Léčbu by měl zahájit veterinární lékař, který psa vyšetří a stanoví diagnózu. Někdy postačí znemožnit psovi lízání varlat, a to nasazením límce.
Vhodnou léčbou je i mazání šourku vhodnými mastmi. Mazaní by se mělo aplikovat několikrát denně, ale toto vám vždy sdělí veterinární lékař, který stanovil léčbu.
V některých případech postačí léčba preparáty proti parazitům, jsou-li problémy závažnější, je nutné zahájit léčbu antibiotickými preparáty.
V případě značného svrbění veterinární lékař předepíše i přípravky proti svědění, které vašeho psa zklidní.
V diskuzi IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kurt.
Dobrý den,vážení.
Chtěl bych se zeptat jaký je rozdíl mezi veterinárním a lidským Ivermektinem. Hledal jsem rozdíl mezi těmito preparáty v sortimentu u nejmenovaného čínského výrobce a rozdíl jsem našel pouze v mg účinné látky a tvaru pilulek. Tbl. - pes 6mg,drůbež 2mg,kůň 10mg a člověk 6mg. Tedy v případě,že účinná látka se nazývá Ivermectine a není pro každý druh zvířete nečím specifická a nebo není do tabletek přidán ještě nějaký jiný prvek. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lorena.
Klidně si kup Ivermectin pro koně. Ze zkušenosti vím, že ty léky pro zvířata jsou čistější než ty pro lidi. Musíš si to ale dobře rozpoćítat. Kůň váží ca.600 kilo a já jen 60, tudíž jsem vzala jen jednou desetinu dávky. Docela ta pasta i chutnala. Měla příchuť jablek.
Veterinář se nejprve snaží získat co nejvíce informací od majitele psa, poté provede klinické vyšetření (případně ještě doplněné o rtg, sono) a pokusí se bolest lokalizovat a rozhodnout, co s ní. Pokud zvířeti pomůže odstranění bolestivé části a neexistuje jiná možnost, tak ji lékař odstraní (zlomeninu napraví). Většina bolestí (i ty pooperační) se ale tlumí preparáty k tomu určenými – analgetiky.
V diskuzi ANTIKONCEPCE U FEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat mám doma fenku Maltenzacka a když harala 6mesicich tak sme ji neuhlidala a měly jsme štěňátka pak sem ji nechala píchnout antikoncepční injekci pan doktor mi o žádných edlejsich účincích neřekl a už je to 2roky a fenka pořád nehara myslíte že se může ještě sama rozharat?predem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
jakýkoli hormonální zásah do organizmu může vždy zanechat následky.
Nicméně Vaše fenka může hárat i skrytě - nejjednodušší by byl odběr krve ke stanovení hormonálních parametrů a důkladné ultrasonografické vyšetření pohlavního aparátu. Obojí by odhalilo případné abnormality a nabídlo řešení situace.
Na podporu plodnosti lze využít i homeopatika či Bachovy květné esence, další případné hormonální preparáty by připadaly v úvahu až po důkladném zvážení a klinickém vyšetření (viz. výše).
Hezký den.
MVDr. Hrachová
U velké části psů se projevuje alergie na kousnutí blechy.
Příznaky
Mezi příznaky patří svědění způsobené těžkým zánětem kůže.
Léčba
Při této alergii se k léčbě zánětu kůže využívají antibiotika. Pokud je jasné, že pes touto alergií trpí, je třeba mu podávat celý rok různé preparáty proti blechám. Prevence je totiž v případě alergií nejlepším lékem.
Prevence akné spočívá v pravidelném omývání postižených částí těla zvířete. Při výskytu onemocnění se doporučuje používat speciální šampony a tekuté přípravky, jimiž se zanícená místa potírají.
Pokud akné neustoupí, je žádoucí léčba antibiotiky nebo i hormonálními preparáty.
Stafylokok je bakterie, která se běžně vyskytuje na kůži. Pokud si pes kůži rozškrábe, mohou se bakterie rozmnožit a vyvolat tak bakteriální zánět. Ten je potřeba léčit stafylokokovými antibiotiky, navštivte tedy co nejdříve veterinárního lékaře, který vám doporučí další postup.
Prognóza léčby svrabu je velice příznivá, i pokročilá stadia nemoci lze úspěšně léčit. K léčbě dříve užívané koupele antiparazitárními prostředky se již nepoužívají pro obtížnou aplikaci a toxicitu preparátů. Léčba je tak možná opakovanými injekcemi nebo léky podávanými ve formě spot on (ampulka léku, který se vetře do kůže na kohoutku). Pro léčbu koček nelze používat preparáty, kterými se léčí lidé. Tyto léky jsou pro kočky toxické! Ani jiné preparáty zevně aplikované na postižená místa nelze používat, protože kočky je olížou, očistí se a tím je preparát neúčinný, naopak může způsobit kočce vážné zdravotní problémy.
Přenos parazita se děje jednak přímým stykem koček, jednak sdílením společných pelechů. Od koček se mohou nakazit i králíci, méně často psi. Psi bývají postiženi obvykle zákožkou Sarcoptes scabiei, ta u koček parazituje spíše vzácně. U myší, potkanů a křečků parazituje Notoedres muris, u člověka Sarcoptes scabiei, var. hominis. Není však vyloučeno nakažení člověka i svrabovkou kočičí (Notoedres cati). K přenosu parazita dochází v teple a při velmi blízkém kontaktu nemocné kočky s člověkem (v posteli).
Přípravky na odčervení jsou u štěňat velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostný průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i s průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.
Léčba by v těchto případech neměla být nutná, protože tento stav obvykle sám ve velmi krátké době odezní. Jako prevence je vhodné příště zvolit jiné preparáty k odčervení, což je dobré konzultovat s veterinárním lékařem.
Spot-on pipety jsou ampule s účinnou tekutinou uvnitř, která se aplikuje přímo na kůži mezi lopatky kočky. Tyto preparáty působí delší dobu, obvykle 1 měsíc. Jejich hlavní výhodou je, že působí nejen na vnitřní parazity, ale také na mnoho vnějších parazitů. Nezapomeňte, že při podávání těchto preparátů je třeba se řídit radami veterinárního lékaře, případně dbát pokynů výrobce. Musíte respektovat zejména hmotnostní kategorii zvířete, protože většina preparátů se podává právě na základě hmotnosti kočky. Pokud byste podali menší dávku, riskujete vytvoření rezistence, a tedy nižší účinnost preparátu.
Největší výhodou Bravecta pro kočky oproti jiným preparátům je délka jeho účinku. Žádný jiný lék neochrání kočky až na 3 měsíce, jako je tomu u Bravecta.
Účinek Bravecta není snižován koupáním ani šamponováním, jako je tomu u obojků a jiných pipet.
Bravecto funguje stejně dobře u krátkosrstých i dlouhosrstých plemen. Nežádoucí reakce po podání Bravecta jsou velmi málo časté.
Bravecto funguje 12 týdnů, proto vychází levněji než preparáty fungující pouze jeden měsíc.
Bravecto pro kočky je čirý roztok, který po aplikaci rychle zasychá a nezanechává na srsti mastný vzhled.
Bravecto je možné podat i březím a kojícím samicím.
Co se používá na psy, se na kočky nepoužívá. Přípravky obsahující permetrin nebo látku amitraz jsou pro kočku z hlediska rozdílného metabolismu smrtelně jedovaté. U koček se používají preparáty a účinné látky jiného typu, například Fipronil a Imidacloprid. S odblešováním je dobré provést i odčervení z důvodu rizika nakažení tasemnicí.
Pokud se u kočky objeví alergie na obojek proti blechám, je potřeba používat jiný ochranný prostředek, například spot-on od veterináře, kdy se účinná látka vtírá přímo do kůže. Není na škodu vyzkoušet také nové možnosti, jako jsou žvýkací tablety s látkou jménem spinosadum. Poměrně slabou prevencí je šampon proti blechám, který se prakticky smyje a na kůži kočky nevydrží.
Někteří chovatelé řeší ochranu fen pomocí hormonální antikoncepce pro feny. U nás jsou nejpoužívanější injekční preparáty jako Depo-Promone, Covinan, které se aplikují feně většinou v anestru, což je klidové období mezi říjemi. Přípravky na hormonální bázi oddálí hárání minimálně o tři měsíce, v praxi však může být fenka bez říje i rok. Jako alternativa injekčních preparátů jsou k dispozici i hormony v tabletách, například Pillkan. Užívání hormonální antikoncepce se neobejde bez rizika. Veterináři varují, že injekce mohou u některých jedinců způsobit vážné choroby, například zánět dělohy nebo rakovinu mléčné žlázy. Kromě toho hrozí také glukózová intolerance, která může vyústit až v diabetes nebo přibývání na váze díky zvýšené chuti k jídlu. Některé feny se změní i v chování, jsou odtažitější a méně hravé. Proto se o užívání hormonální antikoncepce vždy poraďte s veterinářem.
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a dále zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. Léčba není jednoduchá a je potřeba ji důsledně dodržovat.
K léčbě se dříve používaly koupele antiparazitárními prostředky, tyto se již nepoužívají pro obtížnou aplikaci a toxicitu preparátů. Léčba je možná opakovanými injekcemi nebo léky podávanými ve formě spot on (ampulka léku, který se vetře do kůže na kohoutku). Po vstřebání se dostává do krve a tam se účinná hladina udržuje 30 dní. Je zapotřebí alespoň dvou aplikací. Léčbu by měl vždy indikovat veterinární lékař a přípravky by se měly používat pouze dle jeho pokynů. Co se týče prostředí, ve kterém kočka pobývala, je vhodné je důkladně vydezinfikovat.
Pro léčbu koček nelze používat preparáty, kterými se léčí lidé (pro kočky jsou toxické). Nelze ani používat přípravky aplikované zevně na postižená místa, protože kočky je olížou, očistí se. Účinná látka se tak nejen z daného místa ztrácí, ale navíc může přivodit kočce vážné zdravotní problémy.
Novodobé farmaceutické firmy se snažily vytvořit produkt, který by organismu přinášel kolagen co nejrychleji a v co nejvstřebatelnější i chuťově přijatelné formě. Na svět tak přišel želatinový prášek a kapsle. Želatina je klihovitá hmota vyluhovaná vařením z kostí a kůží. Její vstřebatelnost a využitelnost organismem je však také minimální. Donedávna se zdálo, že tato forma je jedinou možnou formou podání kolagenu. Vzhledem k jejímu minimálnímu efektu se na kolagen jako takový v kloubní výživě více méně zapomnělo a další rozvoj chondroprotektiv se zaměřil hlavně na preparáty podporující amorfní složku kloubní chrupavky (například glukosamin sulfát, chondroitin sulfát).
Ne každý zdroj kolagenu je tedy zcela vhodný. Například často nejdostupnější klasická želatina, která není hydrolyzována, je velmi špatně stravitelná a jako proteinový zdroj nevhodná. Je potřeba vybírat produkty, které budou pro vašeho psa ty nejoptimálnější. Kolagen ovlivňuje regeneraci a růst svalů. Zejména vytrvalostní zátěží vznikají ve svalech a v jejich kolagenních pouzdrech mikrotrhlinky, které organismus vnímá jako únavu a bolest.
Jako analgetika se u psů používá celá řada preparátů z různých skupin, v různých formách (tablety, emulze, injekce). Na tomto místě je důležité poznamenat, že jsou doporučitelné pouze veterinární preparáty vhodné pro psy, či v určitých případech i humánní, podle dávkování veterinárního lékaře. Na domácí experimentování s acylpyrinem, paralenem nebo ibuprofenem už doplatilo mnoho zvířat, především mláďat!
Analgetika využívaná ve veterinární medicíně dělíme na:
Nesteroidní protizánětlivé látky: tato skupina tvoří asi nejpoužívanější část analgetik. Kromě schopnosti tlumit bolest mají i protizánětlivý a protiotokový účinek. Některá z nich se hodí i k dlouhodobé aplikaci. Jejich nevýhodou může být negativní vliv na zažívací aparát (zvracení, krvácení až tvorba vředů) a ledviny (postižení cév). U moderních typů je v běžných dávkách a při aplikaci po žrádle tento výskyt problémů málo častý. Řadíme sem Ketofen, Rimadyl, Metacam, Tomanol, Finadyne, Aulin.
Místní a celková anestetika: používají se většinou při operacích. Jsou to látky schopné velmi významně tlumit bolest. Délka účinku závisí na typu a způsobu podání. Většinou působí krátkodobě. Některé preparáty ale účinkují i určitou dobu po probuzení zvířete (především místní anestetika podaná některou technikou lokálního znecitlivění, například epidurálně). Na tomto místě je důležité varování před neuváženým podáním anestetika do kloubů bez důkladné diagnostiky!! Odbornou chybou je taktéž „opich páteře“ anestetikem při bolestech spojených s meziobratlovým diskem – hrozí nekontrolovaný pohyb s rizikem ochrnutí!!! Do této skupiny řadíme Procain, Lidocain, Marcain.
Opioidy: jsou deriváty opiátů, látky odvozené od morfia. Bolest tlumí velmi silně po rozdílnou dobu. Jejich použití je ale omezeno vzhledem k jejich problematičtějšímu získávání, poněkud vyšší ceně, některým nežádoucím vlivům (především určitá deprese dechu) a vzhledem ke způsobu aplikace některých z nich (pouze nitrožilně). Preparáty, které jsou použitelné v našich podmínkách (kromě některých speciálních případů), jsou ale poměrně bezpečné, cenově přijatelné a mohou se aplikovat i do svalu či podkoží. Hodí se především k premedikaci před operativními zákroky, kdy snižují svým účinkem spotřebu celkových anestetik a tlumí i bolest pooperační. Velmi vhodné je podání nižší epidurální dávky, která má stejný účinek jako podání celkové anestezie, ale výrazně menší vedlejší vliv. Patří sem Torbugesic, Temgesic.
