Zánět mléčné žlázy
Mastitida u psů je jednou z nejčastějších onemocnění v poporodním období.
Příznaky
Příznaky onemocní jsou závislé na druhu mastitidy. Může se objevit i bulka na mléčné žláze.
Typy onemocnění:
- katarální mastitida – tento typ onemocnění je nebezpečný, protože bez specifických zkušeností je jen velmi obtížné ho odhalit. Symptomy prakticky chybí, s výjimkou přítomnosti hlenu v sekretech. Bez včasné léčby katarální mastitidy se onemocnění rozvíjí na mastitidu katarální hnisavou.
- sérová mastitida – v mléce vylučovaném mléčnou žlázou existuje zánětlivý exsudát. Tento typ onemocnění nelze zjistit bez klinické diagnózy.
- vláknový typ – z mléčných žláz vytékají bílé husté fibrinové prameny.
- chudá forma mastitidy – v mléce ošetřujícího psa se objevují cizí částice hnisu, které mohou mít vzhled napínacích nití nebo oddělených částí bělavého nebo nažloutlého odstínu. Mléko ve většině případů mění barvu a vůni. Při této formě mastitidy by mělo dojít k okamžitému zastavení kojení.
- flegmonózní mastitida – při této chorobě se hnis hromadí ve vrstvě podkožní tkáně a šíří se ve vnitřních vrstvách kůže. Zpočátku do mléka nevstupuje, ale po rozšíření bakterií do laloků se v mléce objeví hnisavé hrudky.
- abscesní mastitida – tato forma se projevuje v podobě abscesu na postižené části mléčných žláz. Je jen velmi zřídka diagnostikována.
- mastitida gangrenózní povahy – je považována za nejtěžší formu onemocnění, při které odumřou tkáně prsních žláz a rozkládají se.
Co s tím dělat
K léčbě počátečních stadií mastitidy se využívá konzervativní terapie:
- laserová terapie – provádí se pomocí speciálních laserových zařízení. Pro toto ošetření stačí 3–5 návštěv trvajících jeden a půl až dvě minuty.
- antibiotická terapie – důležité je, aby se pes podrobil diagnostickému vyšetření k identifikaci patogenu ze sekrecí mléka a dle nálezu se následně nasazují příslušná antibiotika.
- novokainová blokáda – tato metoda se používá k léčbě počátečního stadia purulentní nebo katarální mastitidy. Blokáda se provádí injekcí roztoku novokainu v postižené oblasti. Pokud je to nutné, doporučuje se po třech dnech aplikaci opakovat. Při ambulantní terapii může být blokáda provedena každé tři dny s použitím antibiotika bicilin-3.
Zdroj: Zánět mléčné žlázy u psa
Nateklá mléčná žláza u feny
Stav mléčné žlázy je nutné hodnotit v souvislosti s pohlavním cyklem, podstatné je, kdy fenka naposledy hárala, mohou se také objevit nateklé struky (nateklé cecíky). Je-li žláza nateklá bez vlivu pohlavního cyklu, může se jednat o zánět mléčné žlázy, tedy mastitidu, nebo o nádorový proces. Terapie pak odpovídá výsledku klinického vyšetření, optimálně doplněného o cytologické vyšetření sekretu mléčné žlázy.
Příznaky
Nateklé struky, bolestivost, výskyt bulky, výtok ze struků, teplota může a nemusí být.
Léčba
Prostá mastitida se řeší antibiotiky doplněnými o resorpční masti, terapie nádorového procesu je jednoznačně chirurgická. Nádory na mléčné žláze u fen jsou z 50 % benigní a z 50 % maligní. Jednoznačné rozlišení typu nádoru dovoluje až histologické vyšetření z odebraného vzorku.
Zdroj: Zánět mléčné žlázy u psa
Zánět mléčné žlázy u kojící feny
Mastitida je zánět mléčných žláz vyskytující se nejčastěji u fen v prvních týdnech laktace. Jestliže nedochází k dostatečnému vyprazdňování mléčné žlázy sáním štěňat, vytvoří se zánětlivé ložisko. Může docházet i ke vzniku abscesů. V tomto případě se objevuje zarudnutí a otok mléčné žlázy, která je při doteku bolestivá. Postižený struk produkuje mnohem méně mléka, sekret je vodnatý, má nahnědlou barvu, může být i s příměsí krve. Fena je celkově apatická, má horečku, postupně ztrácí zájem o štěňata.
Léčba se neobejde bez podání antibiotik a léků proti bolesti. Z postižené žlázy je vhodné 3–4krát denně odstříkat mléko. Nikdy ho nenecháme sát štěňata, protože by mohlo dojít k intoxikaci. Na žlázu se 3 dny přikládají teplé obklady, dále se struk chladí. Výborný je také obklad z tvarohu. Protizánětlivé masti se mohou aplikovat, ale štěňata je nesmí olizovat.
Zdroj: Zánět mléčné žlázy u psa
Příznaky zánětu mléčné žlázy
V případě, kdy štěňata neodsají dokonale všechno mléko, může u feny dojít k velmi bolestivému zánětu mléčné žlázy, takzvané mastitidě. Zánět mléčné žlázy většinou zasáhne struk mezi předními končetinami, ke kterému se štěňata nemůžou delší dobu dostat, nebo naopak struk u zadních končetin, který bývá nejvíce spuštěný a k dokonalému vysání je zapotřebí pořádný podtlak.
Mastitida je bakteriální infekce z jednoho nebo více laktujících (produkujících mléko) žláz v prsou. Prvotní příčinou tohoto zánětlivého onemocnění je tedy poškození mléčné žlázy, na které pak organismus feny reaguje zánětem. To může být ve své podstatě způsobeno čímkoliv, například infekcí, mechanickým poškozením nebo nemocí jiných tkání, viz dále v textu.
K mastitidám způsobeným takzvaným městnáním mléka dochází především při odstavu štěňat. Může k němu ovšem dojít i před odstavem, není-li štěňaty z nějakého důvodu odsáváno ze struků všechno mléko. Takto přeplněné struky jsou choulostivější, snadněji se do nich dostávají bakterie z vnějšího prostředí například při odsávání či poranění struku.
Bakteriální mastitida je vyvolána bakteriemi, které se strukovým otvorem dostanou do mléčné žlázy, kde se okamžitě začnou množit, přičemž poškozují senzitivní tkáň mléčné žlázy. Bakteriální mastitida může být vyvolána i štípnutím hmyzu – výskyt těchto případů je hodně častý v létě. Bakterie se do mléčné žlázy mohou dostat také z nečisté boudy nebo pelechu, nebo vnitřní cestou krví či lymfou z nemocných tkání v těle feny.
Mastitida může vzniknout i následkem vnějšího mechanického poškození mléčné tkáně různými úrazy či poraněními. Takováto mastitida je ve svém prvotním stadiu zpravidla neinfekční, může se však velmi rychle vyvinout v mastitidu bakteriální.
Početné vrhy, nešetrné sání, poranění o vybavení výběhu a podobně mohou být příčinou vzniku bolestivých kožních erozí, prasklinek, kterými snadno proniká bakteriální infekce do nitra žlázy s následným rozvojem zánětu mléčné žlázy (mastitidy). Při vlastním zánětu bývají struky začervenalé, oteklé, na dotek teplé a velmi bolestivé. Mléko je hustší a jeho barva se mění do žlutavého odstínu, může i zapáchat. Celkový zdravotní stav samic většinou zůstává nezměněn. V menšině případů se přesto objevuje apatie, nepřijímání potravy a horečka (40 °C).
Při výskytu zánětu je nutné mláďata odstavit (a v závislosti na věku buď zajistit kojnou fenu, nebo umělé dokrmování).
Průvodním jevem každého zánětu je vysoká produkce fibrinu. Organismus si tak vytváří nespecifickou bariéru, která by po zvládnutí zánětu měla být odbourána a nahrazena regenerovanou tkání. Mastitidy jsou však doprovázeny nadměrnou tvorbou fibrinu, který se opožděně a pomalu odbourává. Nadbytečný fibrin tak pokrývá nejen místo zánětu, ale i okolní tkáň, která je nedostatečně zásobena kyslíkem a snadno se do ní zánět rozšiřuje. Vazba bakterií na fibrin znemožňuje jejich dosažitelnost pro antibiotika a výsledkem jsou recidivy, případně přechod onemocnění do chronické nebo subklinické formy. Úplného bakteriologického uzdravení po antibiotické léčbě bez podpory enzymů tak lze dosáhnout pouze ve 30 % případů.
Zdroj: Zánět po ukončení kojení u psů
Léčba
Pokud již mastitida nastane, je třeba přikládat chladivé (ne ledové!) obklady a srazit teplotu (osvědčený je tvaroh, podmáslí a zázračná jsou i povidla, která jednak účinkují a jednak štěňatům nedělá problém se poté přisát, což se nadá říct například o mentolově zapáchajícím Aphlegminu). Dále je velmi důležité zatvrdlý struk rozmasírovat a hnis postupně odstříkat, jinak se utvoří absces a hnis si prorazí cestu ven mimo mléčnou žlázu.
Léčba by měla být podpořena antibiotiky, při tomto onemocnění je vždy třeba navštívit veterinárního lékaře.
Důležitá je také péče o mléčnou žlázu, která spočívá v dostatečné hygieně (omývání vlažnou vodou, heřmánkem nebo slabou dezinfekcí, například Betadine), dále je možné aplikovat chladivé a hojivé masti (Aphlegmin, Calcium panthotenicum a jiné). Podle fáze zánětu můžeme přikládat i obklady, zpočátku studené, u chroničtějšího průběhu teplé. S ohledem na závažnost se používají antibiotika – potencované sulfonamidy, enrofloxacin a podobně (častými původci zánětů jsou: Pasteurella, Klebsiella, E. coli, Streptococcus) současně s probiotiky. Konečným řešením mastitid bývá i chirurgické odejmutí žlázy. Nejlepší prevencí je dodržování hygieny, časté vyměňování podestýlky ve výběhu a kontrola stavu žlázy.
Zdroj: Zánět po ukončení kojení u psů
