Prodej a cena
Tibetská doga se dá zakoupit přímo od chovatelů. Někteří chovatelé prodávají i psi bez průkazu původu. Cena se pohybuje s průkazem původu okolo 12 000 korun a bez průkazu původu okolo 5 000 korun.
Zdroj: Tibetská doga
Tibetská doga se dá zakoupit přímo od chovatelů. Někteří chovatelé prodávají i psi bez průkazu původu. Cena se pohybuje s průkazem původu okolo 12 000 korun a bez průkazu původu okolo 5 000 korun.
Zdroj: Tibetská doga
V diskuzi VODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milos.
pouzivam do vody acidomit ale nekteri chovatele pouzivaji ocet .poradte mě v jakem pomeru mam davt vodu a ocet.dekuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Voda
Odčervení psů je pro chovatele nepsanou povinností, doporučuje se provádět u dospělého zvířete pravidelně v intervalu 3–6 měsíců, v případě štěněte je to pak pouze v nutných situacích nebo preventivně. Pokud dojde k začervení štěněte ve vrhu, může za to zpravidla infikované mléko fenky, proto je nutné provést odčervení neboli dehelmintizaci u celého vrhu.
Zdroj: Odčervení psa
U tohoto plemene není jisté, kdy a kde se přesně vyšlechtilo, pravděpodobně bylo ale vyšlechtěno z belgického obra zhruba na počátku 20. století. Tyto králíci jsou chováni často pro výstavy a také pro křížení s králičími brojlery.
Belgický obr albín sice nedosahuje takové váhy jako předcházející plemeno, ale i tak je jeho ideální váha kolem 7 kilogramů. Typická je pro toto plemeno bílá barva srsti (chovatelé se snaží o co nejčistší barvu). Srst je dlouhá asi 3 cm. I drápy má bílé. Oči má toto plemeno obvykle červené. Uši jsou dlouhé asi 18 cm.
Belgičtí obři albíni patří k také velmi čistotným králíkům, kteří si na čistotu v jejich ustájení velmi potrpí. Obvykle i chovatelé se snaží, aby jejich klece byly čisté, aby bělostná srst nebyla nijak znečištěna. Nároky na chov jsou stejné jako u belgického obra (větší nároky na prostor, více krmiva)
Odkaz na fotografie belgického obra albína na googlu: belgický obr albín.
Obzvláště drobní chovatelé se nejčastěji uchylují k ustájení králíků ve venkovních králíkárnách. Spousta lidí z venkova tak své králíky i dnes chová. Králíkárny bývají umístěné někde v okolí domu, například na zahrádce. Jsou také sestavovány buď ze dřeva (nejčastěji), kovu, plastu, zdiva i betonu. Chovatelé mívají často králíkárny několikapatrové, což ušetří dost prostoru. Ideální jsou asi 2-3 patrové králíkárny, vyšší králíkárny nejsou vhodné, protože s králíky ve vyšších patrech se hůře manipuluje. Králíkárna by měla být orientována tak, aby králíkům dovnitř svítilo slunce spíše dopoledne, kdy tak ještě nehřeje. Horší je to v zimě, králíkům sice zima příliš nevadí, ale může při velkých mrazech dojít k zamrzání vody v miskách, mohou také zatuhnout/zamrznout zámky na klecích, případně může také přimrznout podestýlka. To všechno může zhoršovat životní podmínky králíka v kleci. Každá králíkárna by měla obsahovat krmítko (dostatečně těžké, aby s ním králík nemanipuloval), jesle na seno (pokud by se seno povalovalo volně v kleci, tak by ho králík mohl svým trusem znečistit), napáječkou, případně miskou na vodu.
Zdroj: Chov králíka domácího
Toto plemeno bylo vyšlechtěno v Nizozemsku v 19. století.
Toto plemeno králíka Havany má také charakteristickou barvu srsti, a to čokoládovou. Oči jsou také hnědé. Délka uší je kolem 12 cm. Jeho ideální váha se pohybuje kolem 3, 5 kilogramu.
Havana patří mezi velmi plodné králíky, kteří se dokáží o své mladé postarat. I u tohoto plemene je důležité chránit jeho srst před sluncem a nečistotami v kleci. Tento králík je také vhodný pro chovatele začátečníky.
Odkaz na fotografie králíka havany na googlu: králík havana foto.
Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných pro jejich krásu
Toto plemeno vzniklo v Rakousku asi na začátku 20. století.
Pro toto plemeno je typická bílá srst a modré oči. Ideální váha je kolem 5 kilogramů. Uši jsou dlouhé asi 11 cm.
Toto plemeno se také řadí k těm nenáročným, navíc s ním často začínají chovatelé začátečníci. I u tohoto plemene je důležité udržovat čistotu v jeho kleci kvůli bílé barvě jeho srsti. Tento králík je chován hlavně pro maso a kožešinu, ale je součástí i řady výstav.
Odkaz na fotografie vídeňského bílého králíka na googlu: vídeňský bílý králík foto.
Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných na maso i kožešinu
Čivava není na chov příliš náročná. Je potřeba mít čas se jí věnovat. Občas jí pročesat srst, uslzená očička otírat papírovým kapesníčkem, aby se pod očima nevytvářely skvrnky a stříhat drápky tak jednou měsíčně. Občas i čivava potřebuje koupel, ale častá koupel není vhodná.
Čivava díky své velikosti je vhodná i do malého bytu. Je třeba si uvědomit, že jestli hledáme psa, který by nás měl doprovázet na túrách, tak čivava k tomu není vhodná, neboť se rychle unaví. Její velikost jí může způsobovat řadu úrazů. Problém ji mohou činit vysoké schody, ale i třeba společnost vyšších psů, které by jim v rámci her mohly vážně ublížit.
Je důležité myslet na to, aby čivavy byly v chladných obdobích chráněny před zimou.
Zdroj: Čivava
Jedná se o české plemeno uznané na konci 20. století.
Pro toto plemeno jsou typické dvě barvy, a to žlutá a modrá. Siamský králík se pozná podle tmavšího zbarvení kolem uší, končetin, pruhu na hřbetu a díky skvrnám na skráních. Barva očí je hnědá u žluté varianty, u modré jsou oči modrošedé. Uši jsou dlouhé asi 12 cm. Ideální váha je také kolem 5 kilogramů.
Jeho chov je celkem náročný, ale i tak se mezi chovateli toto plemeno rychle rozšiřuje. Chovatelé oceňují hlavně zbarvení srsti.
Odkaz na fotografie siamského velkého králíka na googlu: siamský velký králík.
Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných na maso
Již dříve se v chovu jorkšírského teriéra čas od času objevilo nějaké nestandardně zbarvené štěně. Tato štěňátka byla vyřazována z chovu, nebo dokonce po narození utracena, aby chovateli nekazila jeho „dobré jméno“. Štěňátka se odchovávala v souladu se standardem plemene a ten uznával pouze zbarvení black tan nebo blue tan, jiné zbarvení či bílé znaky byly pokládány za chybu. V této době je to již jinak. Chovatelé jorkšírských teriérů, kteří se drží tradic, nadále jinak zbarvené varianty nepřijali, ale je mnoho nadšenců, kterým se právě „jinak barevní jorkšírci“ líbí a ze všech sil se snaží o dobrý chov těchto plemen.
Zde můžete vidět fotografie bílého jorkšírského teriéra.
Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy
Toto plemeno je považováno za jedno z nejstarších, a proto se dost těžko určuje, odkud pochází.
Pro toto plemeno je typické stříbřité zbarvení srsti (to způsobuje střídání bílých a barevných konečků srsti). U tohoto plemena existuje řada barevných variant. Oči mají hnědou barvu. Délka uší je 9 cm. Ideální váha je kolem 2,75 kilogramu.
Toto plemeno je také vhodné pro chovatele začátečníky. Toto plemeno se chová pro své chutné maso, navíc je velmi dobrá jeho jatečně výtěžnost. Výhodou tohoto plemene je, že nemá takovou spotřebu krmiva jako jiná plemena. Také jeho mláďata rychle rostou.
Odkaz na fotografie stříbřitého malého králíka na googlu: stříbřitý malý králík foto.
Toto plemeno pochází z Německa a bylo vyšlechtěno na počátku 20. století.
Pro toto plemeno marburského králíka je typický jeho vzhled, kterým připomíná sibiřskou veverku. Tento králík bývá velmi štíhlý, váží kolem 2,70 kilogramu a jeho srst bývá šedomodrá často ale s hnědými odstíny. Barva podsady je světlejší. Oči jsou modrošedé. Délka uší je kolem 10 cm.
Tento králík je také vhodný i pro začínající chovatele, přestože u nás není tak moc rozšířený. Marburský krllík je nenáročný na chov, navíc má dobrou jateční výtěžnost a velmi chutné maso. Nenáročný je také v chovných podmínkách Jeho nevýhodou je, že jeho srst je citlivá na přímé sluneční záření a na nečistoty v kleci.
Odkaz na fotografie marburského králíka na googlu: marburský králík foto.
Dalším malým plemen je holandský králík, který ale patří k těm nejstarším plemenům. Toto plemeno pochází z Holandska a Belgie z počátku 19. století.
Tělo takového králíka je zavalité a má krátké končetiny. Typické je také jeho pruhované zbarvení. Barva srsti může být černá, modrá, divoce zbarvená, madagaskarová, žlutá, havanovitá, marburská, činčilová, železitá, perlová atd. Barva očí odpovídá kresbě srsti. Délka uší je10 cm. Ideální váha je také kolem 2,75 kilogramu.
Tento králík je také vhodný pro chovatele začátečníky. Chová se hlavně pro výstavy. Pokud se narodí bílé mládě, tak bývá utraceno, protože to značí jeho náchylnost k nemocem. Náročnost spočívá hlavně v plemenitbě.
Odkaz na fotografie holandského králíka na googlu: holandský králík foto.
Zakrslí králíci jsou druhem domácího králíka. Zakrslý králík je na rozdíl od králíka domácího opravdu určen primárně jako domácí mazlíček, nechová se tedy kvůli masu a ani kvůli jeho srsti. První plemena zakrslého králíka byla vyšlechtěna z králíka domácího ve Velké Británie. Od králíka domácího se liší svou velikostí a váhou, oboje je výrazně nižší. Zároveň ale u nich neustálé šlechtění způsobilo, že jsou k řadě onemocnění náchylnější než domácí králíci. Zakrslý králík může žít až deset let, ale i toto je velmi individuální, obvykle se ale zakrslí králíci dožívají zhruba pěti let. Zatímco u domácích králíků chtějí chovatelé mít co největší jedince, tak zakrslí králíci váží zhruba 1, 5 kg, což není moc. Plemena zakrslého králíka, která byla uvedena výše, jsou pojmenována obvykle podle druhu a barvy srsti.
Zdroj: Zakrslý králík - plemena
Někteří chovatelé řeší ochranu fen pomocí hormonální antikoncepce pro feny. U nás jsou nejpoužívanější injekční preparáty jako Depo-Promone, Covinan, které se aplikují feně většinou v anestru, což je klidové období mezi říjemi. Přípravky na hormonální bázi oddálí hárání minimálně o tři měsíce, v praxi však může být fenka bez říje i rok. Jako alternativa injekčních preparátů jsou k dispozici i hormony v tabletách, například Pillkan. Užívání hormonální antikoncepce se neobejde bez rizika. Veterináři varují, že injekce mohou u některých jedinců způsobit vážné choroby, například zánět dělohy nebo rakovinu mléčné žlázy. Kromě toho hrozí také glukózová intolerance, která může vyústit až v diabetes nebo přibývání na váze díky zvýšené chuti k jídlu. Některé feny se změní i v chování, jsou odtažitější a méně hravé. Proto se o užívání hormonální antikoncepce vždy poraďte s veterinářem.
Zdroj: Antikoncepce pro feny
Toto plemeno vzniklo v Anglii v 18. století.
Jako pro každého králičího berana i pro toto plemeno jsou typické jeho uši, které při pohledu zepředu tvoří podkovu. Rozpětí uší anglického berana by mělo být kolem 60 centimetrů (u výstavních kousků by určitě nemělo být menší). Barva srsti může být u tohoto plemene různá, například bílá, černá, divoká, železitá, madagaskarová, durynská, ale i strakatá. Ideální váha tohoto domácího králíka je kolem 5 kilogramů.
Toto plemeno anglického berana patří k náročnějším plemenům na chov, často se také účastní různých výstav a soutěží. Jedná se o sportovní plemeno. Je třeba mu často stříhat drápy, aby si neporanil uši. Také je důležitá, aby jeho klec byla čistá. Toto plemeno je vhodné pro zkušené chovatele.
Odkaz na fotografie anglického berana na googlu: anglický beran foto.
Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných pro jejich krásu
Toto králičí plemeno bylo vyšlechtěno ve Spojených státech amerických. Od počátku bylo určené k chovu pro maso a kožešinu. Dnes se objevuje ale i na výstavách.
I u tohoto plemene je ideální váha kolem 5 kilogramů. Barva srsti je bílá. Dnes se u nás ale už vyskytuje i kalifornský králík s černou, modrou nebo havanovitou kresbou. Také je pro něj typické, že má tmavší srst na nohou, na hlavě a na ocasu. I oči tohoto králíka mají růžovou barvu. Drápky mají tmavou, až černou barvu. Uši tohoto králíka jsou dlouhé asi 10 cm.
I toto plemeno je kvůli své plodnosti vhodné pro chovatele, kteří usilují o křížení. Samice jsou velmi plodné a mláďata velmi dobře rostou. Zároveň nemají takové nároky na množství krmiva.
Odkaz na fotografie kalifornského králíka na googlu: kalifornský králík foto.
Zdroj: Ukázkové druhy středních plemen králíků chovaných na maso
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.