Ušní hematom vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
V diskuzi ONEMOCNĚNÍ UŠNÍCH BOLTCŮ U KOČEK FOTOGALERIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Korecká Jaroslava.
Dobrý den,
máme kočku, stáří 5 let, která je venkovní, je plachá a chodí jen na jídlo. Jinak se chytit nedá, hned uteče. Asi před rokem začala mít strupy na ušním boltci a nyní už je to ve stádiu, kdy je celý boltec pokryt mokvající, krvácející boulí. Kočka se drbe a stále hází hlavou.Ráda bych ji pomohla, ale nevím jak.
Existují nějaké tablety nebo něco, co bych ji přidala do jídla?
děkuji za každou pomocnou radu J. K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Hlavata.
Dibrý den,mám ten stejný problém jak psala paní,prosím o radu,děkuji.
Mezi příznaky bolesti ucha patří třepání hlavou, naklonění hlavy na stranu, zápach z ucha, zarudlý ušní boltec a škrábání se na uších. Některé příznaky jsou podobné i pro jiná onemocnění, proto bychom měli zareagovat a psa prohlédnout.
Pokud se u psa objeví oteklé ucho, pravděpodobně se bude jednat o othematom, to je v podstatě prasklá žilka v uchu u psa a krev nateklá v uchu mezi kůži a chrupavku ušního boltce (krev v uchu). Řešit se může buď chirurgicky (naříznutí boltce, vypuštění tekutiny a prošití ušního boltce), nebo konzervativně (jehlou se odsaje tekutina a aplikují se medikamenty). Ošetřující veterinární lékař posoudí, kterou metodu terapie zvolí.
Příčina
Nejčastější příčinou výronu krve do ucha bývá silné potřásání hlavou anebo škrábání uší. Dalším důvodem může být poranění ucha tupým předmětem. Výron do ucha bývá také častou komplikací neléčených ušních zánětů u psů.
Ušní hematom (othematom) vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušního boltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušního boltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
Pokud má kočka problémy s ušima (zánět, cizí těleso), může se stát, že se boltec náhle výrazně zvětší a vznikne zduřenina zabírající menší nebo větší plochu této části ucha. Jedná se o výron krve z prasklé cévy mezi kůží a chrupavkou ušního boltce, který si kočka způsobí intenzivním klepáním hlavou a úderem ucha o tvrdý předmět. Kočka je na postižené ucho citlivá, boltec je bolestivý a kočka nepřestává klepat hlavou, čímž se může celý problém ještě zhoršit.
Léčba spočívá v chirurgickém ošetření prováděném v celkové anestezii, při němž je odstraněna krev z othematomu a boltec je cca na 14 dní prošit speciální chirurgickou metodou. Tyto dva týdny jsou velmi náročné na pooperační péči ze strany majitele, neboť kočka se snaží si ucho stále drbat a může si stehy poškodit. Přesto je tento z pohledu majitele náročný výkon nutný. Jestliže se totiž krev pouze vypustí, dojde v naprosté většině případů velmi rychle k opětovnému naplnění a výše zmíněné operaci se zvíře stejně nevyhne. Naopak je možná komplikace v důsledku infekce othematomu. Při odkládaném zákroku stejně jako při špatné pooperační péči může dojít i k trvalé deformaci ucha.
Cena za ošetření je individuální a odvíjí se od zvolené terapie. Cena za klinické vyšetření nemocného zvířete se pohybuje od 390 Kč.
Konzervativní ošetření othematomu spočívá v odsátí tekutiny tenkou jehlou, případně v kombinaci s lokální aplikací kortikosteroidů. Pokud konzervativní terapie selže, to znamená, že ani po třech odsátích nedojde k vyřešení othematomu, je nutné přistoupit k terapii chirurgické, a to i v případě, že je othematom příliš velký a bolestivý.
Chirurgicky se malé othematomy dají řešit prostou drenáží, v případě větších othematomů, nebo pokud je othematom již organizovaný, se využívá technika incize othematomu s prošitím ušního boltce. Kůže boltce se v místě othematomu nařízne, obsah se vypustí a vypláchne, ranka se nechá otevřená pro zajištění drenáže othematomu. Poté se ucho prošije velkým množstvím jednotlivých uzlíčkových stehů, které zajistí opětovný srůst kůže s chrupavkou. Je možné také ucho vypodložit speciální vycpávkou, která ucho drží ve správné pozici a má zabránit jeho zkrabacení a zkroucení, což je bohužel u hematomů častou komplikací. Stehy se vyjímají za 14 dní po operaci. Po celou dobu musí mít pes nasazen ochranný límec, aby se zabránilo autotraumatizaci, a také je vhodné, aby byl medikován antibiotiky kvůli snížení rizika bakteriální infekce.
Když ucho oteče a vytvoří se krevní výron, je to pravděpodobně zaviněno přetržením cévy v ušním boltci. Hematom ušního boltce postihuje hlavně plemena, která mají převislé uši. Jeho příčinou jsou nejrůznější rány a různá kousnutí, škrábnutí či cizopasníci, kteří způsobí poranění ušní tepny. Řešením je pevně obvázat ucho a léčit zánět. Často bývá potřeba chirurgický zákrok.
Otitida je zánět ucha. Je způsobena například infekcí v uchu nebo přítomností cizího tělesa. Hnisavá otitida se projevuje hnisem ve vnějším zvukovodu. Jde o velmi bolestivý druh otitidy. Pokud má pes v uchu cizí těleso, nesnažte se jej vyndat sami, ale jen s pomocí odborníka. Veterinář ucho vyšetří a cizí těleso vyndá pomocí pinzety. Pokud má pes problémy s držením rovnováhy, případně padá na ten bok, kde má postižené ucho, cizí předmět pravděpodobně protrhl bubínek a tím přivodil tyto komplikace. V horších případech může jít o bakteriální infekci. Pes naklání ucho ve směru bolesti a při vyšetření zvukovodu můžeme objevit hnisající tekutinu. Chirurgický zákrok je někdy nutný v případě hlubokého zavedení cizího tělesa. Také pokud se otitida zanedbá a rozšíří se do středního či vnitřního ucha, je chirurgický zákrok na místě.
Předcházet zanesení ušního boltce lze tím, že jej oholíme anebo do něj kápneme trochu dětského oleje. Psovi také můžeme uši čistit vatovou tyčinkou navlhčenou v teplém olivovém oleji, veterinář může předepsat kapky či mastičku do ucha (pro prevenci či v začátku nemoci).
Všechny příznaky, které by mohly hlásit onemocnění uší, musí pečlivě vyšetřit veterinář.
Onemocnění uší, které se projevuje „špínou“ v uších, je jednou z častých příčin, proč je majitel kočky nucen navštívit svého veterinárního lékaře.
Většinou se jedná o zánět zevního zvukovodu (otitis externa), ale postižen může být i samotný boltec. Postižení boltce je častěji vidět jako následek automutilace (sebepoškozování) při zánětu samotného zvukovodu. U koček mezi hlavní příčiny tohoto problému patří ušní svrab, jehož původcem je parazit Otodectes cynotis. Nemocná zvířata mají „špinavé ucho“, jakoby vyplněné tmavým mazem podobným kávové sedlině.
Méně časté jsou záněty bakteriálního původu. U některých zvířat je zánět ucha sekundárním projevem jiného onemocnění, jako je například alergie na krmivo, atopie nebo některá autoimunitní onemocnění. Zánět může být rovněž reakcí na přítomnost cizího tělesa v zevním zvukovodu – nejčastěji jde o zbytky travních osin. U koček se také setkáváme zánětem vyvolaným přítomností polypu, který jako překážka irituje okolní tkáně. Některé záněty jsou naopak způsobeny majiteli, například při neopatrném čištění uší vatovými tampony. U některých zvířat jsou záněty zvukovodu častější než u jiných. V kanálu zvukovodu se může hromadit vlhkost, která podporuje růst kvasinek, následně přemnožené kvasinky vyvolají zánět. Opakované záněty mohou způsobit zúžení zvukovodu a opět vytvořit vhodné podmínky pro vznik dalšího zánětu. Jakmile máte podezření, že vaše zvíře trpí zánětem ucha, je dobré vyhledat veterinárního lékaře.
Jak se to pozná
Prvním příznakem počínajícího ušního problému bývá časté poklepávání hlavou a kočka se škrábe za ušima, případně se tře o různé předměty. Někdy může být zvíře citlivé na dotek v oblasti ucha, někdy i hlavy celkově. Některá zvířata mohou být až agresivní. Pokud máte v domácnosti větší počet zvířat, můžete pozorovat, že ostatní zvířata budou očichávat nebo olizovat ucho nemocného zvířete. V případě, že si k boltci čichnete, ucítíte pravděpodobně pronikavý zápach. Často lze pozorovat přítomnost velkého množství mazu.
Léčba
Léčba je vždy individuální dle příčiny onemocnění. Základem léčby je ale vždy prevence, a proto je třeba se o uši vašeho mazlíčka pečlivě starat. Aby si zvíře na čištění uší zvyklo, je třeba ho k tomu vést už od mladého věku. Uši by se v žádném případě neměly čistit na sucho, ale je potřeba použít speciální kapky do uší pro kočky (nejčastěji s obsahem chlorhexidin). Do ucha nakapeme několik kapek přípravku a promneme chrupavku ucha u jeho báze. Poté jen vytřeme maz, který zůstal na boltci. Na čištění uší určitě nepoužíváme vatové tampóny jako u lidí, pouze si dáme vatu na prst a čistíme ucho jen tam, kam dosáhneme. V opačném případě zatlačujeme maz hlouběji k bubínku a podporujeme tím vznik zánětu. Pravidelnou péčí o uši je možné rychleji odhalit počínající problém, proto je dobré nepodceňovat její význam.
Krváceniny a hematomy jsou vyvolány únikem krve z cévního systému. Krváceniny jsou viditelné na různých orgánech, serózních membránách, kůži, podkoží i ve svalovině. Krváceniny lze podle velikosti rozdělit na drobné tečkovité krváceniny, nazývané petechie (1 až 2 mm), na větší krváceniny, takzvané ekchymózy (2 až 3 mm), které mohou doprovázet některá závažná onemocnění, až po velké krevní výlevy způsobené rupturami velkých cév.
Hematom je krevní výron viditelný na povrchu těla, projevující se ohraničenou barevnou změnou, která je způsobena sraženou krví. Krevní barvivo se postupně odbourává, podle toho se také mění barva hematomu z původní tmavě červené, fialové přes zelenou do žluté. Hematomy jsou způsobeny tupým nárazem, tlakem nebo doprovázejí jiné zranění. Hematom není příčina, ale vždy důsledek.
U psů se nejčastěji objevují hematomy (othematom) v uchu, oku, ale i na jiných částech těla psa.
Hematomy v oku vznikají prasknutím žilky nebo jsou způsobeny nějakým úrazem. Může jít o udeření se do oka, vniknutí nějakého předmětu. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením oka, tak tlakem obsahu a znemožňuje vidění.
Hematom v uchu, odborně zvaný othematom, psa na životě neohrožuje. Bývá však obtížný, zdlouhavý, recidivující (obnovující nebo vracející se) a při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušního boltce. Ušní boltec psa je orgán velmi dobře prokrvený a cévy v něm procházejí především na vnitřní ploše, velmi mělce pod kůží, kde jsou dobře viditelné a také snadno zranitelné. Poškozením cévní stěny dochází ke krvácení mezi vnitřní kožní list a ušní chrupavku. Náhle vzniklé zduření, zpočátku velikosti hrášku nebo fazole, se rychle zvětšuje, až otok může vyplnit celou vnitřní plochu ucha. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, na pohmat měkký, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením ušního boltce, tak tlakem obsahu. Postižené ucho visí dolů, pes kňučí, je neklidný, potřásá hlavou, snaží se ucho opatrně škrábat nebo je otírá o předměty. Zpravidla nosí hlavu šikmo. Příčiny vzniku krevního výronu mohou být rozličné, zpravidla se však soustřeďují ve dvou okruzích: úrazech a onemocněních vnějšího zvukovodu. Poškození ušního boltce si může pes způsobit sám, například nárazem na překážku, kdy je ucho prudce přiraženo ke kostěnému podkladu hlavy, nebo k němu může dojít i úderem či přivřením dveřmi. Při rvačce mezi psy může být ucho poraněno stiskem zubů protivníka. Druhou častou příčinou je svědivé onemocnění vnějšího zvukovodu, při kterém si pes úporně ucho škrábe nebo otírá. Svědění může být vyvoláno také poštípáním hmyzem nebo vniknutím cizího předmětu do zvukovodu (zeminy u norníků).
Na jiných částech těla psa jsou hematomy velmi ojedinělé, ale mohou se vyskytnout. Většinou vznikají po úrazech (naražení, udeření, rvačka psů), ale mohou být i známkou jiného vnitřního zranění, tyto hematomy by se neměly podceňovat, vždy je třeba vyhledat veterinárního lékaře.
Hematom může začít hnisat, což vede ke vzniku abscesu. Absces je hnisem vyplněná dutina, která se může se také spontánně vyhojit, případně zajizvit jako hematom. V některých případech ale může prasknout, takže obsah vyteče.
Drobné kožní reakce dočasně zůstávají rovněž po pokousání hmyzem, po přisátém klíštěti a podobně.
