný. Může mít kulatý nebo válcovitý tvar a mívá obvykle červenohnědou barvu.

Kožní fibromy většinou pozná veterinární lékař na první pohled, fibromy uložené více v hloubce mohou být potvrzeny ultrazvukem. Definitivní diagnóza je možná po odeslání vzorku na histologické vyšetření, nebo přímo histologickým vyšetřením kompletně odstraněného fibromu.

Zdroj: Fibrom u psa
Zveřejněno dne: 2.2.2016

Psí vyrážka

Projevy vyrážky

Mezi projevy vyrážky patří škrábání, zarudlá kůže a vypadávání srsti. Projevy závisí na druhu onemocnění.

Škrábání

Škrábání jako průvodní jev kožních chorob má mnoho příčin. Měli bychom sledovat, zda se na těle psa nevyskytují paraziti (blechy, vši, roztoči) nebo bakteriální nákazy (malá, infikovaná a šupinatá místa a červené zanícené plošky).

Příčinami škrábání může být zamoření parazity, ušní onemocnění, onemocnění análních žláz či podráždění (zarudlé břicho).

Léčení souvisí se specifickými příčinami infekce. Proti parazitům se používají protiparazitní koupele (neznáte-li parazita, postupujte jako při hubení blech), omývání infikovaných míst antibakteriálním roztokem. Všechny nákazy, ušní choroby nebo zanícené anální žlázy vyžadují veterinární péči. Při podráždění pokožky odstraňte příčiny, které je způsobují (nylonové koberce, dezinfekční prostředek na mytí podlahy). Když léčení selže, poraďte se s veterinářem.

Pokud je kůže popraskaná nebo mokvá, tak se okamžitě poraďte s veterinárním lékařem.

Zarudlá kůže

Tento příznak signalizuje začátek onemocnění ještě předtím, než se plně rozvine.

Příčinami může být přítomnost blech, vší, podráždění pokožky dotykem, alergický zánět kůže a bakteriální nákazy.

Léčení souvisí s příčinou infekce. Jakmile dojde k přesnému ohraničení napadeného místa, naneste na ně zinkovou mast. Při větším rozšíření použijte dětský lanolinový šampon, který dobře opláchne dráždivé látky a zklidní pokožku. Suchou kůži ošetřete sprejem proti blechám. Když do 24 hodin nedojde ke zlepšení, poraďte se s veterinářem.

Vypadávání srsti

Příčiny vypadávání srsti psů jsou různé. Je třeba vždy věnovat pozornost srsti i pokožce psa a prohlédnout jej, zda se u něj nevyskytují zlámané chlupy, jestli nemá zanícenou kůži, holá místa, jestli mu symetricky nevypadává srst nebo nepřiměřeně dlouho nelíná.

Dalším důvodem vypadávání srsti bývá škrábání (zarudlá kůže, zlámané chlupy), poruchy růstového cyklu (holá místa) a výživa.

Nejčastější příčinou vypadávání srsti jsou však hormonální poruchy, které vyžadují veterinární péči. Jsou-li zaviněny nevhodnou skladbou potravy, dávejte psu multivitaminy a olej, které zastaví línání. Jestliže se po několika týdnech stav nezlepší, spojte se ihned s veterinářem.

Zdroj: Psí vyrážka
Zveřejněno dne: 2.12.2015

Kožní problémy u psů

Ekzém u psa

Někteří psi mají sklon k ekzémům. Na rozdíl od lidí pro ně ekzém představuje závažnou chorobu, neboť se ho kvůli srsti špatně zbavují. Léčba probíhá povrchově i vnitřně. Ekzémy u psů se projevují škrábáním a vypadáváním srsti. Zanedbání tohoto onemocnění může vést ke vzniku otevřených hnisavých ran, jež se velmi těžko léčí.

Suchý ekzém se projevuje suchými a šupinatými skvrnami na kůži, které se zpočátku objevují na malé ploše těla. Na ní mohou v lepším případě zůstat, v horším případě se odtud postupně rozšiřují na další části těla. Mezi příčiny ekzému patří i bleší kousnutí, které svědí, což psa nutí ke škrábání. Když pes postižené místo rozškrábe, hrozí bakteriální infekce, jež vede ke vzniku vlhkého, až hnisajícího ekzému. Pakliže si tedy všimnete jakékoli skvrny (suché, šupinaté nebo holé) na kůži psa, vezměte psa k veterinárnímu lékaři.

Co se týče léčby, existuje celá řada hydratačních a antibakteriálních krémů, pleťové vody, a dokonce i šampony, které jsou k dispozici u veterináře. Některá bylinná léčiva (mimo jiné aloe vera) mohou být též účinná, avšak jejich použití v souvislosti s ekzémem je třeba vždy konzultovat s veterinářem.

Zdroj: Kožní problémy u psů
Zveřejněno dne: 5.1.2016

Hotspot u psa

Léčba

Onemocnění veterinář diagnostikuje na základě anamnézy, klinických příznaků a souvislostí s primární příčinou. Všímá si typického vzhledu lézí, provede cytologické vyšetření. Mikroskopem je vidět typický obraz hnisu – velké množství bakterií (koků) a leukocytů (neutrofilních granulocytů). Na základě všech vyšetření pak může odlišit pyotraumatickou folikulitidu, furunkulózu nebo nádorové onemocnění kůže (lymfom).

Léčba bývá úspěšná, ale musí se s ní začít včas. Okolí mokvavého procesu se odmastí, ostříhá a léze se vyčistí jemným dezinfekčním roztokem (chlorhexidin, etyllaktát). Někdy je zapotřebí před vlastním ošetřením pacienta sedovat kvůli enormní bolestivosti.

Následující léčba spočívá v aplikaci adstringentních roztoků. V současnosti se doporučuje používat veterinární šampóny s potřebnými účinky (antiseptický, adstringentní, s lokálními anestetiky). U vysoce zánětlivých a bolestivých stavů, kdy je nutné přerušit bludný kruh svědivosti (pruritu), bolesti a traumatizace, je možné podávat 5 až 7 dní kortikoidy. Použití límce zabrání automutilaci. Nejdůležitějším terapeutickým zásahem je odstranění vyvolávající příčiny. Pokud se vyvine stav pyotraumatické folikulitidy, je většinou potřeba nasadit celkově i antibiotickou léčbu.

Prevencí je pravidelná péče o srst, čištění uší, kontrola naplnění análních váčků a dodržování antiparazitárního programu („protibleší program“ a boj proti klíšťatům).

Zdroj: Hotspot u psa
Zveřejněno dne: 9.1.2016

Ovariektomie

Komplikace po kastraci feny

Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme až 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik centimetrů, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Následuje vybavení vaječníků nebo i dělohy a jejich podvázání vstřebatelným šicím materiálem. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny.

Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Voda se může podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením je potřeba počkat ještě asi 5 hodin, přičemž se podává jen menší dávka, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla v klidu zahojit a aby se neobjevil výtok po kastraci. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Je nutné zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy se po kastraci vyndávají 8.–10. den.

Kastrace fen probíhá v naprosté většině případů bez problémů a feny snášejí kastraci velmi dobře. Musíme si však uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, a proto přináší určitá rizika. Může to být riziko anestezie, krvácení do dutiny břišní, ponechání operačního materiálu v dutině břišní (roušky, nástroje), podvaz močovodu, nekompletní odstranění vaječníků a takzvaná pahýlová pyometra. Tyto komplikace jsou však sníženy na minimum dodržením všech operačních postupů – důkladné předoperační vyšetření, volba vhodných anestetik, důkladná příprava operačního pole, použití sterilních nástrojů, monitoring během operace i po ní a především pečlivě a důsledně provedený vlastní operační výkon.

Hlavní nevýhody, které mohou po kastraci nastat, jsou obezita a močová inkontinence fen. Přesné příčiny obezity po kastraci nejsou známy, ale dá se dobře zvládnout zodpovědným přístupem majitele – snížení krmné dávky, speciální diety pro kastráty nebo diety light a zvýšená pohybová aktivita. Rovněž přesné příčiny močové inkontinence po kastraci nejsou známy, ale pravděpodobně je příčinou snížená hladina estrogenů. Podle různých studií je výskyt této komplikace po kastraci 3–21%, přičemž se může objevit ihned, ale také až 10 let po kastraci. Vyšší riziko je u fen vážících více než 20 kg.

Zdroj: Ovariektomie
Zveřejněno dne: 17.1.2017


Sitemap | RSS